John Fitgerald Kennedy po převzetí prezidentského úřadu pokračoval ve využívání prezidentské rezidence Camp Davidu jako jeho předchůdci. Na jedné ze svých prvních návštěv se zde setkal s kongresmanem Charlesem Mathiasem, do jehož působnosti patřila také oblast Catoctin. Kongresman Mathias zdůraznil historii této oblasti a prezidentovi ukázal řadu míst historického významu. Prezident Kennedy se o historii již dříve velice zajímal a nyní během svého pobytu v Camp Davidu navštívil také bitevní pole v Gettysburgu a Antietamu. Zajímal ho vývoj těchto bitev a pohyb vojenských jednotek v oblasti. Znal řadu podrobností bitev.

Prezident Kennedy, podobně jako dříve prezident Truman, umožnil, aby prezidentskou rezidenci využívali také vybraní členové jeho administrativy. Stejně jako za prezidenta Trumana bylo veškeré zařízení zmodernizováno kromě samotné prezidentské rezidence. Pro využívání Camp Davidu platila obdobná omezení jako za prezidenta Trumana. Jen několik pracovníků administrativy mělo toto privilegium a návštěvníci zde mohli pobývat výlučně v době nepřítomnosti prezidenta Kennedyho a jeho rodiny. Návštěvníci samozřejmě platili veškeré výlohy. Návštěvy byly povoleny jen se souhlasem kanceláře Námořního pobočníka prezidenta a případné problémy s překrytím termínů se řešily podle služebního postavení žadatelů.

Členové Kennedyho rodiny zde s oblibou odpočívali, jezdili na koních po jezdecké dráze, děti si hrály na hřišti, dospělí využívali plavecký bazén a chodili na procházky kolem tábora. Častým návštěvníkem Camp Davidu byl ministr spravedlnosti Robert Kennedy se svou rodinou. Občas Kennedyové v Aspenu promítali své rodinné filmy. Od 18. do 22. dubna 1962 Camp David navštívil na pozvání prezidenta plukovník John Glenn se svou rodinou, který se stal prvním astronautem Spojených států.

Manželka prezidenta Kennedyho si Camp David velice oblíbila. Obzvláště milovala soukromí a naprostou volnost bez oficiálních protokolů a přítomnosti tisku. Ráda se toulala sama po okolí a občas se jí podařilo zmizet před bdělým zrakem agentů Tajné služby. V Camp Davidu nechala ustájit své koně. Camp David poskytoval řadu zajímavých míst v blízkém okolí a brzy se o paní Kennedyové vyprávěla řada historek. Ráda jezdila také do Thurmontu na nákupy. Nedaleko Gettysburgu se nacházel oblíbený Fantasyland, kam velice rádi jezdily děti John a Caroline se svou matkou.

Podobně jako prezident Eisenhower také prezident Kennedy si vždy našel čas na bohoslužbu. Společenská místnost v Hickory byla přebudována na kapli a bohoslužbu zde obvykle sloužil reverend John MacNulty z nedalekého Fort Richie. Prezident Kennedy zval na společné bohoslužby také pracovníky Camp Davidu a jejich rodiny. Přesto prezident Kennedy nepobýval v Camp Davidu tak často, jak mu dovoloval čas. Nedaleko odtud měla Kennedyho rodina svůj dům.
 

Lyndon Baines Johnson poprvé navštívil Camp David v době, kdy zastával úřad viceprezidenta. Když převzal prezidentský úřad, jedna z jeho prvních návštěv v oblasti Catoctin směřovala nejprve do tábora ženijních jednotek na cestě pod Camp Davidem. Poté prezident Johnson navštívil Camp David a povečeřel zde se svým zahraničním a vojenským poradcem. Po jídle se všichni vrátili do Washingtonu. Prezident Johnson si Camp David oblíbil a byl zde častým návštěvníkem, aby si odpočinul. Promítal si zde filmy, hrál bowling, chodil na procházky do okolí nebo seděl na verandě a obdivoval krásu krajiny. Když byl ve Washingtonu během dne unaven demonstracemi nebo politickými bitkami, nasedl do svého vrtulníku a odletěl do Camp Davidu, aby "měl jasnější představu o budoucnosti amerického národa".

Prezidentovy dcery Lucy a Lynda také Camp David několikrát navštívily se svými přáteli. Dívaly se zde na filmy, někdy hrály bowling nebo plavaly v bazénu. Lynda Johnson často jezdila do kaple Harriet v Catoctin Furnace na bohoslužby. Prezident Johnson navázal na tradici bohoslužeb v kapli v Camp Davidu, jejíž základy položil prezident Kennedy. 18. července 1965 bohoslužbu vedl dr. Billy Graham, který pak strávil víkend s prezidentem a jeho manželkou. Podobně jako za prezidenta Kennedyho se těchto bohoslužeb účastnil personál z Camp Davidu a jejich rodiny.

Prezident Johnson také pokračoval v tradici zahraničních návštěv v Camp Davidu. 22. července 1967 Camp David navštívil kanadský ministerský předseda Lester Pearson a uskutečnila se zde jejich společná tisková konference. 17. června 1967 prezident Johnson a jeho manželka pozvali do Camp Davidu australského ministerského předsedu Harolda Holta a jeho manželku. Když do New Yorku přiletěl sovětský předseda Alexej Kosygin, Johnson neodjel na svůj texaský ranč, jak původně plánoval, protože chtěl zůstat poblíž Washingonu, aby se mohl s Kosyginem setkat. Kanadského ministerského předsedu pozval do Camp Davidu, protože chtěl strávit příjemný sobotní večer a neděli se svým starým a drahým přítelem.

