Unie angažovaných vědců (the Union of Concerned Scientists, UCS) je nezisková aliance více než 50 tisíc angažovaných občanů a vědců z celých Spojených státech amerických. Soustřeďuje se na prosazování zodpovědné veřejné politiky v oblastech, kde věda a technologie hrají klíčovou roli. Vědci UCS svým novým přístupem vytvářejí podrobné vědecké analýzy a studie, jimiž poskytují občanské společnosti pevné argumenty pro vybudování čistějšího, zdravějšího a bezpečnějšího světa.

Programy Unie angažovaných vědců odpovídají oblastem, jimiž se vědci Unie zabývají. Členové Unie se snaží výsledky vědeckých analýz prosazovat do praxe. Unie angažovaných vědců spojuje nejlepší vědecké výsledky s aktivním občanstvím a vyvíjí tlak na vládní mašinérii na všech úrovních. Výsledky její činnosti tvoří standard účinné aktivní občanské obrany.

Unie angažovaných vědců byla založena v roce 1969 vědeckými pracovníky a studenty Massachusettského institutu technologie MIT (the Massachusetts Institute of Technology), kteří byli hluboce znepokojeni zneužitím vědy a technologie ve společnosti. Jejich cílem bylo přesměrování vědeckého výzkumu na tíživé společenské problémy a problémy životního prostředí.

Od svého počátku Unie angažovaných vědců byla mocným hlasem volajícím po zásadních změnách. Skupiny vědců a inženýrů UCS dnes spolupracují po celých Spojených státech se svými kolegy na technickém výzkumu obnovitelných zdrojů energie, na výzkumu globálních změn klimatu Země, na výzkumu rizik použití geneticky modifikovaných rostlin, na analýzách jaderné politiky Spojených států a na řadě dalších otázek. Vědecké výsledky jsou předávány zákonodárným politikům a jsou zveřejňovány v hromadně sdělovacích prostředcích a v řadě odborných publikacích.

Odborníci UCS společně s občany neustále rozšiřují výsledky svých analýz a studia a ovlivňují tak politiku na místní, stejně jako na národní úrovni.

Analýzy a studie UCS jsou vysoce ceněny a uznávány nejen ve Washingtonu D.C., ale také představiteli jednotlivých amerických států. Často jsou citovány ve vládních výborech.

Více než 40 tisíc členů UCS se účastní Akční sítě UCS, díky níž jsou názory a cíle UCS prezentovány a prosazovány na státní a národní legislativní úrovni.

Prostřednictvím iniciativy UCS "Sound Science Initiative" asi 2000 vědců poskytuje reálné výsledky vědy o životním prostředí americké vládě a sdělovacím prostředkům. Kvůli ohromnému významu této výzvy UCS aktivně spolupracuje s jinými organizacemi, které mají stejné nebo podobné cíle.

Unie angažovaných vědců si klade za jeden z hlavních cílů zajistit všem lidem na naší planetě čisté ovzduší a energii, bezpečnou existenci a dostatek potravin a pitné vody. Vědecké analýzy a výzkum vědců UCS se proto soustřeďuje na takové změny životního prostředí, které by zajistily ochranu zdraví, bezpečí a kvalitu života ve společnosti. Za největší hrozby dnes UCS považuje hrozbu globálních změn klimatu a hrozbu jaderné války.

Partnerstvím vědců a angažovaných občanů má UCS jedinečnou schopnost prosadit změny vládní politiky, ovlivňovat chování společnosti a vyvolat občanské akce, které jsou potřebné pro dosažení výše uvedených cílů.

Vědecké analýzy a studie, nové metody občanské politiky a obhajoba práv všech občanů na zdravé životní prostředí mají vliv na lidské životy všech lidí. UCS proto pracuje globální, národní i místní úrovni v celých Spojených státech.

Na WWW stránkách Unie angažovaných vědců [X1] lze nalézt řadu dokumentů, studií a analýz, které se týkají problémů a otázek, jimiž se Unie zabývá. Mezi významné práce například patří analýza operační účinnosti amerického národního raketového obranného systému pod názvem "Countermeasures. A Technical Evaluation of the Operational Effectiveness of the Planned US National Missile Defense System" [1] nebo práce o americké jaderné politice pro budoucí desetiletí pod názvem "Toward True Security. A US Nuclear Posture for the Next Decade" [2].

