V roce 1974 byl založen Worldwatch Institute ve Washingtonu. Tento institut analyzuje údaje z mnoha oblastí a zaměřuje se na vztah mezi globální ekonomikou a životním prostředím. Pracovníci institutu jako první upozornili světovou veřejnost na globální oteplování Země, nedostatek palivového dřeva, půdní erozi, celosvětový nedostatek pitné vody, zhroucení mořského rybolovu a na ekologické katastrofy v zemích střední a východní Evropy.

18. listopadu 1982 bylo vydáno prohlášení pro tisk, ve kterém Unie angažovaných vědců (the Union of Concerned Scientists) [X13] varuje lidstvo. Toto prohlášení tehdy podepsalo 1575 vědců z 69 zemí a bylo zasláno všem předsedům vlád všech zemí.

Lidské bytosti a příroda, která je obklopuje, směřují ke kolizi. Lidská činnost způsobuje vážné a mnohdy nenávratné poškození životního prostředí a zdrojů kritického významu. Pokud nebude uplatňována kontrola, mnohé současné praktiky ohrozí budoucnost, jakou bychom si přáli pro lidskou společnost a rostlinnou a živočišnou říši. Mohou změnit živý svět natolik, že nebude možné udržet život v podobě, v jaké ho známe. Abychom předešli katastrofě, k níž vede současný vývoj, je nutné uskutečnit zásadní změny.

Životní prostředí trpí nesmírnou zátěží:

Atmosféra. Úbytek ozónu ve stratosféře nás ohrožuje zvýšením intenzity ultrafialového záření dopadajícího na Zemi, které může poškodit nebo zničit mnohé formy života. Znečištění přízemní vrstvy vzduchu a kyselé deště již způsobují rozsáhlé škody na zdraví lidí, lesů a zemědělských plodin.

Vodní zdroje. Bezohledné využívání omezených zdrojů spodní vody ohrožuje výrobu potravin a jiné systémy životně důležité pro lidstvo. Vysoká spotřeba povrchové vody má za následek její nedostatek v asi 80 zemích, v nichž žije 40 % světové populace. Množství vody, které je k dispozici, je dále snižováno znečišťováním řek, jezer a spodních vod.

Oceány. Ničivé zatížení vody v oceánech je vážné, a to zejména v pobřežních oblastech, které jsou největšími světovými producenty rybího masa. Celkový úlovek mořských ryb v současné době dosáhl nebo již překročil maximální udržitelnou hranici. Některé rybolovné oblasti již ukazují známky kolapsu. Řeky, zanášející do moře ohromná množství erodované půdy, přinášejí s sebou také průmyslové, komunální a zemědělské odpady, z nichž některé jsou toxické.

Půda. Rozšířeným průvodním jevem současné praxe v rostlinné a živočišné výrobě je ztráta úrodnosti, která má za následek opouštění půdy. Od roku 1945 došlo k degradaci 11 % rozlohy obdělávané půdy, což je více, než činí dohromady území Indie a Číny. V mnoha částech světa klesá produkce potravin na jednoho obyvatele.

My, podepsaní přední členové světového vědeckého společenství, tímto varujeme celé lidstvo před tím, co leží před námi. Má-li se předejít rozsáhlému zbídačení lidí a nenávratnému poškození našeho společného domova na této planetě, je zapotřebí uskutečnit zásadní změnu ve správě naší Země a života na ní.

Paralelně je třeba se zabývat pěti vzájemně propojenými oblastmi:

1. Aby se obnovila a ochránila integrita systémů, na nichž závisí náš život, musíme zavést kontrolu všech činností poškozujících životní prostředí.

Tak na příklad je nutný přechod z fosilních paliv na méně škodlivé obnovitelné zdroje energie, aby se omezila emise plynů vytvářejících skleníkový efekt a znečišťujících vzduch a vodu. Přednost musí být dána vývoji zdrojů energie, které odpovídají potřebám zemí třetího světa, tedy zdrojů menšího rozsahu se snazším zaváděním.

Musíme zastavit ubývání lesních porostů, poškozování a ztráty zemědělské půdy a vymírání suchozemských i mořských druhů rostlin a živočichů.

2. Musíme účinněji využívat zdroje, které mají rozhodující význam pro blaho lidstva.

Prioritní význam musíme věnovat účinnému využití energie, vody a ostatních materiálů, včetně rozšiřování konzervačních a recyklačních postupů.

3. Musíme stabilizovat počet obyvatel. Bude to možné jen tehdy, uvědomí-li si všechny národy, že předpokladem k tomu je zlepšení sociálních a hospodářských podmínek a uplatnění účinného a dobrovolného rodičovského plánování.

4. Musíme omezit a v konečném výsledku vymítit chudobu.

5. Musíme zajistit stejná práva obou pohlaví a zaručit ženám právo na rozhodování v otázkách reprodukce.

Největšími současným znečišťovateli na světě jsou vyspělé země. Má-li být snížena poptávka po zdrojích a zmenšeno zatížení životního prostředí, musí tyto země podstatným způsobem snížit dosavadní nadbytečnou spotřebu. Vyspělé země mají povinnost poskytovat rozvojovým zemím pomoc a podporu, protože pouze ony mají ke splnění této úlohy potřebné finanční prostředky a technické předpoklady.

Přijetí této povinnosti není altruismem, ale osvíceným jednáním ve vlastním zájmu: všichni máme, bez ohledu na stupeň průmyslové vyspělosti, pouze jeden záchranný člun. Dojde-li ke globálnímu poškození biologických systémů, budou tím postiženy všechny země. Žádná země se nemůže vyhnout konfliktům vznikajícím v důsledku tenčících se zdrojů. Nestabilita podmínek životního prostředí a ekonomických poměrů může navíc vyvolat hromadnou migraci, jejíž nevypočitatelné důsledky se dotknou jak vyspělých, tak rozvojových zemí.

