Filosofie

Filozofie

Klasická filozofie

Filozofové starověké Indie a Číny. Budha. Konfucius. Lao-c'. Zpracoval: Jiří Svršek podle knihy: Storig, Hans Joachim: Malé dějiny filozofie, ZVON, České katolické nakl., spol. s r.o., Praha, 1992.
Filozofové starověkého Řecka. Pýthagorás. Hérakleitos. Démokritos. Filozofie sofistů. Prótagorás. Sókratés. Platón.
Filozofové starověkého Řecka. Aristotelés. Sókratovské školy. Platónikové. Peripatetici.
Filozofové starověkého Řecka a Říma. Helénistické období, řecká a římská filozofie po Aristotélovi. Stoikové. Epikúros. Skepticismus. Eklekticismus, synkretismus. Novoplatonismus. Plótínos. Zpracovali: Jiří Svršek a Lenka Ládková podle knihy: Storig, Hans Joachim: Malé dějiny filozofie.

Citáty a úvahy antických filozofů, 1. Shromáždili: Jiří Svršek, David Kozák. O životě. O člověku. O věcech. O myšlení a slovu. O poznání a vědě. O pravdě a lži.
Citáty a úvahy antických filozofů, 2. O kráse a umění. O ctnosti a nectnosti. O vině a trestu. O slávě a haně.
Citáty a úvahy antických filozofů, 3. O štěstí a neštěstí. O přátelství a nepřátelství. O lásce a nenávisti.
Citáty a úvahy antických filozofů, 4. O muži a ženě. O rodičích a dětech. O mládí a stáří.
Citáty a úvahy antických filozofů, 5. O rozumu a chybování. O práci a zahálce. O bohatství a chudobě.
Citáty a úvahy antických filozofů, 6. O domovu a vlasti. O jedinci a společnosti. O moci a vládě.
Citáty a úvahy antických filozofů, 7. O zákonu a spravedlivosti, O míru a válce, O bozích a náboženství, O jistotě a nejistotě.
Citáty a úvahy antických filozofů, 8. O vůli a nutnosti, O osudu, O čase, O smrti.

Představy prostoru, času a vědomí ve starověké Indii. Podle článku Subhashe Kaka zpracoval: Jiří Svršek. Základy starověké indické fyziky a metafyziky. Védská a Puranská kosmologie. Yoga-Vasistha (čas, prostor, hmota, zážitek, mysl, komplementarita, vědomí). Model poznání v knize Yoga-Vasistha. Další starověké indické texty.

Východní filozofie

Recenze: Dr. T. Lobsang Rampa: Třetí oko. Kniha o okultismu, východní filozofii a síle člověka. Zpracoval: Jiří Svršek
Osho, Cesta bílého oblaku. Zpracoval: Jiří Svršek. Budhistický filozof Osho a jeho životní filozofie.
Recenze: Tibetská kniha mrtvých. Buddhistická filozofie věčného cyklu zrození a umírání.

Současná filozofie

Realita a moderní fyzika. Filozofická úvaha o vztazích reality a moderní fyziky.
Co je ateismus. Obecný úvod k problematice ateismu formou otázek a odpovědí. Podle článku "An Introduction to Atheism" zpracoval Jiří Svršek.
Recenze: Jacques Bergier, Louis Pauwels: Jitro kouzelníků.
Kometa prohlubuje vědomí relativity. Z finštiny přeložil Václav Chvátal. Drobná úvaha z finského časopisu o přírodě.
Věda a kýč. Autor: Ivan M. Havel. Převzato z časopisu České akademie věd Vesmír. Kýč ve vědě, jeho typické příznaky. Prezentace vědy navenek.
Co je přírodní filosofie? Autor: Karel Šprunk. Převzato z časopisu Universum. Přírodní filosofie a filosofie přírodní vědy. Význam přírodní filosofie a její souvislosti s moderní vědou.
Duchovní univerzita Bytí. Podle přednášek Josefa Zezulky zpracoval Jiří Svršek. Duchovní univerzita Bytí a Nadace Bytí. Učení o čtyřech dobách. Životní rytmus a kosmogonie. Vývoj bytosti. Spiritismus.
Racionalita víry a iracionalita pavědy. Autor: Jiří Grygar. Převzato z časopisu UNIVERSUM. - Racionální struktura víry. Racionální vědy a křesťanské civilizace. Pavěda a její předsudky.
Theodore Schick Jr.: Konec vědy (The End of Science?). Zpracoval: J. Heřt. Převzato ze zpravodaje Sisyfos Klubu českých skeptiků Sisyfos. Věda jako chybná ideologie? Názory Paula Feyerabenda a nejasný postoj vědců. Karl Popper, indukce a falzifikovatelnost. Kuhn, paradigmata, relativismus. Věda, její ospravedlnění a víra. Hrozí konec vědy?
Zygmunt Bauman: Úvahy o postmoderní době. Autorka: Michaela Klečková. Spor o postmodernitu. Postmoderní osobnostní vzorce. Postmoderní příhody těla. Mezi námi neznámými. Morálka bez etiky.
Postmodernismus a konec vědy. Autor: Jiří Svršek. Postmodernismus hlásá konec jednotného a univerzálního pohledu na svět. Odmítá jednotící, všezahrnující a obecně platná vysvětlení a snaží se je nahradit rozdílností a jednotlivostí. Postmodernisté odmítají důraz na racionální objevy pomocí vědeckých metod, které jsou intelektuálním základem našeho světa. Představuje tedy postmodernismus konec vědy?
Feyerabendova kritika scientismu. Podle článku Envera Halilovice zpracoval: Jiří Svršek. Dogmatismus jako spirituální princip. Kritika dogmatismu a sektářství v moderní vědě. Moderní jednota vědy a státu. Rozum nemůže být univerzální a nerozum nelze zcela vyloučit. Kritika vědecké metody poznávání světa. Současné osvícenství na Západě. Věda není jediným zdrojem poznání. Věda jako agresivní a dogmatická náboženská instituce. Moc vědy. Ztotožňování technologické prosperity s prosperitou lidstva. Scientismus a vědecká metoda. Různé formy poznání světa. Epocha mytologická, náboženská a vědecká. Francis Bacon. Kapitál a technologie. Dogmatismus moderního světa. Srovnání vlivu náboženství ve středověku a vědy dnes. Relativizace vědecké racionality Thomasem Kuhnem a Paulem Feyerabendem.

