Antická filozofie starověkého Říma se zachovala v mnoha textech do současnosti také v citátech a úvahách slavných antických filozofů a osobností. Tyto citáty a úvahy nás mohou oslovit i dnes, po více než dvou tisíciletích.

Existuje všeobecný zákon, který přikazuje rodit se a umírat. Lex universa est, quae iubet nasci et mori.                                                                                   Publilius Syrius (Sent.L.5.)

Je dobré nikoliv pouze žít, nýbrž dobře žít. None enim vivere bonum est, sed bene vivere.                                                                                            Seneca (Ep.70,4)

Pokud žiješ v souladu s přírodou, nikdy nebudeš chudý. Pokud žiješ podle mínění lidí, nikdy nebudeš bohatý. Si ad naturum vives, numquam eris pauper; si ad opiniones numquam dives.                                                                                            Seneca (Ep.16,7)

Největším dobrem je žít podle přírody. Ex natura vivere summum bonum est.                                                                                            Cicero (Leg.I,21,56)

Životu umění slouží, moudrost vládne. Artes serviunt vitae, sapientia imperat.                                                                                            Seneca (Ep.85,32)

Teprve ten podle mne skutečně žije a užívá svého života, kdo zaujat nějakou činností usiluje proslavit se slavným činem či dobrým uměním. Is demum mihi vivere atque frui anima videtur, qui aliquo negotio intentus praeclari facinoris aut artis bonae famam quaerit.                                                                                            Sallustus (Cat.2,9)

Žít znamená bojovat. Vivere (...)militare est.                      Seneca (Ep.96,5)

Zítra nebudeme ani jakými jsme byli, ani jakými jsme. Nec quod fuimusve sumusve cras erimus.                                                                                            Ovidius (Met.XV,215)

Celý život je trestem. Omnis vita supplicium est.               Seneca (Pol.9,6)

Nejvetší zlo je odejít z počtu živých dříve, než jsi zemřel. Ultimum malorum e vivorum numero exire, antequam moriaris.                                                  Seneca (Tranq.5,5)

Život zemřelých je uložen v paměti žijících. Vita enim mortuorum in memoria est posita vivorum.                                                                             Cicero (Ant.IX,5,10)

Mysli na to, jak je život krátký. Vita quam sit brevis, simul cogita.                                                                                             Plautus (Most. 726)

Tím jediným zajisté nejvíc vynikáme nad zvířaty, že totiž mezi sebou hovoříme a že můžeme slovy vyjádřit své pocity. Hoc enim uno praestamus vel maxime feris, quod conloquimur inter nos et quod exprimere dicendo sensa possumus.                         Cicero (De or.I,8,32)

Zatímco tvorové druzí jsou schýleni, do země hledí, člověka obdařil tváří, jež může do nebes hledět, dal mu vzpřímenou hlavu a ke hvězdám kázal ji zdvíhat. Pronaque cum spectent animalia cetera terram, os homini sublime dedit cealumque videre iussit et erectos ad sidera tollere vultus.                                                                                Ovidius (Met.I,84)

Existují tři druhy bohatství: největší ducha, druhé těla a třetí to vnější. Tria genera bonorum, maxima animi, secunda corporis, externa tertia.              Cicero (Tusc.V,30,85)

Duševní bolest je horší nemoc než tělesná. Dolor animi morbus gravior est quam corporis.                                                                             Publilius Syrius (Sent. D,21)

Žádný velký duch není bez trošky bláznovství. Nullum magnum imgenium sine mixtura dementiae.                                                                          Seneca (Tranq.17,10)

Každému sluší nejlépe, co je mu nejvlastnější. Id enim maxime quemque decet. Quod est cuiusque maxime suum.                                                     Cicero (Off.I,31,113)

Chtěj být tím, čím jsi, a netouži po ničem více. Quod sis, esse velis nihilque malis.                                                                                            Martialis  (Epigr.X,47,12)