Vyspělé země si musí uvědomit, že poškozování životního prostředí je pro ně jednou z nejvážnějších hrozeb, a že snahy o její znevážení budou smeteny, jestliže jejich obyvatelé budou jednat nekontrolovaně. Největším nebezpečím pro tyto národy je, že uvíznou v pasti zhoršené kvality životního prostředí, chudoby a neklidu, který vyústí ve společenský a ekonomický kolaps a zkázu životního prostředí.

Předpokladem úspěchu v tomto celosvětovém snažení je podstatné omezení násilí a válek. Prostředky dnes vynakládané na přípravu a vedení válek přesahují ročně jeden trilión dolarů - budou velmi potřebné pro splnění nových úkolů a měly by být převedeny na řešení nových problémů.

Je zapotřebí uplatnit nová etická pravidla - nový přístup k převzetí odpovědnosti za péči o nás samotné a o Zemi. Musíme si uvědomit omezené možnosti Země zajistit nás. Musíme si být vědomi její křehkosti. Nesmíme dopustit, aby byla nadále pleněna. Tato etika musí motivovat silné hnutí, které přesvědčí váhající vůdce, váhající vlády a samotné váhající lidi uskutečnit potřebné změny.

Vědci vydávající toto varování věří, že poselství se dostane do rukou lidí celého světa a že na ně zapůsobí. Potřebujeme pomoc mnoha lidí.

Žádáme o pomoc světové společenství vědců v oblasti přírodních, společenských, ekonomických a politických věd.

Žádáme o pomoc vedoucí představitele obchodu a průmyslu.

Žádáme o pomoc vedoucí představitele církví.

Žádáme o pomoc všechny národy světa.

Vyzýváme vás všechny, abyste se k nám připojili ke splnění tohoto úkolu. [X13], [15], [20]

D.2.1. Růst počtu obyvatel

Podle odhadů Population Reference Bureau v 7. tisíciletí před naším letopočtem na Zemi žilo asi 10 miliónů lidí. V roce 1950 na Zemi žilo 2,5 miliardy lidí, v roce 1987 5 miliard lidí a v roce 2000 žilo na Zemi více než 6 miliard lidí.

V mnoha částech světa je populační růst tak rychlý, že lidem se nedostávají základní potřeby pro přežití, jako jsou potraviny a pitná voda.

Podle informací Populačního fondu Organizace spojených národů [X17] je růst populace rychlejší, než se předpokládalo. Pokud nebudou provedena účinná populační omezení, na konci 21. století bude na Zemi žít asi 14 miliard lidí. Odhaduje se, že Země bude schopna uživit pouze 10 miliard lidí.

Nedostatek potravin a pitné vody je podle údajů Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky Organizace spojených národů [X18] jednou z příčin odchodu velkého počtu obyvatel z postižených oblastí Afriky a Asie. Situace se bude v následujících letech zřejmě výrazně zhoršovat. [20]

D.2.2. Nezaměstnanost

Moderní technologie průmyslové výroby umožňují produkovat stále více výrobků za stále kratší čas se stále menším počtem pracovních sil. Řadou výrobků je trh nasycen a dochází k nutnému omezování výroby. Tak tomu je například v automobilovém průmyslu.

Výsledky analýzy zpracované Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OECD (Organisation for Economic Co-operation and Development) ukazují, že v zemích východní a střední Evropy je téměř 20 miliónů nezaměstnaných. Tento problém nelze vyřešit uplatněním jediné ekonomické strategie. Ekonomická a sociální opatření jsou ale nezbytná, protože krize na trhu pracovních sil představuje vážnou hrozbu pro další rozvoj demokracie v těchto zemích.

Podle Mezinárodní organizace práce je celosvětový stav na trhu pracovních sil velmi neutěšený. V Latinské Americe dochází k poklesu reálné mzdy a téměř polovina obyvatelstva žije na pokraji chudoby. Ve státech Asie a Afriky se rozšiřuje otrocká práce, zvyšuje se nejen státní dluh ale i zadlužení obyvatel. V průmyslově vyspělých zemích západní Evropy a Severní Ameriky je 33 miliónů nezaměstnaných. V Pákistánu pracuje asi 20 miliónů lidí pouze na splácení svých dluhů.

Představitel společnosti Asea Brown Boweri Ltd. v rozhovoru pro Financial Times uvedl, že podle jeho propočtů podíl průmyslu na celkové zaměstnanosti bude klesat z dnešních 35 % na 25 % během následujících deseti let. Jakmile se Evropa stane jediným společným trhem, nebude možno řadu lidí pracovně využít.

V Japonsku počet nezaměstnaných přesáhl 2 miliony. Japonská průmyslová banka uvedla, že počet pracovních míst se bude trvale snižovat v důsledku strukturálních změn průmyslových společností.

Každý rok umírá na světě v důsledku chudoby 13 až 18 miliónů lidí. Odhaduje se, že celkový počet nezaměstnaných přesáhl 140 miliónů lidí a částečně nezaměstnaných lidí je kolem miliardy.

Ve Spolkové republice Německo bylo v roce 1996 3,6 miliónu evidovaných nezaměstnaných a tento počet se každý rok zvyšuje. Roste počet osob nezaměstnaných po dobu delší než jeden rok.

Nezaměstnanost se stala jedním z nejzávažnějších problémů v průmyslově vyspělých zemích, který se nedaří řešit. Rostoucí počet nezaměstnaných znamená klesající kupní sílu obyvatel, což vede k nadbytečné výrobě, k nutnosti jejího omezení a k nutnému propuštění nadbytečných pracovních sil. Kruh je uzavřen. [20]

D.2.3. Suroviny a odpady

Suroviny, jako jsou kovy, minerální oleje, plyn a uhlí se dnes vyskytují ve značně omezeném množství. Značná část těchto surovin se vrací na skládky a do vody ve formě odpadů a do atmosféry ve formě škodlivých a jedovatých plynů.

