Převzato z časopisu DOBRÁ VODA (č. 1, ročník 1) se souhlasem redakce [W1] a autora článku.

Divoká krajina s rozeklanými pouštními kopci, štěrkovými poli, pískem a velikým žhnoucím sluncem na bezmračné obloze. Jedním slovem vyprahlost jako z žíznivého snu. A ejhle - náhle se před cestovatelem otevře pohled jako fata morgana - do dálky se táhnoucí zelenomodrá vodní plocha. Konečně voda! Kolik se v tom slově pro poutníka pouští skrývá naděje, kolik života do zmučeného těla může nalít. Avšak i nejvíce znaveného člověka by ani sebevětší žízeň nepřinutila napít se vody, ke které právě přibyl.

Náš poutník stanul u vod Mrtvého moře nalézajícího se v nejnižší proláklině na této planetě, která leží na izraelsko-jordánské hranici. Ano, hladina Mrtvého moře je položena 400 metrů pod úrovní hladiny Středozemního moře. Pokud jde o rozměry, pak toto moře je dlouhé 75 kilometrů, v nejširším místě měří 15 kilometrů, s celkovou rozlohou přes 1000 kilometrů čtverečních a s největší hloubkou 185 metrů. Dalším superlativem tohoto místa je hustota vody. Mrtvé moře je 10krát slanější než jiná moře a oceány. Nejvíce jsou v něm rozpuštěny soli chlóru, sodíku, manganu, jódu, vápníku, brómu a draslíku. Tyto prvky naplňují svými výpary také ovzduší v blízkosti Mrtvého moře. Pro srovnání s vodami v běžném moři: ve vodách Mrtvého moře je 20krát více brómu, 15krát více manganu a 10krát více jódu.

Bezodtokové Mrtvé moře, hebrejsky Yam HaMelach, což značí Slané moře, zásobuje vodou hlavně řeka Jordán, ale také několik sladkovodních pramenů. Část přitéká z horkých minerálních pramenů Mazor v místě zvaném Ein Gedi a z pramenů Zohar u Sodomy. Silný sluneční svit a pouštní klima mají za následek hojné vypařování vody, za tisíciletí se Mrtvé moře neustále zmenšuje a solí v něm přibývá. Na některých místech pobřeží vytvořila přitékající voda nánosy bahna, balneologové je znají jako peloidní bahno, které má pro svůj vysoký obsah minerálů a ostatních účinných látek na lidský organismus blahodárné účinky.

V Mrtvém moři nežijí žádné vyšší organismy, nenajdeme zde žádné rostliny. Ovšem podobně jako v horských minerálních pramenech nebo v radioaktivním prostředí vod chladičů jaderných reaktorů, tedy prostředích pro život nevhodných, také v silně slaných vodách Mrtvého moře přírodovědci objevili bakterie. Dokonce 11 druhů těchto primitivních organismů se adaptovalo na život ve zdejších extrémních podmínkách. Pro lepší představu - roztok solí je tu takové hustoty, že pod vodou natažené lano pokryjí v krátkém čase masivní krystaly solí, jež z vody vyrůstají na pevném podkladě. Soli v podobě krystalů tvoří často též celé vrstvy na dně moře a celé shluky solných krystalů nalézáme i na pobřežních kamenech.

Tak jako je celá Izrael na každém kroku nabita slavnými památkami minulosti, tak i oblast Mrtvého moře v sobě zahrnuje mnohá pozoruhodná místa, řeklo by se místa přímo duchovní. Tak například Kumrán, sídliště, kde sekta essejců, úzce spjatá s životem a dílem Ježíše Krista, vedla přísně pobožný život, a právě po nich se nám uchovaly zápisky známé jako "Svitky od Mrtvého moře". Byly náhodně objeveny v roce 1947 v jedné místní jeskyni a dnes patří k nejdůležitějším písemným památkám starověku. Zbytky domů essejců byly odkryty a zároveň byly zpřístupněny také některé jeskyně ve skalách, v nichž žili starověcí mudrcové.

Nedaleko Mrtvého moře se na vyvýšené plošině nachází legendární Masada. Původně zde nechal zbudovat nádherný opevněný palác sám židovský král Herodes jako nedobytné útočiště pro čas nouze. Nikdy jej k tomuto účelu neužil. Později toto místo proslavili židovští vzbouřenci proti římské moci, kteří se zde v opevnění dokázali bránit po dlouhou dobu mnohonásobně větší přesile Římanů.

Ale zpět k vodám Mrtvého moře. Unikátnost tohoto území potvrzují již dochované zprávy ze 4. století před Kristem o tom, že lidé kmene Nabatejců zde pomocí speciálních lodí sbírali s povrchu vody přírodní asfalt a prodávali ho dále do Egypta. Tato činnost pokračovala až do pozdních římských dob. Mrtvé moře vyvolávalo za všech časů pozornost. Jako zdroj surovin, jako místo podivných úkazů a kouzel, i jako místo pomáhající zdraví. Archeologové zde například objevili starověkou továrnu na krášlící a léčebné prostředky z doby královny Kleopatry, a dochovaly se důkazy o tom, že samotná Kleopatra tyto prostředky používala. V přímém využívání Mrtvého moře k léčení však nastal skutečný rozvoj až ve druhé polovině našeho století.

