Edu je osmiletý německý ovčák. Svým vzhledem budí respekt, ale je klidný a přátelský. Je rád, když může uplatnit svou sílu, a poslouchá svého pána. Edu není úplně obyčejný pes. Je to dobře vyškolený záchranář.

Záchranářští psi umějí vyhledávat zbloudilé nebo v troskách zavalené lidi. V cvičném terénu v Turku Edu předvádí, jak pes hledá člověka uvězněného pod troskami domu. Jeho pán Olof Engstrom je předseda oblastního záchranářského kynologického sdružení, které pořádá kursy a zajišťuje i průběžné doškolování záchranářských psů. Sdružení pečuje také o cvičný terén. Záchranářští psi se využívají například tehdy, zřítí-li se stavba a v jejích troskách je třeba rychle vyhledat raněné. Přitom pes hledá podle pachových stop ta místa, kde zůstali lidé uvězněni. Na nalezenou oběť pak upozorní štěkáním. Tak jsou oběti rychle nalezeny a může jim být poskytnuta pomoc. Záchranářští psi bývají také využíváni při vyhledávání lidí zbloudilých v lese.

Pan Engstrom říká, že výchova záchranářských psů je přímo uložena zákonem.

"Na území každého okresu musejí být takoví psi, kteří umějí vyhledávat lidi. Policie má cvičené psy, ale kromě těch jsou zapotřebí ještě další," vysvětluje Olof Engstrom.

Záchranáři jsou psi běžných domácích plemen, kteří se mohou zúčastnit záchranných prací společně se svým pánem. Vyškolení psi a jejich vlastníci nebo psovodi pak pomáhají policii, jestliže dojde k nějaké nebezpečné situaci.

Psi nejprve absolvují základní kurs, ve kterém se naučí vyhledávat lidi v troskách. Jsou-li úspěšní, mohou pokračovat v kursu prohledávání krajiny. Pak může pes vyhledat například zbloudilého člověka v lese.

V okolí Turku je asi 80 psů vycvičených pro vyhledávání v ruinách. Pro průzkum krajiny je vyškoleno asi 25 psů. Olof Engstrom uvádí, že v této oblasti využívají psy k hledání asi 5 - 6 krát ročně. Nejčastěji jsou hledáni lidé zbloudilí v lese.

Pes umí prohledávat také skalní a stromové dutiny a strouhy, kde může být zbloudilý ukryt.

"Záchranářský pes umí hledat tak, že sleduje stopy čichem. Někdy musí zachytit pach ze vzduchu a sledovat jej větřením. Pes si musí zvyknout i na práci v hluku a mezi větším počtem lidí. To pro psa vůbec není jednoduché," vypráví pan Engstrom.

Když se pes učí, musí postupovat svým vlastním tempem. Jeho přirozené pudy se využívají při školení. V žádném případě nelze učení uspěchat. Pes je smečkové zvíře, které uznává autoritu psovoda. Musí být pochválen, když uspěje.

"Psovodi se zúčastňují záchranných prací proto, že chtějí pomáhat lidem v tísni. Soupeření je jim zcela cizí," zdůrazňuje pan Engstrom.

Literatura:

[1] Kartio, J.: Pelastuskoirat auttavat ja pitavat tyostaan, in: Selko-Uutiset (6): p. 5. Helsinki 1997.

Ing. Václav Chvátal tlumočník pro jazyk finský tel. 0184-723602, [M1]

(c) 1998 Intellectronics

časopis o přírodě, vědě a civilizaci