Nerostné suroviny se vyskytují v zemské kůře ve značně proměnné koncentraci. V 19. století se těžily ložiska s obsahem mědi vyšším než 4 procenta. Dnes se těží ložiska s obsahem mědi nad 0,5 procenta. Je tedy nutné vytěžit osmkrát více horniny, při jejíž těžbě se spotřebuje osmkrát více energie.

Báňský úřad ve Washingtonu v roce 1993 odhadl, že zásoby mědi vystačí na 33 let, zlata na 21 let, olova má 19 let, zinku na 20 let, cínu na 40 let, niklu na 57 let, manganu na 39 let, rtuti na 43 let a stříbra na 19 let.

Velmi závažným problémem všech vyspělých průmyslových zemí světa jsou odpady, jejich skladování a likvidace. Civilizace se velmi rychle blíží k okamžiku, kdy zásoby nerostných surovin budou zcela vyčerpány a odpady budou vyžadovat více půdy, vody a vzduchu a energie.

Je třeba si ale uvědomit, že odpady byly původně surovinami, na jejichž získání bylo vynaloženo velké množství energie. Lze očekávat, že bude nutné všechny dosud uložené odpady recyklovat. Bude nutné ekonomickými nástroji tvrdě vyžadovat separaci odpadu nejen od průmyslové výroby, ale také od všech obyvatel. Bude nutné výrazně omezit produkci výrobků na jedno použití.

V České republice v roce 1987 bylo vyprodukováno 2,6 miliónů tun komunálního odpadu. Tento odpad je závažným problémem, neboť řada velkých měst má omezený prostor pro jeho skladování. [20]

D.2.4. Zadluženost

Až budou ekonomičtí historikové v budoucnu analyzovat dnešní období, zjistí, že nadměrné hospodářské a ekologické schodky mají podobné kořeny. Jsou výsledkem nedostatku sociální disciplíny, kdy společnost uspokojuje své potřeby na účet budoucích generací.

Zadluženost jednotlivých států začala strmě stoupat v letech 1965 až 1975. Ve stejné době se začaly projevovat závažné problémy životního prostředí. Znečištění životního prostředí pochází z nadměrné průmyslové produkce, která současně vyžaduje více finančních prostředků.

Walter Wittmann je známý tím, že věci nazývá pravými jmény. Nesnaží se být populární, jak dokázal v Curychu v jedné ze sérií přednášek o zákulisí blahobytného státu. Profesor Wittmann postavil na pranýř státní zadluženost, která může dříve nebo později vést pouze k bankrotu.

Podle zprávy Organizace pro výživu a zemědělství FAO (Food and Agriculture Organisation) je hlad a bída největším nebezpečím pro všeobecnou bezpečnost. Podle odhadů FAO na světě trpí 800 miliónů lidí hladem a podvýživou. Hrozí vážné nebezpečí rozsáhlé migrace obyvatel. Milióny uprchlíků opustí státy, které nejsou schopny svému obyvatelstvu zajistit výživu. Očekávaný nárůst světové populace z dnešních 5,8 miliardy lidí na 8,6 miliardy lidí v roce 2025 bude podle odhadů FAO vyžadovat zvýšení produkce potravin o 75 %.

Podle studie Amerického úřadu pro ochranu životního prostředí si ochrana největších amerických měst před klimatickými změnami vyžádá do roku 2100 částky 111 miliard dolarů. Voda z tajících polárních ledovců způsobí ztrátu asi 18000 kilometrů čtverečných půdy v pobřežních oblastech Spojených států. Zvýšení průměrné teploty o několik stupňů v jižních státech Spojených států povede ke snížení rostlinné produkce až o čtvrtinu.

Odhaduje se, že více než 1,1 miliardy lidí v rozvojových zemích má příjem jen kolem jednoho dolaru denně.

Zásobování pitnou vodou a využívání odpadní vody je dosud nedostatečné. Pouze 40 % lidí má odpovídající instalace pro odběr pitné a užitkové vody. Vyřešení tohoto problému do roku 2020 by stálo od 22 miliónů až do 45 miliard dolarů ročně při kupní síle z roku 1990.

The Worldwatch Institute se obává, že v nejbližších 40 letech může dojít k hromadnému nedostatku potravin v zemích Afriky, v Indii a v Číně.

Od počátku 80. let 20. století se většina zemí nachází ve stavu rostoucí zadluženosti. Zadluženost zemí třetího světa vzrostla z 900 miliard dolarů v roce 1982 na 1470 miliard dolarů v roce 1991. Zahraniční zadlužení tak pohlcuje až 40 % hrubého domácího produktu těchto zemí. Zahraniční zadluženost některých afrických zemí je dokonce vyšší než hrubý domácí produkt. [20]

D.2.5. Energie

Konec období zásob fosilních paliv, jako je ropa, zemní plyn a uhlí, lze již předvídat. Přitom závažným klimatickým změnám lze zabránit pouze drastickým omezením spotřeby energie. Ukazuje se jako nutnost pro zachování života na Zemi snížit spotřebu energie v příštích dvaceti letech o polovinu.

Rezervy fosilních paliv jsou vzhledem k rostoucí spotřebě zcela nedostatečné. Spalování fosilních paliv produkuje zplodiny, které závažně znečišťují biosféru.

V nejbližších desetiletích je nutné očekávat naprostý kolaps silniční dopravy založené na vozidlech s benzínovými a naftovými motory kvůli vyčerpání zásob ropy. Existují snahy využít nové zdroje pohonu vozidel, jako je odpadní bioplyn a bionafta. Produkce těchto paliv ale závisí na zemědělské produkci. [20]

D.2.6. Rostlinné a živočišné druhy

Odhaduje se, že každý den vyhyne 50 až 100 rostlinných a živočišných druhů. Pokud bude tento trend pokračovat, během 20 až 50 let vymizí navždy čtvrtina všech živočišných druhů. Na každém rostlinném druhu nebo poddruhu je životně závislých 20 až 30 živočichů. Varování biologů a genetiků ale nejsou vyslyšena. Vzhledem k vyhynutí řady druhů nebude možno v budoucnu zabezpečit lidstvu dostatek potravin.

