Biologie

Lidé - agresivní zvířata. Zpracoval: Jiří Svršek. Agresivita jako životní nutnost živočichů na Zemi. Sociálně žijící druhy a agresivita. Biologové považují člověka za spíše egoistického živočicha s recipročním altruismem.

Molekulární biologie, genetika a genomika

Molekulární biologie, 1. Zpracoval: Jiří Svršek. Zásadní objevy vedoucí ke vzniku biochemie. Vztah biologie k fyzice a chemii. Organické molekuly a jejich modely. Stavební látky živých organismů.

Příloha: názvosloví organických sloučenin, aminokyseliny, bílkoviny, glycidy, lipidy.

Molekulární biologie, 2. Laboratorní metody molekulární biologie.

Příloha: purinové a pyrimidinové báze, nukleové kyseliny.

Molekulární biologie, 3. Baktérie a viry. Studium životních pochodů. Moderní genetika.

Příloha: porfyriny, hemoglobin, cytochrom, chlorofyl.

Molekulární biologie, 4. Vnitřní struktura buňky. Rostlinná a živočišná buňka a její organely. Dělení buněk.

Příloha: enzymy, chemické reakce katalyzované enzymy, koenzymy.

Molekulární biologie, 5. Enzymy jako biologické katalyzátory, energetická bilance buňky, biochemická struktura enzymů a mechanismus jejich účinku.

Příloha: Metabolismus glycidů: glykolýza, pentosový cyklus

Molekulární biologie, 6. Dědičné znaky, Mendelovy zákony dědičnosti, křížení rostlin, chromosomy a geny, hypotéza "jeden gen, jeden enzym".

Příloha: Vitaminy rozpustné ve vodě a rozpustné v tucích.

Molekulární biologie, 7. Nukleové kyseliny, desoxyribonukleová kyselina a chromosomy, tvorba proteinů, genetická informace. Přenos dědičných faktorů, biochemická podstata mutací, přenos dědičných faktorů u virů.

Příloha: Enzym ribonukleasa.

Molekulární biologie, 8. Struktura nukleových kyselin, Erwin Schrodinger a jeho kniha "Co je život", chemická analýza desoxyribonukleové kyseliny, objevy M. Wilkinse a R. Franklinové, Watson-Crickův model DNA, vztah RNA a DNA: transkripce a translace.
Molekulární biologie, 9. Základní rysy genetického kódu, Gamowův kód, práce Cricka a Brennera, tripletový degenerovaný kód, rozhodující pokusy pro nalezení genetického kódu. Rozřešení genetického kódu, objev informační RNA, první nalezená slova kódu.

Příloha: Insulin. Akridinová barviva. Genetický kód.

Molekulární biologie, 10. Uspořádání bílkovin, struktura, krystalizace bílkovin, studium sledu aminokyselin v bílkovinách, struktura enzymů, prostorové stočení bílkovin. Buněčná architektura, výstavba tvarů buněk, výzkum virových částic, ribosomy, realizace genetické informace v buňkách.
Molekulární biologie, 11. Energetická bilance organismu, energetické mechanismy, inhibice syntézy, regulace aktivity, regulatorní geny a DNA. Obranné mechanismy buněk, jedovaté účinky organických látek.
Molekulární biologie, 12. Rozpoznávací obranné mechanismy, obranné mechanismy proti cizí DNA, odbourávání cizí DNA, interferon, protilátky vyšších živočichů, krevní skupiny, biochemická podstata protilátek. Sedm stupňů života, násobné dědičné faktory, vyšší buňky, mitochondrie a chloroplasty jako samostatné organismy uvnitř buněk, evoluční vývoj strukturních podjednotek organismů.
Molekulární biologie, 13. Evoluční teorie a molekulární biologie, jednotný původ života, struktura bílkovin a fylogenetické vztahy, evoluční vztah nukleových kyselin a bílkovin. Molekulární biologie člověka, biochemické příčiny fenylketonurie, hemofilie, rakoviny.

Příloha: metabolismus fenylalaninu a defekty.

