V odborném časopise Fallacia pro Novou vědu byl nedávno publikován článek M.A. Tláka, hodnotící pokrok jedné spekulativní teorie, jíž řada odborníků považuje za možného kandidáta na teorii všeho a ničeho.

Teorie čudu vznikla na Univerzitě Ostrovů svatého Dyndy původně jako matematicko-fyzikální pokus teoreticky vysvětlit jednu z klíčových vlastností hmotného i duchovního vesmíru. Díky neuvěřitelnému úsilí pracovníků i studentů Univerzity se teorie postupně dostala do povědomí široké ostrovní veřejnosti. Velmi dobře prodejné knihy a dnes také webovské stránky vysvětlují problematiku této teorie každému, kdo o ni projeví zájem. Na Ostrovech svatého Dyndy probíhají odborné programy s cílem seznámit učitele středních škol s touto teorií tak, aby ji mohli vysvětlit svým studentům.

Nejsilnějším argumentem ve prospěch teorie čudu je fakt, že je prvním pokusem o sjednocení hmotného a duchovního světa. Jiné teorie se potýkají s koncepčním rámcem vědomí, jež se snaží vysvětlit pouze pojmovým aparátem moderní fyziky.

Teorie čudu vedla k řadě nových matematických výsledků. Její koncept "hyper-asymetrie" vedl k novým výsledkům v algebraické topologii a otevřel novou, fascinující a hlubokou oblast moderní matematiky. Řada teoretiků v teorii čudu objevila matematickou krásu fascinujících asymetrií, s níž se dnes díky počítačovým simulacím může seznámit i laická ostrovní veřejnost.

Bohužel, výsledky teorie čudu v oblasti experimentů lze nejlépe vystihnout výrokem Wolfganga Pauliho, že "nejsou dokonce ani chybné". Teorie čudu nejenže neučinila žádné předpovědi jevů v oblasti dnes dostupných vzdáleností, ale dosud neučinila vůbec žádné uspokojivé předpovědi. Její ověření vyžaduje výstavbu tzv. "asymetrického praku", jehož velikost mnohonásobně přesahuje technické a finanční možnosti ostrovanů. Dokonce i v případě, že by se takový "asymetrický prak" podařilo sestrojit, teorie čudu je schopna nabídnout pouze kvalitativní předpovědi týkající se sjednocení hmotného a duchovního vesmíru.

Tato situace pochopitelně vede některé představitele Ostrovů svatého Dyndy k otázce, zda teorie čudu je vůbec vědeckou teorií. Dosud teorii čudu nelze potvrdit ani vyvrátit žádným myslitelným experimentálním výsledkem nebo pozorováním. Není dokonce jasné, zda existuje nějaký možný další teoretický rozvoj, který by teorii čudu umožnil falsifikovat (vyvrátit nebo potvrdit).

Jedním z argumentů zastánců teorie čudu je její matematická "elegance" a "krása". V této souvislosti nelze než připomenout jiný Pauliho výrok. Wolfgang Pauli byl rozčilen Heisenbergovým tvrzením, že kromě několika detailů vytvořil krásnou sjednocenou teorii. Pauli zaslal svým přátelům pohlednici obsahující prázdný obdélník s textem "Toto je důkaz světu, že mohu malovat jako Tizian. Pouze technické detaily chybí." Pokud pomineme estetické argumenty, musíme si položit otázku, proč prakticky všichni vědci Ostrovů svatého Dyndy se teorií čudu zabývají. Jeden z jejích odpůrců tuto teorii popsal jako "pouhou hru".

Absolventi Univerzity ostrovů svatého Dyndy, postgraduální studenti a mladí pracovníci Univerzity jsou pod silným tlakem trhu práce. Představa, že by začali pracovat na neotestované nové myšlence, která může být ostrovním výzkumem záhy vyvrácena, pro ně představuje nejrychlejší cestu k profesionální sebevraždě. Řada vědců Univerzity v teorii čudu nevěří, ale přesto na ní dále pracuje. Intelektuálně jsou motivováni tím, že mezi předními zastánci teorie čudu je také Ostrovní Génius. Profesně jsou zase motivováni tím, že potřebují kvalifikovanou práci, získávat granty na její podporu, účastnit se vědeckých konferencí a být součástí univerzitního společenství.

Proti teorii čudu ale vzrůstá odpor racionálně smýšlející ostrovní veřejnosti. Ostrovní ekonomika se odedávna potýkala s problémy omezených zdrojů surovin a energie. V současnosti se k těmto problémům přidávají problémy ekologické, kdy globální změny klimatu ohrožují samotnou existenci Ostrovů svatého Dyndy. Mohou si proto ostrované dovolit vynakládat finanční prostředky na výzkum, který dosud nevede k žádnému cíli? Neměli by vědci Univerzity spíše řešit celospolečenské a globální problémy?

Lze namítnout, že základní výzkum je pro pokrok společnosti klíčový. Ve 20. letech 20. století jistě nikdo nebyl přesvědčen o praktickém významu kvantové mechaniky. Bez kvantové mechaniky by ale nedošlo k ohromnému rozvoji chemie, biologie a medicíny. Bez kvantové mechaniky by neexistovala globální ekonomie, která využívá výsledků revoluce v elektronice a ve výpočetní technice. Vznik kvantové mechaniky od základů změnil náš svět se všemi přínosy a riziky vědecké revoluce.

Každý vědec má nezpochybnitelnou akademickou svobodu si zvolit v rozumných mezích předmět své vědecké práce. Kritické myšlení vědců zhodnotí, zda jeho práce je přínosem a zda v ní bylo dosaženo teoretického nebo praktického pokroku. Kvalitu vědeckého výzkumu neurčuje zisk nebo praktické výsledky. O vědě nemohou rozhodovat lidé, kteří s vědou nejsou profesně spjati. Je známa řada příkladů, kdy zdánlivě neužitečný základní výzkum později vedl ke klíčovým praktickým výsledkům.

Na druhé straně věda alespoň v oblasti základního výzkumu, je a musí být financována státem, tedy z daní ostrovanů. Zřejmě se proto objeví vojenské, obchodní a politické tlaky, které budou vědce nutit k utajování svých vědeckých výsledků jako cenného zboží. Cena takového zboží pak rozhodne, zda předmět výzkumu bude vládou Ostrovů svatého Dyndy podporován. Armáda, vláda, sponzoři, firmy a obchodníci budou vědce tlačit k řešení konkrétních praktických úkolů, u nichž lze očekávat v blízké budoucnosti zisk nebo prospěch. Základní výzkum, který se zabývá obecnou povahou hmoty, života a vědomí, bude na Ostrově svatého Dyndy zatlačen do pozadí nedostatkem finančních zdrojů.

Tento směr vývoje je nebezpečný. Základní výzkum je zdrojem hlubokého poznání a znalostí, které se později často zúročují v aplikacích. Největší objevy bývají nečekaným a překvapivým důsledkem základního výzkumu.

V současné době tedy vláda a představitelé Univerzity Ostrovů svatého Dyndy stojí před závažnou otázkou: podporovat nadále teorii čudu jako základní výzkum nebo se obrátit raději k řešení závažných ostrovních problémů? Pokud dojde k výstavbě finačně nákladného "asymetrického praku" pro ověření teorie čudu, nepůjde nakonec celý ostrov se svojí ekonomikou a ekologií do čudu?