Fyzika

Fyzika

Knihovna matematických a fyzikálních textů

Knihovna matematických a fyzikálních textů - 1.část
Knihovna matematických a fyzikálních textů - 2.část

Kosmologie

Inflační teorie vesmíru a unifikační teorie. Podle článku: Zdeňka Stuchlíka "Inflace ve vesmíru, Technický magazín."

Vznik a vývoj vesmíru, 1. Náš obraz vesmíru. Počátek vesmíru. Čas a prostor. Rozpínající se vesmír. Pohled do moderní kosmologie podle knihy Stephena Hawkinga Stručná historie času.
Vznik a vývoj vesmíru, 2. Princip neurčitosti. Elementární částice a síly v přírodě.
Vznik a vývoj vesmíru, 3. Černé díry.
Vznik a vývoj vesmíru, 4. Černé díry nejsou úplně černé.
Vznik a vývoj vesmíru, 5. Vznik a osud vesmíru.
Vznik a vývoj vesmíru, 6. Šipka času. Sjednocení fyziky.
Vznik a vývoj vesmíru, 7. Závěr. Dodatky (klasifikace elementárních částic, kvarky, unifikační teorie, inflační teorie vesmíru, teorie superstrun).
Fyzika nesmrtelnosti.Autor: Josef Špaček. Kniha matematického fyzika Franka J. Tiplera o fyzikálních důkazech existence Boha.
Vesmír jako hologram. Překlad: Jiří Svršek, komentář: Luboš Motl. Alain Aspect a jeho experiment. Korelace částic na velké vzdálenosti. Holografická hypotéza Davida Bohma. Karl Harry Pribram a jeho holografický model mozku. Hugo Zucarelli a jeho holografický model v akustice. Spekulativní spojené Bohmovy a Pribramovy hypotézy. Grofovy výzkumy halucinací psychicky nemocných lidí. Holografické paradigma. Mystifikace o experimentech Alaina Aspecta a potvrzení kvantové mechaniky. Korelace fyzikálních jevů. EPR experiment. Vyvrácení Bohmovy teorie skrytých proměnných. Kvantová gravitace a smysl holografického paradigmatu ve fyzice. Spekulativní spojení Bohmovy chybné hypotézy a Pribramových úvah.
Dogmatismus a teoretický pluralismus v moderní kosmologii. Podle článku Marcela B. Ribeira a Antoina A.P. Videiry zpracoval: Jiří Svršek. Alternativní modely v kosmologii a jejich postavení vůči standardnímu kosmologickému modelu. Dogmatismus v moderní fyzice. Ludwig Boltzmann a dogmatismus konce 19. století. Co je "vědecký dogmatismus". Vědecké teorie jako reprezentace Přírody. Teoretický pluralismus. Boltzmannův koncept vědecké pravdy. Hledání dobré teorie. Kosmologické modely jako obrazy našeho vesmíru.
Ekpyrotická kosmologie. Podle článku Johna G. Cramera zpracoval: Jiří Svršek. Alternativa ke scénáři velkého třesku s inflační fází. Vesmír bez velkého třesku, který vznikl srážkou vícerozměrných "bran". Problémy standardního kosmologického modelu. Testovatelnost ekpyrotické hypotézy.
Je příroda obecná? Podle článku Spirose Cotsakise a Petera Leache zpracoval: Jiří Svršek Fundmanentální a nezodpovězené otázky kosmologie. Principy kosmologického modelování: (Prostoročas. Teorie gravitace. Hmotná pole.) Co je to kosmologie. Kosmologické problémy: (Problém singularity. Problém topologie vesmíru. Problém asymptotických stavů. Gravitační teorie vesmíru v počátečních fázích vývoje.) Přehled současné kosmologie.
Mikroskopický obraz vesmíru. Podle článku D.P. Roye zpracoval Jiří Svršek. Standardní model částic. Objevy fundamentálních částic. Problém hmotnosti (Higgsův boson). Standardní kosmologický model. Problém hierarchie (supersymetrie). Neviditelná (temná) hmota ve vesmíru. Přílohy: Kalibrační invariance. Lieovy grupy a maticové grupy. Princip nejmenší akce. Věty Noetherové.

