Antická filozofie starověkého Říma se zachovala v mnoha textech do současnosti také v citátech a úvahách slavných antických filozofů a osobností. Tyto citáty a úvahy nás mohou oslovit i dnes, po více než dvou tisíciletích.

Příroda spojila muže a ženy manželskými svazky. Coniugia virorum et uxorum natura coniucta sunt.                                                                                    Cicero (Fin.IV,7,17)

Chceš-li se vhodně vdát, rovného sobě si vol. Si qua voles apte nubere, nube pari.                                                                                             Ovidius (Her.9,32)

Počestná manželka je muži poddána, ale zároveň mu vládne. Casta ad virum matrona parendo imperat.                                                                               Publilius Syrus (Sent.C.9)

Ženám náleží truchlit, mužům pamatovat. Feminis lugere honestum est, viris meminisse.                                                                                             Tacitus (Germ.27)

I nepřemoženého muže přemáhá bolest. Invictumque virum vincit dolor.                                                                                             Ovidius (Met.XIII,386)

Mužům sluší spíše nedbalý vzhled. Forma viros neglecta decet.                                                                                              Ovidius (Ars I,509)

V mnoha článcích našeho práva mají ženy horší postavení než muži. In multis iuris nostri articulis deterior est condicio feminarum quam masculorum.           Papinianus (Dig.I,5,9)

Ženy ať nevykonávají povinnosti mužů. Ne virilibus officiis fungantur mulieres.                                                                                               Ulpianus (Dig.III,1,1,5)

Když se příliš poddáváš hněvu, raději navztahuj ruku na svoji ženu. Tu, qui iram indulges nimis, manus a muliere abstinere melius est.                                  Lucilius (Sat.814)

K čemu ti křehká žena? Když uhlídat majetek vzácný neumíš, zbytečně pak vězí ti ve dveřích klíč. Quid tenera tibi coniuge opus? Tua si bona nescis servare, frustra clavis inest foribus.                                                                                              Tibullus (Carm.I,6,33)

Cizoložství se nelze dopustit bez zlého úmyslu. Adulterium (..) sine dolo malo non committitur.                                                                                             Gaius (Dig.XLVIII,5,44/43)

Milenci nemilují ženiny šaty, ale to, co je v nich. Non vestem amatores amant mulieris, sed vestis fartim.                                                                        Plautus (Most.169)

Dívce máme odpustit, i kdyby se provinila první. Decet indulgere puellae, vel quum prima nocet.                                                                                   Calpurnius (Ecl.3,37)

Žena, která se oddává mnohým, se mnohým nelíbí. Mulier, quae multis nubit, multis non placet.                                                                                              Publilius Syrus (Sent.M.32)

Žena se lépe shodne s ženou. Mulier mulieri magis convenit.                                                                                              Terentius (Phorm.6)

Ženám je třeba pomoci tehdy, když se brání, a nikoliv aby snáze pomlouvaly. Mulieribus tunc succurrendum est, cum defendantur, non ut facilius calumnientur.                                                                                               Paulus (Dig.L,17,110,4)

Zamlklá žena je vždy lepší než ta, která mluví. Tacita bona est mulier semper quam loquens.                                                                                              Plautus (Rud.1114)

Co říká žena toužícímu milenci, může se napsat do větru a prudké vody. Mulier cupido qoud amanti, in vento et rapida scribere oportet aqua.              Catullus (Carm.70,3)

Znáš mravy žen: než se pohnou, než se upraví, uplyne rok. Nosti mores mulierum: dum moliuntur, dum cumantur, annus est.                                 Terentius (Heaut.239)

Znám povahu žen: nechtějí, co chceš, a co nechceš, vyžadují tím více. Novi ingenium mulierum: nolunt, ubi velis, ubi nolis, cupiunt ultro.                            Terentius (Eun.812)

Vždy nestálý a měnivý tvor je žena. Varium et mutabile semper femina.                                                                                              Vergilius (Aen.IV, 569)

Nic není tak proměnlivé, nic tak nestálé, jako ženský rozmar. Nihil est tam mobile quam feminarum voluntas, nihil tam vagum.                                Seneca (Rem.16,4)

Ctnost rodičů je velké věno. Dos est magna parentium virtus.                                                                                              Horatius (Carm.III,24,21)

Otcovská moc má spočívat v laskavosti, nikoliv v příkrosti. Patria potestas in pietate debet, non in atrocitate consistere.                                                       Marcianus (Dig.XLVIII,9,5)

Je povinností otců, aby navykali syna jednat správně spíše z vlastní vůle než ze strachu před jinými. Hoc patrium est, potius consuefacere filium sua sponte recte facere quam alieno metu.                                                                                              Terentius (Ad.74)