Během víkendu si oba představitelé zahráli golf a vedli řadu soukromých diskusí o politických problémech na Středním Východě, o australské roli ve válce ve Vietnamu a dalších otázkách. Večer si promítali své rodinné filmy. V neděli pak společně navštívili bohoslužbu v kapli Harriet v Catoctin Furnace. Po bohoslužbě hovořili s církevními hodnostáři a hráli si s přítomnými dětmi.

V dubnu 1965 vypukla krize v Dominikánské republice a první zprávy prezident Johnson obdržel v Camp Davidu. Telefonicky se spojil se situační halou v Bílém domě. V neděli 25. dubna pozval své poradce na konferenci v Camp Davidu, ale kvůli husté mlze se tento let neuskutečnil. Prezident Johnson odjel do Thurmontu, odkud odletěl vrtulníkem do Washingtonu.

Prezident Johnson několikrát využil Camp David na jednání se svými nejvyššími poradci. Porady probíhaly nejen u stolu, ale také při procházkách přírodou kolem tábora.

V dubnu 1968 prezident Johnson krátce poté, co oznámil, že nebude znovu kandidovat na úřad prezidenta, svolal do Camp Davidu konferenci s cílem dosáhnout mírového řešení války ve Vietnamu. Konference se účastnili ministr zahraničí Dean Rusk, velvyslanec ve Vietnamu Ellsworth Bunker, ministr obrany Clark Clifford, Walt Rostow, předseda sboru náčelníků štábů Earle G. Wheeler, MacGeorge Bundy a Averall Harriman. Diskuse se týkaly zejména výběru místa a možností pro uspořádání mírových rozhovorů. Poblíž Thurmontu byla ustavena tisková kancelář a odtud byly oznamovány všechny zprávy z konference. Prezident Johnson později uvedl, že tehdy 8. dubna 1968 přiletěl večer do Camp Davidu a byl velice rád, že se zbavil hluku a smogu ve Washingtonu. V Aspenu se převlékl do pohodlnějšího obleku a pak až do večeře hovořil s Waltem Rostowem o problémech, které budou projednávány další den na konferenci. Dalšího dne ráno odjel přivítat účastníky konference, kteří přiletěli z Washingtonu. Po snídani pak všichni hovořili o Vietnamu a posledních změnách v Hanoji.
 

Necelý měsíc po převzetí prezidentského úřadu 15. února 1969 prezident Richard Milhous Nixon poprvé navštívil Camp David jako prezident. Jeho návštěva byla nenápadná a neformální. Prezident si chtěl odpočinout. Později svými častými návštěvami prezident Nixon význam Camp Davidu změnil. Prezident Nixon vlastnil dvě prázdninová sídla v Key Biscayne na Floridě a San Clemente v Kalifornii. Tato sídla obvykle využíval na čtyř až pětidenní výlety. Nixon cestoval do Kalifornie obvykle po dvou až třech týdnech práce. Camp David využívala prezidentova administrativa pro víkendové návštěvy a prezident Camp David používal pro různé konference, pro svoji přípravu na zahraniční cesty, pro přípravu svých proslovů a také zde činil velká národní a mezinárodní rozhodnutí, podobně jako kdysi prezident Roosevelt.

V roce 1972 prezident Richard Nixon Camp David využíval zřejmě nejvíce. Za první dva roky v úřadě navštívil Camp David asi tolikrát, jako všichni předchozí prezidenti dohromady za dobu existence Camp Davidu. Camp David byl využíván prakticky neustále prezidentem, jeho rodinou, zahraničními hosty, členy vlády a vybranými členy administrativy Bílého domu. Camp David sloužil Nixonovi především k odpočinku, k uvolnění napětí a také ke společným chvílím s rodinou. Veškeré rekreační vybavení bylo zmodernizováno. Většinou prezident Nixon v Camp Davidu prostě odpočíval nebo si četl různé knihy v Aspenu. Občas si v jedné z nedalekých chatek zřídil svoji pracovnu. Někdy hrál bowling, někdy si šel zaplavat.

Oblíbenou zábavou prezidenta Nixona a celé jeho rodiny byly procházky v okolí tábora nebo projížďky golfovým vozidlem po blízkém okolí tábora. Prezident Nixon se často procházel táborem a pečlivě dohlížel na novou výstavbu. Prezident se rozhodl tábor Camp David výrazně zmodernizovat. Staré a jednoduché ubytování hostů bylo nahrazeno moderními a přitom architektonicky vhodnými chatkami, které lépe sloužily potřebám prezidenta a jeho hostům. V roce 1970 byla dokončena rekonstrukce dvou honosnějších chatek Birch a Dogwood. V roce 1971 již mohl prezident Richard Nixon nabídnout hostům včetně zahraničním státníkům příjemné ubytování v blízkosti Aspenu. V roce 1972 byla dokončena výstavba rezidencí Maple a Laurel pro různá využití, v roce 1973 byl dokončen Red Oak, který poskytoval hostům nezbytné zařízení. Historické budovy byly zachovány jako místo pro odpočinek hostů. Nová rezidence byla schopna pojmout malé nebo větší skupiny návštěvníků včetně stravování a dalších služeb.