Podle střízlivých odhadů každý rok vyhyne asi 50 tisíc druhů živočichů v důsledku mýcení deštného pralesa. Tropické deštné pralesy jsou rovněž klimatickým regulátorem a zdrojem kyslíku, kdy absorbují oxid uhličitý, který je důsledkem lidské činnosti. V roce 1996 bylo vykáceno 5,5 miliónu hektarů deštného pralesa. Poslední strom v deštném pralese při současném tempu likvidace by měl být vykácen již za 80 let. Před 30 lety byla celková plocha deštných pralesů více než 16 miliónů kilometrů čtverečných. Dnes je tato plocha poloviční.

Britská organizace EIA (Environmental Investigation Agency) uvedla, že v 21. století dojde k vyhynutí velryb a delfínů, pokud nebude dodržována mezinárodní dohoda o zastavení komerčního lovu těchto mořských savců.

Podle zprávy FAO (Food and Agriculture Organisation) "Světový rybí průmysl a konzervace" by se během následujících 15 let měla ryba jako potravina stát mimořádnou vzácností. Nadměrné kapacity rybářských flotil devastují rybí populaci natolik, že nemá šanci se přirozeným způsobem obnovit. [20]

D.2.7. Půdní fond

Půda vzniká erozí a zvětráváním horniny. Vítr, voda a led jsou hlavními příčinami této eroze. Protože zvětrávání je pomalý proces, půda se tvoří v průběhu desetiletí až staletí.

Bez úrodné půdy si nelze představit zemědělskou výrobu. Přitom tato cenná půda je znehodnocována skladováním jedovatých odpadů, kácením lesů a průmyslovou a bytovou výstavbou.

Podle některých předpovědí v roce 2100 bude ve Spojených státech půda nedostatkovým zbožím. Vzhledem ke zhoršování kvality zemědělské půdy dojde v nejbližších 25 letech ke snížení produkce potravin asi o 25 procent.

Závažným celosvětovým problémem je rozšiřování pouští. Dnes je postiženo více než 100 zemí. Šíření pouští ohrožuje existenci více než jedné miliardy lidí. Asi 69 % z 5,2 miliónů hektarů půdy vhodné k zemědělství je postiženo větrnou erozí a vysycháním. V posledních 20 letech jsme díky pouštím přišli o zemědělskou půdu o rozloze Spojených států amerických. V příštích letech bude muset asi 135 miliónů lidí opustit své domovy kvůli šíření pouště na jejich území. [20]

D.2.8. Ovzduší a podnebí

V řadě světových velkoměst ovzduší obsahuje takové množství škodlivin, že je ohroženo zdraví a někdy život dětí, starších lidí a lidí nemocných srdečními vadami. Atmosféra Země není schopna absorbovat celkové přebytky spalin a tepla. Proto se někteří odborníci domnívají, že by do 50 let mělo dojít k výraznějšímu globálnímu oteplení. Toto oteplení by mohlo výrazně pozměnit charakter dvou globálních systémů atmosférické cirkulace - ENSO (El Niňo Southern Oscillation) a NAO (North Atlantic Oscillation), jejichž podstatou jsou jisté rozdíly atmosférického tlaku nad kontinenty a oceány. Oscilace NAO závisí na rozdílu atmosférických tlaků zhruba nad Jižní Amerikou a Austrálií. Pokud je rozdíl tlaků velký, směrem od Jižní Ameriky vanou monzuny, které přinášejí vláhu do jihovýchodní Asie, Indie a k východnímu pobřeží Afriky. Pokud je rozdíl tlaků malý, větry ztrácejí sílu a srážky padají buď nad pouštními oblastmi And nebo nad oceánem. Monzun zeslábne a Indii postihnou sucha a hlad. [22]

Prakticky všechny státy se shodují, že je nutné zabránit dalšímu poškozování ozónové vrstvy produkcí freonů. Ozónová díra (kdy vrstva ozónu výrazně zeslábne tak, že propouští ultrafialové záření) dnes neexistuje pouze nad zemskými póly, ale také ji lze čas od času pozorovat mimo jiné nad střední Evropou. Přesto se dodnes jednotlivé státy nedohodly na jasných konkrétních krocích. Od druhé světové války se zvýšil v Evropě a Severní Americe výskyt maligního melanomu, zhoubné rakoviny kůže.

Svět je ohrožen stále rostoucími emisemi oxidu uhličitého, který je jedním z plynů způsobujících skleníkový efekt. Produkce oxidu uhličitého byla v roce 1980 asi 18,792 miliard tun, v roce 1990 asi 21,652 miliard tun (pramen: OECD Environmental Data. Compendium 1993). [20]

D.2.9. Doprava

V roce 1992 ve 26 členských státech ECMT (European Conference of Ministers of Transport) zemřelo při dopravních nehodách 80 tisíc lidí a 2,1 miliónu lidí bylo zraněno. Ve Spolkové republice Německo za posledních 30 let zemřelo při dopravních nehodách asi 470 tisíc lidí.

Automobilový průmysl v posledních asi patnácti letech dosáhl velkého pokroku ve snížení spotřeby paliv, omezení emisí a ve zvýšení bezpečnosti vozidel. Počet motorových vozidel neustále stoupá. Dosud ale nebylo nalezeno žádné řešení zásadních problémů silniční dopravy, kterými jsou nedostatek motorových paliv a ohrožení životního prostředí emisemi výfukových plynů.

Existují sice technická opatření k redukci nebezpečných látek ve výfukových plynech, ale neexistuje žádná kontrola celkového růstu spotřeby energie a s ní spojenými skleníkovými plyny.