Kvantová teorie, supersymetrie

EPR paradox a Bellův teorém. Podle článku Johna G. Cramera zpracoval Jiří Svršek. Výhrady vůči kvantové mechanice. Bohmova interpretace kvantové mechaniky. Testování existence skrytých proměnných. Polarizace světla a Bellovy nerovnosti. Reference a literatura.
Determinismus a koncepce mnoha světů. Zpracoval: Jiří Svršek. Deterministický nebo nedeterministický vesmír? Kvantové projevy v makrosvětě. Různé interpretace kvantové mechaniky. Kodaňská interpretace, teorie "skrytých proměnných" Davida Bohma. Interpretace relativních stavů Huga Everetta III. a nepřesně definovaná multiplicita relativních stavů. Kvantové počítače a ověření Everettovy interpretce. Proces kolapsu vlnové funkce. Einsteinův-Podolského-Rosenův paradox a nelokální korelace. Bůh hraje v kostky s vesmírem.
Paralelní vesmíry. Podle článků Johna G. Cramera zpracoval: Jiří Svršek. Nový inflační model vzniku a vývoje vesmíru, základní problémy standardního kosmologického modelu. Interpretace mnoha světů (Everettova-Wheelerova interpretace kvantové mechaniky).
Kvantová teleportace. Podle článků Johna G. Cramera zpracoval: Jiří Svršek. Superpozice časové evoluce kvantového systému. Kvantová komunikace v čase. Kvantová fyzika teleportace.
Tunelování bariérou rychlosti světla. Podle článků Johna G. Cramera zpracoval: Jiří Svršek. Princip kvantového tunelování. Paradox nadsvětelné rychlosti při průchodu bariérou? Experimentální měření doby průchodu bariérou.
Transakční interpretace kvantové mechaniky. Podle článku Johna G. Cramera zpracoval: Jiří Svršek. Solidní matematický formalismus kvantové mechaniky a jeho interpretace. Einsteinův-Podolského-Rosenův paradox. Nezávislé principy kodaňské interpretace. Záhadný kolaps vlnové funkce. Transakční interpretace řeší problém nelokálnosti. Mechanismus "nabízející" a "potvrzující" vlny.
Kvantová mechanika bez prostoročasu. Podle článku T.P. Singha zpracoval: Jiří Svršek. Hlubší formulace nerelativistické kvantové mechaniky bez pojmu času. Nelineární teorie kvantové gravitace, nekomutativní diferenciální geometrie.
John Bell. Podle článku Iana C. Percivala zpracoval: Jiří Svršek. Fyzik a filozof. Černé skříňky a kvantová nelokalita. Podstata Bellových experimentů. Měření a proti měření. Kvantový a velký svět. Plyny v rovnováze a zobecněné měření. Teoretické kosmologie vytvářejí předpovědi.
Od "není chybně" k "je (možná) správně". Podle článku Franka Wilczeka zpracoval: Jiří Svršek. Rozpor s Popperovým přesvědčením, že klíčem vědeckého pokroku je falsifikace teorií. Supersymetrie. Savas Dimopoulos a jeho modely. Nesprávná teorie vedla k úspěšnému výsledku.

Kvantová teorie, fyzika částic, jaderná fyzika

Teorie elementárních částic, 1. Úvod. Nejen malé rozměry. Cesta k základním stavebním kamenům hmoty. Zrození atomární myšlenky. Součásti atomu a atomového jádra. Gravitační interakce. Jednota elektrických a magnetických sil. Další silové interakce. Pohled do moderní teorie elementárních částic a kvantové mechaniky podle knihy Jana Fischera Průhledy do mikrokosmu.
Teorie elementárních částic, 2. Vlastnosti hmoty. Kácení model. Problematika atomu. Dualita elektronu a kvantová mechanika. Vznik teorie atomu.
Teorie elementárních částic, 3. Foton. Trhliny v teoriích. Rozpad neutronu, rozpad beta a neutrino. Stabilita jader atomů, mezony. Pozitron.
Teorie elementárních částic, 4. Klidová energie. Spin. Počet kvantových stavů. Subnukleární částice. Hadrony.
Teorie elementárních částic, 5. Rezonance. Foton. Leptony. Obecně o rozpadu částic. Dva druhy leptonů.
Teorie elementárních částic, 6. Zákony zachování. Kalibrační symetrie.
Teorie elementárních částic, 7. Podivnost částic. Invariance vůči zrcadlení. Nábojová invariance. Mezony. Časová inverze. Oscilace a regenerace neutrálních kaonů.
Teorie elementárních částic, 8. Neutrina a slabá interakce. Intermediální bozony. Neutrální proudy. Tauonové leptony.
Teorie elementárních částic, 9. Leptony a kvarky: Uspořádání hadronů. Vyšší symetrie a kvarky. Nová rezonance a čtvrtý kvark. Jednotná teorie leptonů a kvarků. Poznámka: Myšlenková úvaha o principu neurčitosti.