Žiji-li čistě, bez viny, přátelům milý (tu sám se pochválit musím), za všechno děkuji otci. Purus et insons, ut me colladuem, si et vivo carus amicis, causa fuit pater his.                                                                                             Horatius (Sat.I,6,69)

Kdo si jednou navykl lhát či podvádět svého otce nebo se toho odváží, tím spíše se odváží podvádět druhé. Nam qui mentiri aut fallere insuerit patrem aut audebit, tanto magis audebit ceteros.                                                                               Terentius (Ad.55)

Všechny matky mají ve zvyku stát při svých synech, když se provinili, a zastávat se jich před otcovským hněvem. Matres omnes filiis in peccato adiutrices, auxilio in paterna iniuria solent esse.                                                                                    Terentius (Heaut.991)

Ti rodiče si zaslouží pokárání, kteří nechtějí svým dětem prospívat tvrdou výchovou. Parentes obiurgantione digni sunt, qui nolunt liberos suos severa lege proficere.                                                                                             Petronius (Sat.4)

Měkká výchova, kterou nazýváme shovívavostí, oslabuje veškeré duševní i tělesné síly. Mollis illa educatio, quam indulgentiam vocamus, nervos omnes mentis et corporis frangit.                                                                                             Quintilianus (Inst.I,2,6)

Nejen přirozenost, ale také výchova utváří povahu.Non natura tantum, sed etiam disciplina mores facit.                                                                         Columella (Res VII,12,6)

A ohýbat snaž se, dokud jsou přístupné děti a dokud tvárnit se dají. Viamque insiste domandi, dum faciles animi iuvenum, dum mobilis aetas.                 Vergilius (Georg.III,164)

Ode mne, hochu, se uč jak ctnosti, tak snášení zlého, štěstí se od druhých uč. Disce, puer, virtutem ex me verumque laborem, fortunam ex aliis.      Vergilius (Aen.XII,435)

Zvykat si v mládí znamená mnoho. In teneris consuescere multum est.                                                                                             Vergilius (Georg.II,272)

Svornost mezi bratry je vzácná. Fratrum quoque gratia rara est.                                                                                             Ovidius (Met.I,145)

Rod otců ztratil ctnosti svých praotců a my pak, mnohem zkaženější, zplodíme potomky ještě horší. Aetas parentus peior avis tulit nos nequiores mox daturos progeniem vitiosiorem.                                                                                             Horatius (Carm.III,6,46)

V dětech se odráží síla rodičů. Robora parentum liberi referunt.                                                                                             Tacitus (Germ.20,3)

Lásku, která je mezi dětmi a rodiči, může zmařit jen zvlášť opovrženíhodný čin. Caritas, quae est inter natos et parentes, (..) dirimi nisi detestabili scelere non potest.                                                                                             Cicero (Am.8,27)

Je přirozené, že rodiče milují své děti. Natura fit, ut liberi a parentibus amentur.                                                                                             Cicero (Fin.III,19,62)

Lidskému rodu není nic dražšího než děti. Nihil carius humano generi est liberum.                                                                                              Livius (Urb.I,9,14)

Od přírody nejvíce tíhneme k tomu, co jsme se naučili v raném mládí. Natura tenacissimi sumus eorum, quae rudibus annis percepimus.                             Quintilianus (Inst.I,1,5)

V mládí se můžeme učit, můžeme měnit k lepšímu poddajný, a tudíž přístupný charakter. Iuvenes possumus discere, possumus facilem animum et adhuc tractabilem ad meliora convertere.                                                                                             Seneca (Ep.108,27)

Mládí sluší skromnost. Decet verecundum esse adolescentem.                                                                                             Plautus (As.833)

Je chybou mládí, že nemůže ovládnout svoji prudkost. Iuvenile vitium est regere non posse impetum.                                                                             Seneca (Troad.250)

Kdo by měl rád to nestoudné a drzé mládí? Quis est, qui non oderit libidinosam, protervam adolescentiam?                                                                   Cicero (Fin.V,22,62)

Lehkomyslnost je zřejmě vlastní mládí, rozvážnost stáří. Temeritas est videlicet florentis aetatis, prudentia senescentis.                                                         Cicero (Sen.6,20)

Časem i vzpurní býčci přec klidně před pluhem stanou, koně též naučí čas uzdu neblahou snést. Tempore difficiles veniunt ad aratra iuvenci, tempore lenta pati frena docentur equi.                                                                                              Ovidius (Ars.I,471)

Kde hřeší stáří, tam se mládí učí špatnému. Ubi peccat aetas maior, male discit minor.                                                                                              Publilius Syrus (Sent.U.5)

Prostopášné a bezuzdné mládí odevzdá stáří vysílené tělo. Libidinosa enim et intemperans adolescentia effectum corpus tradit senectuti.                    Cicero (Sen.9,29)