Molekulární biologie, 14. Budoucnost molekulární biologie, genové manipulace, syntéza genů, syntéza DNA-virů, léčení genetických defektů. Informace v mozku a její vyvolání, hypotézy učení a paměti.

Vývojový strom života. Zpracoval: Jiří Svršek. Institut pro výzkum genomů TIGR (The Institute for Genomic Research). Primitivní anaerobní organismus Methanococcus jannaschii. Carl R. Woese.
Transgenní rostliny. Zpracoval: Jiří Svršek podle brožury Bílá kniha sdružení nezávislých odborníků Biotrend. Generické modifikace. Rekombinace genů. Účel genetických manipulací. Genetické modifikace rostlin. Vlastnosti transgenních rostlin: odolnost vůči herbicidům, odolnost vůči virům, odolnost vůči hmyzím škůdcům, trvanlivost plodů, suroviny pro průmysl. Zdravotní nezávadnost a bezpečnost transgenních rostlin. Geny kódující alergenní proteiny a toxiny.
Moderní biotechnologie a příroda. Autor: Jaroslav Drobník. Převzato z časopisu VERONICA Českého svazu ochránců přírody. Pandořina skříňka? Neocenitelné výsledky ve farmaceutickém průmyslu. Psí plemena - zmrzačená zvířata kvůli módě. Přenos genů na rostliny, transgenní rostliny a racionalizace. Rizika biotechnologií? Vyvrácení předsudků o potravinách z geneticky modifikovaných plodin.
Člověk a genové inženýrství. Autor: Karel Jech. Převzato z časopisu VERONICA Českého svazu ochránců přírody. Genově modifikované organismy jen jako lákavá vidina zářných zítřků? Bezpečné užívání genových modifikací. Alternativa vůči transgenním plodinám odolným vůči herbicidům. Rezistence hmyzích škůdců vůči insekticidům transgenních rostlin. Reklamní slogan o záchraně hladovějích lidí třetího světa. Nákladný vývoj a testování trasgenních rostlin. Legislativa EU a GMO jako důsledek vlivné lobby. Biotrend - lobby v České republice. Tajné experimenty s trangenními rostlinami privátních firem. Zdravotní, ekologická a ekonomická rizika dovozu transgenních rostlin.
Biotechnologie - klíčové technologie 21. století? Autor: Jaroslav Surynek. Převzato z časopisu ochránců přírody VERONICA. Biotechnologie - nový pojem s velmi starým obsahem. Historie genetiky: Jan Gregor Mendel, Friedrich Miescher, Hugo de Vries, Carl Correns, Erich von Tschermak, Thomas Hunt Morgan. Objev DNA Oswaldem Averym. Objev struktury DNA Jamesem Watsonem a Francisem Crickem. Objev enzymů Wernerem Arberem. první genové manipulace. Možnosti využití biotechnologií v praxi: klonování a ovce Dolly. Transgenová zvířata a rostliny. Rizika genotechnologií: záleží na etice vědců. Co dosud nelze.
Klonování lidských embryonálních kmenových buněk. Podle materiálů společnosti ACT zpracoval: Jiří Svršek. Metoda produkce lidských embryonálních kmenových buněk. Klonovaní transgenní živočichové jako dárci orgánů. Význam klonování embryonálních kmenových buněk pro produkci tkání vhodných k transplantaci. Společnost Advanced Cell Technology, Inc. a její výzkumný program. Odpor vůči výzkumu genových manipulací ze strany náboženských sdružení. Encyklika "Fides et ratio". Dopis "Science Over Politics" předních světových vědců a nositelů Nobelovy ceny na podporu výzkumu kmenových buněk ve Spojených státech amerických.
Mapování lidského genomu dokončeno. Zpracoval: Jiří Svršek. Dokončení mapování lidského genomu 26. června 2000. Principy genového mapování. Společnost Celerra Genomics a její metody mapování lidského genomu. Projekt lidského genomu a jeho cíle. Důsledky výzkumu lidského genomu ve vědě a společnosti. Historie projektu lidského genomu. Obavy z výsledků výzkumu lidského genomu. Etické, právní a sociální otázky.
Strom života. Podle článku americké Národní vědecké nadace zpracoval Jiří Svršek. Americká Národní vědecká nadace vypsala granty na podporu výzkumu "stromu života", vzájemných genetických souvislostí všech organismů na planetě Zemi. Význam stromu života.
Geny a deprese. Podle článku Daniela Kanea zpracoval: Jiří Svršek.Variace genu kódujícího serotonin, chemický přenašeč informace v neuronové tkáni, ovlivňují sklon člověka k depresím.
Genomika. Zpracoval: Jiří Svršek. Genomická revoluce. Geny a genom. Sekvencování jako začátek genomiky. O mouchách, červech, plevelu a hlodavcích. Modelové systémy a genetika člověka. Důsledky pro lidské zdraví. Genomika v zemědělství. Genomika a životní prostředí. Náš život s genomikou.

