V roce 1996 jsem v časopise Natura publikoval článek "Vědecké důkazy existence Boha" [N1], který reagoval na spis prof. P. K. Máje "Boží existence, 22 důkazů" [2]. Začátkem roku 1997 jsem se zúčastnil debaty nad článkem Zbyška Hlinky "Problémy Darwinovy teorie" [N2]. Počátkem roku 1998 jsem zpracoval článek "Byla biblická potopa světa" [N3], [N4] na základě knihy Blahoslava Balcara "Tajemství potopy" [3].

Je samozřejmě nutné odmítnout jakékoliv pokusy používat rádoby vědecká zdůvodnění rádoby vědeckých faktů. Spor mezi tzv. "kreacionisty" a zastánci evoluční teorie je ale zcela beze smyslu. Evoluční teorie je vědeckou teorií. Může být potvrzena, vyvrácena, upravena nebo rozšířena na základě vývoje vědeckého poznání. "Kreacionismus" naproti tomu žádnou vědeckou teorií není, neboť se neopírá o žádná vědecká fakta. Je strašnou chybou, že se lidé věřící a lidé nevěřící nechávají zatáhnout do podobných sporů. Ztrácejí možnost dialogu o věcech podstatných a důležitých, které mohou nás všechny bez rozdílu obohatit.

Ještě na vysoké škole jsem víru v Boha a náboženství považoval za něco překonaného a poněkud primitivního ve světle moderní vědy. Na lidi věřící v Boha jsem se díval snad s jistým despektem. Na druhé straně materialistická filozofie, která se tehdy povinně vyučovala, mne neuspokojovala, protože na většinu kladených otázek buď odpovídala zmateně nebo neodpovídala raději vůbec. Marxistická materialistická filozofie mne zanechala bez životního názoru.

Později jsem se setkal s několika lidmi, kteří události popisované v Bibli považovali za reálné jevy, ač v rozporu s poznatky přírodních věd. Takové chápání Bible nutně vede ke snahám vědu zjednodušovat a zesměšňovat. Tito lidé se jednak odkazují na jevy, které věda "nedokáže vysvětlit" bez "Boží existence" a jednak hledají "nedostatky" vědeckých teorií jako důkaz "nesmyslnosti vědeckého poznání". Ve sporech s těmito lidmi lze ztratit nekonečně mnoho času. Dokud sami nepochopíte, že vám taková debata vůbec nic nepřináší. Druhá strana vás totiž nechce pochopit, ale chce vás přesvědčit nebo alespoň zviklat. Tím se utvrzuje ve své "pravdě". Jenže ve víře v Boha o tohle nejde.

Totéž ovšem platí i o nás, kteří stojíme na "vědecké" straně barikády. Necháváme se zavlékat do těchto debat, abychom ukázali sílu "vědeckého rozumu" při střetu s "pavědou". Samozřejmě to myslíme dobře. Ale svým neochvějným postojem ztrácíme nejen čas, ale také prostor k možnému dialogu, byť s někým jiným.

Podle mého názoru mnoho škody nadělala kniha autorů Nancy Percyové a Charlese Thaxtona "Duše vědy. Proměny ve vztahu vědy a náboženství" [6] popisující, jak vědecké poznání odmítlo víru v Boha, a jak nyní tato víra je ochotna vědě všechno odpustit, pokud bude Boha akceptovat. Kniha v části o matematice hovoří o "krizi matematiky" a o "pádu matematiky" způsobené mimo jiné Gödelovou větou o neúplnosti, podle níž v axiomatickém systému existuje tvrzení odvozená z těchto axiomů, o nichž nelze v rámci tohoto systému rozhodnout, zda jsou pravdivá nebo nepravdivá. V části o nové (kvantové) fyzice se autoři snaží podsunout názor, že bez předpokladu existence Boha nelze vysvětlit její paradoxy. Takové a podobné úvahy jsou snad zajímavé, ale o vědě nebo Bohu nám nic nevypovídají.

Další mylnou představou o víře je považovat náboženství za určitý morální kodex, za soubor příkazů, zákazů a poučení, jak se má člověk ve svém životě chovat. Bůh zde vystupuje jako Velký Dozorce, jehož všudepřítomné oko odhalí jakýkoliv náš nesprávný čin, je Velkým Soudcem, který nám uloží za tento čin spravedlivý trest. Lidé, kteří takto věří v Boha, jsou svým způsobem zcela nešťastni. Musí žít v trvalém strachu z pokušení, z provinění a z Božího trestu. Domnívám se, že ani tato představa o Bohu není správná. Neštěstí a utrpení postihuje jak lidi bezbožné, tak lidi zbožné. Jaký by to byl Bůh, který nechává umírat novorozence na rakovinu nebo AIDS? Čím se provinili? Proč občas umírají krutým způsobem lidé, kteří žili zcela příkladně v souladu s Biblí?