Nestřídmí žijí jen krátce a zřídka se dočkají stáří. Immodicis brevis est aetas et rara senectus.                                                                                              Martialis (Epigr.VI,29,7)

Jak se chováme my vůči dětem, tak se chová moudrý vůči všem, kteří i potom, co jim uplynulo mládí a zešedivěly vlasy, zůstali dětinští. Quem animum nos adversus pueros habemus, hunc sapiens adversus omnes, quibus etiam post uiventam canosque puerilitas est.                                                                                        Seneca (Sap.12,1)

Často stařec vysokého věku nemá žádný jiný důkaz toho, že žil dlouho, než že zemřel. Saepe grandis natu senex nullum aliud habet argumentum, quo se probet diu vixisse, praeter aetatem.                                                                              Seneca (Tranq.3,8)

Co je ohavnějšího než stařec, který žije pošetile? Quid est turpius quam senex vivere insipiens?                                                                                             Seneca (Ep.13,17)

Rozmařilost je vskutku v každém věku ohavná, ale ve stáří je nejohavnější. Luxuria vero cum omni aetati turpis, tum senectuti foedissima est.                 Cicero (Off.I,34,123)

Je obecnou chybou nás všech, že jsme ve stáří příliš poutáni k majetku. Vitium commune omnius est, quod nimium ad rem in senecta attenti sumus.             Terentius (Ad.953)

Je potupné a směšné, když je stařec v roli žáčka: mladík má vědomosti získávat, stařec jich má užívat. Turpis et ridicula res est elementarius senex: iuveni parandum, seni utendum est.                                                                                              Seneca (Ep.36,4)

Již od mládí je třeba mít před očima stáří. Prospiciendum ergo in senectam nunc /ab/ adolescentia est.                                                                   Lucilius (Sat.806)

Věk se ti ze tváře čte. Facies tua computat annos.                                                                                              Iuvenalis (Sat.II,6,199)

Nejdřív starcům slábne paměť. Prima languescit senum memoria.                                                                                              Seneca (Herc.Oet.818)

Vždyť starci jsou mrzutí, úzkostliví, hněviví a nevlídní. At sunt morosi et anxii et iracundi et difficiles senes.                                                                     Cicero (Sen.18,65)

Stařec je zřídkakdy šťastný. Rarum est felix idemque senex.                                                                                              Seneca (Herc.Oet.643)

Stáří samo je nemoc. Senectus ipsa est morbus.                   Terentius (Phorm.575)

Proti stáří je nutno bojovat jako proti nemocem. Pugnandum tamquam contra morborum vim, sic contra senectutem.                                                         Cicero (Sen.11,35)

Síla stáří a zvyku je nesmírná. Maxima est enim vis vetustatis est consuetudinis.                                                                                              Cicero (Am.19,68)

Korunou stáří je vážnost. Apex est autem senectutis auctoritas.                                                                                               Cicero (Sen.17,60)

Úsudek, rozvahu a radu lze nalézt u starců. Mens enim et ratio et consilium in senibus est.                                                                                               Cicero (Sen.19,67)

Stařec je velebitel zašlých dob. /Senex/ laudator temporis acti.                                                                                              Horatius (Ars.173)

Než jsem zestárl, staral jsem se, abych dobře žil, ve stáří, abych dobře umřel. Ante senectutem curavi, ut bene viverem, in senectute, ut bene moriar.       Seneca (Ep.61,2)

Dokud to dovolí síly i léta, jen námahu snášej, brzy se připlíží přec schýlený stařecký věk. Dum vires annique sinunt, tolerate labores: iam veniet tacito curva senecta pede.                                                                                              Ovidius (Ars.II,669)

Nyní už myslete na to, že časem se dostaví staří: jediná chvilka vám neujde nečinně pak. Venturae memores iam nunc estote senectae: sic nullum vorbis tempus abibit iners.                                                                                              Ovidius (Ars.III,59)

Čas se kupředu řítí a tiše léty tu stárnem. Tempora labuntur, tacitisque senescimus annis.                                                                                              Ovidius (Fast.VI,771)

Kdyby tak Jupiter nazpět mi léta minulá vrátil! O mihi praeteritos referat si Iuppiter annos!                                                                                              Vergilius (Aen.VIII,560)

Nikdo není tak starý, aby nemohl bez studu doufat ještě v jeden den. Nemo tam senex est, ut improbe unum diem speret.                                                 Seneca (Ep.12,6)

Literatura:

[1] Stejskal, Miloš: Moudrost starých Římanů. Odeon, Praha 1990, neprodejná členská prémie Klubu čtenářů

(c) 1997 Intellectronics

časopis o přírodě, vědě a civilizaci