Paul Smith z Cadar Hill v Texasu ve Spojených státech není vědcem. Je kreacionistou a hledá pro tuto teorii podporu také v nedávných vědeckých objevech moderní kosmologie, učiněných pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu.

Když astronomové studovali snímky nejvzdálenějších oblastí vesmíru pořízené Hubbleovým vesmírným dalekohledem, zjistili nesouhlas mezi předpokládaným počtem supernov a rudých trpaslíků a skutečností.

Astrofyzik Keith Davies a jeho tým analyzovali statistické rozdělení počtu zbytků supernov, které by se měly nacházet na různých místech naší Galaxie. Zjistili, že v naší Galaxii se nacházejí pouze zbytky mladých supernov. Na základě velikosti těchto zbytků, jejich záření a jejich početního rozdělení Keith Davies a jeho tým usuzují, že hmota těchto zbytků supernov je stará jen 6 až 7 tisíc let. Keith Davies, který předpokládal, že nalezne důkaz předpokládaného stáří vesmíru, se domnívá, že nalezl dostatečný důkaz mladého vesmíru.

Jedním z prvních pozorování pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu vědci chtěli ověřit svá dosavadní pozorování týkající se stáří vesmíru. Za zásadní pozorování se považuje určení počtu rudých trpaslíků v různých částech vesmíru a ve starých strukturách označovaných jako globule. Získané výsledky jsou však v rozporu s předpokládaným stářím vesmíru. Astrofyzik Michael Turner z Fermi National Laboratory uvedl, že "buď jsme blízko nějakého průlomu nebo jsme na konci se svým rozumem".

Todd Lowe z National Optical Astronomy Laboratory v Arizoně uvedl, že jde o šokující výsledek. Dosavadní představy o stáří vesmíru nesouhlasí s pozorovanými daty. Tato data naopak svědčí o tom, že vesmír je biblicky mladý, zhruba jen 10 tisíc let nebo méně.

V roce 1994 Dr. Parice z Johns Hopkins University při ukázce fotografií vzdálených oblastí vesmíru z Hubbleova dalekohledu uvedl, že astronomové očekávali snímky plné slabých červených hvězd. Podle něj je myšlenka starého vesmíru na základě těchto pozorování dále neudržitelná.

Autor článku [1] se domnívá, že uvedená fakta postačují k tomu, aby hypotéza starého vesmíru byla zamítnuta. Tím je ovšem nutné také odmítnout Darwinovu evoluční teorii, pro kterou nebylo dostatek geologického času.

Uvedený článek je téměř klasickou ukázkou selektivního výběru vědeckých faktů, která se autorovi právě hodí. Kdykoliv věda narazí na nějaké rozpory, vynoří se řada nejrůznějších hypotéz. Někdy takové rozpory vedou k pádu jedné teorie a ke vzniku teorie jiné, která ale musí respektovat dosažené vědecké poznání. Jindy se ale po čase ukáže, že věda jen něco přehlédla, zanedbala, nebo že existují jemnější jevy, které jsme do své původní teorie nezahrnuli. Steven Weinberg ve své knize [2] uvedl, že věda je tvořena konvergujícími a vzájemně propojenými řetězci vysvětlení. Žádná nová teorie nemůže jít proti všem ostatním teoriím, které jsou dostatečně potvrzeny pozorováním. Vědecké poznání jako celek musí být konzistentní.

Literatura:

[1] Smith, Paul: Hubble discoveries puzzle scientists. 1028 Tower Drive, Cadar Hill, TX 751041, 1-800-409-2160. [X1] [M1]

[2] Weinberg, Steven: Snění o finální teorii. Nakl. Hynek spol. s r.o., Celetná 11, 110 00 Praha 1. 1996. z amer. orig.: Dreams of a Final Theory. Pantheon Books, New York, 1993. ISBN: 80-85906-26-0

(c) 1998 Intellectronics

časopis o přírodě, vědě a civilizaci