Řada lidí se domnívá, že tuberkulóza je nemocí minulosti, která se dnes vyskytuje většinou v zemích Asie a Afriky. Výskyt onemocnění tuberkulózou ale může soutěžit s výskytem onemocnění AIDS. Tuberkulóza může zanechat trvalé zdravotní následky nebo může být příčinou smrti.

Statistiky Světové zdravotnické organizace WHO (World Health Organization) [X3] uvádějí, že tuberkulóza je každoročně příčinou úmrtí asi tří miliónů lidí. Její rozšiřování po celé planetě stále pokračuje a odhaduje se, že v příštích deseti letech se nakazí asi 30 miliónů lidí. Možnosti cestování výrazně přispívají k smísení zdravé a infikované populace v různých oblastech světa a k rozšiřování této nemoci.

Tuberkulóza je celosvětovým problémem. Válka, hladomor, bezdomovství a nedostatek lékařské péče jsou hlavními příčinami rozšíření tuberkulózy v takto postižených oblastech. Tuberkulóza se snadno přenáší kontaktem zdravých lidí s nemocnými. Pokud je část populace nakažena, může snadno dojít k nákaze všech lidí.
 

Příčinu tuberkulózy objevil Robert Koch. Toto infekční onemocnění je způsobeno baktérií Mycobacterium tuberculosis. Tato baktérie je někdy doprovázena baktérií Mycobacterium leprae, která způsobuje chronické infekční onemocnění leprou (viz např. [N1]). Baktérie tuberkulózy napadá řadu orgánů lidského těla včetně mozku, ledvin nebo kostí. Většinou však napadá plíce (plicní tuberkulóza). Počáteční fáze infekce trvá několik měsíců, kdy imunitní systém je schopen se s infekcí vypořádat. Většina nebo všechny baktérie jsou zničeny bílými krvinkami. V řadě případů infekce tuberkulózou končí touto počáteční fází. V některých případech ale imunitní systém není schopen se s infekcí vypořádat. Infekce přejde do druhé fáze, kdy se baktérie začne množit a poškozuje plicní tkáň nebo jiný napadený orgán. V některých případech přestože je infekce v první fázi zastavena imunitním systémem, může přejít do latentní fáze, která může trvat řadu let. V této latentní fázi baktérie vyčkává, dokud nedojde ke snížení schopností imunitního systému.

Druhá fáze infekce tuberkulózou má pro napadené orgány závažné klinické důsledky. Při napadení plic se snižuje kapacita dýchání a objevuje se řada dalších symptomů.

Kromě baktérie Mycobacterium tuberculosis se mohou objevit jiné baktérie tohoto kmene, jako např. Mycobacterium kansasii, která způsobuje podobné klinické a patologické příznaky, jako M. tuberculosis. Mycobacterium avium-intracellulare se může objevit u osob s oslabeným imunitním systémem.
 

První fáze infekce tuberkulózou je obvykle bez příznaků nebo se mohou objevit příznaky podobné chřipce. Ve druhé fázi infekce se objevuje mírná horečka, noční pocení, pokles váhy, únava a různé další příznaky v závislosti na napadené části organismu. Plicní tuberkulózu obvykle provází suchý kašel, který může vést k vykašlávání krvavého hlenu. Objevují se hrudní bolesti a potíže s dýcháním.

Kostní tuberkulóza (tuberkuloidní osteomyelitida) se objevuje zejména v hrudní a bederní páteři (Pottova nemoc), později také v kolenních a kyčelních kloubech a kostech. Jde o rozsáhlou nekrózu a rozpad kostní tkáně s řadou zlomenin a rozšířením na měkké tkáně.

Tuberkulóza genitálií u žen (tuberkuloidní salpingitida a endometritida) vzniká z rozšíření tuberkulózy do genitálií. Toto onemocnění vede k nepravidelným menstruacím a k neplodnosti. U mužů tuberkulóza napadá prostatu a vede k neplodnosti.

Tuberkulóza může napadat také močový trakt. To může vést k poškození močové trubice a močovým potížím.

