Otázka: Na Suomenlinně jsem se setkal se stromem, jaký jsem ještě neviděl. Připomínal břízu, ale měl ostře laločnaté listy. Co to bylo?

U mnoha listnatých stromů se občas může vyskytnout mutace s laločnatými listy. U nás se jako okrasné stromy pěstují tři různé lalokolisté kultivary břízy.

Strom ze Suomenlinny je podle fotografie tzv. "loimská bříza" (fin. "loimaankoivu"). Její jméno původně naznačovalo, že pochází z města Loimaa (na jihozápadě Finska - pozn. překl.), ale ve školkách dostanete pod stejným jménem sazenice zahraničních lalokolistých bříz.

Laločnatost listů zmenšuje listovou plochu. Přesto se v přírodě běžně vyskytuje, z čehož vyplývá, že musí alespoň občas přinášet rostlině nějaký užitek. Za vysvětlení by se dala považovat pravděpodobná souvislost s chováním hmyzu. Samice hmyzího škůdce, hledající vhodné místo k nakladení vajec, se totiž často vyhne rostlině, jejíž listy jsou již okousány. Laločnatost listů tedy napodobuje pozůstatky hmyzího žíru.

Hmyz se však orientuje, stejně jako ostatní býložravci, především podle pachu rostliny, takže laločnatost listů pravděpodobně rostlinu nezachrání. Výhoda laločnatých listů je tedy pro břízu natolik zanedbatelná, že geny, které tento jev způsobují, nemohou všeobecně převládat.

Zpomalení růstu způsobené laločnatostí listů je větší než průměrná ztráta způsobená hmyzím žírem. Snad by stálo za to zjistit, je-li na lalokolistých stromech méně škůdců než na stromech s normálními listy.

Literatura:

[1] Vuokko, S.: Liuskalehtinen koivu. In: Suomen Luonto 6/99, s. 53-54. Helsinki 1999.

časopis o přírodě, vědě a civilizaci