Nemůžeme všichni všechno. Non omnia possumus omnes.                                                                       Lucilius (Sat.224), Vergilius (Buc.VIII,63)

Neobdivují a nemilují všichni totéž. Non omnes eadam mirantur amantque.                                                                                             Horatius (Ep.II,2,58)

Obvykle totiž všechno, co není nablízku, znepokojuje lidskou mysl nejvíce. Omnia enim plerumque, quae absunt, vehementius hominum mentes perturbant.                                                                                             Caesar (Gall.VII, 84,5)

Smíchem se velké věci rozhodnou často rázněji a lépe než tvrdostí. Ridiculum acri fortius et melius magnas plerumque secat res.                                   Horatius (Sat.I,10,14)

Člověk, který má soucit s neštěstím druhého, pomýšlí na sebe. Homo, qui in homine calamitoso, est misericors meminit sui.                                                  Publicius Syrius (Sent.H.4)

Jsem člověk, nic lidského mi není cizí. Homo sum: humani nil a me alienum puto.                                                                                             Terentius (Heaut.77)

Vidím a schvaluji dobré, ale řídím se špatným. Videa meliora proboque, deteriora sequor.                                                                                             Ovidius (Met.VII,20)

Zlá mysl, zlý charakter. Mala mens, malus animus.             Terentius (Andr.164)

Liška mění srst, nikoli zvyky. Vulpes pilum mutat, non mores.                                                                                              Suetonius (Vit.Vesp.VIII,16,3)

Každému, jak se zrodí, dá do vínku příroda vadu. Unicuique dedit vitium natura creato.                                                                                             Propertius (Eleg.III,15,17)

Chyby budou, dokud budou lidé. Vitia erunt, donec homines.                                                                                             Tacitus (Hist.IV,74)

Jsme jen prach a stín. Pulvis et umbra sumus.                     Horatius (Carm.IV,7,16)

Začátky všech věcí jsou patrné. Omnium enim rerum principa parva sunt.                                                                                             Cicero (Fin.V,21,58)

I malými věcmi se napomáhá velkým. Parvis quodque rebus magna iuvantur.                                                                                             Horatius (Ep.II,1,25)

Maličkost dovede nastavit veliké věci zrcadlo leckdy a přivést na stopu pravdy. Dumtaxat rerum magnarum parva potest res exemplare dare et vestigia notitiae.                                                                                             Lucretius (Nat.II,123)

Na maličkostech často závisí příčiny velkých věcí. Ex parvis saepe magnarum momenta rerum pendent.                                                                              Livius (Urb.XXVII,9,1)

I veliké věci se často zvrátí v jediném okamžiku. Puncto saepe temporis maximarum rerum momenta vertuntur.                                                           Livius (Urb.III,27,7)

Nehlídaný oheň nabývá na síle. Neglecta solent incendia sumere vires.                                                                                            Horatius (Ep.I,18,85)

Žádný objev není hned dokonalý. Nihil enim est simul et inventum et perfectum.                                                                                             Cicero (Brut.18,71)

Výsledek potvrzuje správnost skutku. Exitus acta probat.   Ovidius (Her.2,85)

Příčina je skryta, výsledek je všeobecně známý. Causa latet, vis est notissima.                                                                                              Ovidius (Met.IV,287)

Nic se nemůže zrodit z ničeho. Nil potest creari de nihilo.   Lucretius (Nat.I,248)

Způsob řeči je obrazem ducha. Imago animi sermo est.       Seneca (Mor.72)

Jaký je člověk sám, taková je i jeho řeč. Qualis autem homo ipse est, talis eius est oratio.                                                                                             Cicero (Tusc.V,16,47)

Vždyť naše myšlenky jsou svobodné. Liberae sunt enim nostrae cogitationes.                                                                                             Cicero (Mil.29,79)

Kolik lidí, tolik názorů. Quot homines, tot sententiae.        Terentius (Phorm.454)