V roce 1960 bylo vyrobeno asi 9 miliónů automobilů. V roce 1985 bylo vyrobeno 35 miliónů automobilů. V roce 1980 se letecky přepravilo asi 645 miliónů cestujících a letadla urazila celkovou vzdálenost asi 9,36 miliardy kilometrů. V roce 1992 se přepravilo 1,129 miliardy cestujících a letadla urazila celkovou vzdálenost asi 15,45 miliardy kilometrů. [20]

D.2.10. Voda

Zhruba dvě třetiny povrchu Země je pokryto vodou, která je základem života všech organismů. Znečišťování vody, tedy řek, jezer a moří jedovatými látkami pokračuje přes veškerá varování vědců. Pokud nebudou učiněna konkrétní opatření, lze očekávat v nejbližších desetiletích akutní nedostatek pitné vody. Spodní vody jsou znečišťovány průmyslovými hnojivy, splašky a chemickými odpady menších továren.

Podle zpráv Světové zdravotnické organizace WHO (World Health Organisation) umírá ročně 3,2 miliónů batolat a dětí na průjmová onemocnění, která jsou způsobena biologickými patogeny v pitné vodě a v potravinách. Dva milióny lidí umírá ročně na malárii a více než 2 miliardy lidí jsou ohroženy infekčními chorobami z vody.

Podle názorů Světové zdravotnické organizace WHO velmi špatné podmínky pro zásobování pitnou vodou jsou v afrických zemích jižně od Sahary. Více než polovina z 500 miliónů obyvatel těchto oblastí nemá k dispozici čistou pitnou vodu a 344 miliónů lidí se musí obejít bez kanalizace. Situace se výrazně zhoršuje v období sucha. Denně umírá asi 25 tisíc lidí na infekční onemocnění.

Britský mořský biolog John Gray publikoval zprávu, podle níž dochází k vážnému poškození fauny v okruhu asi osmi kilometrů od těžebních zařízení ropy v Severním moři. Pouze v norském sektoru uniklo podle Grayových odhadů v letech 1984 až 1990 více než 100 tisíc tun jedovatých ropných látek.

Brazilská naleziště zlata kontaminují vodu největší světové řeky Amazonky jedovatou rtutí. Rtuť způsobuje onemocnění většiny novorozenců indiánských kmenů žijících ve státě Para.

V posledních třiceti letech byla vybudována většina přehrad a kanálů na středně velkých a velkých řekách. V mnoha uměle zavodňovaných zemědělských oblastech zůstávají různé soli, které snižují kvalitu půdy a zemědělskou produkci.

Podle zprávy publikované ve Washingtonu toxické sloučeniny arsenu, radioaktivního radonu a trihalonmetanů ohrožují zdraví asi 100 miliónů lidí. Asi 30 miliónů lidí používá vodu z vodovodů obsahující významné množství radonu. Odhaduje se, že tento radon je jednou z příčin úmrtí asi 200 lidí ročně. [20]
 

Vidím svět zkázy a beznaděje. Svět, který byl vypleněn. Většina přírodních zdrojů, které měl člověk k dispozici od počátku věků, byla zcela vyčerpána.

Vzduch je otráven. Moře jsou znečištěna. Většina lesů je mrtvá. Snížení lesních ploch omezilo život divokých zvířat v tropických deštných pralesích.

Kdysi majestátná ledový příkrov Antarktidy, kde kry pluly pod modrou oblohou a na němž tučňáci a lední medvědi lovili ryby, se vzhledem k mizivé ozónové vrstvě a vytrvalému slunečnímu záření rychle rozpouští.

Nikdo se nestaral o opuštěný radioaktivní odpad. Krédo zřejmě znělo "Sejde z očí, sejde z mysli".

Zlá ruka člověka poznamenala nesmazatelně vše, na čem spočinou mé oči. Společnost se stala příliš blahobytnou a mrhá vlastním majetkem. Vyhoď staré! Není třeba opravovat. "Nakup nové! Kupuj! Nakupuj!", to byl její válečný pokřik. "Na jedno použití" její krédo.

Byli jste tak pyšní, že jste přistáli na Měsíci. Dostali jste se na Měsíc, ale nenaučili jste se, jak žít na Zemi.

Člověk se stával stále mocnějším. Opanoval vše, nač se podíval. Ovládl a zkrotil přírodu tak, že se stala jeho otrokem. Cožpak nebyl na vrcholku hierarchie přírody? Zcela jistě tomu věřil. Člověk byl nadřazen všemu.

Člověk uvěřil, že je Bohem. Nikoliv však tím Bohem, který stvořil svět. To ne. Byl Bohem, který svět zničil.

Neuvědomili jste si, jakých hrozných skutků jste se dopustili vůči přírodě? Nemysleli jste na vlastní odpovědnost při uplatňování své moci?

Kdo dal vaší generaci právo, aby využila všeho na Zemi pouze pro sebe? Proč jste nemysleli na budoucnost? Jak to, že jste neviděli nebezpečí číhající na ty, kteří přijdou po vás? Nikdy jste se ani na okamžik nezastavili, abyste si uvědomili, jaké účinky bude mít vaše činnost na generace, které přijdou po vás?

Nikdy jste nepřerušili plenění planety, abyste podrobili zkoušce nekonečný řetěz re-akcí, které vyvolaly vaše vlastní akce? A ptejte se, zda jste měli právo, morální povinnost zdevastovat Zemi, na níž nespočetné generace žily po milióny let v míru a ruku v ruce s přírodou?

Byly generace na sklonku dvacátého století skutečně tak moudré, jak si to o sobě myslely? Proč tedy nikdy nepomyslely na budoucnost? Neuvědomily si strašlivé skutky, které páchaly ve jménu pokroku? Byly tak slepé, že si neuvědomovaly moc, kterou vykonávají nad přírodou, aniž by s ní byla spojena jakákoliv odpovědnost?

