Malárie je parazitické onemocnění ohrožující život, které je přenášeno moskyty. Původně se myslelo, že toto onemocnění pochází ze zapáchajících bažin. Odtud vznikl jeho název "mal aria" (špatný vzduch). V roce 1880 vědci objevili skutečnou příčinu tohoto onemocnění, jednobuněčného parazita Plasmodium. Později se zjistilo, že tento parazit se přenáší mezi lidmi bodnutím samičky moskyta [Anopheles mosquito], která potřebuje krev pro vývoj svých vajíček.

Malárií je dnes ohroženo asi 40 procent světové populace většinou v nejchudších zemích. Onemocnění bylo v minulosti ještě rozšířenější, avšak podařilo se ho úspěšně potlačit v řadě zemí, v nichž došlo ve druhé polovině 20. století ke změnám klimatu. Dnes se malárie vyskytuje v tropických a subtropických oblastech světa. Akutním onemocněním malárií trpí více než 300 miliónů lidí a ročně na toto onemocnění umírá téměř 1 milión lidí.

Asi 90 procent všech úmrtí na malárii se vyskytuje v Africe jižně od Sahary, nejvíce mezi malými dětmi. Malárie zabíjí jedno africké dítě každých 30 sekund. Děti, které závažné záchvaty malárií přežijí, většinou trpí poškozením mozku a nejsou schopny se učit. Ohroženy jsou také těhotné ženy a jejich nenarozené děti. Malárie je hlavní příčinou novorozenecké úmrtnosti kvůli nízké porodní váze a kvůli anémii.

Existují celkem čtyři typy lidské malárie, které jsou způsobeny parazity Plasmodium vivax, Plasmodium malariae, Plasmodium ovale a Plasmodium falciparum. Nejčastější a nejvíce smrtelné infekce malárií jsou způsobeny parazity Plasmodium vivax a Plasmodium falciparum. Plasmodium falciparum se vyskytuje zejména v Africe jižně od Sahary a způsobuje extrémně vysokou úmrtnost v tomto regionu. Existují také varovné náznaky rozšíření Plasmodium falciparum do nových oblastí světa a znovuobjevení v oblastech, kde bylo toto onemocnění již potlačeno.

Parazit Plasmodium, který způsobuje malárii, se do lidského těla dostává bodnutím moskytem Anopheles mosquito. Uvnitř krevního oběhu parazit prochází řadou změn svého složitého životního cyklu. Tato různá stádia vývoje umožňují, aby parazit narušil imunitní systém organismu, infikoval játra a erythrocyty (červené krvinky) a konečně dospěl do formy, kdy je schopen infikovat moskyta, který nasaje krev infikovaného člověka. V těle moskyta parazit dosáhne pohlavní dospělosti a po asi 10 až 14 dnech je schopen znovu infikovat dalšího člověka.

Příznaky malárie se objevují asi po 9 až 14 dnech od okamžiku bodnutí infikovaným moskytem. Tato doba se u různých typů parazita Plasmodium liší. Typickými projevy malárie je horečka, bolesti hlavy, zvracení a další příznaky podobné těžké chřipce. Pokud nejsou pacientovi podány léky proti malárii nebo je parazit vůči těmto lékům odolný, infekce se rychle rozšíří a ohrozí život člověka. Parazité Plasmodium poškozují a rozkládají červené krvinky a způsobují anémii, případně mohou ucpat krevní kapiláry, které zásobují mozek (cerebrální malárie) nebo jiné životně důležité orgány.

Malárie společně s onemocněním HIV/AIDS a tuberkulózou představuje nejzávažnější hrozbu pro životy miliónů lidí a pro ekonomický a sociální rozvoj nejchudších zemí světa.

Parazit Plasmodium postupně mutacemi získává odolnost vůči různým léčivům. Podobně většina insekticidů je proti moskytům již neúčinná. Přestože vědecký výzkum se zrychlil vedl k vývoji několika slibných vakcín, jejich účinnost rychle klesá.

