Ceny ropy na americkém trhu začátkem srpna 2004 překročily 44 amerických dolarů za barel, zatímco průměrná cena do té doby byla 37,4 dolarů za barel.

Podle amerického ministerstva pro energii (U.S. Department of Energy) průměrná cena ropy v roce 1981 byla 31,77 dolarů za barel, tedy asi 60 dolarů za barel v hodnotě dolaru v roce 2004. V únoru 1981 dosáhla cena ropy vrcholu 39 dolarů, tedy asi 73,5 dolarů v hodnotě dolaru v roce 2004.

Poměrně rychlý růst ceny ropy na světovém trhu byl způsoben několika faktory.

Dramatický růst poptávky po surové ropě a ropných produktech z rafinérií je způsoben zejména ekonomickou expanzí Číny. Někteří ekonomičtí odborníci očekávají, že čínská poptávka po palivech poroste ještě dva až tři roky, dokud se čínský trh nenasytí. Poptávka Číny po surové ropě poroste ročně asi o 500 tisíc barelů denně, tedy asi o 8 procent ročně. Tento vzrůst poptávky bude způsoben očekávaným nárůstem počtu vlastníků osobních motorových vozidel v Číně a potřebou výroby energie.

Podobně poroste poptávka po surové ropě v Indii s prudkým rozvojem její ekonomiky v nejbližších letech. Americká ekonomika, která spotřebovává asi čtvrtinu veškeré těžby surové ropy ve světě, bude v nejbližších letech tvrdě soutěžit s těmito dvěma největšími asijskými státy.

Náhlý nárůst poptávky po surové ropě byl pro ekonomické analytiky a prognostiky, jako je Mezinárodní agentura pro energii (International Energy Agency), překvapením. Odhady poptávky byly příliš nízké, což způsobilo, že země organizace OPEC dodávaly méně ropy, než bylo nutné pro udržení ropných zásob.

Vyšší poptávka znamená, že omezená kapacita ropných rafinérií ve Spojených státech v letech 2000 až 2004 se rozšíří také do Asie a globální systém dodávek ropy bude zranitelnější.

Růst poptávky po surové ropy na světovém trhu vede k růstu cen a tím ke zpomalení ekonomického růstu. Pokud se ropný kartel OPEC [N1] bude snažit udržet ceny surové ropy pod kontrolou, bude nucen zvýšit těžbu ropy na nejvyšší úroveň od roku 1980. Kromě největšího producenta surové ropy, Saúdské Arábie, ostatní země OPEC se však dostanou blízko hranice svých technických možností.

Světová produkce ropy bude proto citlivější na náhlé výpadky těžby a zvětší se pravděpodobnost výskytu cenových špiček. Tato situace navíc přitáhne zájem obchodníků s ropou, kteří budou chtít vytvořit dostatečné zásoby pro období nárůstu cen. Takový zájem obchodníků však může ceny ropy dále zvýšit.

Ropné společnosti v nedávné minulosti uvolnily kapitál vázaný v ropných zásobách na svůj další rozvoj. Proto se průmysl závislý na ropě stal zranitelnější vůči náhlým výpadkům dodávek.

V roce 2003 došlo k několika vážným výpadkům dodávek ropy kvůli válce v Iráku v březnu 2003, generální stávce ve Venezuele a etnickým nepokojům v Nigérii.

Organizace zemí vyvážejících ropu OPEC [N1], která ovládá asi polovinu světové produkce surové ropy, se od roku 2000 usilovně snažila omezit vytváření ropných zásob zejména ve Spojených státech amerických během sezónních období slabší poptávky.

Ministři zemí OPEC proto zpracovali plány na omezení těžby před poklesem světových cen a tím vytvořili podmínky pro stabilní ceny ropy. Tato cenová politika však zabránila rafinériím vytvářet zásoby surové ropy a ropných produktů s nižší cenou nebo vyrábět ropné produkty a nakupovat surovou ropu až na poslední chvíli.

Politické napětí na Středním východě a násilí v Iráku oslabilo důvěru obchodníků v bezpečnost dodávek ropy z tohoto regionu, který tvoří asi třetinu světové produkce surové ropy. Irák ani více než rok po válce nedosáhl předválečné úrovně těžby zejména kvůli sabotážním akcím a teroristickým útokům.

Závažné výpadky dodávek ropy nelze v budoucnu vyloučit. Někteří političtí pozorovatelé naznačují, že různé islamistické teroristické skupiny by se mohly zaměřit na ropné těžní věže, ropovody, rafinérie, přístavy a ropné tankery s cílem přerušit a omezit dodávky ropy Spojeným státům americkým a Evropské unii. Obchodníci se obávají, že islamističtí teroristé by mohli provést rozsáhlé útoky na slabě chráněná ropná zařízení v Saúdské Arábii, která je největším producentem ropy na světě.

Na aktuální cenu surové ropy na světovém trhu mají značný vliv také výpadky produkce zemí mimo OPEC. Například v červenci 2004 došlo k závažné finanční krizi ruského ropného giganta Jukos, který těžil asi 20 procent surové ropy v Rusku.