Vnitřní struktura kvarků. Podle článku Johna G. Cramera zpracoval: Jiří Svršek. Unitární teorie hmotových částic a silových interakcí. Globální a lokální symetrie. Koncepce unitárních kalibračních teorií. Standardní model teorie elementárních částic a kvarky. Vnitřní struktura kvarků. Preonové modely a hmotnostní paradox. Možné řešení hmotnostního paradoxu.
Podivné hvězdy. Autor: Vladimír Wagner. Poprvé publikováno v časopise Kozmos. Makroskopické objekty, jejichž stavba a chování je dáno především silnou jadernou interakcí. Kvark-gluonové plazma. Stavba a vlastnosti podivných hvězd. Kůra kolem podivné hvězdy. Odlišení podivné a neutronové hvězdy. Vznik podivné hvězdy.
Proč je ve vesmíru více hmoty než antihmoty? Autor: Vladimír Wagner. Poprvé publikováno v časopise Kozmos. Hadronizace kvark-gluonového plazmatu. Přebytek hmoty nad antihmotou v současném vesmíru. Teorie velkého sjednocení. Tři podmínky vzniku baryonové asymetrie. Různé typy baryogeneze. Experimentální zkoumání. Jak tedy vznikla převaha hmoty?
Velký lineární urychlovač. Podle článku Johna G. Cramera zpracoval: Jiří Svršek. Americký projekt supravodivého superurychlovače SSC a jeho zrušení. Katastrofa fyziky vysokých energií. Zdržení projektu velkého srážkového urychlovače hadronů LHC. Americký projekt nového lineárního urychlovače NLC v konkurenci s německým projektem supravodivého lineárního urychlovače TESLA a japonského lineárního urychlovače JLC. (Ne)smysl vzájemného soupeření ve vědě.
Studená jaderná fúze. Zpracoval: Jiří Svršek. Podvod ve vědě nebo realita? Zpochybněný objev Dr. Stanleye Ponse a Dr. Martina Fleischmanna. Zásadní pochybnosti. Jaderná fúze deuteria. Průběh reakce jaderné fúze. Detekce neutronů. Přímá detekce nabitých částic a paprsků gama. Hledání akumulace tritia a hélia. Nekonvenční vysvětlení. Závěr.
Mikroskopický obraz vesmíru. Podle článku D.P. Roye zpracoval Jiří Svršek. Standardní model částic. Objevy fundamentálních částic. Problém hmotnosti (Higgsův boson). Standardní kosmologický model. Problém hierarchie (supersymetrie). Neviditelná (temná) hmota ve vesmíru. Přílohy: Kalibrační invariance. Lieovy grupy a maticové grupy. Princip nejmenší akce. Věty Noetherové.
Higgsův boson ve standardním modelu. Podle článku Williama J. Murraye zpracoval: Jiří Svršek. Standardní model částicové fyziky: silové interakce, leptony a kvarky. Problém standardního modelu a Higgsovo řešené. Předpověď hmotnosti Higgsova bosonu. Kde je Higgsův boson? Bez Higgsova bosonu. Další text ve formátu pdf: Silové interakce a hmota v přírodě. Standardní model a Higgsův boson: (Standardní model. Potenciály a kalibrační transformace. Kalibrační invariance v kvantové mechanice. Kalibrační teorie pole. Interakce ve standardním modelu. Higgsův boson.). Hledání Higgsova bosonu.

