Příroda

Příroda

Medvěd, vlk a rys v Rakousku. Autorka: Friederike Spitzenbergerová. Převzato z časopisu ochránců přírody VERONICA. Historický výskyt medvěda, vlka a rysa na území Rakouska a současný stav.

Národní parky ve světě

Historie Yellowstoneského národního parku. Podle článku Bruce T. Gourleye zpracoval: Jiří Svršek. Období před vznikem parku (1795 - 1871). Washburnova expedice. První léta Yellowstoneského parku (1872 - 1915). Věk automobilů (1916 - 1971). Druhé století Yellowstoneského národního parku (1972 - 2002).
Historie Yosemiteského národního parku. Podle různých materiálů zpracoval: Jiří Svršek. Geografie, geologie, flóra a fauna Yosemiteského národního parku. Historie Yosemiteského parku: (Původní Američané. Vojenský prapor Mariposa v Yosemiteském údolí. První turisté a osadníci. Ochrana Yosemiteského údolí. Rostoucí návštěvnost a nutnost plánů správy parku.) Poznámky: Puma americká. Srnec. Kuna rybářská. Sobol americký. Medvěd baribal. Ovce tlustorohá.
George Melendez Wright. Podle materiálu společnosti George Wrighta zpracoval: Jiří Svršek. Krátký avšak bohatý život přírodovědce a předního ochránce přírody na americkém kontinentě.

Naše příroda

Kde rostou největší jedle v ČR. Autoři: P. Maděra, L. Úradníček. Převzato z časopisu ochránců přírody VERONICA. Historie a současnost největších jedlí na našem území.
Osud vlků v Beskydech je nejistý. Autorka: Dana Bartošová. Převzato z časopisu ochránců přírody VERONICA. Výskyt vlků v CHKO Beskydy. Vliv vlků v Beskydech na ovce. Náhrada škod způsobených vlky na ovcích. Jsou vlci lidem nebezpeční? Právní ochrana vlka v České republice. Ochrana vlků v praxi aneb hon na vlky pokračuje. Perspektivy existence velkých šelem v CHKO Beskydy.
Bobr se vrací. Autor: Vlastimil Kostkan. Převzato z časopisu Vesmír. Výskyt bobra evropského na území České republiky v historii a dnes.
Není podobnost jako podobnost - aneb Veverky - opičky našich lesů. Autor: David Storch. Převzato z časopisu Vesmír. Konvergentní evoluce druhů a společenstev.
Vydří život. Ani obrovský evoluční dar nepomůže v "civilizovaném" světě. Převzato z přírodovědeckého časopisu Vesmír České akademie věd. Autor: Zdeněk Veselovský. Vydra říční v České republice. Stovky miliónů chlupů. Vydří rodina. Hra jako obrovský dar. Profesor Zdeněk Veselovský.
Vydra říční - druh ohrožený či přemnožený? Autor: Aleš Toman. Převzato z časopisu VERONICA Českého svazu ochránců přírody. Mediální pozornost vydře říční. Rozšíření a početnost. Nejen rybou je vydra živa. Problematika škod. Existuje řešení? Ještě stále ohrožená?
Krajina a životní prostředí ČR na konci 20. století. Autor: Antonín Buček. Převzato z časopisu ochránců přírody VERONICA. - Od přírodní ke kulturní krajině. Nástup průmyslu. Venkovská krajina. Od lokálních krizí k regionálním katastrofám. Bod obratu. Ekologie a ekonomika.
Jedlobukový karpatský les v ohrožení. Podle materiálů ČSOP KOSENKA Na našem území vzácný jednobukový karpatský les je ohrožen. ČSOP KOSENKA z Valašských Klobouků se prostřednictvím veřejné sbírky pokouší o jeho záchranu.

Ochránci afrických šelem

Recence: George Adamson: Můj život s Joy. Životní příběh George a Joy Adamsonových, věnovaný ochraně afrických šelem a vypouštění zvířat narozených v zajetí. - zpracoval: Jiří Svršek.
Joy Adamsonová. Zpracoval: Jiří Svršek. Ochránkyně afrických divokých zvířat a kulturních tradic domorodých kmenů. Výstava v Nairobi v roce 1977 "Man and His Environment" s důrazem na význam vody pro zachování života. Stručný životopis Joy Adamsonové. Knihy a film o lvici Elze. Joy Adamsonová nikoliv vědcem, ale člověkem s empirickým citem pro porozumění zvířatům.

