Historii Yellowstoneského národního parku zmapoval ve svém článku [X1] Bruce T. Gourley z řady knih, článků v časopisech a poznámek ze svých osobních sbírek. Významným zdrojem pro studium historie tohoto národního parku je Yellowstoneský archiv v Mammoth Hot Springs, který obsahuje řadu původních dokumentů z období od 19. století do počátku 20. století. Hlavní zdroje, z nichž autor článku čerpal, jsou uvedeny v závěru.
 

První písemné zmínky o řece, dnes známé jako Yellowstone, se v americkém tisku objevili v roce 1795.

V letech 1797 až 1798 cestovatel a zeměpisec David Thompson z britské společnosti pro obchod s kožešinami poprvé použil slova "Yellow Stone" ve svých poznámkách po návštěvě oblasti Mandan na horním toku řeky Missouri. Původ těchto slov je sice nejasný, ale stěny kaňonu v okolí pramenů řeky mají nažloutlou barvu.

V letech 1805 až 1806 Lewisova a Clarkova expedice, která procházela oblastí Montana, vyslechla zprávy o sopce, která hřměla jako bouřka a způsobovala otřesy půdy. Z neznámých důvodů se expedice k sopce nevypravila.

V roce 1808 John Colter, který cestoval s Lewisem a Clarkem, zřejmě jako první bílý muž nakrátko vstoupil do oblasti řeky Yellowstone.

V roce 1827 se v novinách vydávaných ve Philadelphii objevily první zprávy o Yellowstoneské oblasti. Tyto zmínky ale nelze brát příliš vážně, protože obsahují smyšlené příběhy. Lovec kožešin Daniel T. Potts napsal jednu z nejstarších zpráv týkající se oblasti dnešního Yellowstoneského parku, v níž popisuje termální výtvory, jako horká jezírka a výtrysky vroucí vody.

V roce 1829 lovec kožešin Joe Meek narazil na dnešní pánevní oblast Norrise Geysera. Jeho příběhy o "ohni a kamenech" byly však přijímány s velkou nedůvěrou.

Ve 30. letech 19. století Yellowstoneskou oblast prozkoumal horolezec Jim Bridger. Jen málo lidí ale věřilo jeho vyprávěním o horkých gejzírech a zkamenělých ptácích a stromech.

V roce 1834 oblast dnešního Yellowstoneského parku navštívil Warren Angus Ferris, lovec kožešin a obchodník společnosti s kožešinami American Fur Company. Ferris byl prvním skutečným "turistou", který tuto oblast navštívil. Jako první podrobně popsal gejzíry a jako první toto slovo použil pro tyto Yellowstoneské termální výtvory.

V letech 1835 až 1839 během "období lovců kožešin" lovec Osbourne Russel třikrát navštívil Yellowstoneskou oblast. Prošel břehy kolem Yellowstoneského jezera a řadu termálních oblastí a jižně ležících menších jezer.

V roce 1842 bývalý lovec kožešin Warren Ferris anonymně publikoval v novinách Western Literary Messenger podrobnou zprávu o Yellowstoneské oblasti. Yellowstoneské termální výtvory popsal jako gejzíry, tedy termínem, který má svůj původ na Islandu.

V 50. a 60. letech 19. století probíhala americká občanská válka proti otroctví. Tato vyčerpávající a krvavá válka a střety s Indiány na řadu let americké vládě zabránily vyslat jakoukoliv oficiální expedici na průzkum Yellowstoneské oblasti.

Až v roce 1863 skupina prospektorů pod vedením "plukovníka" Waltera Washingtona deLacyho dorazila do jižní části dnešního Yellowstoneského parku a objevila některé termální výtvory. O několik let později se na mapě této oblasti objevilo deLacyho jezero, které dnes nese název Shoshone Lake.

V roce 1865 mladý jezuitský kněz Francis Xavier Kuppens plnil svůj misijní úkol mezi indiány kmene Piegan. Kromě jiného také navštívil v Yellowstoneské oblasti Grand Canyon a gejzíry v oblasti řeky Firehole. Ještě téhož roku Kuppens měl možnost popsal svoji neuvěřitelnou cestu výkonnému guvernérovi Thomasovi Francisovi Meagherovi, který přišel v té době s ojedinělou myšlenkou, aby tato podivuhodná oblast byla chráněna jako národní park.