Teorie superstrun, M-teorie a jejich konkurenti

Pochybnosti o teorii superstrun. Podle článku Petera Woita zpracoval: Jiří Svršek. Argumenty ve prospěch teorie superstrun. Matematické výsledky. Neexistující výsledky v oblasti experimentů. Estetický argument a "nová matematika". Proč se teoretikové věnují teorii superstrun. Jiné alternativy v kvantové teorii pole.
Slibná teorie superstrun. Podle článku Roberta H. Brandenbergera zpracoval: Jiří Svršek. Hluboké koncepční problémy inflačního scénáře v kosmologii. Stringová (M-) teorie jako slibný kandidát na sjednocenou teorii všech silových interakcí a na kvantovou teorii prostoročasu a hmoty. Stringová T-dualita a ekvivalence fyzikálních teorií ve velmi malých a ve velmi velkých měřítcích. Druhá stringová revoluce v polovině 90. let 20. století: objev D-brán. Duality stringových teorií. Scénáře bránového světa. Hledání vakuového stavu našeho vesmíru. Slibné odpovědi stringové teorie pro kosmologii. Kosmologie před velkým třeskem. Kosmologie založená na heterotické M-teorii.
Za hranicemi prostoru a času. Podle článku Rüdigera Vaase zpracoval: Jiří Svršek. Doplněno komentářem Luboše Motla. Realita v Planckově měřítku. Problémy slučitelnosti obecné teorie relativity a kvantové teorie. Abhay Ashtekar a jeho "smyčková kvantová gravitace". Okamžiky nadšení a zklamání. Kvantová geometrie a spinové sítě. Kvantová geometrie versus teorie superstrun. Pohled na svět jinýma očima. Komentář: Spinová síť a smyčková kvantová gravitace.

Termodynamika, samoorganizace a chaos

Vymítání Maxwellova démona. Autor: Milan Kunz. Záhada Maxwellova démona a termodynamika.
Termodynamika a život. Podle článku Jerome Rothsteina zpracoval: Jiří Svršek. Může se život vyvinout za podmínek velmi odlišných od podmínek na Zemi? Termodynamika a evoluce. Struktura a život. Zobecněný život. Život v neutronové hvězdě nebo v kosmickém prostoru.
Samoorganizace na hraně mysticismu. Podle článku Christopha Holzheye zpracoval: Jiří Svršek. Klíčová otázka samoorganizace: jak jednoduché části mohou dohromady vytvořit složitý celek s novými vlastnostmi. Tajemné vynořující se vlastnosti. Kniha Rogera Lewina "Comlexity: Life at Edge of Chaos". Stuart Kauffmann a "hrana chaosu". Mystický sjednocující řád samoorganizace. Brian Goodwin a blízkost teorie samoorganizace s vitalismem. Průkopník nerovnovážné termodynamiky Ilya Prigogine a bruselská škola. Téměř mystické závěry Ilyi Prigogina a Isabelle Stengers. Mysticismus a věda.

