Praní špinavých peněz
podle článku Julie Hrstkové
zpracoval: Jiří Svršek

Činnost zločineckých organizací dříve sloužila k vydělávání peněz. Dnes lze pozorovat opačný trend. Zločinci vydělávají legálním podnikáním a zisk investují do páchání zločinů.

Závažným celosvětovým ekonomickým problémem je tzv. "praní špinavých peněz". Tímto celosvětově používaným termínem se označují metody, jimiž zločinecké skupiny zajišťují svým penězům ze zločinecké činnosti legální původ.

K praní špinavých peněz se používá řada metod. Nelegální finanční prostředky jsou ukrývány uvnitř běžné obchodní činnosti. Taková společnost patří buď přímo pachateli nebo jeho blízkým, takže nehrozí únik informací. Obvykle obchodní firma neustále zasílá peníze na různé účty a jejich častější převody nebo zvýšení částek nebudí okamžitou pozornost. Další metodou je zneužívání legitimních obchodů, které jsou předstírané a vedení společnosti o nich vůbec neví. Takto jsou nejčastěji zneužívány právnické a účetní firmy. Další metodou je používání falešných dokladů a nastrčených osob (tzv. "bílých koní"). Pokud jsou podvodníci policií zadrženi a následně soudem odsouzeni, pak po propuštění z vězení si mohou své peníze z účtů vyzvednout. Další metodou je využívání rozdílů v mezinárodních právních systémech, kdy v jedné zemi je určitý čin trestný a v jiné nikoliv. Konečně se používá anonymní majetek. Na balíku hotovosti, zlatu nebo šperku nikdo nepozná jeho vlastníka. Zločinecké organizace proto nejčastěji uzavírají hotovostní obchody.

Podle analýz Mezinárodního měnového fondu (IMF, International Monetary Fund) se praní špinavých peněz týká části od 600 miliard do 1,5 bilionu dolarů ročně. Přesné údaje však nelze zjistit, protože se daří zachytit jen několik procent nelegálních operací.

Boj proti praní špinavých peněz získal na důležitosti po teroristických útocích na New York 11. září 2001. Panují vážné obavy, že některé teroristické organizace se snaží získat zbraně hromadného ničení včetně zbraní jaderných. Získání jaderného materiálu, nájem jaderných vědců a inženýrů, nákup nebo krádež součástí jaderných zbraní vyžaduje značné finanční prostředky. Technicky a finančně dostupnější je vývoj a výroba chemických nebo biologických zbraní. Mezinárodní organizace se proto koordinovanou součinností snaží podchytit příjmy teroristických organizací. Ve Spojených státech amerických se úřady snaží prosadit povinnou kontrolu všech korespondenčních účtů v zahraničních bankách a jednoznačně identifikovat všechny majitele účtů.

Teroristické organizace však dnes většinou podnikají ve zcela legálních odvětvích. Zatímco dříve teroristické organizace získávaly finanční prostředky zejména bankovními loupežemi, vydíráním, únosy s požadovaným výkupným, výpalným a z podpory některých zemí jako je Irák, Sýrie a Libye, dnes využívají podvodů vůči státní správě (získávání veřejných zakázek), prodejem drog, provozováním bezpečných míst pro schůzky špiček zločineckých organizací, provozem hráčských automatů, prodejem padělaného zboží a konečně legálním podnikáním (například jako poradenské firmy) a podnikáním na akciovém trhu.

Například Irská republikánská armáda vykazuje legální příjmy z provozu irských hospod a klubů, ze stavebních a demoličních firem, ze soukromé ochrany bytových domů a podobně. Teroristická organizace Al Quaeda se zaměřuje na poradenství a poskytování internetových služeb.

Od poloviny roku 2003 by v České republice měla platit novela zákona, která bude umožňovat lepší kontrolu finančních toků. Banky a finanční instituce budou upozorňovat nejen na podezřelé finanční transakce, ale budou se zabývat také čistými penězi, zda neslouží pro financování terorismu (podezřelé převody peněz do zemích podporujících terorismus, netypické finanční operace, jména uvedená na seznamech FBI atd.).