Podnětem ke vzniku Unie angažovaných vědců v roce 1969 na Massachusettském institutu technologie se stal protest proti zneužívání vědy a technologie k vojenským účelům. Ve svém prvním prohlášení UCS požadovala, aby byl kladen důraz na vědecký výzkum pro řešení problémů společnosti a životního prostředí, a nikoliv na vojenské programy. Od té doby UCS prosazuje a zpřesňuje svoji původní vizi, kvůli níž původně vznikla.

V prosinci roku 1968 skupina vědeckých pracovníků, učitelů a studentů Massachusettského institutu technologie MIT (the Massachusetts Institute of Technology) vydala prohlášení, které na počátku podepsalo 50 představitelů fakulty včetně vedoucích kateder biologie, chemie a fyziky. Toto prohlášení pak kolovalo po celé škole a brzy získalo širokou podporu dalších vědeckých pracovníků a studentů, která vedla ke vzniku Unie angažovaných vědců počátkem roku 1969.

V prohlášení se uvádělo:
 

"Zneužití vědeckého a technického poznání představuje velkou hrozbu pro existenci lidstva. Kvůli akcím naší vlády ve Vietnamu byla otřesena naše důvěra ve schopnost této vlády činit moudrá a lidská rozhodnutí. Existuje odtajněný důkaz o úmyslu dále zvětšit naší hrozící destruktivní sílu.  Zodpovědnost vědeckého společenství za tento vývoj byla beznadějně roztříštěna. Existuje malá skupina, která takovou politiku prosazuje. Několik významných lidí se pokusilo, většinou bezvýsledně, tento směr ve vládě zvrátit. Zodpovědná většina stojí nečinně stranou. Cítíme, že již nelze dále mlčet.  Proto vyzýváme vědce a inženýry z MIT a z celé země, aby se spojili k organizované akci proti nespoutanému nebezpečí, směrem k zodpovědnějšímu využívání vědeckého poznání.  S těmito cíli na mysli navrhujeme:  1. Vyvolat kritické sledování vládní politiky v oblastech, v nichž věda a technologie mají aktuální nebo potenciální význam.  2. Navrhnout způsoby, jak odvrátit aplikační výzkum od současného důrazu na vojenské technologie směrem k řešení tíživých problémů životního prostředí a společnosti.  3. Přesvědčit naše studenty, že sami budou určovat, zda věda a technologie bude sloužit ke prospěchu lidstva. Požadovat na nich, aby nejprve posoudili nabídnutá témata, než se rozhodnou se podílet na výrobě ničivých systémů zbraní.  4. Vyjádřit rozhodný odpor k hazardním projektům, jako je systém ABM (Anti Ballistic Missiles), zvětšování jaderného arzenálu a vývoj chemických a biologických zbraní.  5. Prozkoumat, zda požadavky vědců a inženýrů na humánnější a civilizovanější svět lze přenést do účinné politické akce.  Jako první krok k dosažení těchto závazků žádáme naše kolegy, spolupracovníky a studenty, aby přerušili svoji výzkumnou činnost k 4. březnu a připojili se k nám v tento den, kdy přezkoumáme současnou situaci a možné alternativy. V tento den navrhujeme vyvolat širokou veřejnou diskusi a naplánovat budoucí akce, které byly navrženy výše.  Pokud sdílíte naše hluboké obavy a hledáte způsob vyjádření, které bude jak praktické tak symbolické, podpořte nás 4. března."

Unie angažovaných vědců požaduje zastavení reaktorů v Three Mile Island (a dalších 15 dalších jaderných elektráren), protože Jaderná regulační komise hrubě podcenila pravděpodobnost nehody. Dva měsíce po havárii reaktorové jednotky II v Three Mile Island Unie angažovaných vědců poskytla sdělovacím prostředkům a široké veřejnosti rozhodující nezávislé informace o této závažné havárii a o rizicích pro obyvatelstvo v okolí jaderné elektrárny.

UCS poté předala Jaderné regulační komisi petici, v níž požadovala přijetí přísnějších bezpečnostních standardů provozu jaderných elektráren. Pod značným tlakem UCS a veřejnosti Jaderná regulační komise tyto standardy v roce 1980 přijala.

Ve stejném roce více než 12 tisíc vědců podepsalo "Deklaraci vědců proti závodům v jaderném zbrojení", jíž Unie angažovaných vědců sponzorovala. Deklarace požadovala zastavení výroby jaderných zbraní a okamžité moratorium na testování a nasazování nových jaderných zbraní.