Záhady a problémy současné fyziky

Některé problémy současné fyziky, 1. Gravitační záření. Platí v obecné teorii relativity zákon zachování energie? Olbersův paradox.
Některé problémy současné fyziky, 2. Skrytá hmota ve vesmíru. Černé díry (Co to jsou černé díry. Pád na černou díru. Nebude se pozorovatel k černé díře pouze blížit? Bude pozorovatel vidět konec vesmíru? Hawkingova kvantová evaporace černých děr. Jak se gravitace dostane z černé díry?) Problém slunečních neutrin. Expanze vesmíru (Vesmír se rozpíná, tedy atomy rostou? Pozorování expanze vesmíru. Teorie expandujícího vesmíru. Co způsobuje Hubbleův rudý posuv?
Některé problémy současné fyziky, 3. Jevy způsobené konečnou rychlostí světla: zdánlivě nadsvětelná rychlost galaxií, Terrellova rotace. Horká voda mrzne rychleji než studená. Poločas jaderného rozpadu. Teploty nižší než absolutní nula: Co je to teplota, Teoretické definice teploty a záporná teplota, Teplota v reálném světě. Cestování v čase: Science fiction, Zákony zachování, Obecná teorie relativity, Paradox prarodičů, Další problémy, Tachyony. Otevřené otázky: Kosmologie a astrofyzika, Částicová a kvantová fyzika, "Velká" otázka.
Některé problémy současné fyziky, 4. Tachyony. Elementární částice. Projevuje se antihmota anti- gravitací? Hmotnost fotonu. Proč je více protonů než antiprotonů?
Některé problémy současné fyziky, 5. EPR paradox a Bellův princip nerovnosti. Virtuální částice: Co jsou to virtuální částice, Jak chápat přitažlivé síly, Porušení zákona zachování energie, Odporují virtuální částice teorii relativity nebo kauzalitě?, Gravitační interakce a gravitony.
Některé problémy kvantové mechaniky, 1. Dokument "Measurement in quantum mechanics FAQ". Problém měření v kvantové mechanice. Schrodingerova kočka. Kodaňská interpretace. Interpretace pomocí relativních stavů. Je kvantová mechanika kompletní teorií? Kvantová mechanika jako matematický model. Bohmova teorie.
Některé problémy kvantové mechaniky, 2. Transakční interpretace kvantové mechaniky. Komplexní pravdě- podobnosti. Kvantová logika. Konzistentní historie. Sporná témata. Chyby v textu "Many-Worlds FAQ". Další vývoj tohoto textu.
Objevy Hubbleova dalekohledu vyvracejí evoluci? Podle článku Paula Smithe zpracoval Jiří Svršek. Nesouhlas mezi předpokládaným a skutečným počtem supernov a rudých trpaslíků v Galaxii odporuje teorii starého vesmíru.
Poznávání světa a moderní věda. Zpracoval: Jiří Svršek. Jak poznáváme svět. Poznávání světa moderní vědou. Post- modernismus jako konec vědy. Past na "postmoderní vědce". Diskuse o budoucí vědě. Jak se chovají vědci.
Noční můra kvantového fyzika. Podle článku Adriana Kenta zpracoval: Jiří Svršek. Teoretická fyzika na konci 20. století nemá žádné obecně uznávané názory. Fyzika v roce 1999. Superstringová teorie, kandidát na teorii všeho nebo ničeho. Intelektuální tabu. Kvantová teorie a problém měření. Podivný vztah kvantového a klasického světa. Ghirardiho, Riminiho a Weberova modifikace kvantové teorie. Fyzikové a jejich vztah k otázce vědomí. Roger Penrose. Nekompletnost poznání bez spojení fyziky a vědomí. Reprezentace vědomí. Vědomí samo o sobě nebo důsledek evoluce? Zeď mezi cestou srdce a cestou čistého rozumu.
Rok 2000 a rozvoj fyziky. Autor: Jiří Marek. Vývoj fyziky od přelomu 16. a 17. století. Omyl konce 19. století o ukončeném vývoji fyziky. Nedostatečné znalosti vlastností mezních procesů v epsilonových okolích. Neviditelné informace - naše nevšímavost, nepochopení nebo chybný výklad.
Antihmota a antigravitace. Podle článku Johna G. Cramera zpracoval: Jiří Svršek. Gravitační zákon a princip ekvivalence. Záporná gravitační hmotnost a antigravitace jako "pátá" interakce. Domněnka záporné hmotnosti antičástic neprokázána.