Podobně jako předchozí prezidenti také prezident Nixon rád navštěvoval kostely v blízkém okolí. Například o velikonocích v roce 1971 rodina prezidenta Nixona a paní Mamie Eisenhower navštívili nedělní velikonoční bohoslužbu v metodistickém kostele v Thurmontu. V roce 1972 o velikonocích rodina prezidenta Nixona navštívila nedaleký presbyteriánský kostel v Gettysburgu.

Pro Nixonovu administrativu Camp David zdaleka nebyl pouze místem odpočinku. Například v srpnu 1969 se zde prezident Nixon setkal s viceprezidentem a celou vládou, aby diskutovali o prošetření pečovatelského programu. K jedné z nejdůležitějších událostí v Camp Davidu v období Nixonova prezidentského úřadu došlo 15. srpna 1972, kdy se zde setkal prezident Nixon se svými ekonomickými poradci, aby připravili plány a politiku dalšího rozvoje, která měla ovlivnit nejen celý americký národ, ale také většinu zemí světa.

V květnu 1969 prezident Nixon pozval do Camp Davidu australského ministerského předsedu Gortona. V únoru 1970 v Camp Davidu pobýval francouzský prezident Pompidou před svojí oficiální návštěvou v Bílém domě. V dubnu 1970 Camp David navštívili britská princezna Anne a princ Charles jako hosté Tricie Nixon a Julie Eisenhower. V prosinci 1970 prezident Nixon jednal v Aspenu s britským ministerským předsedou Heathem. Tehdy poprvé po sedmi letech měl do Camp Davidu přístup tisk. V říjnu 1971 se prezident Nixon v Camp Davidu setkal s jugoslávským prezidentem Broz Titem a v prosinci téhož roku s brazilským prezidentem Medicim. V červnu 1972 se prezident Nixon setkal v Camp Davidu s mexickým prezidentem Echeverriaem před oficiálním přijetím v Bílém domě.

Po několika plánovacích návštěvách Camp Davidu pracovníků administrativy Bílého domu a amerického ministerstva zahraničí byly dokončeny přípravy na příjezd generálního tajemníka ÚV KSSS Leonida Iljiče Brežněva. Brežněv se svými poradci přijel do Camp Davidu v sobotu 16. června 1973. Bylo dohodnuto, že jednání začne až v pondělí, aby si Brežněv odpočinul a přizpůsobil se rozdílům času mezi Washingtonem a Moskvou. Brežněv byl podle Nixonových vzpomínek pobytem v Camp Davidu velice potěšen a litoval, že se této návštěvy ve Spojených státech nemohla zúčastnit také jeho manželka.

18. června 1973 byl Brežněv oficiálně pozván do Bílého domu a 19. června se prezident Nixon a generální tajemník Brežněv rozhodli vrátit vrtulníkem do Camp Davidu. Večer bylo počasí v pohoří Catoctin nepříznivé a prezident Nixon a generální tajemník Brežněv s doprovodem dorazili do Thurmontu, odkud auty dojeli do Camp Davidu. Po příjezdu do Camp Davidu nastalo občas hektické desetidenní období. Představitelé dvou nejmocnějších velmocí na světě hovořili o celé řadě zásadních otázek, včetně uvolnění vzájemného napětí, řešení problémů na Středním Východě a dalších dohodách v rámci rozhovorů o omezení strategických útočných zbraní SALT (Strategic Arms Limitation Talk). Počet lidí zajišťujících toto historické setkání na nejvyšší úrovni byl tak vysoký, že byl použit také nedaleký tábor Greentop a Cozy Motel v Thurmontu. Během volných okamžiků většina členů sovětské delegace využila možnosti prohlídky okolí a výletů za nákupy. Přes občasné jazykové bariéry se pracovníkům tábora podařilo vyrovnat s většinou přání a požadavků členů sovětské delegace. 25. června 1973 generální tajemník Brežněv se svým doprovodem odjel do Kalifornie. Pracovníci Camp Davidu, kteří zajišťovali celý průběh setkání, byli hrdi na to, že se zúčastnili této události historického významu.

V říjnu 1973 v Camp Davidu pobýval také prezident Houphonet- Boigny z Pobřeží slonoviny a rumunský prezident Ceausescu před svojí návštěvou v Bílém domě.

Kromě zahraničních představitelů a hostů prezident Nixon využíval Camp David pro přijetí výjimečných Američanů, jako byli astronauté Apollo XIII, Apollo XIV, Apollo XV, Apollo XVI a Skylab III, kteří zde pobývali po svém historickém letu se svými rodinami.

Za prezidenta Nixona se Camp David stal oblíbeným místem pro psaní jeho velkých proslovů. V březnu 1969 zde prezident napsal svoji vzpomínkovou řeč na prezidenta Eisenhowera. V listopadu 1969 zde prezident Nixon napsal své prohlášení k válce ve Vietnamu. V roce 1971 zde prezident Nixon napsal svůj rozhlasový projev ke Dni válečných veteránů.

Prezident Nixon přijížděl do Camp Davidu také často sám, jen s vojenskou stráží, lékařem a komorníkem Manolo Sanchezem, který ho vždy doprovázel. V těchto případech se obvykle procházel kolem tábora nebo seděl na verandě Aspenu a přemýšlel o rozhodnutích, před nimiž stál. Pobýval zde také před svojí historickou návštěvou Číny v únoru 1972. Někdy do Camp Davidu přijížděl prostě proto, aby byl chvíli sám a nikdo ho nevyrušoval. Přijímal pouze nezbytné telefonáty. V té chvíli stál mimo veškeré dění světa. Mexický prezident Echeverria kdysi správně podotknul: "Prezident Nixon z Camp Davidu musí svět vidět velmi jasně".