Vodní a podmořský svět

Mrtvé moře. Autor: Jan Eisenmann. Převzato z časopisu Dobrá voda. Nejnižší bod světa s nejslanější vodou na izraelsko-jordánské hranici.
Lichtagova vize aneb hledání křišťálového světa. Zaznamenal: Jan Eisenmann. Převzato z časopisu Dobrá voda. Seriál dokumentárních snímků z mořských hlubin "Hledání křišťálového světa" režiséra Steva Lovečka Lichtaga.
Zážitky účastníka expedice "Hledání křišťálového světa". Ptal se: Petr Socha. Převzato z časopisu Dobrá voda. Tanec se žraloky.

Finská příroda
(autor překladu článků: Václav Chvátal)

Marko Pekkola: Měsíční duhy. Záhadný noční světelný jev.
Seppo Vuokko: Podzimní kvetení brusnice brusinky. Podzimní předčasné vykvetení některých rostlin.
Jorma Laurila: Oheň patří k přírodě lesa. Význam lesních požárů pro obnovu biotopů lesa.
Ilmari Kosonen: Rozhoduje se o osudu estonských lesů. Program lesního hospodářství v Estonsku ohrožuje lesy.
Rea Peltola: Alergikova zahrada. Rostliny na zahradě nemocného alergií.
Antti Halkka: Informace o vlcích na Internetu. Informace výzkumných středisek a národních parků o vlcích.
Maria Osterlund: Vodní muzeum "Aquaria" představuje ryby i deštný prales. Vodní muzeum v parku Djurgarden ve Švédsku.
Maria Osterlund: Na Faerských ostrovech se žije s rozmary počasí. Počasí na Faerských ostrovech.
Antti Halkka: 80 let přírody v obrazech. Finští fotografové a příroda 20. století.
Antti Leinonen: Zásahy do lovu medvědů. Problém pytláctví a lovu medvědů ve Finsku.
Jukka T. Lehtonen: Oblast Kurjenrahka národním parkem. Národní park největších mokřadních ploch jihozápadního Finska.
Johanna Kartio: Zachranářští psi pomáhají a milují svoji práci. Výchova a výcvik záchranářských psů ve Finsku.
Paivi Alasuutari: Kallijoji, finská vesnice na břehu Severního ledového oceánu. Národnostní skupina Kvénové v severním Norsku.
Paivi Alasuutari: Lov lososů a pořádání výprav. Omezování lovu lososů v Botnickém zálivu.
Kauri Mikkola: Na barvách záleží. Reakce hmyzu na různé barvy.
Seppo Vuokko: Cítí rostlina bolest? Jak rostlina vnímá své okolí a přenáší informace mezi svými částmi.
Jorma Laurila: Zvíře není stroj. Společenská diskuse o právech zvířat.
Riku Lumiaro: Losi v oblasti Ilomantsi překvapili statistiky. Výskyt losů po tříletém období hájení při vyšším počtu šelem.
Jouni Klinga: Siida je okno do Laponska. Z finštiny přeložil: Václav Chvátal. Sámské muzeum, laponské přírodní středisko.
Seppo Vuokko: Strom roku se raduje ze světla a tepla. Z finštiny přeložil: Václav Chvátal. Líska obecná: Její role v lidské potravě. Ptáci rozšiřující semena. Cizí lokality. Smrk vytlačil lísku z nejlepších stanovišť. Rostlina suchých svahových hájů.
Kauri Mikkola: Přerod na dvorku. Z finštiny přeložil Václav Chvátal.
Seppo Vuokko: Období trav. Z finštiny přeložil Václav Chvátal. Trávy jako nejúspěšnější rostliny na Zemi. Pod vládou zvířat. Přes sto druhů trav ve Finsku.
Seppo Vuolanto: Šustícími listy proti losům. Z finštiny přeložil Václav Chvátal. Proč zůstávají na mladých dubech suché listy po celou zimu.
Seppo Vuokko: Dvoupatrové houby. Z finštiny přeložil Václav Chvátal. Zvláštní jev na podzim roku 1998 a jeho příčina.
Seppo Vuolanto: Jedovatá vlochyně? Z finštiny přeložil Václav Chvátal. Vlochyně jako plnohodnotná náhražka borůvek.
Seppo Korhonen: Nejlevnější čistírna odpadních vod ve Finsku. Z finštiny přeložil Václav Chvátal. Čistírna odpadních vod z vrbového proutí.
Teuvo Hietajärvi: Laponská rezervace se otevírá návštěvníkům. Z finštiny přeložil Václav Chvátal. Národní park za hranicí Ruské federace k ochraně divokých sobů.