Věda dosud neobjevila žádný zázračný lék proti malárii. Většina odborníků dnes pochybuje, že existuje nějaké jednoduché řešení. Přesto však existuje účinná a poměrně levná strategie léčby malárie, prevence a kontrola prostřednictvím globálního programu "Roll Back Malaria", který je prosazován v Africe a v dalších regionech ohrožených malárií. Sítě proti moskytům napuštěné insekticidem pomáhají omezit přenos malárie a snižují dětskou úmrtnost. V Africe také probíhá program prevence malárie těhotných žen, který omezuje novorozeneckou a kojeneckou úmrtnost. Úspěšnost těchto programů však závisí na dostupnosti účinných léčiv a na dalších opatřeních.

Největší úmrtnost v důsledku onemocnění malárii je v Africe jižně od Sahary, kde malárie také představuje závažnou překážku sociálního a ekonomického rozvoje. Odhaduje se, že malárie v Africe způsobuje ztráty hrubého národního produktu ve výši asi 12 miliard dolarů ročně.

Ve světě se každým rokem objevuje nejméně 300 miliónů akutních případů malárie a na toto onemocnění ročně umírá více než 1 milión lidí. Asi 90 procent těchto úmrtí připadá na Afriku, většinou na malé děti. Malárie v Africe představuje 20 procent všech příčin úmrtí a představuje 10 procent všech onemocnění. Malárie představuje až 40 procent všech finančních nákladů na veřejné zdravotnictví.

Existuje několik důvodů, proč je malárie v Africe tak rozšířena. Většina onemocnění malárií v Africe jižně od Sahary je způsobena parazitem Plasmodium falciparum, který způsobuje nejvážnější formu tohoto onemocnění. V této oblasti také žijí nejaktivnější druhy moskytů, které přenášejí toto onemocnění. Navíc ve většině zemí tohoto regionu téměř neexistuje nezbytná zdravotnická infrastruktura potřebná pro boj s tímto onemocněním a nelze ani navázat na dřívější opatření proti malárii.

V dnešní Africe malárie je nemocí chudých a příčinou chudoby. Roční ekonomický růst v zemích postižených malárií byl historicky nižší než v zemích bez malárie. Ekonomové tvrdí, že malárie v některých afrických zemích je příčinou ekonomických ztrát až 1,3 procenta hrubého národního produktu ročně. Tyto ztráty způsobují podstatné rozdíly hrubého národního produktu mezi zeměmi postiženými malárií a zeměmi bez malárie. Malárie má také přímé dopady na lidské zdroje. Způsobuje nejen ztráty na lidských životech, ale také významně snižuje produktivitu kvůli důsledkům onemocnění a předčasným úmrtím v produktivním věku. Vážně ohrožuje školní docházku a sociální rozvoj dětí kvůli častým absencím ve škole a neurologickým a dalším zdravotním postižením, která toto onemocnění provázejí.

Jedním z největších problémů Afriky v boji s malárií je rostoucí odolnost parazitů Plasmodium vůči lékům. Zejména v jižních a východních částech Afriky se projevuje odolnost parazitů Plasmodium vůči nejlevnějšímu a nejrozšířenějšímu antimalariku chlorokinu. Ve východní a jižní Africe se však objevila také rostoucí odolnost parazitů Plasmodium vůči dražšímu antimalariku sulfadoxin-pyrimethaminu (SP). Důsledkem těchto trendů je nutnost používat dražší léčiva a jejich kombinace v naději, že se tím zpomalí další růst odolnosti.

Narůstající politická ochota afrických představitelů bojovat s malárií vedla v roce 1998 ke vzniku globálního partnerství "Roll Back Malaria" (RBM). O necelé dva roky později došlo k setkání ministrů zahraničí afrických zemí v Abuji v Nigérii, na němž byl vypracován program politických kroků do roku 2010. Abujaská deklarace podepsaná v dubnu 2000 určila společnou strategii afrických zemí v boji proti malárii. Deklarace také stanovila řadu dílčích cílů, jako je dostupnost léčby, ochranná opatření těhotných žen a preventivní opatření proti dalšímu šíření malárie v zemích s endemickým rozšířením.