V závěru svého úřadu Richard Nixon, jeho manželka a dcery Julie a Tricia a jejich důvěrný přítel Bebe Rebozo přijížděli do Camp Davidu někdy i během týdne a vraceli se sem na víkend. Camp David, umístěný v hlubokém lese nad údolím jim poskytoval únik od všech problémů. V Den díkůvzdání v roce 1972 prezident Nixon poděkoval pracovníkům tábora za jejich službu a přiznal, že Camp David se stal jeho oblíbeným místem, když byl unaven povinnostmi.
 

Krátce po převzetí prezidentského úřadu 9. srpna 1974 Gerald Rudolph Ford se svojí manželkou Betty Ford, dětmi Stevenem a Susan a dvěma rodinnými přáteli Gardnerem Brittem a Dee Dee Jarvisem 31. srpna 1974 navštívil Camp David. Užívali si zde plavání, golfu, tenisu, jízdy na koni a procházek po okolí. Bez ohledu na velmi chladné počasí prezident Ford se svojí dcerou Susan přijeli několikrát do Camp Davidu také během zimy. Gerald Ford svoji první návštěvu v Camp Davidu oslavil fotografováním v Aspenu za přítomnosti 24 zástupců tisku. 26. října prezident Ford vystoupil v interview s televizním komentátorem Harrym Reasonerem a naznačil tak jisté změny v možnostech přístupu tisku do Camp Davidu.

Na rozdíl od svého předchůdce prezident Ford přijížděl do Camp Davidu jen zřídka. Camp David tak sloužil služebně starším pracovníkům administrativy Bílého domu a členům vlády, kteří zde odpočívali, ale zejména organizovali různá zasedání. V říjnu 1974 zde proběhlo zasedání Úřadu vlády a konference o rozpočtu. V prosinci 1974 a v červnu 1975 v Camp Davidu proběhla konference o zdrojích energie, v lednu 1976 se Camp Davidu konala Ekonomická konference evropského společenství, v červnu 1976 se zde konala Konference o rozvoji bydlení a architektury, v červenci 1976 se zde konala Konference amerického ministerstva práce.

Během svého působení v úřadu prezident Ford v Camp Davidu přivítal řadu představitelů různých států. 5. července 1975 se zde prezident Ford setkal s indonéským prezidentem Suhartem ke krátkému ale důležitém rozhovoru.

7. února 1975, během své první návštěvy v novém roce, prezident Ford hovořil v Camp Davidu se členy své administrativy. Prezident a jeho rodina během roku také navštívili několik kostelů v nedalekém okolí, jako byl Episkopální kostel nebo kostel Harriet. Prezident Ford a jeho rodina v Camp Davidu strávili Den díkůvzdání, což byla jeho poslední návštěva v roce 1976. Manželka prezidenta Forda při té příležitosti poděkovala pracovníkům tábora za jejich vynikající služby. Poslední návštěva prezidenta Forda v Camp Davidu se uskutečnila 15. ledna 1976 v úzkém kruhu blízkých osobních přátel.
 

Podobně jako předchozí prezidenti, také Jimmy Carter přiletěl do Camp Davidu asi měsíc po převzetí prezidentského úřadu na víkend 25. února 1977. Carter přiletěl s manželkou Rosalyn a celou svou rodinou, aby zde strávil několik dní v naprostém soukromí. Během této návštěvy členové rodiny využili plaveckého bazénu, hráli bowling a sledovali různé filmy. Později Jimmy Carter uvedl, že Camp David je skutečně krásné místo.

S výjimkou dubna 1977, kdy Camp David navštívila krátce manželka prezidenta Cartera s rodinou a vice-prezident Walther Mondale s rodinou, prezident Jimmy Carter navštěvoval Camp David nejméně jednou měsíčně. Po většinu roku 1977 byl Camp David využíván pouze prezidentem Carterem a jeho rodinou a několika členy prezidentovy administrativy. V červenci 1977 Camp David poprvé navštívila také prezidentova matka Lillian. Koncem října 1977 prezident umožnil navštěvovat Camp David také služebně starším členům prezidentské administrativy v době, kdy on sám v Camp Davidu nepobýval.

Prezident Carter byl věřícím člověkem a proto si během svých návštěv v Camp Davidu přál konání bohoslužeb. 3. července 1977 byla společenská místnost Hickory přebudována na kapli jako za doby prezidenta Kennedyho. Mše pro prezidenta, jeho hosty a pro pracovníky tábora celebroval vojenský kaplan z Fort Richie. Když v září 1978 do Camp Davidu přijel egyptský prezident Anvar Sadat, požádal o zvláštní místo, kde by se mohl v soukromí modlit. Prezident Carter mu proto zajistil místnost v Hickory, kde se modlil on sám se svou rodinou.

Podobně Hickory využil také izraelský ministerský předseda Menachem Begin a jeho doprovod, když během návštěvy ve Spojených státech chtěl oslavit židovský náboženský svátek. V roce 1980 v neděli následující po Dni díkůvzdání do Camp Davidu přiletěl na konání bohoslužby prezident Carter, jeho rodina a služebně starší členové prezidentské administrativy. Jako obvykle bohoslužbu sloužil vojenský kaplan a svým zpěvem ji doprovázel vojenský chór z Washingtonu. Po bohoslužbě prezident a jeho manželka každého osobně přivítali a potřásli si s ním rukou a fotografové tyto slavnostní okamžiky zachytili na fotografiích.