Unie angažovaných vědců vypracovala odborný odhad různých alternativních zdrojů energie k jaderné energii a k energii z fosilních paliv. Studie "Energy Strategies: Toward a Solar Future" zahájila dlouhodobé úsilí UCS při prosazování bezpečných a obnovitelných zdrojů elektrické energie ve Spojených státech.

Unie angažovaných vědců zmobilizovala rychlou a velmi silnou opozici ve vědecké veřejnosti vůči návrhu Strategické obranné iniciativy (SDI, Strategic Defense Initiative), tzv. Hvězdných válek, amerického prezidenta Ronalda Reagana. Unie angažovaných vědců analýzou technického a strategického pozadí Strategické obranné iniciativy poskytla rozhodující argumenty proti tvrzením a slibům jejích zastánců.

Přes 700 členů americké Národní akademie věd včetně 57 nositelů Nobelovy ceny podepsalo výzvu Unie angažovaných vědců "Appeal to Ban Space Weapons", která požadovala, aby se Spojené státy americké a Svaz sovětských socialistických republik dohodly na zákazu testování a rozmisťování zbraní v kosmickém prostoru.

Ve výzvě bylo uvedeno:
 

"Vývoj protisatelitních zbraní a raketové obrany v kosmickém prostoru by mohlo zvýšit riziko jaderné války a vyvolat nebezpečnou soutěž v útočných jaderných zbraních. Závody ve zbrojení v kosmickém prostoru představují velkou hrozbu národní bezpečnosti Spojených států.  Vesmír musí zůstat bez jakýchkoliv zbraní. Musí být chráněn jako oblast pro nikoho neohrožující vyžití, tedy pro mírovou spolupráci mezi všemi národy na výzkumu a vědeckých objevech.  Vyzýváme Spojené státy a Sovětský svaz, aby se dohodly na úplném zákazu testování a rozmisťování zbraní ve vesmíru. Aby se vytvořilo konstruktivní prostředí pro takové dohody, oba národy by se měly připojit k moratoriu na další testy protisatelitních zbraní. Sovětský svaz by měl uvést radar v Krasnojarsku do souladu se smlouvou ABM nebo jej zlikvidovat.  Žádáme, aby Spojené státy a Sovětský svaz znovu potvrdily své závazky plynoucí ze smlouvy ABM z roku 1987, která zakazuje vývoj, testování a rozmisťování systémů proti balistickým raketám v kosmickém prostoru. Podporujeme pokračování programu výzkumu technologií protibalistických raket v přísném souladu se závazky smlouvy ABM z roku 1972."

Unie angažovaných vědců přesvědčila Jadernou regulační komisi, aby změnila svoji politiku, která umožňovala ignorovat bezpečnost veřejnosti, a aby přijala nové bezpečnostní standardy jaderných elektráren.

Analýza Unie angažovaných vědců a rozsáhlá kampaň jejích aktivistů odhalila veřejnosti neúměrnou cenu a pochybný význam bombardérů B-2 Stealth. Na základě těchto protestů byla výroba omezena na 15 letadel.

Ve stejném roce podepsalo přes 700 členů Národní akademie věd výzvu amerických vědců proti globálnímu oteplování "Appeal by American Scientists to Prevent Global Warming", která vznikla na základě rozsáhlé kampaně Unie angažovaných vědců s cílem zabránit dalším změnám klimatu. Unie angažovaných vědců navrhla reformy americké politiky ve výrobě a dopravě energie a seznámila širokou veřejnost s riziky globálních klimatických změn.

Petice Unie angažovaných vědců, zasílané Jaderné regulační komisi kvůli nevšímavému přístupu ke kritickým bezpečnostním standardům v elektrárně Yankee Rowe ve státě Massachusetss, vedly k uzavření této nejstarší jaderné elektrárny v zemi. Dále byla přijata opatření, která by umožnila provozovat jaderné elektrárny po jejich čtyřicetileté provozní době.

Asi 1700 vědců z celého světa, včetně většiny nositelů Nobelovy ceny ve vědě, vydalo varování světových vědců lidstvu "The World Scientists' Warning to Humanity", které se stalo bezpříkladnou výzvou předních vědců světa proti ničení přírodních zdrojů planety Země. Toto varování vypracoval a prosadil bývalý předseda správní rady Unie angažovaných vědců Henry Kendall.