V roce 1868 se prvními trvalými osadníky v oblasti stali Frederik a Phillip Bottler. Jejich ranč se stal prvním výchozím bodem pro lovce a prospektory.

V roce 1869 se na průzkum Yellowstoneské oblasti vydali tři horníci David E. Folsom, Charles W. Cook a William Peterson. Sestoupili do Yellowstoneského kaňonu Grand Canyon, obdivovali divočinu a prozkoumali gejzíry a vroucí jezírka. Usoudili, že tuto nádhernou a nedotčenou oblast je nutné chránit před komercí. Po svém návratu Cook a Folsom napsali o své cestě několik článků, ale významné časopisy je odmítly publikovat jako nedůvěryhodné a smyšlené příběhy.

Od 70. let 19. století do Yellowstoneské oblasti začaly ve stopách Folsoma, Cooka a Petersona pronikat skupiny zlatokopů, ale také různí jednotlivci a vládní inspektoři. Většina z nich došla k názoru, že tato přírodní jedinečná cenná oblast musí být ochráněna před průmyslovým nebo zemědělským rozvojem, aby všichni Američané měli možnost ji navštívit a obdivovat se jejím krásám.

Zlatokopové A. Bart Henderson, James Gourley, Adam Miller, Ed Hibbard a "Dad" se pokusili hledat zlato v oblasti údolí Lamar Valley. Strávili v oblasti celé léto a několikrát byli v ohrožení života kvůli buvolům, medvědům grizzly a Indiánům. Pojmenovali sice řadu přírodních útvarů, ale nikde nenašli ani zrnko zlata. Krátké prospektorské období Yellowstoneského parku tak skončilo.

Nejvýznamnější expedici v 70. letech 19. století, která prozkoumala Yellowstoneskou oblast, vedl generální inspektor teritoria Montana Henry D. Washburn. Členy této expedice byli kronikář Nathaniel Pitt Langford, který se později stal prvním správcem Parku, novináři Cornelius Hedges a Walter Trumbull, kteří důvěryhodně popsali krásy Yellowstoneské oblasti, Truman C. Everts (nejstarší člen expedice, který se na 37 dní nešťastně ztratil v divočině, ale přežil a jeho příběh probudil zájem o Yellowstone), a poručík Gustavus Doane, který vedl vojenský doprovod skupiny a podal oficiální zprávu americké vládě.

V roce 1871 po Langfordově slyšení o Washburnově expedici americký Kongres jmenoval veterána občanské války Ferdinanda V. Haydena šéfem vládní geologické expedice, která měla provést oficiální průzkum oblasti Yellowstone. Hayden sestavil expedici z několika geologů, botaniků, zoologů a přizval také umělce Thomase Morana a fotografa Williama H. Jacksona. Členové expedice byli ohromeni krásami a přírodními výtvory, které při své cestě oblastí viděli. Moranovy malby a Jacksonovy fotografie se staly jedinečným důkazem. Hayden vypracoval pro americký Kongres asi 500 stran rozsáhlou odbornou zprávu, v níž navrhoval, aby vznikl Yellowstoneský národní park.
 

1. března 1872 prezident Ulysses Grant podepsal zákon, jímž byl založen první národní park na světě - Yellowstoneský park. 2,2 miliónů akrů divočiny bylo prohlášeno za chráněnou oblast. Nathaniel Langford, jeden z nejvýznamnějších zastánců myšlenky národního parku, byl jmenován prvním správcem. Jeho prvním úkolem bylo provést zběžný průzkum celého Parku a rozhodnout, které části parku by měl podrobně prozkoumat odborný tým Ferdinanda V. Haydena. Langford strávil v právě založeném Yellowstoneském parku nezapomenutelné léto.