Určitou oblibu v poslední době získaly představy Boha jako jakési fyzikální abstrakce. V souvislosti se vznikáním finální teorie, jejímž účelem je vysvětlit celý fyzikální vesmír, si kosmologové a teoretičtí fyzikové kladou hluboké otázky. Kde se vzaly přírodní zákony? Proč byly počáteční podmínky vesmíru takové, jaké byly? Ať už člověk věří v cokoliv, je svůdné hovořit o finálních zákonech přírody jako o Boží mysli. Někteří lidé chápou Boha tak široce a proměnlivě, že ho pak nacházejí všude, kam se podívají. Příkladem takové "teologie na vědecké úrovni" je práce Franka J. Tiplera "The Physics of Immortality. Modern Cosmology, God and the Resurrection of the Dead" [5] (Fyzika nesmrtelnosti. Moderní kosmologie, Bůh a vzkříšení po smrti).

Musím souhlasit s názorem amerického astrofyzika Stevena Weinberga. Pokud má slovo "Bůh" mít nějaký význam, tak se musí zachovat jeho význam určený Biblí. Bůh je tedy starostlivý Bůh, je stvořitelem a zákonodárcem, který nejen vytvořil zákony přírody, ale určil míru dobra a zla. Bůh se zajímá o naše činy a je tím, koho stojí za to uctívat. Vědci občas používají slovo "Bůh" ve významu tak abstraktním, že ho pak lze těžko odlišit od zákonů přírody. Pokud použijeme slovo "Bůh" tímto způsobem, pak je tento pojem ani ne tak chybný jako zcela bezvýznamný. [4]

Podobně se lze stavět k abstraktnímu Bohu různých mystických nauk, náboženských filozofií a tzv. "alternativních" věd. Bůh zde vystupuje jako určitá tajemná a nadpřirozená síla. Jenže celá moderní věda dokazuje, že je tvořena konvergujícími, logicky konzistentními a vzájemně propojenými řetězci vysvětlení. Uvěřit v mystické síly a tajemné jevy znamená obrátit se zády k celé současné vědě. Bible navíc všude hovoří o živém Bohu, Bohu-člověku, tedy nikoliv o nějaké fyzikální nebo mystické abstrakci. Proto mystické nauky a "alternativní" vědy škodí jak vědě, tak křesťanství.

Podle Bible lze Boha vidět jako jednajícího ve světě, v našem životě. To ale vyžaduje náš aktivní přístup, chtít ho vidět. Existuje pojem, který dělá křesťanům problémy, a to je všemohoucí Bůh. Pokud je Bůh všemohoucí, proč je tolik utrpení na světě? Pak buď není všemohoucí, nebo je mu to jedno a není milujícím Bohem. Taková představa se ale neslučuje s tím, jak o Bohu hovoří Starý zákon. Bůh je ten, kdo je uprostřed svého lidu, kdo spolu s ním jedná, kdo mu pomáhá, ale kdo respektuje dějinný řád ve světě, kdo tedy neruší lidské dějiny, ale je v nich přítomen. Utrpení nelze chápat jako trest, ale jako cestu a možnost. Bible nikde nehovoří o tom, že budeme žít bez problémů. Říká ale, že každé naše utrpení má svůj smysl. Pomáhá nám pochopit naši cestu, na níž nikdy nezůstaneme sami.

Vidíme, že nesprávným pochopením a setrváváním na svých, byť vědeckých pravdách můžeme promarnit jednu z možných, třebaže "nevědeckých" cest poznání.

Literatura a odkazy:

[1] Opatrný, Aleš: Cesty k víře. Pastorační středisko při arcibiskupství pražském. Praha, 1995.

[2] Máj, P. K.: Boží existence, 22 důkazů. Edice Maják Pravdy, církevně schváleno, Litom. č.184, 30.4.1991.

[3] Balcar, Blahoslav: Tajemství potopy. Nakl. Nový život, Praha 1991. ISBN: 80-900166-1-8.

[3] Barrow, John D.: Teorie všeho. Mladá fronta, Praha 1997. z angl. orig.: Theories of Everything. The Quest for Ultimate Explanation. Oxford University Press, 1991. ISBN: 80-204-0602-6

[4] Weinberg, Steven: Snění o finální teorii. Nakl. Hynek spol. s r.o., Celetná 11, 110 00 Praha 1. 1996. z amer. orig.: Dreams of a Final Theory. Pantheon Books, New York, 1993. ISBN: 80-85906-26-0

[5] Frank J. Tipler: The Physics of Immortality. Modern Cosmology, God and the Resurrection of the Dead. Doubleday, New York 1994. ISBN 0-385-46798-2

[6] Pearcy, Nancy R.; Thaxton, Charles B.: Duše vědy. Proměny ve vztahu vědy a náboženství. Nakl. Návrat domů, Plzeňská 166, 150 00 Praha 5. překlad: Alena Koželuhová. angl. orig.: Pearcey, Nancy R.; Thaxton, Charles B.: The Soul of Science. Christian Faith and Natural Philosophy. Konos Connection, 111 Bethea Road, Fayetteville GA 30214, USA. Vydáno: Crossway Books, a division of Good New Publishers, 1 300 Crescent Street, Wheaton, Illinois, 1994 ISBN: 80-85495-73-2

[N1] Vědecké důkazy existence Boha. Natura 12/1996.

[N2] Hlinka, Zbyšek: Problémy Darwinovy teorie. Natura 1/1997.

[N3] Byla biblická potopa světa?, 1. Natura 1/1998.

[N4] Byla biblická potopa světa?, 2. Natura 2/1998.

časopis o přírodě, vědě a civilizaci