Rostliny

Sukulenty. Autor: Tomáš Kříž, úvod: Jiří Svršek. Co jsou to sukulenty. Vegetativní množení některých sukulentů. Cotyledon jacobseniana. Haworthia magnifica. Monanthes polyphylla.

Živočichové

Jedovatí hadi, 1. Zpracoval: Jiří Svršek. Systematický přehled hadů. Morfologie a fyziologie hadů: stavba těla, Rozmnožování. Smyslové orgány a vlastnosti hadů: Zrak hadů, Sluch hadů, Jazyk a čichový smysl hadů, Smyslové jamky, Hmat hadů, Rychlost pohybu, Plavání hadů, Pověry a skutečnost o tuhém životě hadů, Svlékání pokožky, Hadi a teplo. Rozšíření hadů.
Jedovatí hadi, 2. Hadí jed a jeho účinky: Biochemie a účinky hadího jedu. Hadí jedové zuby. Imunita živočichů vůči hadímu jedu. Imunita lidí vůči hadímu jedu. Projevy uštknutí jedovatými hady. Hadi jako kultovní zvířata. Predátoři hadů.

Příloha: systematický přehled hadů.

Návrat bobrů. Autoři: Jiří Lehký, Otakar Pražák. Převzato z časopisu VERONICA Českého svazu ochránců přírody. Bobři jako významná složka fauny říčních niv, lužních lesů a mokřadů. Bobři na jižní Moravě a v Litovelském Pomoraví. Potrava bobrů. Bobří stavby. Působení bobra na pobřežní ekosystémy a vliv na vegetaci.
Kolik u nás žije druhů živočichů a co ovlivnilo jejich počet. Autor: Pavla Krejčová. Převzato z časopisu ochránců přírody VERONICA. Vliv klimatických změn na počet druhů živočichů. Antropogenní vlivy na ekosystémy. Introdukovaní (nově zavedení) živočichové. Vyhynulé druhy. Co víme o druhovém složení.
Pokusy na zvířatech z vědeckého hlediska. Autor: Jaroslav Surynek. Převzato z časopisu ochránců přírody VERONICA. Současný postoj veřejnosti k pokusům na zvířatech. Oprávněnost pokusů na zvířatech. Činnost vědeckých pracovišť. Význam pokusů na zvířatech. Contergan story. Organizace na ochranu zvířat a jejich aktivity. Alternativní metody pokusů.

Evoluční teorie

Darwinova evoluční teorie, 1. Podle knihy Richarda E. Leakeyho "Darwinův původ druhů v ilustracích" zpracoval Jiří Svršek. Úvodní poznámky Richarda Leakeyho: Historie Darwinovy evoluční teorie, Problémy Darwinovy evoluční teorie, Molekulární genetika a evoluční teorie.
Darwinova evoluční teorie, 2. Vznik života, Výzkum a rozpory současné evoluční biologie. Domestikace. Změny organismů. Boj o přežití. Přírodní výběr.
Darwinova evoluční teorie, 3. Zákony variability. Problémy evoluční teorie: Neexistence a vzácnost přechodových forem, Vývoj organismů se zvláštním chováním a strukturou, Značně dokonalé a složité orgány, Způsoby přeměny, Vliv přírodního výběru na málo důležité orgány, Teorie užitkovosti a krása. Různé námitky proti evoluční teorii. Instinkt. Křížení.
Darwinova evoluční teorie, 4. Neúplnost paleontologických fosilních nálezů, přechodné formy. Vývojová posloupnost živočichů. Zeměpisné rozšíření. Příbuznost organismů. Závěry.