Fyzikální paradoxy, komunikace nadsvětelnou rychlostí a jeden omyl ve vědě. Podle článku Johna G. Cramera zpracoval: Jiří Svršek. Fyzikální paradoxy v historii vědy. EPR paradox a kvantová teleportace. Kalkatský paradox - omyl ve vědě. Jaká je kvantová mechanika?
Červí díry a stroj času. Podle článků Johna G. Cramera zpracoval: Jiří Svršek. Einsteinův-Rosenův most (tzv. červí díra). Kvantové fluktuace prostoročasu. Stroj času. Stabilizace červích děr.
Případ chybějících neutrin vyřešen. Zpracoval: Jiří Svršek. Úspěch Národní laboratoře v Los Alamos a Neutrinové observatoře v Sudbury. Vyřešena záhada chybějících slunečních neutrin. Dokázána nenulová hmotnost neutrin a jejich oscilace mezi elektronovým, mionovým a tauonovým neutrinem.
Supersymetrie - nový organizační princip mikrosvěta? Podle článku U.A. Yajnika zpracoval: Jiří Svršek. Skrytý mikrosvět a jeho mocné projevy (Metafyzický pohled. Neexistence univerzálně platných konceptů a konzistence výkladu v kvantové mechanice.) Kalibrační symetrie (Narušená symetrie.) Supersymetrie (Superprostor. Předpovědi a rozšíření principů.) Filozofické závěry (Princip. Experiment.)
Století gravitace. Podle článku S. Desera zpracoval Jiří Svršek. Kořeny moderní teorie gravitace. Heroické období (1900 - 1950). Moderní a postmoderní období (1950 - 2000). Pokrok a záhady.
Obecná teorie relativity bez černých děr. Podle článku Johna G. Cramera zpracoval: Jiří Svršek. Energie obsažená v gravitačním poli podle obecné teorie relativity nezpůsobuje křivost prostoročasu. Gravitační energii proto nelze lokalizovat. Prostoročasové singularity v obecné teorii relativity signalizují chybu jejího formalismu. Obecnou teorii relativity nelze sloučit s kvantovou mechanikou. H. Yilmaz modifikoval Einsteinovy rovnice pole předpokladem, že gravitační pole způsobuje stejně jako ostatní pole zakřivení prostoročasu.
Fyzika v krizi. Podle článku Bhaga C. Chauhana zpracoval: Jiří Svršek. Determinismus je mrtev. Moderní kosmologie a její filozofický základ. Záhada fyzikálních konstant a jejich vyladění. Záhada vzniku a vývoje života. Tajemství lidské mysli. Hypotéza Rogera Penrose a Stuarta Hameroffa o kvantové podstatě vědomí. Klamné vnímání a omezení naší schopnosti porozumět světu. Nemožnost teorie všeho. Hledačské aspekty reality. Kladivo přírody. Jaká je šance přežití? Diagnóza krize fyziky. Zahrnutí lidského vědomí do vědeckých teorií.
Problém slunečních neutrin. Z různých zdrojů zpracoval: Jiří Svršek. Jaderné reakce ve slunečním jádru vytvářejí mohutný proud neutrin. Tato neutrina lze na Zemi detekovat prostřednictvím obrovských podzemních detektorů. Měření toku neutrin by mělo souhlasit s teoretickými výpočty, které jsou založeny na základě teoretických představ o Slunci a na základě standardního modelu fyziky částic. Tok slunečních neutrin však dosahuje zhruba poloviny očekávaného toku podle teorie.
Temná hmota ve vesmíru. Z různých zdrojů zpracoval: Jiří Svršek. Temná hmota je hypotetická nesvítící substance, která se nachází mezi galaxiemi ve vesmíru a ovlivňuje jejich rotaci. Jedním z problémů současné kosmologie je rozhodnout mezi otevřeným a uzavřeným modelem vesmíru. Proto se studují rozsáhlé struktury ve vesmíru, jako jsou galaxie, hvězdokupy a kupy galaxií. Aby bylo možno mezi oběma modely rozhodnout, zjišťuje se, jaká je průměrná hustota hmoty ve vesmíru a zda je menší nebo větší než kritická hustota.
Revoluce částicové fyziky 21. století. Podle článku Fredericka Gilmana zpracoval: Jiří Svršek Existují dosud neobjevené fyzikální principy, tedy nové symetrie a nové fyzikální zákony? Jak vyřešíme záhadu temné energie ve vesmíru? Existují další dimenze prostoročasu? Mohou se všechny silové interakce sjednotit do jediné? Proč existuje tolik druhů částic? Co je temná hmota a jak ji lze získat v laboratoři? O čem vypovídají neutrina? Jak vznikl vesmír? Co se stalo s antihmotou? Současné a budoucí nástroje částicové fyziky.