V textu varování světových vědců lidstvu bylo uvedeno:
 

Úvod  Lidské bytosti a svět přírody jsou v rozporu. Lidské aktivity způsobují hluboké a často nevratné poškození životního prostředí a kritických zdrojů. Pokud nebudou pod kontrolou, řada našich současných postupů povede k vážnému ohrožení budoucnosti, kterou si přejeme pro lidskou společnost a pro rostlinnou a živočišnou říši. Živý svět mohou změnit natolik, že již nebude schopen žít způsobem, který známe. Pokud se chceme vyhnout katastrofě, kterou může přivodit současný směr vývoje, musíme provést zásadní změny.  Životní prostředí  Životní prostředí je vystaveno kritickému tlaku.  Atmosféra  Úbytek stratosférického ozónu nás ohrožuje zesíleným ultrafialovým zářením na zemském povrchu, které může být nebezpečné nebo smrtelné pro většinu životních forem. Znečištění vzduchu v nižších vrstvách a kyselé srážky již způsobují rozsáhlé škody lidem, lesům a rostlinám.  Vodní zdroje  Nedbalé využívání ubývajících zdrojů podzemní vody ohrožuje výrobu potravin a další základní lidské systémy. Těžké škody světových povrchových vod se projevily vážným nedostatkem pitné vody v asi 80 zemích, které představují 40 procent světové populace. Znečištění řek, jezer a podzemní vody dále omezuje vodní zdroje.  Oceány  Ničivý tlak na oceány je závažný zejména v pobřežních oblastech, které produkují většinu rybích potravin na světě. Celkový rybolov je již nad hranicí odhadovaného udržitelného maxima. Někteří rybáři již hovoří o známkách katastrofy. Řeky do moří zanášejí nejen ohromné množství erodované půdy, ale také průmyslový, městský, zemědělský a dobytčí odpad, který je z části toxický.  Půda  Ztráta produktivity zeminy, která vede k rozsáhlému opouštění zemědělské půdy, je způsobena současnými metodami rostlinné a živočišné výroby. Od roku 1945 bylo na Zemi zničeno 11 procent rostlinného porostu, oblast větší než Indie a Čína dohromady. Produkce potravin na osobu se ve většině oblastí světa snížila.  Lesy  Tropické deštné pralesy, pralesy tropického a mírného pásu jsou rychle ničeny. Současnou rychlostí některé typy lesů zmizí během několika let a většina tropického deštného pralesa zmizí před koncem 21. století. S nimi zmizí značný počet rostlinných a živočišných druhů.  Živočišné a rostlinné druhy  Nenávratná ztráta druhů, která do roku 2100 může dosáhnout až jedné třetiny všech nyní žijících druhů, je krajně nebezpečná. Ztrácíme možnosti, z nichž můžeme mít lékařský a další prospěch, přínos genetické diverzity životních forem, která zajišťuje odolnost světa biologických systémů a neuvěřitelnou krásu světa samotného. Řada z těchto ztrát je v měřítku století nevratná nebo trvalá. Objevují se procesy, které představují další hrozby. Vzrůstající úroveň plynů v atmosféře z lidské činnosti, včetně oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv a z odlesňování, může změnit podnebí v globálním měřítku. Předpovědi globálního oteplování jsou stále ještě nejisté, od nepatrných až po velmi závažné. Avšak potenciální rizika jsou vysoká.  Naše hluboké zásahy do světově provázané sítě života ničením životního prostředí, jehož důsledkem je odlesňování, ztráta druhů a klimatické změny, mohou vést rozsáhlým negativním vlivům, včetně nepředpověditelného zhroucení kritických biologických systémů, jejichž interakcím a dynamice dosud dobře nerozumíme.  Nejistota v rozsahu těchto jevů nás nezbavuje zodpovědnosti nebo zpoždění v úsilí čelit těmto hrozbám.  Populace Země je omezená. Její schopnost vstřebávat odpady a ničivé účinky je omezená. Její schopnost poskytovat potraviny a energii je omezená. Její schopnost zajistit život rostoucímu počtu lidí je omezená. K řadě těchto mezí se rychle blížíme. Současné ekonomické metody, které ničí životní prostředí ve vyspělých i v rozvojových zemí, nelze již používat bez rizika, že životní globální systémy budou zničeny bez možnosti nápravy.  