Evoluce života, 1. Podle knihy Zdeňka Špinara "Paleontologie", knihy Rudolfa Musila "Vznik, vývoj a vymírání savců", knihy Davida Malcolma Raupa "O zániku druhů" zpracoval Jiří Svršek. Vznik života na Zemi: některé teorie evoluční abiogeneze, vznik organických látek bez přítomnosti života, vznik buňky, princip samoorganizace látky. Rozvoj flóry a fauny v prekambriu. Rozvoj flóry a fauny v paleozoiku: flóra v paleozoiku, fauna v paleozoiku, obratlovci v paleozoiku, vznik plazů.
Evoluce života, 2. Rozvoj flóry a fauny v mezozoiku: flóra mezozoika, fauna mezozoika, rozvoj obratlovců, rozvoj savcovitých plazů, rozvoj ostatních plazů, rozvoj ptáků, rozvoj primitivních savců.
Evoluce života, 3. Rozvoj flóry a fauny v terciéru: flóra terciéru, fauna terciéru, rozvoj obratlovců, rozvoj savců, rozvoj primátů. Rozvoj flóry a fauny v kvartéru: flóra v kvartéru, rozvoj bezobratlých, rozvoj obratlovců.

Přílohy: Geochronologická tabulka. Přehled vývojových souvislostí obratlovců. Evoluce obratlovců mimo savce. Vývoj savcovitých plazů. Profesor Josef Augusta.

Evoluce savců, 1. Podle knihy knihy Rudolfa Musila "Vznik, vývoj a vymírání savců" a knihy Davida Malcolma Raupa "O zániku druhů" zpracoval Jiří Svršek. Úvodní poznámky k paleontologii. Geologická období. Geologické změny v mezozoiku a kenozoiku. Klasifikace obratlovců. Přehled vývoje obratlovců. Bezprostřední předchůdci savců, první savci: Savcovití plazi, První savci.
Evoluce savců, 2. Savci v kenozoiku. Dnešní primitivní savci: Ptakořitní, Vačnatí. Placentálové: Hmyzožravci, Letouni, Primáti, Hlodavci, Zajícovci, Kytovci, Šelmy, Chobotnatci.
Evoluce savců, 3. Placentálové: Kumulativní skupina kopytníků, Prakopytníci, Jihoameričtí kopytníci, Lichokopytníci, Sudokopytníci. Teorie hromadného vymírání.
Evoluce savců, 4. Evoluční teorie. Přílohy: Geochronologická tabulka, Evoluce obratlovců mimo savce, Vývoj savcovitých plazů, Vývoj pelycosaurů a therapsidů, Vývoj savců z therapsidů, Systematika savců, Evoluce kočkovitých šelem.

Teorie zániku druhů, 1. Podle knihy Davida Malcolma Raupa "O zániku druhů" zpracoval Jiří Svršek. Téměř všechny druhy již vyhynuly. Evoluce života na Zemi.
Teorie zániku druhů, 2.Teorie hazardních her a evoluce. Hromadná vymírání. Výběrovost vymírání. Téměř všechny druhy již vyhynuly. Evoluce života na Zemi.
Teorie zániku druhů, 3. Podle knihy Davida Malcolma Raupa "O zániku druhů" zpracoval Jiří Svršek. Příčiny hromadného vymírání. Biologické příčiny hromadného vymírání. Fyzikální příčiny hromadného vymírání.
Teorie zániku druhů, 4. Podle knihy Davida Malcolma Raupa "O zániku druhů" zpracoval Jiří Svršek. Dopady meteoritů. Je příčinou všech vymírání dopad meteoritů? (Vymírání souvisí s velkými krátery. Vymírání nesouvisí s velkými krátery.) Perspektivy vymírání. Špatné geny nebo smůla?