Tuberkulóza může napadnout centrální nervovou soustavu. Při napadení mozkomíšního kanálu se v mozkomíšním moku pozoruje vysoký obsah proteinu, nízký obsah glukózy a lymfocytů. Může být napaden mozek a lebeční nervy. Někdy se u pacientů napadení projevuje křečemi.

Tuberkulóza zažívací soustavy se dnes projevuje méně díky pasterizaci mléka, ve kterém se někdy vyskytuje Mycobacterium bovis. Baktérie Mycobacterium tuberculosis se ale může dostat do zažívací soustavy polykáním hlenu.

Tuberkulóza může napadnout také nadledvinky. Obvykle jsou napadeny obě současně a jsou výrazně zvětšeny. Jejich zničení vede k Addisonově nemoci.

Tuberkulóza také někdy napadá lymfatický systém, což vede ke zvětšení lymfatických uzlin a kožním projevům.

Srdeční tuberkulóza se obvykle projevuje napadením pericardu, což vede k chronické pericarditidě, která může být provázena krvácením.
 

Tuberkulóza se šíří kapénkami vzduchem a do organismu se baktérie tuberkulózy dostává dýchacími cestami. Nemocný s plicní tuberkulózou může nákazu šířit kašláním nebo kýcháním. První fáze vývoje onemocnění tuberkulózou je obvykle nepozorovatelná.

Tuberkulózou se nakazí asi 10% lidí, kteří někdy přišli do styku s nemocným. Přestože pravděpodobnost onemocnění klesá s časem, tuberkulóza se může objevit při oslabení imunitního systému, při podvýživě, onemocnění virem HIV, při rakovině nebo při používání imunosupresivních léků. Uvádí se, že příznaky tuberkulózy se objeví ročně asi u 8% nemocných chorobou AIDS. Jen ve Spojených státech na každých 5500 lidí připadá jeden s diagnózou onemocnění tuberkulózou.

Při léčení tuberkulózy v postižených oblastech hrají svoji roli sociální a zdravotní podmínky. Veřejná a místní správa musí zajišťovat odpovídající veřejnou zdravotní péči včetně sledování výskytu onemocnění, vakcinace a léčby. Liknavost, nedostatečnost a pomalost veřejné zdravotní péče může vést k výraznému rozšíření tohoto závažného onemocnění. Navíc, nedostatečná léčba může vést k rozvoji rezistentních kmenů baktérie tuberkulózy vůči dosud známým antibiotikům.
 

Tuberkulózu lze efektivně a úplně vyléčit použitím antibiotik a léčebnou terapií. Léčení trvá asi 6 až 9 měsíců. V některých případech je nezbytné odstranit postiženou tkáň chirurgicky. Po vyléčení se pacient musí podrobovat pravidelným lékařským testům, aby se zabránilo recidivě onemocnění.

Tuberkulóza se diagnostikuje obvykle kožním testem. Pod kůži se injekčně vpraví malé množství pro organismus neškodného proteinu získaného z baktérie Mycobacterium tuberculosis. Po asi 48 až 72 hodinách lékař výsledek testu vyhodnotí. Pozitivní test nemusí ještě znamenat onemocnění tuberkulózou, ale skutečnost, že pacient byl někdy v minulosti ve styku s tímto onemocněním. Pokud je kožní test pozitivní, následuje roentgenové vyšetření, které potvrdí, zda je některý orgán postižen tuberkulózou. Lékař může případně provést některé další testy.

Pacient musí léky používat po celou dobu léčení. Symptomy onemocnění mohou brzy vymizet, ale při přerušení léčby se mohou znovu objevit. Baktérie se může tímto způsobem stát rezistentní vůči danému antibiotiku a další léčba může být neúčinná.
 

V síti Internet dnes existuje celá řada zdrojů informací o onemocnění tuberkulózou pro pacienty, poskytovatele lékařské péče, pro vědecký výzkum a pro širokou veřejnost.

Literatura a odkazy:

[X1] Tuberculosis. The Board of Trustees of the University of Illinois. McKinley Health Center. May 26, 1996.

[X2] Pathology of Tuberculosis.

[X3] World Health Organization.

[X4] Columbia University Department of Medical Informatics.

[N1] Lepra. Natura 6/1998.
 

časopis o přírodě, vědě a civilizaci