Tlaky na přírodní svět, způsobené neregulovaným populačním růstem, mohou znemožnit jakákoliv opatření, která by zajistila udržitelnou budoucnost. Pokud nezastavíme ničení našeho životního prostředí, musíme přijmout omezení takového růstu. Odhad Světové banky ukazuje, že světová populace již nebude stabilní při více než 12,4 miliardy lidí. Organizace spojených národů došla k závěru, že světová populace může dosáhnout 14 miliard lidí, zhruba trojnásobku dnešního počtu 5,4 miliardy lidí. Přitom již nyní každý pátý člověk žije v absolutní chudobě bez dostatku jídla, každý desátý člověk umírá na vážnou podvýživu.  Máme jen jedno nebo několik desetiletí, než ztratíme šanci na odvrácení hrozeb, jimž nyní čelíme, než naděje pro lidstvo nenávratně zmizí.  Varování  My, níže podepsaní, starší členové světového vědeckého společenství, tímto varujeme veškeré lidstvo. Musí dojít k velké změně naší správy Země a života, pokud se chceme vyhnout velké lidské tragédii a pokud náš globální domov na této planetě nemá být nevratně zničen.  Co musíme udělat Je nutné současně řešit pět neoddělitelně propojených oblastí:  Musíme dostat pod kontrolu aktivity, které ničí životní prostředí, abychom obnovili a ochránili celistvost pozemských systémů, na nichž závisíme.  Musíme například nahradit fosilní paliva příznivějšími, nevyčerpatelnými zdroji energie, abychom ukončili emise skleníkových plynů a znečišťování našeho vzduchu a vody. Přednost musíme dát vývoji zdrojů energie odpovídající potřebám Třetího světa - malé co do rozsahu a relativně snadno proveditelné.  Musíme zabránit odlesňování, ničení a ztrátě zemědělské půdy, ztrátě suchozemských a mořských rostlinných a živočišných druhů.  Musíme účinněji využívat zdroje, které jsou rozhodující pro budoucnost lidstva. Značnou přednost musíme dát účinnému využívání energie, vody a jiných materiálů a metodám jejich udržování a recyklace.  Musíme stabilizovat populaci. Toho lze dosáhnout, pokud všechny národy uznají, že musí upravit sociální a ekonomické podmínky a přijmout účinné a dobrovolné rodičovské plánování.  Musíme omezit a případně odstranit chudobu.  Musíme zajistit rovnoprávnost pohlaví a zajistit ženám právo rozhodnout o svém mateřství.  Vyspělé země musí jednat nyní  Vyspělé země jsou dnes největšími znečišťovateli. Proto musí výrazně omezit svoji nadměrnou spotřebu, pokud máme omezit tlaky na zdroje a globální prostředí. Vyspělé země mají povinnost poskytovat pomoc a podporu rozvojovým zemím, protože pouze vyspělé země mají finanční prostředky a technické schopnosti pro takové úkoly.  Pochopení této povinnosti není altruismem, ale prozřetelným vlastním zájmem: bez ohledu na to, zda je země průmyslová nebo nikoliv, jsme všichni na jedné lodi. Žádný národ nemůže zabránit škodám, pokud budou zničeny globální biologické systémy. Žádný národ nemůže uniknout konfliktům kvůli rostoucímu nedostatku zdrojů. Nestabilita prostředí a ekonomiky způsobí hromadné migrace s rozsáhlými důsledky pro vyspělé i zaostalé země.  Rozvojové země musí uznat, že poškození životního prostředí je největší hrozbou, jíž vzdorují, a že všechny snahy tomu zabránit selžou, pokud nedojde k řízení jejich populačního růstu. Největší nebezpečí se skrývá ve spirále zhoršování životního prostředí, chudoby a nepokojů, která vede k sociálnímu, ekonomickému kolapsu a ke kolapsu životního prostředí.  Úspěch tohoto globálního úsilí bude vyžadovat velké omezení násilí a válek. Prostředky vynakládané na přípravu a vedení válek - ročně více než 1 bilion dolarů - budou pro tyto nové úkoly zcela nezbytné a proto by měly být pro tyto úkoly využity.  Je třeba nové etiky, nového postoje k výkonu naší zodpovědnosti za nás samotné a za tuto Zemi. Musíme uznat, že Země nám poskytuje omezené možnosti. Musíme uznat její křehkost. Nesmíme dále připustit její pustošení. Tato etika musí motivovat velké občanské hnutí, které přesvědčí neochotné představitele, neochotné vlády a neochotné lidi k tomu, aby se na potřebných změnách podíleli.  My vědci, kteří jsme zveřejnili toto varování, doufáme, že naše zpráva dosáhne a ovlivní lidi kdekoliv na světě. Potřebujeme pomoc mnoha lidí.  Potřebujeme pomoc světového společenství vědců v oblastech přírodních, společenských, ekonomických a politických věd.  Potřebujeme pomoc světových představitelů obchodu a průmyslu.  Potřebujeme pomoc světových náboženských představitelů.  Potřebujeme pomoc světových lidí.  Žádáme je, aby se k nám připojili v tomto úkolu."