Jsem ten, kdo se narodil v následných generacích. Moje generace musí žít v řídce obydleném a chmurném světě - ve světě znečištěném. To vše způsobila vaše generace, která vládla mocí, avšak za tuto moc nepřevzala žádnou zodpovědnost.

Jsem hoden politování, že ano? Jsem vaše dítě. Opravdu jsem? [20]
 

V roce 1996 nadace Avenira pro výzkum lidské společnosti (Avenira Foundation for Research of Human Society) vydala knihu Emila F. Smidaka, švédského občana narozeného v Ostravě v roce 1910, která u nás vyšla o rok později pod názvem "Žaluji. Životní prostředí a Smidakovy principy". [20] Kniha je určena především všem učitelům, od mateřských po vysoké školy. Ale je určena také každému z nás.

Emil F. Smidak zformuloval základní principy, kterými by se mělo řídit celosvětové společenství ve vztahu k sobě a k přírodě, aby vůbec přežilo.

Princip Moci a odpovědnosti

Pod pojmem "moc" rozumíme schopnost nebo svobodu řídit člověka, prostředí a podmínku. Pod pojmem "odpovědnost" rozumíme uvědomění si důsledků užití moci, ať již námi samými nebo někým jiným.

Nikdo by neměl mít více moci, než kolik má odpovědnosti. Nikdo by neměl mít více odpovědnosti než moci. Každý, kdo vládne jiným, si musí být jasně vědom toho, že za své činy nese svou odpovědnost. Moc by měli vykonávat pouze ti, kteří jsou schopni nést odpovědnost.

Nést odpovědnost znamená:

•  napravovat škody způsobené vlastními skutky
• přijmout trest za své chyby
• nést důsledky svého jednání

Princip Akce a re-akce

Tento princip se týká vztahu mezi lidmi navzájem, vztahu lidí k živočišné a rostlinné říši, k životnímu prostředí a vesmíru.

Pod pojmem "akce" rozumíme to, co bylo vykonáno - opatření, krok, podnikání, iniciativa. Akce jedince je to, co vykoná nebo také způsob jeho chování. Akcí mohou být slova, ale také mlčení. Akcemi jsou i lidské myšlenky.

Akce jsou tedy jak měřitelné - aktivity, síly, vlivy, tak neměřitelné - myšlenky, postoje, výrazy, gesta.

Pod pojmem "re-akce" rozumíme odpověď, důsledek dané akce. Tato re-akce je současně novou akcí. Tím vzniká nepřetržitý řetězec akcí a re-akcí.

Rozhodující úlohu v našem životě hraje vnímání a interpretace reakcí. Představme si rybáře, který chytá rybu. Ryba se zachytila na háček a rybář ji pomalu vytahuje. Ryba musí trpět, ale nemůže to dát najevo naříkáním, jako pes nebo kočka. Přihlížející lidé obdivují velikost úlovku a nikdo se nad utrpením ryby nepozastavuje. Představme si nyní ale člověka, který na stejný háček s návnadou chytí kočku. Kočce se zachytil háček v krku a hlasitě naříká, až lidem tuhne krev v žilách. Přihlížející lidé budou určitě značně rozlíceni a možná někteří muže fyzicky napadnou. Zcela určitě někdo zavolá policii a muž bude obviněn z týrání zvířat.

Přitom tento muž ale neudělal nic jiného, než rybář, kterému se dostalo uznání a obdivu. Není zde žádný rozdíl ve vlastním jednání, ale reakce je značně rozdílná.

Spojitost obou principů

Akce člověka, jeho skutky, chování a myšlenky, jsou výrazem moci, kterou disponuje. Člověk získává svou moc jednáním.

Následky svých akcí může člověk zjistit pouze studiem všech možných re-akcí. Současně se musí ptát, zda může za své akce nést odpovědnost.

Pokud je princip moci a odpovědnosti použit bez principu akce a re-akce, je vysoká pravděpodobnost, že lidmi bude manipulováno využíváním akce a re-akce. Manipulace je vědomý a cílený pokus ovlivnit lidi, aniž by o tom věděli, často v rozporu s jejich přáním. Pokud je princip moci a odpovědnosti použit s principem akce a re-akce, jsou lidé formováni a postupují ve svém vývoji vpřed.

Každý jedince musí jasně pochopit, že je vystaven řadě akcí, které ho více či méně poznamenávají. Strašným příkladem byl německý nacismus, kdy lidé různými akcemi byli přivedeni k mučení a zabíjení jiných.

Každý stát musí být organizován na základě spravedlnosti, kdy za předpokladu respektování principu moci a odpovědnosti je lidem vždy dovoleno na každou akci dovoleno reagovat. Lidé musí mít možnost reagovat na každou akci ze strany vlády, ať už aktuální nebo zamýšlenou. Tímto způsobem je respektován princip moci a odpovědnosti, protože lidé přijímají odpovědnost pouze za ta řešení, na nichž se sami podíleli.

Lidé ale musí principy moci a odpovědnosti a akce a re-akce respektovat nejen ve vztahu člověka k člověku, ale také ve vztahu k životnímu prostředí. Lidé podnikají řadu akcí, u nichž mohou prokázat, že jejich důsledky jsou jiným lidem prospěšné. Dnes však musí také zjišťovat, zda jejich akce jsou také správné pro přírodu. Některé akce s příznivými důsledky pro jiné lidi mohou mít katastrofální důsledky pro přírodu. A co je katastrofální pro přírodu, je současně katastrofální pro celé lidstvo.

Re-akce přírody na naše akce byly dosud ignorovány. Člověk získal takovou moc, že může zničit celou planetu. A skutečně také tuto planetu zničí, pokud sám nenabude odpovědnosti plynoucí z jeho moci.

"Metus" - pozitivní strach

Ve všech akcích se lidstvo řídí nejen rozumem, ale také strachem. Strach je pocit ohrožení známými nebo neznámými silami. Konvence nám zakazují mít strach a ještě více projevit jej. Na strach se pohlíží jako na synonymum zbabělosti. Existuje však pozitivní strach, jako je strach před přejetím při přecházení silnice. Takový strach je opatrností a opatrnost je výrazem moudrosti.

