Otázka:
Mají rostliny cit? Cítí bolest, když jsou řezány? V jednom článku uváděl anglický profesor, že rostliny cítí bolest a naříkají, když jsou řezány, třebaže člověk jejich nářek neslyší.

Rostliny nemají nervy ani centrální nervovou soustavu a mozek, ale přesto úplně necitlivé nejsou. Rostlina je složitý organismus sestavený z mnoha různě fungujících typů buněk. Takový systém musí mít schopnost reagovat na vnější prostředí a koordinovat činnost různých buněčných seskupení.

Dosud nebylo příliš uspokojivě vysvětleno, jakými způsoby rostlina přenáší informace mezi jednotlivými svými částmi a jak řídí různé životní funkce.

Rostliny však zcela jistě k přenosu informací neužívají elektrické impulsy jako živočichové, ale přenos se děje chemickou cestou, tedy pomocí rostlinných hormonů. Hormony se šíří z orgánů, kde vznikají, prouděním rostlinných tekutin, přenos tedy není zdaleka tak rychlý jako u živočichů.

Zda rostlina cítí bolest, to je částečně otázka výkladu. Živočich vnímá jako bolest poškození svých orgánů. Také rostliny vědí, že se odlomila větev nebo že larva kouše do listu. Zpráva vychází z místa poškození a šíří se do celé rostliny, která zorganizuje obrannou reakci.

V místě poškození rostlina produkuje hojivé pletivo, které zabraňuje vytékání kapalin a vytváří také novou "pokožku". V celé rostlině se také tvoří jedovaté látky, resp. obranné látky znesnadňující živočichům zpracování potravy. Proto je např. vhodné salátovou rostlinu sklidit vždy celou. Jestliže z ní odebereme pouze část listů, ostatní listy zhořknou.

Zprávu o poškození přenáší u většiny rostlin kyselina salicylová, jejíž derivát je známý jako lék proti bolesti - acetylsalicylát, lidově aspirin. Z poškozené rostliny se dále vzduchem šíří metylsalicylát, který přenáší zprávu o poškození k sousedním rostlinám, které rovněž mobilizují chemickou obranu.

Na ostatní podráždění zvenčí rostlina reaguje produkcí rostlinných hormonů, které se rozšiřují do buněčných struktur, kde vyvolávají odpovídající reakce.

Literatura:

[1] Vuokko, S.: Tunteeko kasvi kipua?, in: Suomen Luonto 57(2): p. 53. Helsinki 1998.

Ing. Václav Chvátal tlumočník pro jazyk finský tel. 0184-723602, [M1]

(c) 1998 Intellectronics

časopis o přírodě, vědě a civilizaci