Přílohy: Geochronologická tabulka. Model bankrotu hazardního hráče. Asymetrické rozdělení. Model lámání hole. Časová stupnice s hlavními katastrofami fanerozoika.

Malá tajemství evoluce: Dokonalost a nedokonalost. Zpracoval: Jiří Svršek podle knihy Stephena Jaye Goulda Pandin palec, která vznikla z jednotlivých esejů o evoluční teorii. Vyběr názorů a myšlenek z esejů "Pandin palec", "Nesmyslná znamení historie?" a "Tuplovaná nesnáz".
Malá tajemství evoluce: Jak to viděl Darwin. Vyběr názorů a myšlenek z esejů "Darwin versus Wallace", "Darwinova střední cesta", "Smrt před zrozením, anebo roztočovo 'Propusť mě, pane'...", "Jak k tomu ten Lamarck přijde", "Starostlivé skupiny a sobecké geny".

1. část
2. část

Malá tajemství evoluce: Evoluce člověka. Vyběr názorů a myšlenek z esejů "Biologický hold myšáku Mickeymu", "Náš nejpamátnější krok", "Vprostřed života". Poznámky podle doslovu akademika Vladimíra Pokorného.
Malá tajemství evoluce: Evoluční změny. Vyběr názorů a myšlenek z esejů "Přerušovaný charakter evolučních změn", "Návrat slibné zrůdy", "Slavný spor o prazvláštní krajinu s kanály", "Pišťucha je pišťucha".
Malá tajemství evoluce: Počátky života. Vyběr názorů a myšlenek z esejů "Časný počátek", "Ten starý blázen Randolph Kirkpatrick", "Bathybius a eozoon", "Odpovídáme buňce mořské houby".

1. část
2. část
Přílohy: Vznik mnohobuněčných živočichů. Poznámky z teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky. Aminokyseliny, DNA, genetický kód, bílkoviny.

Problémy Darwinovy teorie. Autor: Zbyšek Hlinka, poznámkami doplnil: Jiří Svršek, účastníci debaty: Ondra Čada, Michael Polák, Jirka Naxera, Tomáš Madura, Pavel Jedlička. Zásadní problémy Darwinovy evoluční teorie a diskuze o nich.
Objevy Hubbleova dalekohledu vyvracejí evoluci? Podle článku Paula Smithe zpracoval Jiří Svršek. Nesouhlas mezi předpokládaným a skutečným počtem supernov a rudých trpaslíků v Galaxii odporuje teorii starého vesmíru.
Jak se rozmnožovali dinosauři? Podle článku J. Říhy zpracoval: Jiří Svršek. Záhady kopulace dinosaurů.
Evoluce buněčných organel. Zpracoval: Jiří Svršek. Nikoliv evoluce nebo stvoření, ale jak evoluce probíhala. Neodarwinistická hypotéza. Vznik buněčných organel. Lynn Margulisová a hybná síla evoluce. Buňky jako splynutí čtyř druhů bakterií.
Termodynamika a život. Podle článku Jerome Rothsteina zpracoval: Jiří Svršek. Může se život vyvinout za podmínek velmi odlišných od podmínek na Zemi? Termodynamika a evoluce. Struktura a život. Zobecněný život. Život v neutronové hvězdě nebo v kosmickém prostoru.
Záhady dinosaurů. Podle článku Johna G. Cramera zpracoval: Jiří Svršek. Jak mohli pterosauři létat? Složení atmosféry v mezozoiku. Uhlíková vrstva na rozhraní křídy a terciéru.
Obhajoba evolučních teorií. Autor: Pavel Houser. Poznámkou doplnil: Jiří Svršek. Argumenty proti evolučním teoriím a odpovědi na ně. Hodinky nevzniknou samy. Kde je něco "mezi"? Ale co ty první hodinky? Čas. Testovatelnost vědeckých teorií. Funkčnost pouze celku. Chybí spojovací články. Chybějící podobnost. Boj o život. Nic nemá smysl. Máme být zlí? Nejsou jen geny. Poznámka o procesu samoorganizace.
Ledová Země. Podle článku Jiřího Bruthanse zpracoval: Jiří Svršek. Myšlenka ze 60. let 20. století o globálním zalednění. Role ledovcových polí a oxidu uhličitého v tepelné bilanci Země. Důkazy globálního zalednění v neoproterozoiku. Bylo globální zalednění jednou z příčin vývoje mnohobuněčných organismů?