Opatrnost je tedy pozitivní strach, latinsky "metus". Každá akce člověka je motivována pozitivním strachem. Před několika milióny let bychom viděli, jak se lev, tygr nebo orel se mohli pohybovat beze strachu, protože jejich vyhlídky na přežití byly velké. Člověk měl v konkurenci šelem jen malé vyhlídky na přežití. Neměl sílu lva, ani rychlost gazely. Nemohl létat jako orel. Strach ale člověka donutil nalézt způsoby, jak překonat své nedostatky ve srovnání s ostatními zvířaty.

"Ignotum" - Neznámo

Existují akce a re-akce, které jsme schopni pochopit svými smysli. Je však bezpočet jiných akcí, jejichž příčinu neznáme, nebo nemáme pro ně vysvětlení.

Dnešní člověk, stejně jako prehistorický člověk, je trvale ovlivňován akcemi, kterým nerozumí a neumí je vysvětlit. Akce mohou bez zjevného varování zasáhnout náhle, v podobě katastrof: autonehoda skončí smrtí, nemoc je diagnostikována jako rakovina. Každý den přináší události, které neumíme vysvětlit. Co může člověk udělat, když stojí před akcemi vycházejícími z Neznáma?

Řada lidí pociťuje elementární potřebu kontaktovat sílu, ze které takové akce pocházejí. A proto se modlí. Modlitba je článek mezi člověkem a Neznámem. Ateisté popírají existenci Boha, ale také oni se setkávají s akcemi Neznáma.

Tisíce let se lidé snaží pochopit Neznámo a popsat je různými symboly a koncepty. Lidské reakce na Neznámo jsou tak rozmanité, že ani nejobsáhlejší encyklopedie je nemohou zaznamenat.

Principy moci a odpovědnosti a akce a re-akce získávají svou konečnou podobu až ve spojení s Neznámem. Johan Wolfgang Goethe napsal:

Das schönste Glück des denkenden Menschen ist das Erforschliche erforscht zu haben und das Unerforschliche ruhig zu verehren.

Největším štěstím myslícího člověka je prozkoumání poznatelného a klidné uctívání toho, co prozkoumat nelze. [20]
 

Při pohledu na nějakou katastrofu můžeme jen tušit hloubku utrpení a bolesti, kterou vyvolala. Ve zlomku sekundy se změní celá budoucnost člověka. Jeho tužby se stanou nevyplnitelnými, jeho naděje vyhasnou a jeho představy se již nikdy neuskuteční. Pro mnohé lidi zmizí jejich smysl života.

Katastrofy jsou však také prověrkou charakteru jednotlivce, skupin, kolektivů a národů. Prověří se význam všech sociálních institucí a morálních kvalit jednotlivců. Nejednou v historii se lidé přesvědčili ve velké katastrofě o skutečném charakteru společnosti, v níž dosud žili a v níž věřili. Takové katastrofy jsou pak následovány vlnou beznaděje, nedůvěry, zklamání, často pak anarchie a banditismu.

Katastrofy postihují jakoukoliv společnost, ať je jakkoliv vyspělá a ať má jakékoliv sociální a politické uspořádání. Při nich nezáleží, kdo jaký má názor nebo která politická strana je právě u vlády. Záleží jen a jen na lidech samotných, zda dokáží přes všechny rozpory spolupracovat na záchraně životů a majetku.

Při katastrofě se jasně ukazuje, jak funguje společnost jako celek a jak fungují její součásti. Prověří se, zda lidé mají vztah k organizacím, jak se projevují jejich zásady, kolik problémů a potíží snesou, jak reagují na katastrofu. Důležité je odlišit, co je náhodné a co je typické a zákonité. Zjistí se, jaká je orientace členů společnosti, zda jsou zaměřeni jen do sebe nebo zda jsou ochotni si vzájemně pomoci. Zde nemají význam řeči, projevy, sliby, ale jen a jen konkrétní činy.

Zkušenosti s organizací činností při katastrofě ukazují, kam je třeba se zaměřit při plánování. Již v době příprav na nějakou katastrofu je nutné vytvořit spolehlivý komunikační systém. Nutná je vzájemná koordinovanost činností. Řídící systém je efektivní, pokud se nachází mimo postiženou oblast. Je třeba vyjasnit kritéria pro hodnocení organizační výkonnosti a pro porovnání efektivnosti. Musí se také počítat s nezbytnou improvizací a se značnou pružností během činnosti. Existují také problémy vztahu profesionálů k dobrovolníkům, existují problémy koordinace uvnitř organizace.

Nebezpečí jaderného konfliktu dnes již není tak závažné, jako tomu bylo v době politického rozdělení světa. Přesto existuje řada závažných nebezpečí v podobě ničivých požárů, zemětřesení, výbuchů plynu a chemických látek, chemického zamoření, povodní, tsunami a tajfunů. Stojíme také před závažnými ekologickými katastrofami, pokud lidstvo nezmění své chování k přírodě. Na všechny tyto potenciální katastrofy lidé musí být připraveni. Prvním krokem je vědění.

Literatura:

[1] Dvořák, Josef: Země, lidé a katastrofy. Naše vojsko, Praha 1987.

[2] Nietzsche, Friedrich: Ecce homo. Naše vojsko, Praha 1993, 1.vydání, ISBN: 80-206-0270-4. Z německého orig.: Götzen-Dämmerung, oder Wie man mit dem Hammer philosophiert. Ecce homo: Wie man wird, was man ist. nakl. Walter de Gruyter Co., Berlin 1969 překlad: PhDr. Ladislav Benyovszky, CSc.