V červenci 1979 se prezident Carter svolal "Domácí vrcholnou konferenci", na níž pozval malou skupinu svých klíčových poradců, mezi nimiž byli představitelé vlády, místní zastupitelé, členové kongresu, představitelé obchodu a odborů, ekonomové a odborníci na zdroje energie, náboženské představitele, zkušené politické poradce a několik nejstarších a nejváženějších reportérů z novin.

Před ukončením vrcholné konference prezident pozval asi 130 předních amerických odborníků a vedoucích představitelů do Camp Davidu. Po návratu do Washingtonu prezident svolal mimořádné zasedání vlády, kde oznámil své rozhodnutí přijmout její demisi. Krátce poté jmenoval novou vládu.

Jako součást mírové iniciativy Spojených států na Blízkém východě prezident Carter se rozhodl pozvat egyptského prezidenta Sadata na zasedání do Camp Davidu. Prezident Sadat toto pozvání přijal a 3. února 1978 se krátce setkal s prezidentem Carterem v Camp Davidu. V červenci 1978 prezident Carter pozval na společné zasedání do Camp Davidu egyptského prezidenta Anvara Sadata, izraelského ministerského předsedu Menachema Begina a ministra zahraničí Cyruse Vance. Oba prezidenti pozvání přijali a vrcholné zasedání v Camp Davidu bylo naplánováno na září 1978. Příslušníci jednotky amerického námořnictva zajišťovali po třináct dní bezpečnost prezidentů. Pracovníci a prezidentské administrativy a Camp Davidu připravili odpovídající podmínky pobytu dvou mužů zcela odlišných kultur. Sadat a Begin měli své samostatné chaty s dostatečným soukromím. Přitom obě chaty byly blízko sebe, aby se vytvořilo neformální ovzduší vzájemné důvěry a odstranilo se značné napětí mezi oběma muži.

Od historické návštěvy Leonida Iljiče Brežněva v roce 1973 nebyli pracovníci Camp Davidu vystaveni takovým požadavkům. Jednání v Aspenu a v Holly proběhlo úspěšně a ve Washingtonu byly 17. září 1978 podepsány mezi Egyptem a Izraelem vzájemné Dohody z Camp Davidu. V únoru 1979 se v Camp Davidu setkal ministr zahraničí Cyrus Vance s egyptským předsedou vlády Khalilem a izraelským ministrem zahraničí Dayanem, aby zde pokračovali v rozhovorech o míru na Blízkém východě.

V letech 1979 a 1980 prezident Jimmy Carter a členové jeho administrativy pobývali v Camp Davidu poměrně často. Složitá situace mezi arabskými státy a Izraelem na Středním východě, rostoucí přítomnost sovětských ozbrojených sil v Afghánistánu, zadržování amerických rukojmí v Iránu koncem roku 1979 a volební kampaň kladly na prezidenta Cartera značné nároky. Proto není divu, že prezident často odjížděl do Camp Davidu si odpočinout. Rostoucí mezinárodní napětí provázelo celý zbytek jeho úřadu. Před vánoci roku 1979 byl již natolik vyčerpán, že se rozhodl nezúčastnit se tradičního rozsvícení velkého vánočního stromu před Bílým domem. Odjel jen se svojí manželkou a dcerou Amy do Camp Davidu, kde pak strávil tiché a osamocené vánoce daleko od povinností a civilizace.

Prezident Carter rád hrával tenis a provozoval jogging, účastnil se softballových zápasů mezi administrativou Bílého domu a zaměstnanci Camp Davidu, občas plaval v bazénu. V září 1979 se zúčastnil Běhu parkem Catoctin Mountain. S oblibou využíval dovedností tesaře v Camp Davidu. Příjemným rozptýlením v Camp Davidu bylo promítání filmů. Prezident Carter byl také vášnivým rybářem a občas rybařil v oblasti Thurmont nebo na odloučeném místě poblíž Sate College v Pennsylvanii.

Během působení Jimmiho Cartera v prezidentském úřadě sloužil Camp David nejen oficiálním návštěvám, ale také jako tiché místo pro odpočinek, práci a aktivní relaxaci. Prezident Carter, jeho manželka, děti Jeff a Annette navštívili Camp David naposledy 18. ledna 1981.
 

Ronald Reagan navštívil Camp David poprvé jako prezident krátce po převzetí prezidentského úřadu 30. ledna 1981. Camp David jako obvykle byl připraven uvítat nového prezidenta, jeho manželku a členy prezidentské administrativy. Při jeho první návštěvě ho provázela jen malá skupina služebně starších členů administrativy. Záhy se stalo tradicí, že prezident Reagan se svojí manželkou občas odjížděli do Camp Davidu na víkend.

Koncem února 1981 byli hosty prezidenta Reagana viceprezident George Bush s manželkou. Bush se svojí manželkou a rodinou pak občas navštěvovali Camp David po dalších osm let. Prezident Reagan v Camp Davidu přivítal také řadu zahraničních hostů a vedl zde různá politická jednání.

Počínaje třetí návštěvou 6. března 1981 prezident Reagan zahrnul Camp David do svého pravidelného měsíčního rozvrhu. Někdy přijížděl se svou rodinou nebo s některými svými poradci, ale obvykle přijížděl zcela sám nebo jen s několika členy své administrativy. Prezident Reagan si velice oblíbil nikým nerušený a klidný odpočinek v lesích v okolí Camp Davidu, přírodní ráz krajiny, ale také dobře udržované květinové záhony, o něž se s velkou péčí starala jeho manželka Nancy. Obdivoval barevnost celé krajiny, které se měnila s ročními dobami. Po večeři obvykle společně s manželkou sledoval v prezidentské rezidenci filmy "oldies, but goodies", které miloval.