Podívejme se napřed na vzduch. Jak ukázala měření, právě obsah brómu v ovzduší spolu s vyšším sloupcem vzduchu, tedy i vyšším obsahem kyslíku, mají za následek pozoruhodný jev. U Mrtvého moře nespaluje slunce lidskou pokožku s takovou agresivitou, jaká by odpovídala této zeměpisné poloze. Přesto, že je tu na 330 slunečných dnů v roce, člověk se tu dost těžko může klasicky spálit, tak jako se mu to snadno přihodí například u nedalekého Rudého moře. Vědci tento fenomén prozkoumali, a zjistili, že určitá část slunečních ultrafialových paprsků, právě těch paprsků pokožkou do hloubky pronikajících a zraňujících tkáň, je filtrována zdejším ovzduším. Tohoto jevu se využívá při slunečních lázních pacientů.

Jak už jsme řekli, léčebné účinky vody Mrtvého moře byly známy už dávno v minulosti. Avšak teprve dnes ve velkém rozsahu a řekněme i v patřičném komfortu mohou lidé tohoto blahodárného dobrodiní využívat. Pocit ponoření se do slaných vod je zvláštním zážitkem. Jakoby kluzce mastná voda plná minerálů člověku připraví mnohá překvapení. Tak předně pro svoji hustotu voda člověka nepustí pod hladinu, nelze se do ní zcela ponořit. Je to zvláštní pocit, sestupovat ze břehu pořád dál do větší hloubky a v určitém okamžiku, když vám hladina sahá někam mírně nad břicho, už to prostě po nohou dál nejde, ztratíte pevné dno pod nohama, jak vás voda začne nadnášet. Druhým silným vjemem, v první chvíli pravda dost bolestivým, je pálení ve všech byť droboučkých odřeninách na pokožce. Až se člověk musí divit, o jakých skoro mikroskopických poraněních neví, ale sůl v nich koná své. Avšak toto pálení po chvíli koupání zmizí. Také se doporučuje všem nově příchozím, aby se ve vodě pohybovali zvolna, pomalu, necákali na jiné ani na sebe. Člověk zrovna nemusí ponořovat hlavu pod vodu, stačí si nacákat do ucha nebo neopatrně sáhnout mokrou rukou do oka. Ano, voda Mrtvého moře pak provádí pravé divy a i úplně líný jedinec vyskočí jako gazela, aby se dostal co nejrychleji na břeh a pod blízkou sprchu se sladkou vodou, která ho zbaví pálení. Vyzkoušet si to ale musí každý, znáte to, je to jako s těmi horkými kamny a malým Pepíčkem. Uvěří, až když si sáhne. Jinak je v husté solné a teplé vodě nádherné poležení. Lidé si klidně berou noviny, časopis a pohodlně leží a čtou si na hladině.

Solná voda je však to pravé na léčení. Největší prospěch z ní mají pacienti s různými kožními potížemi, například s lupénkou a podobnými chorobami. Dobře pomáhá i na záněty kloubů, revmatismus a při poúrazových stavech, zlomeninách a tak podobně. Léčba koupelemi se často kombinuje s pravidelným sluněním a zábaly v léčivém bahně. Především a hlavně lidé stižení lupénkou, a v každé populaci je jich poměrně dost, zde po několika týdnech pobytu dosahují velmi velké úlevy. Není divu, že mnohé státy tady mají svá zdravotnická centra a svým pacientům zajišťují komplexní péči. Ve vyspělých zemích je spočítáno, že léčení pacienta s lupénkou jednou za tři roky u Mrtvého moře je léčebně efektivnější a přijde levněji než průběžné, neustálé klasické léčení doma. Zdravotní pojišťovny takový postup podporují. U nás už od roku 1994 na tento fakt upozorňují pracovníci CK ALEA a snaží se pro tento druh léčby sehnat podporu. Jak nám řekl ing. Jiří Lukeš, jednatel této cestovní kanceláře, zatím bez valné odezvy jak u zdravotníků, tak u zdravotních pojišťoven. Situace i v této oblasti je v České republice zkrátka poněkud jiná než ve vyspělých státech Evropy. Přesto snad i u nás na kompetentních místech za nějaký čas pochopí, že léčení u Mrtvého moře přináší jak podstatnou úsporu státní kase, tak výrazný léčebný efekt pacientům i u nemocí jako je právě lupénka, klasickým léčením jinak velmi těžko zvládnutelná, úporná kožní nemoc.

Literatura a odkazy:

[W1] DOBRÁ VODA. nová vodní revue, čtvrtletník pro vyznavače vody. [M1] Šéfredaktor: Jan Eiesenmann, Gnóm-Eisenmann Media, s.r.o., Na Okraji 42, 162 00, Praha 6. Adresa vydavatelství, Gnóm-Eisenmann Media, s.r.o., Na Okraji 42, 162 00, Praha 6.

časopis o přírodě, vědě a civilizaci