Člověk si vybral psa za společníka už před 15000 lety. Vepře, slepice, krávy, ovce, koně a včely pak chová už nejméně pět tisíc let. Ochočení domácích zvířat bylo důležitou fází cesty ke kulturní vyspělosti člověka. V uplynulých desetiletích je domácí chov zvířat většinou na ústupu. V této formě se nadále udržel ve většině rozvojových zemí.

Ve volném tržním hospodářství se živočišná výroba změnila v průmysl. V nejhorších případech se se zvířaty zachází jako se stroji. Nezbývá jim než žít ve stísněných prostorech, jejich růst se uměle zvyšuje antibiotiky a růstovými hormony. Dlouhé přepravy na jatka pak jen zvyšují jejich utrpení.

Ochránci zvířat se oprávněně pokoušejí zahájit společenskou diskusi o právech zvířat. Ve Finsku aktivisté zpochybňují zejména právo chovat lišky v těsných a chladných klecích. Lišky se téměř neliší od psů, stejné zacházení se psy by však mohlo způsobit snad i válku. To, že výroba kožešin je výnosným obchodem, nemůže být ospravedlněním zanedbávání práv zvířat. V tomto směru jsou kritizovány také nedostatky ve výrobě masa. Vegetariánství si získává stále více příznivců. Někteří se pak stávají dokonce tzv. vegany, kteří odmítají jakékoli výrobky živočišného původu včetně medu nebo vlněných oděvů. Podle nich člověk nemá právo využívat zvířat ke svému prospěchu.

Veganismus však zůstává především silným výrazem protestu. Etická a k životnímu prostředí ohleduplná živočišná výroba je však z ekologického hlediska lepší alternativa než odmítání všeho živočišného. Vlna je dobrý, biologicky rozložitelný materiál. Včely produkují zdravý med, dále mají velký význam pro opylení kulturních rostlin. Kožené boty jsou ekologičtější než umělá kůže, vyrobená z olejů. Mimochodem - olej je také živočišného původu. Bavlna je z přírodního hlediska mnohem škodlivější než vlna nebo hedvábí, neboť při pěstování bavlny jsou používány různé jedy. Veganismus zapomíná také na to, že smrt je v přírodě součástí života: ekosystémy jsou založeny na tom, že šelmy žerou býložravce a jsou zároveň potravou jiných šelem. Člověk nemusí být nutně masožravcem, ale je-li jím, není to nic nepřirozeného.

Ochrana práv zvířat je významná práce. Nicméně i v ní je třeba dodržovat meze zákonnosti. V demokratické společnosti je třeba pro boj za určitou věc mít podporu široké veřejnosti. Doufejme, že se nadšenci ve Finsku neuchýlí k násilnickým způsobům. To by vrhlo celou věc daleko nazpět. Bojkoty, demonstrace a tvrdá každodenní práce mohou změnit svět. Každý může věc ovlivnit při nákupu výběrem těch výrobků, které byly vyrobeny s ohledem na životní prostředí nebo práva zvířat.

Literatura:

[1] Laurila, J.: Elain ei ole kone, in: Suomen Luonto 57(3): p. 2. Helsinki 1998.

Ing. Václav Chvátal tlumočník pro jazyk finský tel. 0184-723602, [M1]

(c) 1998 Intellectronics

časopis o přírodě, vědě a civilizaci