Nedávno byl v odborném časopise Fallacia pro Novou vědu publikován článek o výsledcích výzkumu základů matematiky (P.A. Tlák et al., "On trivial basics of mathematics", Fallacia 12, 66 (2001)). Původně krátká souhrnná zpráva vyvolala značnou reakci čtenářů jak z laické tak z odborné veřejnosti. Pro čtenáře, kteří dosud neměli možnost se s článkem seznámit, uveďme v krátkosti jeho ústřední (a jedinou) naprosto brilantní myšlenku:

1 + 1 = 2.

Redakce časopisu Fallacia kvůli nedostatku místa na svých časopisu nás požádala o publikování některých názorů čtenářů.

Čtenář D.P. odmítá autorův předpoklad, že za touto soustavou jazykových znaků je něco, k čemu lze uvedené tvrzení vztáhnout a opodstatnit tak pravdivost jeho obsahu. Nelze totiž nakreslit jasnou dělící čáru mezi skutečností a výše uvedenými jazykovými symboly. Je třeba si odvyknout, že můžeme zjistit skutečný význam obsažený v uvedené myšlence, protože zde zůstává "volná hra významu". Uvedený vztah totiž skýtá další souvislosti, vzájemné vztahy a kontexty, takže může nést další významy.

Čtenář A.R. je zděšen tím, že svět i samotného člověka lze redukovat na atomické symboly a jejich vzájemné souvislosti. Chápe to jako ponížení, kdy člověku je odebrána jeho výjimečnost a jedinečné postavení ve vesmíru. Podle jeho názoru každá vyšší struktura má vlastnosti, které jsou pro ni jedinečné a nelze je odvodit na základě studia struktur nižších.

Naopak čtenář T.R. se čtenářem A.R. nesouhlasí. Není důvodu totiž nevěřit, že biologická látka není nic jiného, než jistým způsobem organizovaný shluk molekul a atomů. Není důvodu si myslet, že atomy a molekuly jsou složeny z něčeho jiného, než z elementárních částic. A není důvodu se domnívat, že za fyzikou nestojí matematika se svými základními zákony.

Čtenář M.R. tvrdí, že postup autora článku je správný. Vědci mají vysvětlení vždy hledat na nejnižších úrovních teoretického popisu, tedy nakonec v samotné matematice. Přírodní dění probíhá bez účasti "metafyzických příčin" a vesmír se skládá z jediné "substance" s neoddělitelnými atributy hmoty, pole a energie. Není v něm tedy místo pro Boha.

Čtenář J.J. ale připomíná, že autorova hlavní myšlenka je svým způsobem krásná. Odkud se však bere ona vrozená touha po věcech, které pro nás mají estetický význam? Pokud nevezmeme v úvahu Tvůrce Jehovu, který nám tyto hodnoty vštípil, když nás stvořil, nenajdeme na tuto otázku uspokojivou odpověď.

Čtenář H.P. si pochvaluje, že autorova hlavní myšlenka nebere ohled na mravní zásady, ale soustřeďuje se pouze na cíl, na co nejrychlejší dosažení vítězství. Hovoří do duše lidu a širokých vrstev obyvatelstva a jejím cílem je strhnout masy. Je dostatečně vypočítává, aby otevřela vrátka do duše davu. Masa, lidové vrstvy se nemohou spokojit s domněle duchaplnými nápady. Lidem je třeba neustále opakovat stále tutéž věc různými způsoby. Závěry musí být stejné bez ohledu na to, jakými cestami se k nim dospělo.

Čtenář D.U.B. se domnívá, že autor článku dosud nepochopil Tvůrčí dílo, jehož vývoj probíhá ve čtyřech dobách, které se rytmicky opakují. Autorova hlavní myšlenka je neúplná, protože vyjadřuje jen dobu dostředivou a odstředivou, a nikoliv také dobu klidu a dobu ohně, které dohromady tvoří všechna znamení zvěrokruhu. Nyní vstupujeme do znamení Vodnáře, které je počátkem odstředivé doby. Tato doba nám nabízí možnost velkého pochopení a snad více možností přiblížit se pravdě. Záleží jen na lidech, jak a kdy přijmou nové názory a jak rychle dokážou odhodit stará učení, jakým je mimo jiné také autorův článek.