Veli-Risto Cajander: Rysi mručí v našich lesích. Z finštiny přeložil Václav Chvátal. Rysi ve Finsku a ve Švédsku. Snahy o rozmnožení rysů. Odlišné způsoby ochrany v Evropské unii.
Kauri Mikkola jmenován profesorem. Autor Ing. Václav Chvátal. Významný finský znalec motýlů a ornitolog jmenován v květnu 1999 profesorem.
Carl-Adam Haeggström: Vznešený Švéd. Z finštiny přeložil Ing. Václav Chvátal. Jeřáb prostřední na Alandách a ostrovech západního pobřeží Finska. Chutné plody a tvrdé dřevo. Domov v jižním Švédsku. Milovník světla a tepla. Tajemné zrození.
Seppo Vuokko: Ovocná dvojčata. Z finštiny přeložil Ing. Václav Chvátal. Zdvojené plody ovocných stromů a jejich příčiny.
Seppo Vuokko: Bříza s laločnatými listy. Z finštiny přeložil Ing. Václav Chvátal. Mutace laločnatých listů u listnatých stromů. Loimská bříza. Souvislost laločnatosti listů s chováním hmyzu.
Kauri Mikkola: Moucha jako dopravní prostředek. Z finštiny přeložil Ing. Václav Chvátal. Forésie štírků a roztočů na tělech much, brouků a čmeláků.
Seppo Vuokko: Vánoční stromek, který zakořenil. Z finštiny přeložil Ing. Václav Chvátal. Sekundární kořeny smrku zejména u malých řízků.
Suvi Vanhanen: Výzkum poletušek pomocí vysílaček. Z finštiny přeložil Ing. Václav Chvátal. Poletuška slovanská a její chování od mládí do dospělosti. Osika poskytuje domov i potravu. Lesní hospodaření a poletušky. Přizpůsobivost poletušky.
Kauri Mikkola: Datlí spirály. Z finštiny přeložil Ing. Václav Chvátal. Spirálovité rýhy po kmenech stromů vytváření datly v době jejich hnízdění. Vrozené chování?
Juhani Lokki: Netopýři vidí ušima. Z finštiny přeložil Ing. Václav Chvátal. Ultrazvukový sonar netopýrů pro vyhýbání překážkám a pátrání po kořisti. Historie objevu.
Seppo Vuokko: Semena se probouzejí ve střevech. Z finštiny přeložil Ing. Václav Chvátal. Pomalé klíčení semen ostružiníku morušky.
Seppo Vuokko: Plod střemchy - plod smrti? Z finštiny přeložil Ing. Václav Chvátal. Jedovatost plodů střemchy hroznovité [Padus racemosa]. Amygdalin ve slupkách střemchy, meruněk, třešní, švestek a mandlí.
Seppo Vuokko: Proč ztrouchnivělé dřevo světélkuje? Z finštiny přeložil Ing. Václav Chvátal. Světélkování dřevokazné houby václavky obecné.
Kauri Mikkola: Létající pavouci. Z finštiny přeložil Ing. Václav Chvátal. Pavouci létající na pavučinách.
Seppo Vuolanto: Změna šatu. Z finštiny přeložil Ing. Václav Chvátal. Změna zbarvení bělokura rousného [Lagopus lagopus] dvakrát ročně.
Seppo Vuokko: Nejtlustější jeřáby. Z finštiny přeložil Ing. Václav Chvátal. Tloušťka kmenů a výška vícekmenných a jednokmenných finských jeřábů.
Seppo Vuokko: Člověk nevidí rozdíl mezi samcem a samicí sýkory modřinky. Z finštiny přeložil Ing. Václav Chvátal. Rozdíl v opeření na temeni hlavy samců a samic sýkor viditelný v ultrafialovém spektru.
Juho Rahkonen: život uvnit kamene.. Z finštiny přeložil Ing. Václav Chvátal. Tisíce jeskyní ve Finsku a živočichové v nich. Část netopýrů v jeskyních. Záhada lalokokřídleců. V jeskyni je třeba spokojit se s málem.
Tapani Veistola: Vznikají městské národní parky. Z finštiny přeložil náš finský dopisovatel Ing. Václav Chvátal. Městské národní parky chrání před zastavěním rozsáhlá území, bohatá na přírodní a kulturní hodnoty.
Timo Leponiemi: Magnetická bouře zažehla polární záři. Z finštiny přeložil náš finský dopisovatel Ing. Václav Chvátal. Nejkrásnější polární záře desetiletí způsobená sluneční erupcí. Slunce v nejaktivnější fázi jedenáctiletého cyklu.
Kauri Mikkola: Proč zmizela babočka kopřivová? Z finštiny přeložil náš finský dopisovatel Ing. Václav Chvátal. V létě 1998 a 1999 vymizela babočka kopřivová z rozsáhlých oblastí na jihu Finska z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek a stavu parazitů.