Téměř 20 afrických zemí snížilo nebo zcela zrušilo daně a poplatky na dovoz sítí proti moskytům ze zahraničí. Více než polovina afrických zemí s endemickým rozšířením malárie, které dohromady představují téměř polovinu ohrožené světové populace, vypracovala Státní strategické plány (Country Strategic Plans) pro naplnění cílů iniciativy "Roll Back Malaria" stanovených v Abuji. Všechny státní strategické plány jsou založeny na čtyřech technických prvcích iniciativy "Roll Back Malaria" a na ověřených postupech účinné léčby: na používání sítí proti moskytům, na kontrole šíření moskytů, na prevenci a léčbě malárie těhotných žen a na včasných reakcích na epidemie malárie.

Africké země na lokální úrovni spolupracují na úplném uskutečnění svých Státních strategických plánů prostřednictvím reforem zdravotní péče a propojením s jinými iniciativami, jako je Integrovaná správa léčby dětských onemocnění (Integrated Management of Childhood Illness) a Bezpečnější těhotenství (Making Pregnacy Safer). Státní strategické plány úspěšně získávají nové prostředky pro kontrolu malárie. Z potřebných prostředků do roku 2010 se však podařilo z lokálních rozpočtů pokrýt pouze 20 procent. Africké země ve spolupráci se svými partnery a dárci proto musí nalézt a mobilizovat další nezbytné finanční a materiální prostředky.

Africké země při hledání různých zdrojů pro udržitelné financování opatření v rámci iniciativy "Roll Back Malaria" využívají mimo jiné tradiční zdroje ze svého národního bohatství, různé dary a nové možnosti půjček a úvěrů.

Velkým problémem tropických a subtropických regionů je nákaza malárií během těhotenství. Ve většině endemických oblastí ve světě jsou těhotné ženy nejrizikovější skupinou dospělých. Malárie během těhotenství se vyskytuje zejména v Africe na jih od Sahary a představuje asi 90 procent všech případů. Onemocnění malárií během těhotenství je způsobeno zejména parazitem Plasmodium falciparum, který je nejrozšířenějším druhem v Africe. Dopad ostatních tří parazitů (Plasmodium vivax, Plasmodium malariae a Plasmodium ovale) je méně zřetelný. Každým rokem se nakazí malárií nejméně 30 miliónů těhotných žen.

Příznaky a zdravotní komplikace způsobené malárií během těhotenství se liší v závislosti na intenzitě přenosu malárie a na úrovni imunity těhotné ženy. Přestože jde o dvě odlišné epidemiologické podmínky, ve skutečnosti se intenzita přenosu a úroveň imunity těhotných žen podílejí na nákaze společně.

V oblastech s epidemickým nebo nízkým přenosem malárie dospělé ženy nemají žádnou zvláštní imunitu a obvykle onemocní malárií, pokud se nakazí parazitem Plasmodium falciparum. Těhotné ženy žijící v oblastech s nízkým (nestabilním) přenosem malárie mají dvakrát až třikrát vyšší riziko vážného onemocnění malárií než netěhotné ženy a muži žijící v těchto oblastech. Těhotné ženy nakažené malárií umírají buď přímo na důsledky malárie nebo nepřímo na důsledky vážné anémie způsobené parazitem Plasmodium. Onemocnění matky se přenáší na nenarozené dítě. Dochází ke spontánním potratům, k úmrtí dítěte při narození a krátce po něm nebo se dítě narodí s velmi nízkou porodní váhou.

V oblastech s vysokým a středním (stabilním) přenosem malárie většina dospělých žen má vůči nákaze dostatečnou imunitu dokonce během těhotenství. Nákaza parazitem Plasmodium falciparum obvykle nezpůsobuje horečku ani jiné klinické příznaky. V těchto oblastech hlavní dopady malárie jsou spojeny s anémií matek a s přítomností parazita Plasmodium v placentě. Nedostatečná výživa plodu přispívá k nízké porodní váze a k malé naději novorozence na přežití a další vývoj. Odhaduje se, že v oblastech se stabilním přenosem malárie je nákaza parazitem Plasmodium falciparum během těhotenství příčinou nejméně 10 tisíc úmrtí matek ročně, 8 až 14 procent všech narozených dětí má nízkou porodní váhu a 3 až 8 procent všech narozených dětí zemře ještě v kojeneckém věku. Ačkoliv malárie ohrožuje těhotné ženy a jejich děti, donedávna tomuto problému byla věnována jen malá pozornost. Pouze necelých 5 procent těhotných žen mělo přístup k účinné ochraně před nákazou a k léčbě. Během 90. let 20. století se však podařilo vypracovat poměrně účinné strategie prevence a ochrany těhotných žen. Provádí se příležitostná preventivní léčba žen, těhotným ženám jsou poskytovány sítě proti moskytům a řeší se epidemie malárie.