Nejčastějším zdrojem špinavých peněz v České republice jsou zatím hospodářské trestné činy, jako jsou daňové úniky, podvody s vracením daně z přidané hodnoty, převody majetku a financí mezi společnostmi a podobně.

Banky a spořitelny jsou kvůli stále rostoucímu tlaku státních orgánů nuceny důsledněji identifikovat své zákazníky. Ze zákona musí zákazník prokázat svoji totožnost při každé finanční operaci nad půl miliónu korun.

Finanční transakce mohou být podezřelé již tím, že není znám jejich původce. Proto je důležité vědět, kdo je jednatel firmy a kdo má právo rozhodovat. V případě tichých společníků však aktuální majitele firmy prakticky zjistit nelze. Identifikaci zákazníka banky může navíc bránit zákon na ochranu osobních údajů.

Státní orgány věnují také pozornost trhu s cennými papíry. Makléři by měli sledovat ukládání hotových peněz a investice zákazníků by měly být v souladu s jejich podnikatelskou činností. Pro zakrytí nelegálního zdroje financí se používají velmi likvidní cenné papíry a cenné papíry na doručitele.

Rostoucí tlak státních a mezinárodních institucí na kontrolu finančních transakcí ve vyspělých zemích vede k přesunu špinavých peněz do méně hlídaných zemí.

V Evropě je zřejmě největším zdrojem špinavých peněz Rusko. Špinavé peníze ruských mafií přetékají z Ruska do zahraničních bank. V roce 1999 ruský premiér Vladimir Putin vyhlásil nová opatření proti praní špinavých peněz. Podle analýzy skupiny G-8 z ruských zločineckých zdrojů do britských a amerických bank přicházelo několik miliard dolarů.

Někteří analytici se obávali, že opatření ruské vlády nebudou příliš účinná, protože někteří významní zločinci v Rusku byly pod ochranou některých vládních politiků. Organizovaný zločin využívá především moderních technologií finančního světa, kdy se peníze pohybují elektronicky. Špinavé peníze v Rusku pocházejí zejména z terorismu, korupce, prostituce, obchodu s drogami, obchodu se zbraněmi a jejich komponentami a jaderným materiálem, z ilegální imigrace a z mezinárodního organizovaného zločinu.

V roce 1989 na vrcholném zasedání skupiny G-7 v Paříži byla založena mezinárodní organizace pro boj s finančním zločinem FATF (Financial Action Task Force). [X1] Jejím prvním úkolem bylo vypracování čtyřicet doporučení, na jejichž základě národní vlády přijaly účinná opatření proti praní špinavých peněz. Mezinárodní měnový fond IMF (International Monetary Fund) odhadl, že 2 až 5 procent světového hrubého národního produktu pochází z praní špinavých peněz.

Integrita bankovních a finačních služeb silně závisí na důvěře, že tyto služby jsou postaveny na vysoce legálních, profesionálních a etických principech. Dobrá pověst finančních institucí je pro jejich činnost rozhodující.

Pokud určitá instituce získává část zisku z kriminální činnosti, kdy zaměstnanci nebo vedení společnosti zavírají oči nad kriminální povahou svých finančních zdrojů, pak se taková instituce stává součástí zločinecké sítě. Důkazy takového spojení pak mají značné dopady na důvěru veřejnosti v takové instituce.

V říjnu 2002 organizace FATF vyškrtla Rusko ze seznamu zemí a oblastí, které nespolupracují v boji proti praní špinavých peněz. Pro Rusko tato skutečnost znamená první úspěch v boji proti praní špinavých peněz a financování mezinárodního terorismu. Na seznamu zemí, které nespolupracují v boji proti praní špinavých peněz, jsou dosud uvedeny Cookovy ostrovy, Egypt, Grenada, Guatemala, Indonésie, Mayanmar, Nauru, Nigérie, Filipíny, ostrovy St. Vincenta, Grenada a Ukrajina. [X2]

Literatura:

[1] Julie Hrstková: Zločinci vedou. Týdeník Ekonom č. 46. 14. - 20.11. 2002.

[X1] Financial Action Task Force on Money Laundering. Organisation for Economic Co-operation and Development.

[X2] Rusia removed from dirty-money list. October 11, 2002.