Astrobiologie a hledání mimozemských civilizací

Institut pro hledání mimozemské inteligence SETI. Zpracoval: Jiří Svršek. Steven Spielberg a "Blízká setkání třetího druhu". Robert Zemeckis a "Kontakt", který mimo jiné upozorňuje na ukončení státní finanční podpory projektu SETI. Projekt SETI bez podpory NASA a jeho současnost.
Hromadné distribuované výpočty pro SETI.. Zpracoval: Jiří Svršek. Moderní radioastronomie a detekce signálů možných mimozemských civilizací. Projekt SETI@home a distribuované výpočty na stovkách tisíc počítačů v síti Internet. Zpracování radiových signálů projektu SETI. Rozložení výpočetní zátěže. Analýza získaných dat. Uživatelský program SETI@home. Další zpracování dat. Zpráva o výsledcích projektu SETI@home. Projekt BOINC - distribuovaná výpočetní technologie. Projekt SETI@home pro jižní oblohu. Projekt AstroPulse pro hledání pulsarů, černých děr a mimozemšťanů. Autoři článku.
Existence života ve vesmíru. Existuje "Velký filtr", který zabraňuje pozorovat vyspělé civilizace ve vesmíru? Drakeova rovnice. Kolonizace vesmíru. Evoluční krok vedoucí k expanzi civilizací do vesmíru. Velký filtr a velké ticho (Fermiho paradox). Naše budoucnost. Revize biologie, astrofyziky a sociálních teorií. Stojí lidstvo před svým nutným zánikem nebo je nutná revize biologie, astrofyziky a sociálních teorií? Podle článku Robina Hansona.
Inteligence ve vesmíru a černé díry. Podle článku Vladimira A. Lefebvra a Jurije N. Jefremova "Cosmic Intelligence and Black Holes". Hledání mimozemských civilizací. Velké ticho (Fermiho paradox) a jeho příčiny. Jak dlouho mohou mimozemské civilizace existovat? Invarianty dokonalých systémů. Mohutné záblesky záření. Vnitřní světy černých děr. Černé díry a model reflexivního subjektu. Další spekulativní úvahy. Hvězdné oblouky a galaktické prstence. Předpoklad přirozenosti.
Rozpor mezi anthropickým principem a pozorováním. Podle článku Kena D. Oluma zpracoval: Jiří Svršek. Anthropický princip. Jaké je naše místo ve vesmíru? Kde jsou? Možná řešení: Anthropický princip je chybný. Anthropický princip použitý pro civilizace. Pozorovatelé žijící v libovolné době. Výberová odchylka. Zanedbatelně málo civilizací se stane velkými. Vesmír není nekonečně velký. Kolonizace galaxií není možná. "Jednotlivec" bude mít v budoucnu jiný význam. Mnoho faktorů působících současně.
Subanthropický princip. Podle článku Beatrize Gato-Rivery zpracoval: Jiří Svršek. Proč se Ken D. Olum ve svém článku mýlí. Jsme součástí nějaké vyspělejší civilizace? Primitivní a vyspělé civilizace. Postoje vyspělých civilizací k naší civilizaci. Subanthropický princip. Domněnka nezjistitelnosti. Myšlenka bránových světů. Kontakty vyspělejších civilizací s naší civilizací. Projekt SETI.