Ve většině afrických zemí více než 70 procent těhotných žen se dostavuje na klinické prohlídky, které představují velkou příležitost pro prevenci a léčbu malárie.

Příležitostná preventivní léčba nabízí všem těhotným ženám přinejmenším dvě preventivní léčebné dávky některého účinného léčiva proti malárii během běžných prohlídek před porodem. Tento postup je bezpečný, poměrně levný a účinný. Studie občasné preventivní péče v Malawi prokázala pokles placentální infekce (z 32 procent na 23 procent) a pokles narozených dětí s nízkou porodní váhou (z 23 procent na 10 procent). Prokázalo se, že asi 75 procent těhotných žen nabídku příležitostné preventivní léčby využilo.

Používání sítí proti moskytům vedlo ke snížení počtu případů onemocnění malárií a počtu úmrtí těhotných žen a jejich dětí. Studie provedená v oblasti s vysokým přenosem malárie v Keni ukázala, že pokud se ženy každou noc chránily sítěmi proti moskytům, u jejich prvních čtyř těhotenství se vyskytovalo o 25 procent méně případů předčasných porodů a novorozenců s nízkou porodní váhou. Sítě proti moskytům chrání před nákazou malárií také malé děti, které spí s matkami. Sítě proti moskytům by měly být ženám poskytovány již na začátku těhotenství a měly by být používány po celou dobu těhotenství. Zdravotnické vzdělávací programy, sociální marketing a lobbování vedlo ke snížení cen sítí proti moskytům, takže jsou dostupné co největšímu počtu těhotných žen.

V oblastech s nestabilním přenosem parazita Plasmodium falciparum nejsou většinou těhotné ženy imunní proti nákaze a proto je nutná včasná léčba. Přestože dosud neexistují plně účinné nástroje pro prevenci malárie u neimunních žen, sítě proti moskytům mohou značně omezit riziko bodnutí infikovaným moskytem. Úplná péče však musí zahrnovat včasnou diagnostiku onemocnění malárií a dostupnost léčiv proti malárii, která jsou bezpečná také v těhotenství.

Malárie je příčinou asi jedné pětiny všech úmrtí dětí. Nejčastějšími důsledky onemocnění malárií je nízká porodní váha, anémie, epilepsie a neurologické problémy, které postihují milióny dětí po celém světě. Přitom většině těchto důsledků malárie u dětí lze předejít současnými prostředky.

Více než 40 procent všech dětí světa žije v zemích s výskytem malárie. Každým rokem se nakazí 300 až 500 miliónů dětí malárií a na důsledky infekce jich více než milión zemře. Více než 75 procent všech úmrtí dětí v důsledku malárie se vyskytuje v Africe u dětí ve věku do pěti let, které byly nakaženy parazitem Plasmodium falciparum. Rychlé zvyšování odolnosti parazita Plasmodium vůči lékům proti malárii, hluboká a rozsáhlá chudoba, slabá infrastruktura zdravotní péče a v některých zemích občanské nepokoje způsobují další růst úmrtnosti v důsledku malárie. Velkou tragédií je skutečnost, že naprosté většině těchto úmrtí lze zabránit.

Jak již bylo uvedeno, malárie těhotné matky je příčinou nízké porodní váhy a předčasného porodu, které jsou následně provázeny vysokým rizikem úmrtí v kojeneckém věku a zaostáváním v duševním vývoji v důsledku poškození mozku a neurologických problémů. Ve většině rozvojových zemí je lékařská péče o předčasně narozené děti a děti s nízkou porodní váhou velmi omezená. Neléčená hypoglykémie (nízká hladina glukosy v krvi) je častou příčinou nevratného poškození mozku.

