Při podzimních procházkách lesem se můžeme setkat se zajímavým jevem: Na větvičkách brusnice brusinky [Vaccinium vitis-idaea] se vedle zralých plodů vyskytují také květy, a to zejména na jižních svazích. Mnohé rostliny kvetoucí na jaře nebo v časném létě rozkvétají z květních pupenů založených již v létě minulého roku. Tyto pupeny potřebují před rozvitím projít chladným obdobím (zimou), po němž následuje zřetelné oteplení. Za normálního ročního průběhu počasí, kdy se na podzim ochlazuje postupně, pupeny založené v pozdním létě čekají se svým rozpukem až na jarní oteplení.

Jestliže se povětrnostní podmínky odchýlí od normálu, může dojít k vykvetení těchto pupenů ještě téhož roku na podzim. Jestliže například po chladném začátku podzimu, kdy pupeny již projdou obdobím chladu, přijde oteplení (jako např. na podzim 1996), je podzimní vykvetení téměř běžným jevem.

Tento jev bývá často nazýván "dodatečné kvetení", ale toto označení je chybné. Nejedná se totiž o pozdní vykvetení letošních květů, nýbrž o předčasné vykvetení květů připravených pro příští rok.

Náchylnost rostlin k podzimnímu kvetení je různá: u brusnice brusinky [Vaccinium vitis-idaea] je velmi obvyklé, u jaterníku podléšky [Hepatica nobilis] řídké, ale například u sasanky hajní [Anemone nemorosa], jejíž květní pupeny přezimují po povrchem země, jsem o takové odchylce ještě neslyšel.

Literatura:

[1] Vuokko, S.: Puolukan syyskukinta, in: Suomen Luonto 56(10): p. 52. Helsinki 1997.

(c) 1997 Intellectronics

časopis o přírodě, vědě a civilizaci