Výuka evoluční teorie
podle článku W.W. Coberna
zpracoval: Jiří Svršek

Lze na základních a středních školách vyučovat také o rozporech evoluční teorie? Podle názoru autora určitým způsobem ano. Evoluce by měla být vysvětlována s ohledem na veřejný zájem ve vědě, nikoliv s ohledem na zájem vědeckého společenství. Evoluční teorie téměř vždy vyvolává v lidech "kosmické otázky", na které však nemůže mít přímé odpovědi. Evoluce však nabízí mechanismus vysvětlující vývoj života a člověka. Může však evoluce být dostatečným mechanismem pro vysvětlení našeho světa? Skutečně nic dalšího nepotřebujeme?

Autor článku [1] je přesvědčen, že ve veřejném zájmu by se výuka evoluce měla řídit následujícími pravidly:

Pochopení je důležitější než víra.
Podstatné je pochopení, jaké důkazy vědci uvádějí na podporu evoluční teorie.
Podstatné je pochopení, že různí lidé nepřikládají důkazům makroevoluce stejný význam.
Podstatné je pochopení rozdílů mezi evolucí a evolucionismem.
Podstatné je pochopení rozdílů mezi theologií stvoření a kreacionismem.

Fyzik Martin Eger (1989) napsal, že je velmi důležité rozlišovat mezi zájmem vědy na jedné straně a veřejným zájmem o vědu na straně druhé. Autor článku [1] je přesvědčen, že výuka na základních a středních školách by měla být vedena ve veřejném zájmu o vědu. Přírodovědecké vzdělání na základních a středních školách není pouhým nástrojem pro předávání odborných znalostí od kvalifikovaných vědců, ale musí sloužit širším zájmům. Proto výuka sporných témat, jako je evoluce, je složitá. Nelze zastávat jen určité nepromyšlené stanovisko, ale musí se také hovořit o podstatě vědy.

Jednou ze sporných otázek veřejného zájmu je "výuka rozporů" evoluční teorie na veřejných školách. Autor článku [1] se domnívá, že tato otázka souvisí s "kosmickými" otázkami:

Proč je na světě něco než nic?
Proč to, co je zde, je právě takové a nikoliv jiné?

Pokud se zeptáte skupiny studentů, může se rozproudit diskuse od materialistických až po spirituální názory. Otázka evoluce většinu lidí dříve nebo později přivede k podobným "kosmickým otázkám". Slovo "kosmický" je zde použito v lidovém a nikoliv vědeckém smyslu. Americký astrofyzik a astrobiolog Carl Sagan [N1] v americkém televizním seriálu "Cosmos" uvedl, že ve vědeckém smyslu kosmos je všechno, co existuje, co existovalo a co někdy bude existovat.

Carl Sagan ve svém seriálu hovořil o vesmíru vědecky, avšak témata, jichž se dotýkal, měla hluboké metafyzické důsledky. Evoluční teorie téměř vždy vyvolává v lidech "kosmické otázky", avšak nikoliv kvůli tomu, že by na ně mohla poskytnout vědecké odpovědi. Evoluce však nabízí mechanismus vysvětlující vývoj života a člověka. Je však evoluce dostatečným mechanismem pro vysvětlení světa kolem nás? Skutečně nepotřebujeme nic dalšího? Skutečně evoluce zodpovídá za existenci veškerého života kolem nás? Takové úvahy lidí nelze ignorovat a ani nelze předpokládat, že takové úvahy jsou pro lidi nepodstatné. Proto také nelze úvahy o evoluci probíhající ve školních třídách ignorovat. Věda musí být žákům a studentům objasňována ve veřejném zájmu.

Autor článku [1] je přesvědčen, že výklad evoluční teorie by se měl řídit následujícími pravidly.

* Vyučujte k hlubšímu porozumění evolučním procesům..
Nevyučujte víru v evoluční procesy a nebuďte kazateli. Podstatné je porozumění a nikoliv víra. Vždy pamatujte, že víra lidí se mění a vyvíjí. To, čemu člověk věří dnes, nemusí být nutně tím, v co bude věřit zítra. Dejte studentům prostor k vlastnímu přemýšlení a úvahám.

* Vyučujte k hlubšímu porozumění důkazům evoluce.
Studenti potřebují porozumět důkazům, které vědci uvádějí na podporu evoluce. Potřebují porozumět důkazům jak mikroevoluce tak makroevoluce. Měli by také pochopit, že tyto důkazy evoluce jsou souhrnné.