8. a 9. června 1981 se prezident Reagan setkal s mexickým prezidentem Lopezem-Portillem na několika pracovních schůzkách. Kromě oficiálních rozhovorů oba prezidenti neformálně diskutovali při projížďkách táborem na koních. Nejspíš jejich záliba v koních přispěla k rychlému a úspěšnému závěru jednání.

26. července 1981 prezident Reagan pozval do Camp Davidu třináct členů Kongresu na oběd a procházku okolím. 15. srpna 1982 prezident Reagan znovu pozval třicet osm členů Kongresu a členů administrativy Bílého domu na společný oběd a procházku okolím. Členové Kongresu vyjádřili poděkování a přání se někdy v budoucnu znovu setkat s prezidentem na tomto nádherném místě.

Prezident Ronald Reagan a jeho manželka Nancy byli vášnivými jezdci na koních. Poprvé si vyjeli na projížďku kolem Camp Davidu 6. června 1981. Projížďka se jim natolik zalíbila, že pak jezdili okolím při svých návštěvách v Camp Davidu kdykoliv to počasí jen trochu dovolovalo. Manželé Reaganovi tak mohli vzpomínat na své časté projížďky rančem v Kalifornii, kam se během Reaganova působení v prezidentském úřadu vraceli na krátkou dovolenou vždy srpnu.

19. dubna 1982 poprvé prezident Reagan hovořil k národu ve svém rozhlasovém projevu. Od 11. září 1982 pak každou sobotu v poledne prezident krátce hovořil v rozhlase, kdykoliv byl v Camp Davidu. Jeho krátké projevy se věnovaly nejrůznějším národním a mezinárodním otázkám počínaje národní ekonomikou, situací v Libanonu, kriminalitou a reformou trestního práva až po mezinárodní volný obchod.

2. října 1982 v rozhlase hovořili společně prezident Reagan a jeho manželka Nancy. Prezident hovořil o federální protidrogové politice a jeho manželka vyjádřila soucit s lidskými tragédiemi, které vznikají v důsledku drogové závislosti. Kvůli těmto svým způsobům boje proti drogové závislosti Nancy sklidila značnou kritiku.

Klidné okamžiky, které prezident mohl trávit během svých návštěv v Camp Davidu, mu umožňovali zformulovat své myšlenky, připravit texty na své velké projevy a připravit se na závažná rozhodnutí své politiky a prezidentského úřadu. Během svého pobytu v Camp Davidu Ronald Reagan vypracoval řadu důležitých dokumentů své politiky, včetně federálního rozpočtu, několika důležitých návrhů daňových reforem, svého postoje k vývoji ve Střední Americe nebo k situaci v Libanonu.

Až do počátku 70. let 20. století nebylo v chatkách pro hosty žádné zvláštní vybavení. Nancy Reaganová se rozhodla nahradit vnitřní vybavení chatek pro hosty vhodnějším nábytkem, který by lépe zapadal do architektonického stylu Camp Davidu.

Během své poslední návštěvy před vánoci roku 1982 prezident Reagan a jeho manželka se setkali s pracovníky tábora v Hickory, kde prezidentský pár všem poděkoval za celoroční práci. Při této vzácné příležitosti prezident a jeho manželka osobně poděkovali každému pracovníkovi tábora a celá událost byla fotografována. Pracovníci tábora se s prezidentem a jeho manželkou znovu osobně setkali 29. října 1983 na společném obědě. Po obědě prezident krátce hovořil o situaci v Libanonu a v Grenadě. Prezident a jeho rodina během jeho osmiletého úřadu obědvali s pracovníky tábora ještě několikrát při různých příležitostech.

22. prosince 1984 se prezident Reagan setkal v Camp Davidu s britskou ministerskou předsedkyní Margaret Thatcher. Během krátké návštěvy společně hovořili o otázkách společného zájmu ve velmi přátelské a uvolněné atmosféře. Po oficiálních rozhovorech prezident Reagan provedl Margaret Thatcher Camp Davidem a ukázal jí mimo jiné také historické místo setkání ministerského předsedy Winstona Churchilla s prezidentem Rooseveltem. Po návratu do Velké Británie Margaret Thatcher uvedla, že se jí dostalo v Camp Davidu velice přátelského přijetí. Do Camp Davidu byla Margaret Thatcher znovu pozvána v listopadu 1986.

V dubnu 1986 navštívil Camp David také japonský ministerský předseda Nakasone. Prezident Reagan ukázal japonskému předsedovi celou prezidentskou rezidenci a na závěr návštěvy mu předal tradiční modrou větrovku z Camp Davidu.

Při své poslední návštěvě v roce 1989 se prezident Reagan znovu setkal s pracovníky tábora na obědě. Noví pracovníci tábora tak měli možnost získat vzácnou vánoční fotografii s prezidentem. Během sobotního večera pracovníci tábora společně se členy administrativy Bílého domu zpívali vánoční koledy před Aspenem. Prezident Reagan a jeho manželka stáli ve dveřích a vyslechli několik vánočních koled, zatímco na jejich hlavy tiše padal sníh. Prezident pak pozval všechny zúčastněné do Aspenu ke společné večeři. Prezident již dříve společně večeřel se svým osobním asistentem, s tiskovým mluvčím, lékařem, prezidentským pilotem, velitelem a výkonným šéfem Camp Davidu, velitelem Tajné služby a se šéfem administrativy Bílého domu.