Přibližně 7 procent dětí, které přežijí cerebrální malárii (závažnou formou malárie projevující se komatem a křečemi), je následně postiženo trvalými neurologickými problémy, jako je celková slabost, slepota, vážné poruchy řeči a epilepsie. Omezená dostupnost specializovaných vzdělávacích postupů je příčinou, že tyto děti nejsou schopny se dále učit a nejsou nezávislé na svých rodičích. Špatně léčená nebo neléčená epilepsie může být příčinou vážných zranění nebo smrti při nezvladatelných křečích. Některé děti, které se vyléčily z cerebrální malárie, mohou mít závažné kognitivní problémy (nedostatek pozornosti, obtíže při plánování a zahájení úkolů, poruchy řeči, neschopnost porozumět jazyku a písmu a podobně), které výrazně ovlivňují školní prospěch.

Příčin anémie u dětí je více, jako je nedostatek potravy, infekce střevními parazity a onemocnění retrovirem HIV, který způsobuje AIDS (syndrom získané ztráty imunity) [N1]. V zemích s výskytem malárie je však toto onemocnění hlavní příčinou. Odolnost parazitů Plasmodium vůči lékům proti malárii celou situaci zhoršuje. Roste počet dětí, které se z malárie zcela nevyléčí a následně trpí anémií. Odhaduje se, že závažná anémie je příčinou úmrtí 190 tisíc až 974 tisíc dětí ročně ve věku do pěti let. Život těmto dětem může zachránit krevní transfúze. Tyto děti jsou však také ohroženy nákazou virem HIV a dalšími krevními chorobami způsobenými viry a parazity.

Odhaduje se, že africké děti postižené malárií jsou postiženy 1,6 až 5,4 záchvaty malarické horečky ročně v závislosti na geografických a epidemiologických okolnostech. Děti jsou ohroženy malárií asi od 4 měsíce života. V oblastech s vysokým rozšířením malárie během sezóny asi 70 procent všech dětí ve věku do 1 roku má ve své krvi parazity Plasmodium. Horečka omezuje chuť k jídlu a děti více trpí podvýživou. Opakované záchvaty horečky u dětí nebo u členů rodiny jsou častou příčinou zaostávání ve školní výuce.

Předběžná data ze Srí Lanky na ostrově Cejlon prokazují, že opakované záchvaty malárie bez dalších komplikací jsou přímou příčinou zaostávání ve školní výuce nezávisle na sociálních a ekonomických okolnostech.

Znepokojivá fakta o počtu onemocnění a úmrtí v důsledku malárie v Africe a dostupnost řady prokázaných a cenově dostupných možností prevence a léčby vedly v roce 1998 ke vzniku iniciativy "Roll Back Malaria". V dubnu 2000 ministři zahraničí afrických států vypracovali Abujaskou deklaraci, která se stala základem strategie iniciativy "Roll Back Malaria" s cílem výrazně omezit úmrtnost v důsledku malárie v Africe do roku 2010.

Iniciativa "Roll Back Malaria" je globálním partnerstvím, na jehož počátku v roce 1998 stály Světová zdravotnická organizace (WHO, World Health Organisation), Rozvojový program Spojených národů (UNDP, United Nations Development Programme), Dětský fond (UNICEF) a Světová banka. Hlavním cílem této iniciativy je zapojit vlády, rozvojové agentury, nevládní organizace a soukromý sektor do boje za omezení lidských a společensko-ekonomických důsledků malárie. Iniciativa "Roll Back Malaria" má sídlo v budově Světové zdravotnické organizace, 20 Avenue Appia, CH- 1211 Geneva 27 ve Švýcarsku.

Jak již bylo uvedeno, existuje řada prokázaných a cenově dostupných možností prevence a léčby malárie, které mohou v zemích s rozšířením malárie omezit jak nemocnost tak úmrtnost.

Sítě proti moskytům omezují úmrtnost dětí ve věku do pěti let v důsledku onemocnění malárií zhruba o 20 procent. To například znamená, že ročně se zabrání úmrtí asi 500 tisíc dětí ročně v Africe jižně od Sahary. Sítě proti moskytům také omezují počet těhotných žen a malých dětí trpících anémií. Cena jedné sítě proti moskytům byla v roce 2002 1,7 dolaru a cena insekticidu proti moskytům, jímž je síť napuštěna, asi 0,6 dolaru.

Počátkem 21. století byly vyvinuty trvanlivé a vodě odolné sítě proti moskytům, které lze použít po dobu až čtyř let. Tyto sítě navíc není nutné napouštět insekticidem každých 6 měsíců.

