Otázka: Před několika lety jsem koupil na trhu asi metr vysoký vánoční stromek. Udělal jsem pak na dvoře v jílovité půdě díru, do které jsem ho zasadil. Zakořenil tam a nyní je už vysoký několik metrů. Jak běžným jevem je zakořenění smrku?

Když jsem uslyšel tento telefonický dotaz, nenapadlo mne nic jiného, než že to je neuvěřitelná věc, že to není možné. Olšový prut zaražený do země zakořenit může, ale nikoli smrk! Již dříve jsem pochyboval o zakořenění smrkové větvičky.

Přesto jsem se mýlil. Profesor Matti Leikola k tomu zaslal dopis, ve kterém popisuje poměrně dobrou schopnost smrku vytvářet sekundární kořeny. Zakořenění vzrostlejšího smrku je věc výjimečná, ale z malých řízků zakoření více než polovina.

Vytváření sekundárních kořenů je důležité také pro výsadbu. V jámě se kořeny dostanou často do nepříznivé polohy. Během několika málo let pak jsou původní kořeny nahrazeny novými, které vyrůstají sekundárně právě ze starších kořenů. Teprve tehdy sazenice ukončuje tvorbu kořenového systému a začíná vzrůst stromu.

Literatura:

[1] Vuokko, S.: JUURTUVA JOULUKUUSI. IN: Suomen Luonto 1/99, s. 59. Helsinki 1999.

časopis o přírodě, vědě a civilizaci