Nejistá situace světového ropného trhu nutí mnoho zemí ve světě zvětšovat své strategické ropné rezervy. Spojené státy americké pokračují ve zvětšování svých strategických ropných rezerv bez ohledu na růst cen. Očekává se, že ropné rezervy budou budovat také Indie, Jižní Korea, Taiwan a Čína.

Politické ochlazení vzájemných vztahů mezi Spojenými státy americkými a Saúdskou Arábií po teroristickém útoku 11. září 2001 způsobilo, že vláda v Rijádu přestala svojí těžbou udržovat nízkou cenu ropy, jak tomu bylo v 90. letech 20. století.

Spotřeba benzínu ve Spojených státech amerických vzrůstá kvůli rostoucímu počtu sportovních vozidel s nízkou spotřebou na amerických dálnicích. Spojené státy v roce 2003 spotřebovaly asi 45 procent světové produkce benzínu. Spojené státy stále více požadují vysoce kvalitní lehkou surovou ropu s nízkým obsahem síry. Podobně Čína požaduje surovou ropu s nízkým obsahem síry pro svoji silniční dopravu. Většina surové ropy zemí OPEC však je těžká a s vysokým obsahem síry.

Celosvětový růst silniční automobilové dopravy představuje největší tlak na těžbu a zpracování ropy. Spalování fosilních paliv a vypalování lesů je jediným zdrojem člověkem způsobených emisí oxidu uhličitého. Stále rostoucí spotřeba zvyšuje závislost států na dovozu uhlí, ropy a zemního plynu. Tato závislost je často ekonomicky a politicky nevýhodná. Vlády států Severní Ameriky, Evropy a jihovýchodní Asie by proto měly investovat do rozvoje ekologicky čistých technologií a měly by ekonomicky a politicky podporovat jejich rozšíření. Není žádným tajemstvím, že dosud známá ložiska fosilních paliv budou za několik desítek let zcela vyčerpána a že nová ložiska se mohou nacházet na území politicky obtížně přijatelných států. [N2], [1]

Stále obtížnější je objevit velká ložiska ropy a stále dražší je ropu z nich těžit. Mnoho ropných nalezišť mimo země OPEC je dnes menších, vyžadují náročnější technologii na těžbu a rychleji se vyčerpávají po dosažení maxima těžby. Velké ropné společnosti se proto začaly soustřeďovat na velkoplošné projekty, které jim umožňují rozložit riziko. Mnoho nových ropných nalezišť je ve vzdálených oblastech a vyžadují nákladná zařízení na těžbu a na dopravu.

Předpovědi těžby ropy zemí mimo OPEC jsou nadhodnoceny. Dodávky ropy těchto zemí kromě Ruska jsou o něco více než milión barelů denně. Rostoucí náklady na nalezení ropy a její těžbu však vedou řadu investorů k přesvědčení, že tyto ropné trhy jsou nejistou sázkou.

V zemích OPEC, na jejichž území jsou asi dvě třetiny světových zásob surové ropy, nemohou průmyslově vyspělé země investovat nebo jsou tyto investice nezajímavé a legislativně nezajištěné. Proto se v těchto zemích očekává zpomalení růstu těžby ropy.

Podle oficiální zprávy OPEC 13/2004 ze 4. srpna 2004 země OPEC v roce 2004 udrží těžbu ropy kolem 1 až 1,5 miliónů barelů denně. Členské země OPEC se dohodly, že v roce 2005 zvýší těžbu ropy ještě o asi 1 milión barelů denně, aby se pokryly požadavky rostoucí spotřeby. Další zvýšení těžby ropy však bude vyžadovat až 18 měsíců od oznámení záměru.

Americká federální vláda již několik let důsledně podporuje vývoj palivových článků, tedy motorů spalujících vodík, kdy jediným odpadem bude vodní pára. Tato technologie by měla být pro budoucí silniční dopravu ve Spojených státech klíčová, protože by jednak výrazně omezila znečišťování atmosféry a především by osvobodila Spojené státy z ekonomické závislosti na zemích vyvážejících ropu. Dokonce americký president George W. Bush hovořil o vodíku jako o čistém palivu budoucnosti.

Někteří vědci jsou však přesvědčeni, že přechod světové ekonomiky na vodík by vedl ke zvětšení ozónové díry. Modelová studie publikovaná 13. června 2003 v časopise Science jako první podrobně analyzuje atmosférické změny v důsledku celosvětového použití vodíku jako paliva. [N2]

Odkazy:

[X1]Why are oil prices so high? Reuters Analysis. CNN.

[N1] Organizace zemí vyvážejících ropu OPEC. Natura 9/2004.

[N2]  Praktická řešení problému globálního oteplování. Natura 7/2004

[1] Smidak, Emil F.: Žaluji. Životní prostředí a Smidakovy principy. Avenira Foundation for Research of Human Society, Haldenstrasse 22, CH-6006 Lucerne, Switzerland. Překlad: Leopold Pospíšil, Ivan Štěpánek. ISBN: 3-905112-09-4