Hlavním alkaloidem tabáku je nikotin. V průběhu 90. let 20. století se v odborných časopisech objevily studie dokumentující souvislosti mezi kouřením tabáku a Alzheimerovou chorobou, Parkinsonovou nemocí a ulcerózní kolitidou. Kouření tabáku je v některých případech prospěšné také pro schizofreniky a pacienty s Tourettovým syndromem. Tyto výsledky vyvolaly někdy rozporuplné názory na kouření a vedly k rozsáhlejšímu studiu mechanismů působení nikotinu na lidský organismus.

Nikotin tvoří jen jednu z asi 4700 chemických sloučenin, které jsou obsaženy v cigaretovém kouři. Prokazatelně je však hlavní farmakologicky aktivní látkou. Čistý nikotin nemá žádné známé kancerogenní důsledky.

Studium mozků zemřelých pacientů s Alzheimerovou chorobou prokázalo snížení vazebních míst pro nikotin až o 70 procent ve srovnání s mozky stejně starých zdravých osob. Pro Alzheimerovu chorobu je typická postupná ztráta kognitivních funkcí. Pacient postupně ztrácí schopnost rozpoznávání předmětů, osob a okolí, trpí poruchami paměti, ztrácí orientaci dokonce v bezprostředním okolí, není schopen přijímat nové informace. Tyto poruchy zřejmě souvisí s degenerací cholinergních neuronů a narušením funkce nikotinových acetylcholinových receptorů (nAchR). Pro zlepšení rozpoznávání se někdy využívají inhibitory acetylcholinesterázy, enzymu, který se podílí na odbourávání acetylcholinu. Takto ale nelze Alzheimerovu chorobu léčit. Terapeutické metody, které by vedly ke stimulaci nebo dokonce k regeneraci funkce cholinergních neuronů, jsou dosud nenaplněnou nadějí miliónů nemocných.

Výsledky zkoumání účinků nikotinu na funkce mozku různých laboratorních zvířat jsou zatím zlomkovité. Zjistilo se např., že potkani, jimž je podáván nikotin, vykazovali ve vodním bludišti statisticky lepší výsledky než potkani bez nikotinu. Nikotin podporuje produkci neurotransmiteru glutamátu v čelním laloku mozkové kůry a zlepšoval pozornost a pracovní paměť potkanů.

Za důležité centrum paměti a učení je považován hipokampus. Nikotin u kuřat urychlil v hipokampu synaptický přenos a tím přenos informace.

Nikotin může zvýšit pozornost a zlepšit proces ukládání informací také u lidí, jak prokázaly testy s aplikací nikotinu pomocí náplastí nebo podkožních injekcí. Nikotin průkazně zvyšuje pracovní paměť, vizuální pozornost a dlouhodobé vizuální vnímání. Výrazně zkracuje počet omylů a zkracuje reakční dobu. Podávání nikotinu pacientům s Alzheimerovou chorobou u nich zlepšilo výše uvedené schopnosti, ale neovlivnilo dlouhodobou paměť.

Dlouhodobé užívání nikotinu způsobuje závislost podobnou závislosti na alkoholu, amfetaminu, kokainu nebo heroinu. Nikotin stejně jako heroin má některé pozitivní účinky, od subjektivních až po fyziologické. S nikotinem souvisí větší soustředění, ovšem jen při malé dávce. Při větším množství dochází naopak k útlumu.
 

Ve 40. letech 20. století výrazně stoupl výskyt rakoviny plic, do té doby vzácného onemocnění. Byly proto zahájeny dvě velké epidemiologické studie, přičemž britská studie se snažila původně prokázat souvislost mezi rakovinou plic a asfaltováním silnic. Roku 1950 byly publikovány výsledky obou studií, které jednoznačně prokázaly, že rakovina plic souvisí s kouřením.

Dnes víme, že většina kuřáků nezemře na rakovinu plic (přestože asi 90 procent onemocnění rakovinou plic je zaviněno kouřením), ale na kardiovaskulární choroby, zejména na infarkt myokardu, a to především ve středním věku.

Kouření se podílí 20 až 25% na výskytu kardiovaskulárních onemocnění, asi 30% na nádorových onemocněních a asi 75% na chronických plicních onemocněních, jako je bronchitida.

V důsledku kouření v České republice zemře asi 22 000 lidí. Většina těchto lidí umírá ve středním věku (tj. 35 až 65 let).

Negativní působení kouření výrazně převažuje. Od roku 1950 bylo publikováno asi 60 tisíc prací, které popisují nebezpečnost kouření. Pro tabákový průmysl jsou nesmírně cenné práce, které poukazují na některé pozitivní účinky kouření. Ve Spojených státech amerických byl lékař, který je kuřákem, oceněn na několik stovek tisíc dolarů, protože ovlivňuje své pacienty. Řada lidí se totiž domnívá, že pokud kouří jejich lékař, je kouření jistě zcela neškodné, protože jejich lékař "to přece musí vědět".

Vykouření 1000 tun tabáku (asi 1 miliardy cigaret) způsobuje ročně 230 onemocnění a 200 úmrtí na nádorová onemocnění, 440 onemocnění a 330 úmrtí na kardiovaskulární choroby (nemoci srdce a cév), 130 onemocnění a 50 úmrtí na cévní onemocnění mozku, 190 onemocnění a 70 úmrtí na chronické nemoci plic a průdušek.

Z 1000 tun tabáku mají výrobci zisk 2,6 miliónu dolarů ročně. Naopak náklady zaviněné předčasným úmrtím kuřáků dosahují 13,2 miliónu dolarů, přímé náklady na nemocnost kuřáků dosahují 11 miliónů dolarů a nepřímé náklady na nemocnost kuřáků dosahují 5,6 miliónů dolarů ročně. Celková ztráta tedy činí 27,2 miliónu dolarů ročně.

V České republice zemře každým rokem v důsledku vraždy asi 300 lidí, v důsledku sebevraždy 1300 lidí, v důsledku dopravní nehody 1400 lidí, v důsledku ostatních úrazů asi 2100 lidí, v důsledku užívání drog méně než 50 lidí. V důsledku kouření zemře ročně 22 000 lidí.

Kouření se během několika let stane předním zabijákem na této planetě. Je vskutku neuvěřitelné, jak jsme schopni tento fakt jako společnost a jako jednotlivci ignorovat.

Literatura:

[1] Strunecká, Anna - Patočka, Jiří: Nikotin: jed nebo lék? Vesmír 4/2000, roč. 79 (130), str. 204 - 206

[2] Králíková, Eva - Kozák, Jiří T.: Kouřit nebo nekouřit. Co se vyplatí - a komu? Vesmír 4/2000, roč. 79 (130), str. 206 - 208