Trojího musí řečník dbát: co říká, kde to říká a jak to říká. Tria videnda sunt oratori: quid docat et quo quidque loco et quo modo.                                       Cicero (Or.14,43)

Nemůže dobře mluvit ten, kdo není znalý věci. Dicere enim bene nemo potest, nisi qui prudenter intellegit.                                                                             Cicero (Brut.6,23)

Desetkrát opakované se začne líbit. Decies repetita placebit.                                                                                             Horatius (Ars.365)

Vzácné jsou šťastné časy, kdy si můžeš myslet, co cheš a říkat, co si myslíš. Rara temporum felicatis, ubi sentire, quae velis, et quae setnias, dicere licet.                                                                                             Tacitus (Hist.1,1)

To ať je naše předsevzetí: co si myslíme, říkejme, a co říkáme, to si i mysleme; nechť souhlasí řeč se životem. Haec sit propositi nostri summa: quod sentimus, loquamur, quod loquamur, sentiamus; concordet sermo cum vita.                               Seneca (Ep.75,4)

Nejhorším druhem nepřátel jsou pochlebníci. Pessimum inimicorum genus laudantes.                                                                                             Tacitus (Agr.41)

To, co o každém říkáš, a komu to říkáš, vždy sleduj. Quid de quoque viro et cui dicas, saepe videto.                                                                                 Horatius (Ep.I,18,68)

Jednou když vypustíš slovo, už nikdy je nevezmeš zpátky. Et semel emissum volat irrevocabole verbum.                                                                               Horatius (Ep.I,18,71)

Používej častěji uší než jazyka. Auribus frequentius quam lingua utere.                                                                                             Seneca (Mor.104)

Rozpoznat vhodnou chvíli pro mlčení a pro mluvení, to je velká věc. Magna res est vocis et silentii tempora nosse.                                                        Seneca (Mor.74)

Šťasten, komu se dostalo poznání příčiny věcí. Felix, qui potuit rerum cognoscere causas.                                                                                            Vergilius (Geor.II,490)

Čemukoliv se učíš, učíš se pro sebe. Quidquid discis, tibi discis.                                                                                            Petronius (Sat.46)

Když lidé vyučují, sami se učí. Homines dum docent, discunt.                                                                                            Seneca (Ep.7,8)

Má se číst mnoho, nikoliv mnohé. Multum legendum est, non multa.                                                                                            Plinius (Ep.III,5,10)

Lidé důvěřují více očím než uším: z toho vyplývá, že dlouhá je cesta poučováním, krátká a účinná příklady. Homines amplius oculis quam auribus credunt: deinde, quia longum iter est per praecepta, breve et efficax per exempla.                          Seneca (Ep.6,5)

Ničemu nemůžeme bez příkladu správně vyučovat, ani se naučit. Nihil recte sine exemplo docetur, aut discitur.                                                         Columella (Res XI,1,4)

Na příkladech se učíme. Exemplus discimus.                     Phaedrus (Fab.II,2,1)

Zkušenost bez vzdělání platí více než naopak vzdělání bez zkušenosti. Usus sine doctrina quam citra usum doctrina valet.                                                 Quintilianus (Inst.X,4,1)

Zkušenost je učitelem všech věcí. Est rerum omnium magister usus.                                                                                            Ceasar (Civ.II,8,3)

Zkušenost je nejlepším učitelem. Usus magister est optimus.                                                                                            Cicero (Rab.4,9)

Odsuzují to, čemu nerozumějí. Damnant, quae non intellegunt.                                                                                            Quintilianus (Inst.X,1,26)

Je zaslepenost odsuzovat to, co neznáš. Temeritas est damnare, quod nescias.                                                                                            Seneca (Ep.91,21)

To, že znáš svoji věc, je nic, když to nevědí druzí. Scire tuum nihil est, nisi te scire hoc sciat alter.                                                                                   Persius (Sat.I,27)