Poslední návštěva prezidenta Reagana a jeho manželky se uskutečnila 14. a 15. ledna 1989. Přestože bylo velice chladno, prezident Reagan si velice přál se s Camp Davidem rozloučit. Před jeho posledním odjezdem bylo připraveno zvláštní rozloučení, jehož se zúčastnili všichni příslušníci jednotky námořnictva, personál z Camp Davidu a z Bílého domu a pracovníci Národního parku Catoctin Mountain. Každá skupinka připomněla prezidentovi některé zvláštní okamžiky jeho působení v Camp Davidu. Prezident Reagan ve své krátké řeči uvedl, že ze všech věcí jeho úřadu byla tou nejlepší Camp David. Nancy Reagan byla velice dojata.

Během svého osmiletého působení v prezidentském úřadě Reagan strávil v Camp Davidu vůbec nejdelší dobu ze všech prezidentů - celkem 571 dní.
 

George Bush navštěvoval Camp David již jako viceprezident. Jako prezident Spojených států jej poprvé navštívil 3. února 1989. Po celou dobu svého úřadu využíval Camp David pro obchodní setkání, svoji práci a odpočinek. Během čtyř let prezident Bush navštěvoval prezidentskou rezidenci průměrně jednou za tři týdny kromě dubna, kdy odjížděl do Kennebunkportu v Maine.

Prezident Bush se od počátku snažil, aby atmosféra v Camp Davidu byla vždy velmi neformální. Sám se v Camp Davidu pohyboval zásadně v příležitostném obleku a totéž vyžadoval od ostatních. Rozhodně si nepřál, aby se kdokoliv v Camp Davidu pohyboval ve formálním obleku s kravatou. Během svých návštěv omezoval počet lidí svého doprovodu na lékaře, zdravotní sestru, vojenskou stráž a na zástupce tiskové kanceláře Bílého domu.

17. února 1989 prezident Bush pozval do Camp Davidu svého prvního zahraničního hosta, jímž se stal britský princ Charles. Princ Charles navštívil Camp David již v roce 1970. Stal se prvním z osmnácti významných zahraničních hostů, které prezident Bush pozval do Camp Davidu. Mezi tyto zahraniční hosty patřili poslední sovětský vůdce Michail Gorbačev a ruský prezident Boris Jelcin po vzniku Společenství nezávislých států.

Prezident Bush často využíval Camp David pro svoji práci, ale také pro odpočinek a rekreaci. 10. března 1989 uspořádal v Camp Davidu společné zasedání sboru náčelníků štábů s klíčovými členy své administrativy. Po tomto jednání prezident Bush využíval Camp David pro řadu důležitých politických jednání se svými poradci a dalšími představiteli různých vládních i nevládních organizací, jako byla například Společnost vývoje nového amerického školství nebo členové Nejvyššího soudu. Obvykle na tato oficiální jednání navazoval oběd a společenské akce.

Spojovací pracoviště v Camp Davidu umožňovalo prezidentovi plnit všechny prezidentské povinnosti v uklidňujícím a soukromém prostředí. Prezident Bush trávil v Camp Davidu řadu víkendů. Během rána obvykle pracoval na svých článcích a ze své kanceláře v rezidenci Laurel telefonicky hovořil s různými představiteli Spojených států a světa. Doprovázel ho jeho pes Ranger. Prezident Bush tak miloval svoji pracovnu v Camp Davidu, že později nechal vybudovat její reprodukci v prezidentské knihovně na rozdíl od jeho předchůdců, kteří ve svých knihovnách obvykle nechávali vybudovat repliku Oválové pracovny v Bílém domě.

V době prezidenta Bushe měly sdělovací prostředky přístup do prezidentské rezidence v Camp Davidu jen zřídka. V listopadu 1989 prezident Bush hovořil k národu v živém televizním projevu z rezidence Laurel. Během zahraničních návštěv v Camp Davidu se mohli zástupci tisku krátce zúčastnit tiskové konference.

Prezident Bush se v Camp Davidu zasloužil o vytvoření stálých bohoslužeb. Krátce po nástupu do svého úřadu vyslovil přání, aby v Camp Davidu probíhaly řádné bohoslužby. Původně bohoslužby probíhaly ve společenské místnosti v Hickory. Prezident Bush nechal vybudovat novou kapli, jejíž výstavba byla financována ze soukromých darů. Stavba kaple byla dokončena v dubnu 1991.

Pro zpestření řádných bohoslužeb prezident Bush a jeho manželka občas pozvali různé křesťanské hudebníky, aby zde projevili svůj talent při doprovodu bohoslužeb. Mezi těmito hudebníky byli například Amy Grant a Sandi Patti. Prezident měl rád styl "Country and Western" hudby a proto do Camp Davidu občas zval také hudební hvězdy, jako Gatlin Brothers, Barbara Mandrell, Moe Bandy a George Strait.

Prezident Bush v Camp Davidu také trávil vzácné chvíle se svou rodinou. Během vánočních svátků pobýval v Camp Davidu se svými dětmi a zejména vnoučaty, která Bush a jeho manželka nesmírně milovali. Prezident Bush miloval všechny děti. Nedělních bohoslužeb se účastnily také děti pracovníků tábora.

Podobně jako se celá rodina scházela v Camp Davidu během vánočních svátků, setkala se zde také při svatbě prezidentovy dcery Dorothy s Bobbym Kochem v červnu 1992.