Vědci a historie přírodních věd

Andrej Sacharov. Podle článku the American Institute of Physics zpracoval Jiří Svršek Léta dětství a mládí (1921 - 1944). Od postgraduálního studia k vývoji atomové bomby (1945 - 1950). Vodíková bomba (1950 - 1956). Nebezpečí jaderných testů (1957 - 1963). Kvantová kosmologie a sociální zodpovědnost (1964 - 1968). Úvahy o pokroku, mírové koexistenci a intelektuální svobodě (1968). Hnutí za lidská práva (1969 - 1979). V exilu v Gorkém (1980 - 1986). Perestrojka a boj za demokracii (1987 - 1989). Andrej Sacharov a jeho intelektuální vývoj.
John G. Cramer. Zpracoval: Jiří Svršek. Profesor oddělení fyziky University of Washington v Seetleu. Časopis Analog Magazine a sloupky "The Alternate View".
Historická role žen ve vědě. Podle článku Giny Hamiltonové zpracoval: Jiří Svršek. Objevitelská nebo interpretační role? Role žen v historii klasické vědy (Pythagorova manželka Theano, Arete z Cyrene, Aristotelův názor, že "žena je deformovaný muž", astronomka, matematička a poslední správce alexandrijské knihovny Hypatia. Role žen v křesťanském vědeckém období (jeptišky a svobodné umění, Hildegarda z Bingenu, představená kláštera Herrad. Role žen během vědecké revoluce (podíl žen na kopernikovské revoluci, Sophie Brahe, Maria Kirsch. Pařížská observatoř (Mme Lepaute, Marie-Jeanne du Lalande. Caroline Herschel. Mary Fairfax Somerville. Ženy na Harvardské univerzitě (Williamina Fleming, Annie Jump Cannon, Henrietta Swan Leavitt). Emmy Amalie Noether. Historie velkého objevu. Karen Keskulla Uhlenbeck. Objevitelská a interpretační role žen ve vědě.
Sto let kvantové fyziky. Podle článku Daniela Kleppnera a Romana Jackiwa zpracoval: Jiří Svršek. Kvantová fyzika od základů změnila představy o fyzikální realitě. Předkvantová empirická fyzika. Historie kvantové mechaniky (problém záření, kvantová povaha světla, stabilní stavy elektronu a Bohrův model atomu, rozdělení částic založené na jejich nerozlišitelnosti, vylučovací princip pro elektrony, maticová mechanika, vlnová mechanika, princip neurčitosti, relativistická vlnová rovnice elektronu a positron, základy kvantové teorie pole, princip komplementarity, spin elektronu). Klíčové vlastnosti kvantové mechaniky (vlnová funkce, interference vlnových funkcí, symetrie a identita, význam základních pojmů kvantové mechaniky). Druhá revoluce (kvantová teorie pole, kvantová elektrodynamika, kvantová chromodynamika, budoucnost).
Nobelovy ceny za fyziku ve 20. století, 1. Podle článku Erika B. Karlssona zpracoval: Jiří Svršek. Od klasické ke kvantové fyzice. Mikrokosmos a makrokosmos.
Nobelovy ceny za fyziku ve 20. století, 2. Podle článku Erika B. Karlssona zpracoval: Jiří Svršek. Od jednoduchých ke složitým systémům (Atomová jádra. Atomy. Molekuly a plasma. Fyzika pevných látek.) Fyzika a technologie. Závěrem.
George Gamow. Zpracoval: Jiří Svršek. Pohnutý život sovětského a později amerického fyzika, velkého popularizátora moderní fyziky a vědy, který přispěl k rozvoji jaderné fyziky a kosmologie. Autor knih o panu Tompkinsovi.
Fyzikové a rozhodnutí svrhnout jaderné bomby na japonská města. Podle článku Niny Byers zpracoval: Jiří Svršek. Fyzikové Leo Szilard a James Franck v opozici vůči J. Robertu Oppenheimerovi a Arthuru Comptonovi v názoru na bezprostřední použití atomové bomby. Znepokojení Nielse Bohra a dopis Alberta Einsteina prezidentovi Rooseveltovi. Kdo rozhodl o svržení atomových bomb. Odkud pocházel tlak na okamžité použití atomové bomby?
Fyzik ve službách amerického vojenského letectva za 2. světové války. Podle článku ve Physics Today online zpracoval: Jiří Svršek. Kdo byl Alex E. S. Green. Po japonském útoku na Pearl Harbor. Spolupráce s armádou a cestování po světě. Speciální pravítko v leteckém boji. Podívejte, co jsme objevili. Palubní počítadlo. Placeno alkoholem. Těžké bomby a atomová bomba. Shoranův systém. Závěrem.
John Bell. Podle článku Iana C. Percivala zpracoval: Jiří Svršek. Fyzik a filozof. Černé skříňky a kvantová nelokalita. Podstata Bellových experimentů. Měření a proti měření. Kvantový a velký svět. Plyny v rovnováze a zobecněné měření. Teoretické kosmologie vytvářejí předpovědi.
Lise Meitner a počátek jaderného věku. Podle materiálu Garyho Goldsteina zpracoval: Jiří Svršek. Lise Meitner, současnice Alberta Einsteina, byla významným jaderným fyzikem a její objev jaderného štěpení přispěl k úspěchu projektu atomové bomby Manhattan, přestože o projektu nevěděla. V roce 1945 její spolupracovník Otto Hahn obdržel Nobelovu cenu a její rozhodující přínos k počátkům jaderného věku byl výborem pro udělování Nobelových cen zcela opomenut, přestože byl srovnatelný s přínosem Alberta Einsteina. Její vědecká práce vznikala v době nerovného boje žen proti diskriminaci ve společnosti a ve vědě, v době prudkých antisemitských útoků a otevřené persekuce Židů v nacistickém Německu, v době hluboké ekonomické krize, sociální nejistoty, politické nestability a hrozící světové války.
100 let od vzniku speciální teorie relativity. Podle článku Romana Ja. Kezerašviliho zpracoval: Jiří Svršek. V březnu až červnu 1905 Albert Einstein publikoval pět svých klíčových článků včetně článku o speciální teorii relativity. - Max Planck a záření absolutně černého tělesa. Fotoelektrický jev a základy kvantové mechaniky. Existence atomů. Speciální teorie relativity.
Vznik obecné teorie relativity. Podle článku Ivana T. Todorova zpracoval: Jiří Svršek. Osm let trvalo, než Albert Einstein od publikování svých základních představ o relativistické teorii gravitace vypracoval správné matematické formulace obecné teorie relativity. Během posledních měsíců před publikováním na této teorii současně pracovali Albert Einstein a David Hilbert. - Albert Einstein a Marcel Grossmann v letech 1905 až 1915. Einstein v Berlíně a v Göttingenu. Rozpory mezi historiky vědy. Stručné životopisy Alberta Einsteina, Davidla Hilberta a Emmy Ammalie Noether.

