13. srpna 1961 se v ulicích a na prostranstvích bývalé vládní čtvrti v Berlíně objevili ozbrojení příslušníci závodních milicí východního Berlína. Nedaleko nádraží Friedrichstrasse, v ulici Leipziger Strasse a před budovou bývalého říšského ministerstva letecké dopravy čekaly obrněné transportéry sovětského typu.

Za Brandenburskou bránou příslušníci lidové policie a lidové armády v pracovních oděvech a pod ochranou ozbrojených vojáků začaly vytrhávat dlažbu ulice 17. června a napříč vozovkou začali kopat metr široký a metr hluboký příkop, stavěli bariéru z kamenů a asfaltu a zapouštěli do země betonové pilíře, mezi nimiž natahovali ostnaté dráty. Začala vznikat Berlínská zeď, která na dalších 30 let oddělila Západní Berlín od komunistického Německa.

Z původních 81 přechodů zůstalo jen 12, kde začaly probíhat přísné prohlídky. Každý obyvatel východního Berlína byl poslán nazpět bez ohledu na důvod své cesty do Západního Berlína. Byla přerušena také železniční doprava.

16. srpna 1961 byl Západní Berlín obehnán plotem ostnatého drátu o délce více než 150 kilometrů. Mezitím byla také uzavřena 45,1 kilometru dlouhá hranice západního sektoru. Provizorní betonové zátarasy a překážky z ostnatého drátu byly nahrazeny asi metr vysokými a dvacet centimetrů silnými betonovými panely. V některých místech byla za touto betonovou zdí vybudována ještě druhá zeď. Na hraničních přechodech byly postaveny betonové bariéry, mezi nimiž řidiči museli kličkovat. V noci byla značná část hranice sektoru osvětlena reflektory a asi 40 tisíc vojáků lidové armády a příslušníků lidových milicí tvořilo řetěz stráží.

18. srpna 1961 byla vyklizena řada domů, jejichž východy vedly do Západního Berlína. Některé dveře a okna byly zazděny. Podél Teltowského kanálu mezi Dreilinden a Kohlasenbrücke byl postaven pět kilometrů dlouhý plot z ostnatého drátu a betonových pilířů. Tratě pouliční dráhy byly zrušeny nebo vyřazeny. Na tratích okružní dráhy byly vytrhány koleje, kolejnice rozebrány a do země zapuštěny betonové pilíře.

První obětí Berlínské zdi se stal stavební dělník Peter Fichter, který se 17. srpna 1961 pokusil přelézt zeď. Asi sto metrů od amerického kontrolního bodu vylezl na zeď a pohraniční stráž lidové armády ho zasáhla dvěma ranami do plic a jednou do břicha. Fichter na zdi vykrvácel bez jakékoliv pomoci.

Literatura:

[1] René Zey, Michael Sellen: Senzační 20. století. Nakl. Brána, Praha 2000. Z něm. orig.: Von Glückspilzen und Pechvögeln. Nakl. Ueberreuter, Wien, 1999. Překlad: Věra Houbová. ISBN: 80-7243-093-9 (Brána) ISBN: 80-242-0354-5 (Euromedia Group, k.s., Praha)