Tradiční medicína je v západním světě stále oblíbenější a stále více se využívá zejména v kombinaci s moderní medicínou. Světová zdravotnická organizace (the World Health Organization) proto věnuje pozornost prosazování správného a racionálního používání různých škol tradiční medicíny.

Mnoho vlád celého světa si již uvědomuje, že je potřebné přijmout určitou politiku prosazování správného používání tradiční medicíny, která by současně chránila veřejnost před možnými negativními důsledky. Standardy a regulační mechanismy provozování praxe a výroby léčiv tradiční medicíny, zejména bylinářské medicíny, mají pro zajištění bezpečného použití tradiční medicíny zásadní význam. Také je nutné dosáhnout postupného začlenění tradiční medicíny do formálního zdravotního systému, aby kromě řady jiných důvodů bylo léčení tradiční medicínou alespoň částečně hrazeno zdravotnickými pojišťovnami.

Zejména v zemích západní Evropy a Severní Ameriky narůstají požadavky na vědecky podložené důkazy bezpečnosti a účinnosti tradiční medicíny. Takové vědecké důkazy by mimo jiné umožnily účinně používat vedle sebe metody tradiční a moderní medicíny. Avšak získávání vědeckých důkazů funkčnosti a účinnosti postupů tradiční medicíny nebude snadné. Použití vyhodnocovacích metod moderní medicíny na tradiční medicínu také nemusí být vhodné. Jak se například bude vědecky vyhodnocovat účinek tradiční medicíny na psychický stav pacienta? Jak se bude hodnotit účinek různých bylin obsahujících kromě několika alkaloidů se známým účinkem také řadu "balastních" látek, o jejich účinku v podstatě nic nevíme? Kvůli vědeckým a technickým obtížím a současné úrovně investic do výzkumu tradiční medicíny, bude pokrok ve vědeckém dokazování účinků metod tradiční medicíny pomalý.

Jednou z cest, jak zajistit bezpečnost tradiční medicíny a ochranu jejích zákazníků, je zajistit odborné vzdělání léčitelů tradiční medicíny. Podle Světové zdravotnické organizace WHO by léčitelé tradiční medicíny měli mít odpovídající a kvalitu zaručující odborné vzdělání.

Akupunktura se dnes ve světě široce používá nejen tradičními léčiteli, ale také lékaři praktikujícími moderní medicínu. Avšak některé rozdíly mezi přesnými polohami některých z 361 akupunkturních bodů v čínské, japonské a korejské tradiční medicíně si vyžádaly vytvoření mezinárodního standardu pro polohy akupunkturních bodů na povrchu lidského těla.

Také proto by měly být shromažďovány a dále šířeny všechny informace o metodách tradiční medicíny a používaných léčivech.

Tradiční medicína je rozšířena zejména v jihovýchodní Asii, kde má několik tisíc let dlouhou tradici. Také v tomto regionu vznikla naléhavá potřeba standardizace a regulace tradiční medicíny. Regionální úřad Světové zdravotnické organizace již několik let usiluje o vytvoření regionální a globální strategie tradiční medicíny, která by byla diskutována a prosazována na národních a mezinárodních zasedáních, pracovních setkáních a konferencích s cílem vypracovat a přijmout národní strategie.

V březnu 2002 se konalo "Západopacifické regionální fórum pro harmonizaci bylinářské medicíny" (Western Pacific Regional Forum for Harmonization of Herbal Medicines), kde se setkali představitelé regulačních orgánů pro léčiva z Austrálie, Číny, Hong Kongu, Japonska, Korejské republiky, Singapuru a Vietnamu s úmyslem posílit spolupráci v oblasti bylinářské medicíny. Toto fórum položilo základy pro vědeckotechnické zajištění bezpečnosti, účinnosti a kvality bylinářské medicíny. Byly ustaveny expertní pracovní skupiny pro (1) nomenklaturu bylinářské medicíny, (2) testovací metody v monografiích, (3) chemické srovnávací standardy a porovnávání lékařsky používaných bylin, (4) seznam analytických vyhodnocovacích metod a (5) informace o obecných testech kontaminace bylinných léčiv.

Diskutovalo se také o registraci léčiv, hygienické přípravě bylinných léčiv, o legislativě bylinářské medicíny a o databázi místních léčivých bylin a místních postupech jejich zpracování.

V prosinci 2003 se v Šanghaji konalo "Regionální zasedání o politice a programu rozvoje tradiční medicíny" (Regional Meeting on a Network for Policy and Programme Development in Traditional Medicine). Toto pracovní setkání zdůraznilo naléhavost národní politiky pro tradiční medicínu a významnou roli národních vlád v rozvoji akčních plánů a programů tradiční medicíny. Účastníci zasedání doporučili, aby vznikla síť pro národní politiku a programy, která by zajišťovala shromažďování, udržování a šíření informací a podporu již existujících národních politik.

Počátečním impulsem pro standardizaci poloh akupunkturních bodů se stala konzultace o "Vývoji mezinárodního standardu poloh akupunkturních bodů" (Development of International Standard Acupuncture Points Locations) v říjnu 2003 a v březnu 2004 v Beijingu v Číně. Úsilí o standardizaci poloh akupunkturních bodů vyšlo ze tří základních principů: z výběru standardních referenčních prací, z měření a z popisu poloh standardních bodů. Účastníci konzultace se shodli, že Světová zdravotnická organizace by měla hrát koordinační roli při vývoji tohoto mezinárodně uznávaného standardu. Zpočátku se úsilí soustředilo na vytvoření mezinárodního standardu poloh bezesporných akupunkturních bodů.