Příležitostná preventivní léčba těhotných žen sulfadoxin- pyrimethaminem (SP) snížila riziko anémie těhotných žen, riziko placentální infekce parazitem Plasmodium a riziko nízké porodní váhy novorozenců. Proto již dnes představuje nedílnou součást programů boje proti malárii v řadě afrických zemí. Nedávný výzkum v Tanzanii prokázal, že léčba dětí pomocí SP ve věku 2, 3 a 9 měsíců věku v době vývoje imunitního systému omezuje následné případy klinické malárie o 60 procent a případy závažné anémie o 50 procent.

Přestože je potřebný další výzkum, který by určil, zda podobných výsledků lze dosáhnout také jinými epidemiologickými prostředky, tato studie již nabízí slibné možnosti pro použití Rozšířeného programu imunizace (EPI, Expanded Programme on Immunization) na preventivní léčbu proti malárii a anémii (léky proti malárii, vitamin A, tablety obsahující železo, sítě proti moskytům).

Kombinované podávání léků proti malárii jako je SP, vůči němuž rychle vzniká odolnost, s artemisinem (alkaloidem z čínské byliny Artemisia annua) se stalo v některých částech Afriky pokusem dosáhnout výrazně lepších výsledků léčby malárie.

Světová zdravotnická organizace WHO uzavřela dohodu s jednou velkou farmaceutickou společností na výrobu kombinovaného léčiva proti malárii obsahujícího artemisin za cenu asi jednoho dolaru pro jedno malé dítě. Podobné dohody budou zřejmě uzavřeny také s dalšími farmaceutickými firmami, které vyrábějí léčiva proti malárii.

Hlavním problémem všech afrických zemí je nalézt finanční zdroje, jimiž by pokryly rostoucí náklady na prevenci a léčbu malárie, syndromu získané ztráty imunity AIDS, tuberkulózy, lepry a malárie.

Většina úmrtí dětí v důsledku malárie je způsobena zpožděním účinné léčby. Zdravotní stav neléčených malých dětí se rychle zhoršuje a smrt může nastat již po několika dnech. Každý úspěšný pokus k omezení dětské úmrtnosti by proto měl směřovat k nalezení nových možností, jak zajistit včasnou účinnou léčbu.

Většina nemocných dětí v Africe se zpočátku léčí léky zakoupenými v místních obchodech nebo od místních prodejců léčiv. Proto je nutné klást značný důraz na vzdělání těchto prodejců, aby byly schopni nabídnout správná léčiva ve správných dávkách při léčení horeček malých dětí. Jednoduché balení léčiv proti malárii a jejich nízká cena zvětšuje naději úplného vyléčení. V některých případech je také důležitý převoz nemocného dítěte do místní nemocnice, kde mu bude zajištěna potřebná lékařská péče.

Aby rodiče v rolnických oblastech Afriky byli ochotni vynaložit čas a peníze na převoz svých dětí do zdravotnického zařízení nebo nemocnice, musí být přesvědčeni, že děti dostanou tu nejlepší možnou lékařskou péči. Bohužel v mnoha případech tomu tak není. Proto je zcela nezbytné vybudovat systém, který by zdravotnickým zařízením zajistil odpovídající zásoby léčiv a klinických nástrojů a vyškolil lékařský personál tak, aby byl schopen rychle rozpoznat a následně klinicky léčit děti postižené závažnou malárií.

Jak již bylo uvedeno, malárie je nemocí chudých a příčinou chudoby. Malárie způsobuje přímé a nepřímé ekonomické ztráty a je jednou z hlavních překážek ekonomického rozvoje. Propast mezi ekonomickým rozvojem zemí postižených malárií a bez malárie se každým rokem prohlubuje.

Roční ekonomický růst v zemích s vysokým přenosem malárie je historicky nižší než v rozvojových zemích bez malárie. Ekonomové jsou přesvědčeni, že malárie v některých afrických zemích je příčinou ekonomických ztrát až o 1,3 procenta hrubého národního produktu ročně. Tyto ztráty vážně ohrožují ekonomický růst celého regionu.