Unie angažovaných vědců jako první na světě vypracovala nové analytické metody, které ukázaly rozsah obnovitelných zdrojů energie ve dvanácti amerických států středozápadu. Výzkum popsaný v práci "Powering the Midwest" upozornil na čisté místní zdroje energie v oblastech a doporučil jejich využití.

Unie angažovaných vědců navázala spolupráci s americkou náboženskou organizací the National Religious Partnership for the Environment s cílem rozšířit informace o životním prostředí do více než 50 tisíc náboženských kongregací ve Spojených státech.

Na nátlak Unie angažovaných vědců Úřad pro ochranu životního prostředí (the US Environmental Protection Agency) přijal nové podmínky pro obchodní využití geneticky modifikovaných rostlin.

Ve stejném roce Unie angažovaných vědců svojí iniciativou "Sound Science Initiative" podnítila vznik národní sítě více než 1500 vědců propojených prostřednictvím Internetu, kteří diskutují o kritických problémech životního prostředí.

Unie angažovaných vědců vedla úspěšnou kampaň na otevření trhu v Kalifornii s vozidly, která neznečišťují ovzduší.

Ve stejném roce Unie angažovaných vědců získala ocenění za svůj dokumentární film "Keeping the Earth", v němž významní vědci a náboženští představitelé vyzývají všechny lidi světa na ochranu životního prostředí a zachování druhové rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů, které obývají Zemi.

Více než 1500 světových vědců ze 63 zemí, včetně 105 nositelů Nobelovy ceny, na summitu o klimatu v japonském Kyoto v prosinci 1997 podepsalo Unií angažovaných vědců sponzorovanou výzvu světových vědců "World Scientists Call for Action". Tato výzva společně s intenzivní prací Unie angažovaných vědců upozorňovala přední světové politiky a vědce na hrozbu klimatických změn v budoucnosti.

V textu výzvy světových vědců lidstvu se uvádělo:
 