V září 2003 se v Gyeongju v Korejské republice konala konzultace "Tradiční a moderní medicína: Harmonizace dvou přístupů" (Traditional and Modern Medicine: Harmonizing the Two Approaches). Tato konzultace navázala na předchozí zasedání v listopadu 1999. Účastníci diskutovali o důkazech účinnosti tradiční medicíny, které byly publikovány v Číně, Japonsku a v Koreji. Hovořili také o tom, jak vyhodnocovat bezpečnost a účinnost tradiční medicíny, jaké jsou výzkumné požadavky, výzkumné priority a výzkumné možnosti. Shodli se na potřebě vybudování vědecké sítě pro výzkum a důkazy principů a postupů tradiční medicíny. Dále se shodli na potřebě posílení infrastruktury vědeckého výzkumu tradiční medicíny včetně lidských zdrojů, výzkumných zařízení, výzkumných agentur nebo výborů, regulačních orgánů a financování.

V listopadu 2003 se konalo v Melbourne v Austrálii zasedání "Kvalita akademického vzdělání v tradiční medicíně" (Quality on Academic Education in Traditional Medicine). Účastníci hovořili o tom, jak dále posílit kvalitu vzdělávání v tradiční medicíně na univerzitní úrovni. Byl vypracován návrh "Pravidel WHO pro zajištění kvality základního vzdělání tradiční medicíny v západopacifickém regionu" (WHO Guidelines for Quality Assurance of Basic Traditional Medical Education in the Western Pacific Region) a bylo doporučeno vybudovat síť vzdělávání tradiční medicíny.

Světová zdravotnická organizace WHO podpořila vzdělávací kurs tradiční medicíny pro přednášející tradiční medicíny, který proběhl ve Vietnamu od prosince 2003 do ledna 2004. WHO poskytla technické rady pro získávání zkušeností s tradiční medicínou.

Světová zdravotnická organizace WHO dále v záři 2003 umožnila výzkumníkům Filipínského institutu tradiční a alternativní zdravotní péče návštěvu Japonska. Výzkumníci zde studovali různé typy tradiční a alternativní medicíny a její regulační omezení například kodexem praktik a standardů. Světová zdravotnická organizace WHO také podpořila vzdělávací kurs tradiční medicíny včetně akupunktury, akupresury, přípravy bylinných léčiv a výživy v říjnu 2003 na Filipínách.

Dále byla dokončena publikace o intelektuálních vlastnických právech v tradiční medicíně "Briefing on Intellectual Property Rights on Traditional Medicine" pro podnikatele, politiky a širokou veřejnost.

Na regionálním zasedáním v Šanghaji v prosinci 2003 vznikla regionální síť pro politiku a programy tradiční medicíny, která se stala velmi užitečným nástrojem pro výměnu a šíření informací, revizi národních politik a vzdělávání odborníků. Bylo navázáno na závěry "Západopacifického regionálního fóra pro harmonizaci bylinářské medicíny" na zajištění výměny informací a posílení vědeckého základu pro vybudování standardů zajišťujících bezpečnost, kvalitu a účinnost bylinářských produktů. Toto fórum zajišťuje národním regulačním orgánům potřebné informace.

Významného pokroku bylo dosaženo v přípravě mezinárodního standardu polohy akupunkturních bodů, který bude mít význam pro všechny akupunkturu praktikující lékaře a léčitele na celém světě.

Vybudování vědecké základny pro dokazování účinnosti a bezpečnosti tradiční medicíny bude dlouhodobým úkolem zejména kvůli nedostatku investic do výzkumu tradiční medicíny. Konzultační setkání odborníků o harmonizaci tradiční a moderní medicíny a o kvalitě akademického vzdělávání však přispívají k výraznému pokroku. Vybudování sítě vědeckých pracovníků, kteří se zabývají výzkumem tradiční medicíny, je důležitým krokem ke schválení "Pravidel WHO pro zajištění kvality vzdělání základní tradiční medicíny" a pro vybudování sítě vzdělávání tradiční medicíny na univerzitní úrovni. Zkušenosti z Číny a Korejské republiky dokazují, že harmonizace tradiční a moderní medicíny je nejen možná, ale také klinicky významná a důležitá.

Lze očekávat, že Světová zdravotnická organizace WHO bude nadále podporovat úsilí členských států Západopacifického regionálního fóra pro harmonizaci bylinářské medicíny, které usilují o použití tradiční medicíny založené na vědeckých důkazech její bezpečnosti a účinnosti. Lze také očekávat, že Světová zdravotnická organizace WHO bude podporovat výzkum tradiční medicíny, aby jednotlivé státy vybudovaly vlastní vědecké laboratoře pro výzkum tradiční medicíny, používaly všeobecně přijatelné a hodnověrné vědecké metody, aby stanovily vědecké priority, aby šířily své vědecké výsledky a posilovaly mezinárodní spolupráci.

Konečně lze očekávat, že Světová zdravotnická organizace WHO bude podporovat akademické a univerzitní kursy tradiční medicíny, aby se ještě zvýšila kvalita univerzitního vzdělávání a posílilo se vzájemné porozumění mezi tradiční a moderní medicínou.

Odkazy a literatura:

[1] Traditional medicine. Health sector development. The World Healt Organization.