Bushova rodina aktivně využívala všechny rekreační možnosti Camp Davidu více než rodiny jeho předchůdců. Jezdili na koních, hráli volejbal, plavali v bazéně a jinak sportovali v okolí tábora. K oblíbeným sportům patřil také jogging.

Prezident Bush a jeho rodina byli sportovně aktivní lidé. Bush velice rád chodil na dlouhé procházky okolními lesy. Někdy chodil v doprovodu své manželky, jiných hostů a svých psů Rangera a Millie, kteří volně pobíhali táborem. Prezident a jeho manželka také rádi hráli golf a Bush také rád rybařil. Kromě toho hráli tenis, basketbal nebo v zimě jezdili na saních. Při jednom rychlém sjezdu na saních z vrcholu za Aspenem si manželka prezidenta Bushe zlomila nohu.

V letech 1989 až 1993 v Camp Davidu občas pobýval také viceprezident Quayle se svou rodinou. Ke konci svého úřadu prezident Bush umožnil, aby v Camp Davidu pobývali také někteří déle sloužící členové jeho administrativy v době, kdy on sám v Camp Davidu nebyl.

Camp David oslavil během Bushova prezidentského úřadu padesát let své existence. Prezident a jeho manželka měli velmi dobré vztahy s pracovníky tábora, které přerostli dokonce v přátelství. Při poslední návštěvě Camp Davidu 18. ledna 1993 prezident Bush tento vztah vyjádřil slovy: "My jsme vás nikdy nepovažovali za služebnictvo. Jste pro nás rodina, přátelé."
 

Týden po převzetí svého úřadu v lednu 1993 prezident Clinton pozval celou vládu a déle sloužící pracovníky administrativy Bílého domu na víkendovou poradu. Využil této příležitosti, aby se seznámil s pracovníky své administrativy a prohlédl si Camp David.

Prezident Clinton nebyl častým návštěvníkem v Camp Davidu, ale rád sem jezdil si odpočinout. Kdykoliv přijel na víkend, zúčastnil se nedělní ranní bohoslužby. Během víkendových návštěv se svou rodinou zde navštěvoval bohoslužby, na nichž si rád zazpíval s místním pěveckým sborem.

Poprvé se svojí rodinou přijel Clinton na Den díkůvzdání. Clintonova rodina do Camp Davidu přijela s nejbližšími přáteli na tradiční večeři. V následujících letech tuto tradici Clintonovi opakovali.

Během Clintonova působení v prezidentském úřadě byly odhaleny určité rozpory s financováním jeho prezidentské kampaně. Bílý dům vydal jen mlhavá prohlášení. V letech 1993 až 1996 se Clinton setkal v Camp Davidu s asi 900 lidmi a během let 1999 až 2000 pak s asi 400 lidmi. Mezi těmito lidmi byla řada významných osobností, včetně herečky Jane Fonda.

Bill Clinton využíval Camp David podobně jako jeho předchůdci pro důležitá politická jednání a vrcholné schůzky, jako tomu bylo v závěru jeho úřadu 23. července 2000, kdy zde jednal izraelský premiér Ehud Barak s palestinským představitelem Jásirem Arafatem o sporných otázkách před vznikem samostatného Palestinského státu. Ani po několika dnech jednání nebylo úspěšné. Arafat tehdy prohlásil: "Nutíte mne, abych podepsal svůj rozsudek smrti". Cokoliv izraelský předseda Barak palestinskému vůdci nabídl, nebylo dostačující. O několik týdnů později se napětí mezi Izraelem a palestinským územím znovu zvýšilo. Řada sebevražedných teroristických útoků dodnes brání dosažení jakýchkoliv mírových dohod.

Poslední návštěvy v Camp Davidu na Nový rok se s Clintonovou rodinou zúčastnil také bratr Hillary Clintonové Hugh Rodham a bratr prezidenta Clintona Roger Clinton.
 

Prezident George W. Bush navštívil Camp David již několikrát v době, kdy prezidentem Spojených států byl jeho otec. Nejvíce vzpomíná na návštěvy Camp Davidu o vánocích se svým otcem a celou rodinou včetně jeho čtyř synů a jedné dcery. Rodina ozdobila stromek a společně s personálem předávala dárky dětem. George W. Bush také vzpomíná, jak jeho otec zpřístupnil celý tábor pro odpočinek, rekreaci a zasedání vlády a jeho poradců.

23. února 2001 prezident George W. Bush navštívil poprvé Camp David se zahraničním představitelem, jímž byl britský ministerský předseda Tony Blair. Diskutoval s ním zde o situaci v Iráku, v Severním Irsku a dalších zahraničně politických otázkách.

Prezident Bush přislíbil, že nebude poskytovat sponzorům své prezidentské kampaně ubytování přes noc ani v Bílém domě ani v Camp Davidu. Do května 2001 prezident Bush ubytoval v Camp Davidu celkem 76 hostů. Mezi tyto hosty patřila jeho rodina, britský ministerský předseda Tony Blair s manželkou Cherie, vicepresident Richard Cheney, ministr obrany Donald Rumsfeld, nejvyšší soudce John Ashcroft, ministr vnitra Norton, ministr zemědělství Venernan a další.

25. května 2001 prezident Bush nechal slavnostně vysvětit táborovu kapli jako jeho otec před deseti lety.

V neděli 24. června 2001 se v Camp Davidu prezident Bush setkal s ministerským předsedou japonské vlády Koizumim a hovořil s ním o potížích japonské ekonomiky.

Odkazy:

[X1]Camp David.

[X2]History of Camp David.