Před pěti lety ve varování světových vědců lidstvu "The World Scientists' Warning to Humanity" 1600 světových vědců vyjádřilo bezpříkladné varování:  Lidské aktivity způsobují hluboké a často nevratné poškození životního prostředí a kritických zdrojů. Pokud nebudou pod kontrolou, řada našich současných postupů povede k vážnému ohrožení budoucnosti, kterou si přejeme pro lidskou společnost a rostlinnou a živočišnou říši.  Varování, adresované politickým, průmyslovým, náboženským a vědeckým představitelům, demonstrovalo, že vědecké společenství dosáhlo shody v tom, že vážné hrozby ohrožují budoucnost lidstva a globální prostředí. Avšak čtyři roky uplynuly a bylo dosaženo zcela neodpovídajícího pokroku. Některé z nejvážnějších problémů se zhoršily. Byl promrhán cenný čas, protože tuto výzvu vyslyšelo pouze několik představitelů.  Summit o klimatu v prosinci 1997 v Kyoto v Japonsku představuje jedinečnou možnost. Světoví političtí představitelé mohou demonstrovat nový zájem na ochraně prostředí. Cílem je posílit Rámcovou konvenci o změnách klimatu z roku 1992 (Framework Convention on Climate Change) schválením účinnější kontroly lidských činností, které ovlivňují klima.  Světoví političtí představitelé musí především rozšířením dobrovolných opatření Konvence o legislativní závazky významně omezit průmyslové emise skleníkových plynů pod úroveň z roku 1990 v krátkodobém časovém sledu. Během tohoto období musí také rozvojové země omezit své emise. Vyspělé a rozvojové země musí spolupracovat, aby zastavily poškozování klimatu. Biosféra je navzájem provázaná síť.  Dokončení účinné smlouvy v Kyoto by mohlo vyřešit jednu z nejvážnějších hrozeb pro naši planetu a budoucí generace. Mohlo by se stát mezníkem pro řešení dalších vážných hrozeb životního prostředí, většinou souvisejících se změnou klimatu. Mohlo by demonstrovat, že světoví představitelé již uznali slovy a činy svoji zodpovědnost za správu Země. Hrozivá fakta nesou jasný signál:  Máme jedinou zodpovědnou volbu: jednat teď.  My, signatáři této deklarace, vyzýváme všechny představitele vlád, aby demonstrovali svůj nový závazek na ochranu globálního prostředí pro příští generace. Důležitým prvním krokem je spojit se pro dokončení silné a významné Smlouvy o klimatu v Kyoto. Podporujeme vědce a občany celého světa, aby své představitele učinili zodpovědné za řešení hrozby globálního oteplování. Představitelé musí učinit tento první krok, aby ochránili budoucí generace před zklamáním z naší neschopnosti převzít zodpovědnost za jejich budoucnost.  Síť jevů v prostředí  Porušení atmosféry  Předpovědi globální klimatické změny jsou jistější. Mezi světovými klimatology panuje široká shoda, že nelze zpochybnit lidský vliv na globální klima.  Klimatická změna se promítá do vzrůstající hladiny moře, která ohrožuje populace a ekosystémy v pobřežních oblastech. Vyšší teploty povedou k silnějšímu hydrologickému cyklu, jehož důsledkem budou intenzivnější srážky, záplavy a sucho v některých oblastech. Lidské zdraví bude poškozováno většímu působení vln horka a sucha a zásahu tropických nemocí do vyšších zeměpisných šířek.  Zejména rozvojový svět je zranitelný vůči škodám způsobeným klimatickými poruchami, protože již nyní je pod velkým tlakem a má menší schopnost se adaptovat.  Klimatické změny: souvislosti a další škody  Ničivá těžba a odlesňování pro získání zemědělské půdy pustoší zbývající světové tropické pralesy. Pokračuje bezohledné vypalování amazonského deštného pralesa. Pod velkým tlakem těžby a odlesňování jsou také lesy ve vyspělých a rozvojových zemích. Ničení lesů výrazně zesiluje erozi půdy a úbytek zásob vody, které jsou hlavními příčinami úbytku rostlinných a živočišných druhů. Takto je ohrožena přirozená schopnost prostředí zadržovat uhlík, který se dostává do atmosféry a přispívá ke globálnímu oteplování.  Použití energie z fosilních paliv roste jak v průmyslových zemích, tak v rozvojových zemích a přispívá k růstu množství atmosférického uhlíku. Nízká cena a zvrácená pobídka většinou zabraňují úsilí o širší využití obnovitelných zdrojů a o zvýšení účinnosti využívání energie. Bez závazků velkých firem většina průmyslových zemí nebude schopna splnit omezení emisí uhlíku, které bylo schváleno na konferenci v Rio de Janiero v roce 1992. Přechod k obnovitelným zdrojům energie bez spalování fosilních paliv je proveditelný, ale nelze jej prosadit bez důrazné politické vůle. Pojišťovací průmysl již pochopil rizika spojená s klimatickou změnou. Přední ekonomové nalezli životaschopné strategie pro omezení těchto rizik. Trhy podhodnocují světové ekosystémy a málo postihují postupy, které způsobují dlouhodobé ničení životního prostředí a zdrojů. Političtí představitelé musí zavést pobídky, jimiž správné postupy ocení.  Nedostatek vody a zabezpečení potravin  Lidstvo nyní používá více než polovinu celkově dostupné tekoucí pitné vody. Nedostatečné zdroje pitné vody jsou na Středním východě a v severní Africe. Úsilí o získání pitné vody ve východní Asii nebo v Pacifiku není úspěšné.  Globální produkce potravin zaostává za rostoucí spotřebou a populačním růstem. Je všeobecně známo, že požadavky na výrobu potravin se do roku 2030 zdvojnásobí. Většina půdy vhodné pro zemědělství je již k produkci využívána. Růst zemědělské produkce v subsaharské Africe je o třetinu nižší než růst populace. Oblast nyní produkuje 80 procent toho, co spotřebuje a produkce na jednoho obyvatele se snižuje. Odhady naznačují, že potřeba potravin v Asii překročí jejich zdroje v roce 2010.  Proto úroveň spotřeby potravin v řadě zemí zcela neodpovídá zdravé výživě. Rozsáhlá podvýživa bude přetrvávat, pokud nebudou přijata mimořádná opatření, která zajistí jídlo pro všechny, tedy opatření, o nichž dosud žádná vláda neuvažuje. Klimatické změny tento problém zhoršují, protože problémy s potravinami jsou těsně spojeny se zdroji vody, se stavem půdy, s teplotními tolerancemi rostlin a s vegetačními obdobími.  Ničení druhů  Klimatické změny dále urychlí intenzitu, s níž jsou druhy likvidovány, a to zejména ve zranitelných ekosystémech. Jedna čtvrtina všech známých druhů savců je ohrožena a polovina z nich může být ohrožena během desetiletí. Zřejmě až jedna třetina všech druhů by mohla být ztracena před koncem 21. století.  Biodiversita zajišťuje stabilitu ekosystémů, na nichž také závisíme, zvyšuje jejich produktivitu a poskytuje důležitý zdroj nových potravin, léčiv a dalších produktů.