Významní filozofové

Friedrich Nietzsche. Jeden z nejoriginálnějších a nejrozpornějších filozofů Evropy. Stručný životopis a Nietzscheova filozofie. Ukázky z knih "Soumrak bůžků, aneb jak filozofovat kladivem" a "Ecce homo aneb jak se staneme, čím jsme".
Filozofové vědy 20. století. Zpracoval: Jiří Svršek. Britský matematik, logik a filozof Alfred North Whitehead. Britský logik, filozof, esejista a sociální kritik Betrand Russell (přínos k logice, přínos k analytické filozofii, sociální a politická filozofie). Přehled vybraných Russellových článků a knih.

Úvahy o světě a životě

Recenze: Robert Fulghum. Lidový filozof, který přemýšlí o nejobyčejnějších věcech a otevřeně se ve svých úvahách, zamyšleních a postřezích z běžného života vyjadřuje k nám samotným.
Recenze: Robert Fulghum: Od začátku do konce. Naše životní rituály. V jistém smyslu příručka o našich životních rituálech, veřejných, osobních a tajných.
Recenze: James Thurber: Filozof a ústřice. Kniha amerického humoristy a filozofa.

Zlatá zrnka moudrosti, 1. Podle sbírky citátů profesora c.k. státního reálného gymnázia v Plzni Jul. Korába z roku 1885 zpravoval Jiří Svršek. Bázeň. Bedlivost a bdělost. Hloupost a bláznovství. Bohatství. Bolest, trápení a zármutek. Budoucnost. O bohu. Cestování. Lidské ctnosti. Ctižádost. Proud času. Čechy, Čechové a český jazyk. Čest. Čtení knih. Činnost a činy. Člověk. Historie. Děti a rodiče. Dluhy. Dobročinnost a dary. Dobro. Dokonalost.
Zlatá zrnka moudrosti, 2. Bázeň. Bedlivost a bdělost. Hloupost a bláznovství. Bohatství. - Duch a duše. Postavení. Důvěra. Pomluva a kritika. Hanba. Hlad. Hloupost. Hněv. Šetrnost. Pohostinnost. Hazarní hry a sázky. Hřích. Hudba. Chlouba. Chudoba a nouze. Chvála. Chyby. Jazyk a řeč. Idea a dějiny. Jednota a rozmanitost. Pověst. Charakter a povaha. Kázeň. Klam. Knihy. Konec. Krása. Kritika. Křivda. Spěch. Lakomství.
Zlatá zrnka moudrosti, 3. Láska. Chytrost, lest. Lež. Lenost. Lid. Lichva. Lítost. Majetek. Manželství. Minulost. Milost. Mír. Míra a mírnost. Mládí. Mlčení a mluvení. Moc, síla. Moudrost. Mravnost. Msta. Muž a žena. Mysl a myšlenka. Náboženství. Naděje. Náhoda. Národ, národnost. Náruživost. Nebezpečí. Nedůvěra. Nekonečnost a věčnost.
Recenze: Jack Canfield, Mark Victor Hansen: Slepičí polévka pro duši. Sbírka prostých a přesto neobyčejných lidských příběhů od různých autorů z řad profesionálů a čtenářů.
Recenze: James Redfield: Celestýnské proroctví. Zpracoval: Jiří Svršek. Nezbytným prvním krokem k pochopení této knihy je neuvíznout v pasti exaktního kritického myšlení a vnímat ji svým srdcem. Exaktní myšlení nám jistě přináší neuvěřitelné poznání fyzikálního světa, ale na druhé straně nám znemožňuje uchopit náš duchovní svět. Jaká je matematická, fyzikální nebo biologická definice krásy, lásky, přátelství, empatie nebo radosti?

Trochu nevážně...

Sojčí pírko. Autor: Jiří Svršek. Úvaha o hledání, darech a darování.
Vypnuli mě! Autor: Jiří Svršek. Nejsme příliš nafoukaní na svůj vědecký popis světa?
Modří pidižvíci vědecky neexistují. Autor: Jiří Svršek. Jak je to s vědeckým výkladem světa.
Proč musí existovat Baba Jaga. Autoři: Jiří Svršek, Jaromír Kopeček. V moderních přírodních i společenských vědách existuje mimo jiné dogma, které nelze sice dokázat, ale bez něhož tyto vědy nemohou existovat. Toto dogma praví, že všechny neživé i živé věci nutně spějí ke svému horšímu (obvykle nejhoršímu) konci.