V letech 1873 až 1882 probíhal mezi představiteli národa a americké vlády spory o budoucí podobu a funkci národního parku. Někteří, poté, co park navštívili, ostře bojovali proti myšlence "velkých otevřených dveří" pro každého. Jejich odpůrci zase hovořili o výhodách přitažlivosti Yellowstoneského parku.

V roce 1883 prezident Chester Arthur podnikl několikadenní výpravu po Yellowstoneském parku a tím probudil nový zájem amerických občanů. Američané většinou dávali za pravdu těm, kteří chtěli park využít k turistickým účelům. Proto byl vybudován Národní hotel v Mammoth Hot Springs s mohutnými základy o délce 414 stop. Od počátku však byl ve ztrátě a fungoval jen krátké období.

V roce 1886 americký ministr vnitra dal za pravdu názorům, že je nutné zabránit dalšímu ničení Národního parku a ochránit jej před vandaly a pytláky. Ministerstvo vnitra proto požádalo americkou armádu, aby na ochranu Parku zasáhla. Yellowstoneský národní park tehdy byl předán do pravomoci armády a postupně pak byl navracen správě Parku. Poručík Daniel C. Kingman nechal vybudovat hlavní cestu parkem pod názvem "Grand Loop".

V roce 1890 byl poblíž Yellowstoneského jezera vybudován hotel Lake a poblíž místa Old Faithful byl vybudován hotel Fountain, který později zanikl.

V roce 1894 byl americkým Kongresem přijat Laceyův zákon, který chránil veškerou přírodu Yellowstoneského parku (kromě vlků a kojotů) a ustanovil budoucí využití parku.

"Zimní expedice 1884" provedla sčítání bizonů a pořídila řadu jejich snímků. Expedici tvořili kapitán Scott, poručík Forsyth, Scott Burgess, Robert Burns, fotograf Haynes a tři nejmenovaní úředníci. Na norských lyžích s batohy a spacími pytli přes Norris a Grand Canyon putovali přímo do údolí Hayden Valley. V údolí napočítali 81 buvolů, 73 v jednom stádu, četné skupiny losů a řadu dalších živočichů.

Druhého dne objevili tábor pytláka a podle ohniště usoudili, že se pytlák zdržuje někde v okolí. Asi pět mil od tohoto tábora pytláka zadrželi. Přivedli ho do hotelu Lake, kde ho předali stráži ve Fort Yellowstone. Na svazích hory Mt. Everts pozorovali malá stáda muflonů, jelenů a kamzíků. Na otevřené hladině mezi jezerem a vodopády pozorovali hejna kachen a divokých hus. Viděli také několik lišek a kojotů a stopy dalších šelem. Během třiceti dní expedice urazila více než 300 mil.

Od roku 1895 byly oficiálně vedeny statistiky návštěvníků Parku. V roce 1895 navštívilo Yellowstoneský národní park 5438 návštěvníků.

V roce 1896 navštívila Park Louis Bird se svým manželem, vydavatelka tehdejšího významného amerického časopisu.

V roce 1902 inženýr Hiram Chittenden vybudoval most, který v roce 1914 byl pojmenován Fishing Bridge.

V roce 1903 navštívil Yellowstoneský národní park prezident Theodore Roosevelt, který byl ohromen krásou a přírodou Parku. Pro dopravu turistů byla dokončena výstavba železnice.

V letech 1903 až 1904 byl vybudován nejznámější hotel Yellowstoneského národního parku s názvem Old Faithful Inn. Stavba byla vybudována z přírodních materiálů a dřeva.

V roce 1908 mezi Old Faithful a Spring Creek Canyon došlo k loupeži, při níž jediný pachatel zadržel a oloupil šestnáct vozidel. Byla proto zpřísněna bezpečnostní opatření a hlídky.

V letech 1910 až 1911 byl vybudován hotel Canyon Hotel na okraji Grand Canyon. Později tento hotel vyhořel.

V roce 1912 významný přírodovědecký a cestopisný časopis National Geografic publikoval článek o amerických národních parcích. Autoři článku návštěvníkům doporučovali, aby návštěvě Yellowstoneského národního parku věnovali alespoň pět dní.