Čtenář K.M. připomíná, že autor článku má přesně stanovený cíl a úpornou snahu tohoto cíle dosáhnout. Namísto spousty zbytečných informací si klade za cíl být úspěšný. Zmíněná hlavní myšlenka článku mění náš styl, zvyky a získanou energii do hmatatelných výsledků. Bez stanovených cílů totiž nelze dosáhnout úspěchu, protože ho nemáme definován. Nezáleží na tom, co děláme jen občas, protože jen vytrvalá snaha má význam. To, kým se stáváme a kam směřujeme, je určeno našimi rozhodnutími, která utvářejí náš osud. Konečně čtenář dodává, že autor článku jasně pochopil základní pravidlo úspěchu: nikdy neztrácejte více než 10 procent svého času přemýšlení nad problémem, ale nejméně 90 procent času věnujte jeho řešení.

Čtenář P.K. uvádí, že s řadou stanovisek ostatních čtenářů nesouhlasí, protože se jedná o nepodložené hodnocení situace pomocí účelově vybraných faktů. Uvedená stanoviska mají za cíl zamlžovat skutečný stav věcí a odvést pozornost od systémového řešení. Rozhodně protestuje proti šíření takových dezinformací a důrazně žádá redakci o okamžité stažení těchto komentářů. V opačném případě zváží trestní oznámení na redakci za šíření poplašné zprávy.

Čtenář H.N. zmíněnou hlavní myšlenku článku rozhodně odmítá, protože hierarchie ve společnosti je přirozeným pořádkem a všechny myšlenky sociální rovnosti jsou nebezpečné. Základem společnosti musí být individuální hrdinství, přísný vůdčí princip, vlastní obětavost, disciplína a osobní odvaha. Zvítězí silnější a to je ten nejrozumnější řád. Kdyby tomu bylo obráceně, nevzniklo by vůbec nic. Když se nepřizpůsobíme přírodním zákonům a neprosadíme se právem silnějšího, tak nás jednoho dne sežere dravá zvěř a později sežere dravou zvěř hmyz a nakonec zůstanou mikroby.

Čtenářka Z.O. se zabývá formální stránkou zmíněného článku. Uvádí, že podle paragrafu 5 předpisu 227/2000 Sb., Zákona o elektronickém podpisu, autor článku zřejmě porušil povinnost podepisující osoby, neboť nezacházel s prostředky i s daty pro vytváření zaručeného elektronického podpisu s náležitou péčí tak, aby nemohlo dojít k jejich neoprávněnému použití.

Čtenář K.K. uvádí, že před necelými sto lety Albert Einstein otevřel svojí teorií relativity obrovský prostor myšlení tím, že mocninou rychlosti světla popřel fyzikální realitu této rychlosti a tím posunul hranici poznání ke zpracování času. Uvedený závěr dr. P.A. Tláka je pouze lineární. Zápisem na přímce není kruhová rozhodovací funkce zřetelná a vhodnější zápis této cyklické funkce je v rozích šestiúhelníku. Východní kultury mají pro logiku kruhu svou grafickou podobu kruhu se vzájemným působením opačných vlivů jin a jang.

Konečně čtenář P.M. ostře kritizuje autora článku za přílišnou vulgarizaci publikovaného závěru, který snadno plyne z jednoduchého vztahu

exp(i.p) + 1 = 0

K uvedeným komentářům čtenářů autor P.A. Tlák dodává, že na tomto světě mohou být jen blázni šťastni a plni radosti. Autor dále píše: "Zvolil jsem si bláznivost s její radostí, blažeností a tancem; vy jste si zase vybrali rozumnost a její bídu, trýzeň a peklo - naše volby jsou různé. Buďte si tedy rozumní a ponechte si své utrpení; mně ale ponechte mou pošetilost. Nebuďte tím dotčeni; ani já se necítím uražený - na světě je tolik rozumných lidí, ale mě to neuráží."