* Důkazům makroevoluce je přikládán různý význam.
Studenti a učitelé by měli chápat, že různí lidé nepovažují stejné důkazy makroevoluce za stejně významné. Různí lidé také nepřikládají stejnou váhu důkazům makroevoluce jako důkazům mikroevoluce. Studenti a učitelé by také měli pochopit, že veřejnost a vědci mohou stejným vědeckým faktům přikládat různý význam a různou váhu jako důkazů evoluce. Ignorování těchto skutečností může být škodlivé.

* Vyučujte vědu, nikoliv scientismus.
Studenti a učitelé by měli chápat rozdíly mezi vědou a scientismem, mezi evoluční teorií a evolucionismem. Studenti a učitelé by měli chápat, že evoluci lze podporovat z různých metafyzických hledisek, přestože jsou tato metafyzická hlediska vzájemně neslučitelná.

Autor článku [1] uvádí tři příklady týkající se tématu vědy a scientismu, které jsou podle jeho názoru poučné.

Příklad 1.:
David Hull se ptal: "Co můžeme usoudit o Bohu na základě řady Darwinem pozorovaných vlastností druhů na ostrovech Galapágách?" (Larson, 2001)

Příklad 2.:
Biolog James Huxley se považoval za "nejvyššího kazatele" "náboženství bez zjevení" založeném na globálním evolučním humanismu. (Larson, 2001)

Příklad 3.:
Teoretický fyzik Steven Weinberg uvedl, že nikdo, kdo rozumně pochopil biologii, nemůže věřit v Boha - nebo přinejmenším v Boha, který nějak působí v našem přírodním světě. (Weinberg, 1998)

Porovnejme názory těchto tří významných vědců s vědcem Davidem Lackem. Učebnice zabývající se evolucí obvykle uvádějí "Darwinovy pěnkavy" jako důležitý důkaz evoluční teorie. David Lack kvůli podpoře evoluční teorie také studoval tyto pěnkavy a proto zřejmě "rozumně pochopil biologii". Přesto uvádí:

"Skutečným významem první kapitoly knihy Genesis je tvrzení, že Bůh stvořil vesmír a všechno v něm, že Bůh řekl, že toto dílo bylo dobré, a že člověka postavil do zvláštního vztahu s Bohem.

David Lack by neměl problém s odpovědí na Hullovu otázku. Problémem vzdělávání na základních a středních školách je skutečnost, že věda často není oddělena od metafyzických vazeb a proto se věda vyučuje spíše jako scientismus. Navíc zastánci scientismu ve Spojených státech jsou neohrožení. Michael Shermer (2002) uvedl, že jsme ve Věku vědy, kdy scientističtí šamanové ovládají naši úctu. Scientismus tvoří základ našeho chápání vědy a vědci jsou největšími tvořiteli mýtů naší doby.

* Stvoření a kreacionismus není totéž.
Studenti a učitelé by měli chápat rozdíly mezi theologií stvoření a kreacionismem. Jak je vidět z názoru Davida Lacka, lze zastávat křesťanskou představu stvoření světa bez toho, že by Písmo mělo určovat nějaký určitý mechanismus stvoření. Naopak kreacionismus hledá v Písmu mechanismus stvoření a proto musí nutně odmítat všechny jiné mechanismy. Pokud učitel vysvětluje evoluci, měl by tento zásadní rozdíl plně chápat. Pokud tímto způsobem nepostupuje, navrací se k scientismu.

Lze tedy na základních a středních školách hovořit také o rozporech evoluční teorie? Podle názoru autora článku [1] určitým způsobem ano. Evoluce by měla být vysvětlována s ohledem na zájmy veřejnosti a nikoliv na zájmy vědy. Výuka evoluce vždy vyvolává metafyzické otázky, protože nabízí mechanismus, který vysvětluje, proč jsme zde. Lidé mohou být překvapeni, že by evoluce mohla vysvětlit vznik a vývoj našeho přírodního světa a nás samotných a že není nutné nic dalšího. Evoluce přináší otázky, které sice nejsou vědecké, avšak jsou důležité.

Literatura:

[1] Cobern W.W.: A Reasoned approach to the teaching of evolution in the public's interest. Paper presented at the tri-annual meeting of the International History, Philosophy and Science Teaching Group, Denver, CO.

[N1] Výjimečná Země. Natura 4/2004.