V roce 1915 branou Yellowstoneského národního parku projel první automobil, model T Ford.
 

V roce 1916 prezident Woodrow Wilson podepsal zakládací listinu vládního úřadu, Správy národních parků (National Park Service).

V roce 1917, jen dva roky poté, co branou Parku projel první automobil, během letního období do Parku přijelo již asi 5000 automobilů.

V roce 1918 americká vláda odvolala poslední zbytky armády, které zajišťovaly ostrahu a ochranu Národního parku a bojovaly proti pytlákům a vandalům.

V roce 1920 branami Parku projelo asi 5000 automobilů.

V roce 1922 Yellowstoneský národní park oslavil 50 let své existence. Řada významných časopisů publikovala o Parku různé články. Oslavy 50. výročí proběhly 14. července 1922 na úpatí hory National Park Mountain poblíž soutoku řek Gibbon a Firehole, kde v roce 1870 byl tábor Washburnovy-Langfordovy expedice a kde se zrodila myšlenka národního parku. Slavnosti se osobně zúčastnil C.W. Cook z Cookovy-Folsomovy expedice v roce 1896. Cornelius Hedges, Jr. a W.A. Hedges zasadili jehličnatý strom na místo, kde se v roce 1870 uvažovalo o vzniku Národního parku. Slavnosti se zúčastnila řada významných veřejných představitelů a prominentních hostů. Horace M. Albright stručně připomněl historický vývoj parku a přečetl telegramy prezidenta Warrena G. Hardinga a dalších významných státních představitelů.

V roce 1923 byla silnice Grand Loop přejmenována na silnici Harryho W. Frantze, významného amerického spisovatele.

V září roku 1927 ve svém letadle přeletěl Yellowstoneský park Charles A. Lindbergh, jen několik měsíců po svém historickém přeletu Atlantického oceánu. V Parku byla nainstalována první telefonní ústředna.

V roce 1929 byly rozšířeny východní a severozápadní hranice Národního parku.

V roce 1930 bylo otevřeno muzeum Norris Gayser Basin, kde se návštěvníci mohli podrobněji seznámit s přírodními krásami Parku.

Ve 30. letech 20. století byla vybudována dálnice Beartooth Higway, která umožňovala cestovat z Red Lodge ve státě Montana do Yellowstoneského národního parku přes Cooke City a Silver Gate.

V roce 1932 byl Národní park znovu rozšířen o zimoviště za severními hranicemi Parku.

9. února 1933 v Yellowstoneském národním parku byla naměřena na stanici Riverside dosud nejnižší teplota -66 stupňů Celsia.

V roce 1947 byly uvedeny do provozu první stanice Správy Yellowstoneského národního parku.

V roce 1951 Ministerstvo státních dálnic státu Wyoming vypracovalo dopravní studii, z níž vyplývalo, že doprava turistů do Národního parku přinesla místní ekonomice odhadem 19 miliónů dolarů. Tento fakt vzbudil zájem cestovních společností.

V roce 1955 se stát Wyoming na základě své studie z roku 1951 snažil prosadit prodej koncesí v Yellowstoneském národním parku. Narazil však na odmítavý postoj států Montana a Idaho. Přesto se začal zvětšovat počet silnic, železniční síť a počet zařízení pro návštěvníky v celé oblasti.

V 50. letech 20. století byla vybudováno rekreační středisko Canyon Village, aby usměrnilo nápor návštěvníků. Představitelé Parku se také obávali, že v Parku žije příliš mnoho losů a proto se rozhodlo pro snížení jejich počtu lovem.

V roce 1958 Správa Národního parku zakázala v řekách na území Parku rybolov.

V roce 1959 došlo v západní části Yellowstoneského národního parku k silnému zemětřesení, které usmrtilo 28 lidí a výrazně omezilo aktivitu řady gejzírů.

V roce 1967 Správa Národního parku ustanovila nová pravidla pro ochranu živé a neživé přírody v Parku. Byly omezeny jakékoliv umělé zásahy do přírody a objevily se první snahy ponechat přírodu svému vlastnímu vývoji.
 

