Převzato z časopisu ochránců VERONICA ročník 2000, číslo 1 se souhlasem redakce [X1] a autora článku.

V posledních letech byly války vedeny nejen proti nepřátelským vojenským silám a vojensky strategickým objektům, ale také proti životnímu prostředí. V německé terminologii je používán výraz "Umweltkrieg". V češtině podobný výraz chybí, snad by mohl znít "válečné ničení životního prostředí". O takovém způsobu vedení války lze hovořit tehdy, kdy postihuje vodu, půdu, vegetaci, právě tak jako civilní obyvatelstvo, jeho kulturní statky a národní hospodářství. Toto vše se událo i ve válce na Balkáně. Nebudeme uvádět všechny konkrétní škody. V tomto ohledu odkazujeme čtenáře na článek Václava Štěpánka Ekologické aspekty moderní války na příkladu Jugoslávie, Veronica 5/1999, str. 10-13. [N1]

Ekologické škody utrpěly i sousední státy, zejména Řecko, Maďarsko a Bulharsko. Kouřová mračna plná toxických látek byla hnána větrem do vzdálenějších míst, škodliviny se prostřednictvím potravinového řetězce dostávaly až do organismu člověka. Tak např. 10. května 1999 byly v Řecku naměřeny desetkrát vyšší hodnoty dioxinu a furanu.

Zřejmě prvním příkladem vedení moderní války proti životnímu prostředí byla válka ve Vietnamu. Plošné používání defoliantů, látek způsobujících odlistění rostlin (tzv. Agent Orange), mělo za následek poškození zdraví nejen místního obyvatelstva, ale i amerických vojáků. Agent Orange a jiná herbicida byla ve Vietnamu použita ve velkém množství, vyjádřeno řádově v tunách. Zdravotní poškození se začala projevovat u lidí později, tedy vlastně jako pozdní následky, povětšině zhoubnými nádorovými onemocněními u domácího obyvatelstva i u "vietnamských veteránů". Konkrétně byly diagnostikovány: sarkomy, Hodgkinova nemoc (morbus Hodgkin - maligní, tedy zhoubný lymfosarkom primárně se vyskytující v mízních uzlinách a ve slezině, sekundárně jsou postiženy skelet a kostní dřeň), Non Hodgkin lymphom (řadí se k předchozímu typu, i když s ním není totožný), Porphyria cutanea tarda (podkladem je porucha metabolismu porfyrinu, látky s fotosenzibilizujícím účinkem na kůži, často společně s funkčními poruchami jater).

Nyní několik slov k válce v Perském zálivu (1990-91). Odhlédneme-li od škod napáchaných zplodinami při požárech zasažených objektů a ropných vrtů, zaujal pozornost, po určité době, nový fenomén nazvaný "syndrom z války v Perském zálivu". Prokázalo se, že nejde o chiméru či klamnou představu, ale o skutečný jev, jehož příčina je předmětem zájmu především amerického ministerstva obrany. Vojenští experti totiž zvažovali, jak vhodně chránit americké vojáky před případným použitím toxických plynů. Podle posledních výsledků studií (z r. 1999), prováděných uvedeným ministerstvem, mohla být příčinou až dosud záhadného syndromu látka zvaná pyridostigminbromid (PB). Nutno uvést, že tato látka na počátku 90. let nebyla ničím novým - v USA je aplikována jako lék při léčení některých onemocnění. Pro případ preventivního použití proti působení toxických plynů však nebyla vyzkoušena. Američtí vojáci vysláni do Zálivu byli tímto lékem vybaveni. Asi jedna třetina z nich si později stěžovala na zdravotní problémy - únavu, bolesti svalů, poruchy spánku a paměti. Studie ukázaly, že PB v kombinaci s jinými chemickými látkami (příp. s dalšími faktory, jako jsou např. strach, kouření) mohou poškozovat nervovou soustavu. Na závěr ještě poznámky k informovanosti široké veřejnosti o průběhu válečných událostí na Balkáně. Lze konstatovat, že veřejnost byla pravidelně a včas informována přímo z centra tiskovým mluvčím NATO. Zvlášť byl kladen důraz na pečlivý výběr taktických cílů pro úder s tím, aby byly minimalizovány "kolaterální škody". Až potud byla informovanost na dobré profesionální úrovni. Nicméně "kolaterálních" škod bylo příliš - navíc - ekologicky velmi závažných.

Pro média jsou války úrodnou půdou. Nic proti tomu, spíše naopak, o válečných událostech má být veřejnost vždy dobře informována. Nemělo však být opomíjeno informování veřejnosti o následcích škod, které byly napáchány na životním prostředí, včetně zdravotních rizik a jejich projevů, které lze dříve či později očekávat.

Literatura:

[X1] VERONICA. Časopis ochránců přírody. redakce časopisu VERONICA, pošt. př. 91, 601 91 Brno 1.

časopis o přírodě, vědě a civilizaci