Učený člověk má své bohatství vždy v sobě. Homo doctus in se semper divitias habet.                                                                                            Phaedrus (Fab.IV,22,1)

Pro učeného a vzdělaného člověka žít znamená přemýšlet. Docto homini et erudito (..) vivere est cogitare.                                                                             Cicero (Tusc.V,38,111)

Rozvážnost znamená vědět, co je třeba žádat a čemu se vyhýbat. Prudentia (..) est rerum expetendarum fugiendarumque scientia.                           Cicero (Off.I,43,153)

Dějiny jsou svědky časů, světlem pravdy, živou pamětí, učitelkou života a poslem minulosti. Historia vero testis temporum, lux veritatis, vita memoriae, magistra vitae, nuntia vetustatis.                                                                                             Cicero (De or.II,9,36)

Od filozofie žádám lék na bolest. Doloris medicinam a philosophia peto.                                                                                             Cicero (Ac.I,3,11)

Lenošení bez vzdělávání znamená smrt a hrob pro žijícího člověka. Otium sine litteris mors est et hominis vivi sepultura.                                                       Seneca (Ep.82,3)

Nic není milejšího, než světlo pravdy. Nihil enim est (..) veritatis luce dulcius.                                                                                            Cicero (Ac.II,10,31)

Prostá je cesta pravdy. Simplex ratio veritatis.                   Cicero (De or.I,53,229)

Pravda je přístupná všem. Patet omnibus veritas.               Seneca (Ep.33,11)

Čas zjevuje pravdu. Veritatem dies aperit.                         Seneca (Ir.II,22,2)

Jak škodí často říkat pravdu! Quam nocet saepe verum dicere!                                                                                            Phaedrus (Fab.Appendix 15)

Pravda plodí nenávist. Veritas odium parit.                        Ausonius (Laud.,Bias 3)

Pravda, říkají, může velmi často strádat, potlačena však nemůže být nikdy. Veritatem laborare nimis saepe aiunt, exstingui numquam.                            Livius (Urb.XXVII,39,19)

Nikdo se nemůže dlouho přetvařovat. Nemo enim potest personam diu ferre.                                                                                             Seneca (Clem.I,1,6)

Omylem se na podstatě pravdy nic nemění. Errore enim veritas originis non amittitur.                                                                                            Ulpianus (Dig.L,1,6)

Podle činů poznávej skutečnost. Ex factis nosce rem.         Plautus (Most.199)

Nic není tak nesnadné, aby se to pátráním nedalo zjistit. Nihil tam difficile est, quin quaerendo investigari possiet.                                                              Tenrentius (Heaut.675)

V horlivém sporu pravda se ztrácí. Nimium altercando veritas avertitur.                                                                                             Tacitus (Ann.II,39)

Víc záleží na mínění, než na pravdě. Plus est opinione, quam in veritate.                                                                                             Ulpianus (Dig.XXIV,2,15)

Lidé ochotně věří tomu, co si přejí. Libenter homines id, quod volunt, credunt.                                                                                             Caesar (Gall.III,18,6)

Chyba je věřit všemu, chyba je nevěřit ničemu. Vitium est omnia credere, vitium nihil credere.                                                                                             Seneca (Mor.77)

Na vnějšek nelze dát. Frontis nulla fides.                            Iuvenalis (Sat.I,2,8)

Klame nás zdání dobré věci. Decipimur specie recti.           Horatius (Ars.25)

Když se špatný člověk dělá dobrým, je nejhorší. Malus bonum ubi se simulat, tunc est pessimus.                                                                                             Publilius Syrus (Sent.M.9)

Jeden klam plodí druhý. Fallacia alia aliam trudit.             Terentius (Andr.780)

Literatura:

[1] Stejskal, Miloš: Moudrost starých Římanů. Odeon, Praha 1990, neprodejná členská prémie Klubu čtenářů

(c) 1997 Intellectronics

časopis o přírodě, vědě a civilizaci