Počátkem 70. let 20. století se konečně přestalo nahlížet na Yellowstoneský národní park jako na rekreační letovisko, ale začalo se o něm uvažovat jako o ekologickém pokladu, který se musí zachovat a ochránit pro budoucí generace.

V roce 1972 Yellowstoneský národní park oslavil 100 let své existence. Při této příležitosti se konala První světová konference o národních parcích.

V roce 1974 byl zakázán rybolov z mostu Fishing Bridge, protože bylo nutné zabránit zmenšování počtu pstruhů.

V roce 1976 byl Yellowstoneský národní park prohlášen za chráněnou biosféru s cílem udržet jeho ekologickou hodnotu. Turistika se musela podřídit ochraně a zachování této biosféry.

V roce 1978 byl Yellowstoneský národní park prohlášen za světové dědictví, které musí být chráněno pro obyvatele celé planety.

V roce 1988 došlo k nejhorším požárům v historii Parku. Od června do října oheň zničil 1,4 miliónu akrů ekosystémů Parku. Do boje s požáry bylo nasazeno 25 tisíc hasičů a náklady dosáhly 120 miliónů dolarů s malým úspěchem.

V roce 1989 musela politika požární ochrany Yellowstoneského parku čelit neúprosné kritice. Ohněm zničené území již jevilo známky postupné obnovy a objevovaly se první rostliny.

V 90. letech 20. století Správa Yellowstoneského národního parku čelila problémům s narůstající zimní rekreací. Úroveň znečištění z výfukových plynů sněžných skútrů v Yellowstoneském parku dosahovala v některých dnech hodnot vyšších než je průměrná úroveň znečištění ovzduší v Los Angeles. Objevili se první výzkumné práce o mikroorganismech v Národním parku.

Správa Yellowstoneského národního parku také musí čelit útokům ze strany některých ultra-konzervativních politiků, kteří požadují využití přírodních zdrojů Národního parku pro ekonomické účely. Tyto útoky vedly k omezení rozpočtu Národního parku a tím k omezení nebo dokonce zrušení některých projektů.

V roce 1995 se v Yellowstonském národním parku znovu objevili vlci. Yellowstoneský národní park se také dostal na seznam světového dědictví v ohrožení.

V roce 1996 zamýšlený rozvoj těžby zlata v těsné blízkosti severovýchodní hranice parku začal ohrožovat ekosystém Parku. Prezident Bill Clinton park navštívil a přislíbil, že plán těžby zlata bude zastaven. Kvůli nedostatku finančních zdrojů byl uzavřen Norris Campground.

V roce 1997 během zimních měsíců bylo nutné postřílet asi 1100 bizonů kvůli nebezpečí přenosu brucelózy na hovězí dobytek v oblasti. Yellowstoneský národní park oslavil 125 let své existence.

V roce 2000 gejzír Steamboat poprvé za dobu pozorování mohutně explodoval. Yellowstoneský národní park znovu zachvátily požáry, které ale způsobily mnohem menší škody než v roce 1988. Představitelé Správy Yellowstoneského národního parku zveřejnili své úmysly zakázat nebo omezit důsledně provoz sněžných skútrů na území Parku.

Literatura autora článku [X1]:

1) The Yellowstone Story: A History of our First National Park (2 volumes), Aubrey L. Haines. University Press of Colorado: Niwot, Colorado, (1996 -- revised).

2) Yellowstone: 125 Years of America's Best Idea, Michael Milstein. The Billings Gazette: Billings, Montana, 1996.

3) The Discovery of Yellowstone Park: Journal of the Washburn Expedition to the Yellowstone and Firehole Rivers in the Year 1870, Nathaniel Pitt Langford. University of Nebraska Press, 1972.

4) The Inn at Old Faithful, Susan C. Scofield. 1979.

5) "Yellowstone's Hundreth Birthday" National Geographic (141-5), May 1972.

6) Yellowstone National Park, Hiram Chittenden. Stanford University Press, 1949).

Odkazy:

[X1] Yellowstone National Park History. Bruce T. Gourley.

[X2] Yellowstone National Park History.