Fyzika a teorie vědomí

Fyzika a inteligentní organismy. Podle článku Johna C. Collinse zpracoval: Jiří Svršek. Argumenty Rogera Penrose proti redukcionistickému vysvětlení vědomí a umělé inteligenci. Nevypočitatelné fyzikální teorie. Turingův problém zastavení programu. Výpočty nikoliv ve smyslu Turingova počítače. Interaktivní programy. Proč Penrose nemá pravdu.
Kvantový model myšlení. Podle článku Henryho P. Stappa zpracoval: Jiří Svršek. Filozofický úvod k problému vědomí. Dualistické aspekty kvantové mechaniky a její interpretace. Kvantový model myšlení a základní vlastnosti teorie vědomí. Osobnost a vlastní já. Svobodná vůle. Prožitek a vědomí. Baarsova kritéria vědomí.
Klasický pravděpodobnostní model vědomí. Podle článku Stephena Blahy zpracoval: Jiří Svršek. Co je vědomí. Klasické a kvantové modely vědomí. Roger Penrose, Stuart Hameroff ajejich kvantový model. Vědomí jako základní součást reality. Panpsychismus. Alfred north Whitehead. Henry P. Stapp a kvantová teorie popisující vztah mezi hmotou a vědomím. Problém složitosti vědomí. Lidský mozek. Současné teorie vědomí. Podobnost teorií vědomí a ekonomických teorií. Pravděpodobnostní počítačový model vědomí.