Díky spolupráci s dalšími skupinami, které se zabývají ochranou životního prostředí a lidského zdraví, Unie angažovaných vědců upozornila na znečišťování ovzduší dieselovými motory. Vznikl kalifornský výbor na ochranu ovzduší, který požaduje využívání sportovních vozidel ve městech, používání lehkých tahačů a přijetí stejných emisních standardů pro dieselové motory, jaké platí pro benzínové motory.

Tlak Unie angažovaných vědců a její spolupráce s dalšími organizacemi vedly ve státě Connecticut k prosazení silnější podpor zdrojů čisté energie a k přijetí zákona o deregulaci elektrárenského průmyslu.

Značný veřejný zájem o hrozby globálního oteplování vyvolala společná zpráva Unie angažovaných vědců a Úřadu pozemských komunikací (the Earth Communications Office) pod názvem "Confronting Climate Change in California" doprovázená 60 sekundovou filmovou upoutávkou "Perfect Balance".

Ve stejném roce Unie angažovaných vědců dosáhla úspěchu při ochraně hodnotného přírodního pesticidu Bacillus thuringiensis, když svojí zprávou upozornila na toxické účinku pylu geneticky modifikované kukuřice na některé škodlivé druhy motýlů. Úřad na ochranu životního prostředí přijal opatření, na jehož základě všechny druhy geneticky modifikované kukuřice vytvářejí toxin Bt [Bacillus thuringiensis].

V dubnu 2000 Unie angažovaných vědců a Program studia bezpečnosti Masachussettského technického institutu společně publikovaly rozsáhlou studii o účinnosti plánovaného amerického Národního raketového obranného systému NMD (National Missile Defense) [1]. Autoři ve studii ukázali, že systém NMD, který Spojené státy budují, je proti omezenému útoku balistickými raketami neúčinný. Jeho nasazení zvýší jadernou hrozbu z Ruska a Číny, protože zastaví vzájemnou spolupráci na mezinárodních programech kontroly šíření balistických raket dlouhého doletu a všech zbraní hromadného ničení.

V červnu 2001 Unie angažovaných vědců publikovala studii o americkém jaderném postavení v následujícím desetiletí. [2] Studie ukazuje, že Spojené státy jsou nejvíce ohroženy ruským jaderným útokem způsobeným chybou ruského systému včasného varování nebo selháním ruského velitelského a řídícího systému. Z dlouhodobého hlediska pro Spojené státy a celý svět je největší hrozbou další šíření jaderných zbraní. Autoři studie proto navrhují novou jadernou politiku, která by měla přehodnotit roli jaderných sil v americké vojenské strategii. Podle autorů by Spojené státy měly prohlásit, že jediným účelem amerických jaderných zbraní je zastrašovat a odrazovat nepřítele a jediným jejich použitím bude reakce na jaderný útok jiného státu.

Literatura a zdroje:

[X1]  The Union of Concerned Scientists. 2 Brattle Square, Cambridge, MA 02238 617-547-5552, e-mail: ucs@ucsusa.org

[1] Countermeasures. A Technical Evaluation of the Operational Effectiveness of the Planned US National Missile Defense System. Andrew M. Sessler (Chair of the Study Group), John M. Cornwall, Bob Dietz, Steve Fetter, Sherman Frankel, Richard L. Garwin, Kurt Gottfried, Lisbeth Gronlund, George N. Lewis, Theodore A. Postol, David C. Wright. April 2000. Union of Concerned Scientists, MIT Security Studies Program.

[2] Toward True Security. A US Nuclear Posture for the Next Decade. Center for Defense Information. Federation of American Scientists. Natural Resources Defense Council. Union of Concerned Scientists. BRUCE G. BLAIR, HENRY KELLY, THOMAS B. COCHRAN, MATTHEW G. MCKINZIE, TOM Z. COLLINA, ROBERT S. NORRIS, JONATHAN DEAN, ADAM SEGAL, STEVE FETTER, ROBERT SHERMAN, RICHARD L. GARWIN, FRANK N. VON HIPPEL, KURT GOTTFRIED, DAVID WRIGHT, LISBETH GRONLUND, STEPHEN YOUNG. June 2001