Mezi přímé ztráty způsobené malárií patří kombinace osobních a veřejných nákladů na prevenci a léčbu tohoto onemocnění. Mezi osobní náklady patří nákup sítí proti moskytům, poplatky lékařům, ceny léků proti malárii, doprava do zdravotnického zařízení, cena pobytu a léčby ve zdravotnickém zařízení a podpora pacienta během jeho léčby. Mezi veřejné náklady patří financování zdravotnických zařízení a infrastruktury zdravotní péče, kontrola a omezování šíření moskytů, vzdělání a vědecký výzkum. V některých zemích silně postižených malárií tyto náklady představují až 40 procent všech nákladů na zdravotní a lékařskou péči.

Mezi nepřímé ztráty způsobené malárií patří ztráta produktivity nebo příjmu v souvislosti s onemocněním nebo smrtí. Tuto ztrátu lze vyjádřit pomocí zameškaných pracovních dní ve formálním zaměstnání a hodnotou neplacené práce prováděné doma jak muži tak ženami. V případě úmrtí nepřímé ztráty představují nevytvořené výdělky kvůli předčasnému úmrtí.

Malárie má však větší dopad na lidské zdroje než na pouhou ztrátu výdělku. Přestože tento dopad lze obtížně v dolarech vyjádřit, nepřímým dopadem malárie je lidská bolest a utrpení způsobené onemocněním. Malárie ohrožuje vzdělání dětí ve škole a jejich sociální rozvoj kvůli zameškávání výuky a trvalým neurologickým následkům a dalším zdravotním problémům, které jsou způsobeny vážnými záchvaty horečky.

Pouhá přítomnost malárie ve společenství nebo zemi ohrožuje individuální a národní prosperitu kvůli svému vlivu na sociální a ekonomická rozhodnutí. Pouhé riziko vypuknutí epidemie malárie ohrožuje zájem domácích a zahraničních investorů, protože malárie má negativní dopad na ekonomickou produktivitu a její růst.

Zahraniční turisté se většinou obávají navštěvovat oblasti postižené malárií a proto v těchto zemích nedochází k rozvoji turistického průmyslu, který může být značným zdrojem zisků. Podnikatelé se obávají v těchto oblastech investovat a podnikat. Proto se nerozvíjí trh a vlády postižených zemí nemají potřebný příjem z daní a poplatků. Farmáři dávají přednost pěstování nenáročných plodin místo pěstování plodin, které vyžadují mnoho pracovních sil. Proto v postižených zemích není dostatečná a trvalá zaměstnanost.

Z výše uvedených důvodů se vlády afrických zemí snaží dostat malárii pod kontrolu v rámci závěrů Summitu v Abuji v roce 2000. Malárie je také důležitou otázkou v diskusích o omezení chudoby a zmenšení zahraničního dluhu. Kontrola malárie je považována za jeden z důležitých prvků strategie na omezení chudoby v oblastech postižených malárií.

Vlády postižených zemí si také již uvědomily, že prostředky na prevenci malárie, jako jsou sítě proti moskytům a insekticidy, je nutné osvobodit od všech daní a poplatků.

Místní a mezinárodní firmy, které podnikají v oblastech postižených malárií se již poučily, že podpora kontroly malárie nejen omezuje ztrátu produktivity pracovníků, ale také podporuje zaměstnanost a vztahy se společností a vládami.

Z dlouhodobého hlediska rostoucí produktivita práce a výroby povede k rozšiřování trhů, k růstu mezd a tím ke změně chování spotřebitelů, kteří si budou moci dovolit nakupovat stále více výrobků. Větší kontrola malárie přiláká do postižených zemí zahraniční investory, posílí domácí průmyslovou a zemědělskou výrobu a povede k rozvoji turistiky.

Soukromé společnosti by proto měly finančně a materiálně podporovat současné a nové programy na boj s malárií. Měly by se také podílet na výzkumu a vývoji léčiv a prostředků proti malárii a moskytům. Některé společnosti by mohly stimulovat obchodními analýzami trh se sítěmi proti moskytům a s léčivy proti malárii. Konečně svými obchodními a veřejnými vztahy se mohou podílet na veřejných vzdělávacích kampaních.

Odkazy:

[X1]  2001-2010 United Nations Decade to Roll Back Malaria. World Health Organization.

[X2] Roll Back Malaria. World Health Organization.

[N1] AIDS. Natura 6/1997.