[3] Svešnikov, A.A.: Sbírka úloh z teorie pravděpodobnosti, matematické statistiky a teorie náhodných funkcí. SNTL, Praha 1971

[4] Holub, Jiří a kolektiv: AIDS a my aneb Co je třeba vědět o AIDS. Nakl. Grada, Avicenum, Praha 1993 ISBN: 80-7169-068-6

[5] Coveney, Peter; Highfield, Roger: Šíp času. Nakl. Oldag, Ostrava 1995. ISBN: 80-85954-08-7

[6] Marek, Miloš; Schreiber, Igor: Chaotic Behaviour of Deterministic Dissipative Systems. Academia, Praha 1991, Cambridge University Press, Great Britain, 1991 ISBN: 80-200-0186-7

[7] Raup, David Malcolm: O zániku druhů. Nakl. Lidové Noviny, Praha 1995, překlad: Anton Markoš (originál: Extinction: Bad Genes or Bad Luck?, Acta geol. hisp., 16, 1/2, 25 - 33, rok: 1981). ISBN: 80-7106-099-2

[8] Weisner, Ivo: Světlo dávných věků.  Nakl. AOS Publishing, Resslova 40, 400 01 Ústí nad Labem, 1996 ISBN: 80-901919-4-0 (AOS Publishing)

[9] Přehlédnuté souvislosti povodní. Tisková zpráva hnutí Duha, 11. července 1997, kontakt: Jakub Patočka, tel. (05)-42210438, 42212847 Vojtěch Kotecký, tel. (02)-290909

[10] Kukal, Zdeněk: Přírodní katastrofy. Horizont, Praha 1982

[11] Hadač, Emil: Ekologické katastrofy. Horizont, Praha 1987

[12] Musil, Rudolf: Vznik, vývoj a vymírání savců. Academia, Praha 1987

[13] Rejdák, Zdeněk; Drbal, Karel: Perspektivy telepatie. Slavné psychotronické fenomény 20. století. Rozšířené a doplněné vydání. Nakl. Eminent, P.O. Box 298, 111 21 Praha 1. 1995. ISBN: 80-85876-08-6

[14] von Rétyi, Andreas: Kometa století Hale-Bopp. ETC Publishing Praha, 1997. ISBN: 80-86006-28-X. Copyright: Albert Langen, Georg Müller Verlag in F.A. Herbig Verlagsbuchhandlung GmbH, München, 1997

[15] Koukolík, František; Koubský, Pavel: Šimpanz a vesmír. O hvězdách, atomech, životě a vědcích. Vyšehrad, Praha 1998 ISBN: 80-7021-204-7

[16] Sotona, Jan; Kříž, Radek; Vaculovič, Radin: Vodní peklo. Osudy lidí postižených přírodní katastrofou. DUEL s.r.o., Borovanského 2203, 155 00 Praha 5, 1997. ISBN: 80-902324-5-0

[17] Steel, Duncan: Cosmic insurance. What is the chance that there is a large asteroid with our number on it? New Scientists, 3 January 1998.

[18] Vítek, Antonín: Zákeřná planetka středem pozornosti. Horor, který trval jeden den. Vesmír 5/1998, roč. 77 (128). [X14]

[19] Nature 392, 324, 1998.

[20] Smidak, Emil F.: Žaluji. Životní prostředí a Smidakovy principy. Avenira Foundation for Research of Human Society, Haldenstrasse 22, CH-6006 Lucerne, Switzerland. Překlad: Leopold Pospíšil, Ivan Štěpánek. ISBN: 3-905112-09-4

[21] Smidak, Emil F.: Smidak Principles. Avenira Foundation for Research of Human Society, Haldenstrasse 22, CH-6006 Lucerne, Switzerland. ISBN: 3-905112-03-5

[22] Cílek, Václav: Dialog mezi mořem a větrem. NAO: tekutá časomíra severoatlantické oscilace. Vesmír 7/1998, roč. 77 (128). [X14]

[23] Hudec, René: Záblesky gama II. Co by znamenal blízký záblesk gama pro Zemi? Vesmír 5/1999, roč. 78 (129). [X14]

[24] Setvák, Martin: Tornáda na území České republiky. Vesmír 10/1999, roč. 78 (129). [X14]

Odkazy do sítě Internet:

[X1]  Evropská jižní hvězdárna.

[X2]  Americký astronomický časopis Sky & Telescope, který každý týden obsahuje aktuální informace o jevech na obloze.

[X3] Jet Propulsion Laboratory, informace o vesmírných programech NASA

[X4] Space Telescope Science Institute. Informace o činnosti Hubbleova vesmírného teleskopu.

[X5]  Informace Jet Propulsion Laboratory o asteroidech, které ohrožují Zemi.

[X6] Informace o objektech pohybujících se blízko Země.

[X7] Lowellova observatoř ve Flagstaffu v Arizoně o programu na vyhledávání objektů pohybujících se blízko Země.

[X8]  Odkazy na informace o katastrofách s masovými úmrtími.

[X9]  Lunar and Planetary Laboratory, Tuscon University. Informace o programu Spacewatch.

[X10] Jet Propulsion Laboratory. Informace o meteoritech na Marsu a formách života, které byly dosud objeveny.

[X11] Spaceguard Foundation.

[X12] NASA. Informace o kosmických nebezpečích.

[X13] Union of Concerned Scientists Working for a Healthy Environment and Safe World. 96 Church Street, Cambridge, Massachussets. 02238-9105, United States of America.

[X14] Přírodovědecký časopis Vesmír. nakl. Vesmír spol. s r.o., Na Florenci 3, 111 21 Praha 1.

[X15] Jet Propulsion Laboratory, NASA. Informace o asteroidu 1997 XF11.

[X17] United Nations. UN Department of Public Information.

[X18] The United Nations High Commissioner for Refugees. UNHCR Public Information. P.O. Box 2500, 1211 Geneva 2, Switzerland.

[I1] From: physnews@aip.org (AIP listserver) PHYSICS NEWS UPDATE. The American Institute of Physics Bulletin of Physics News. Number 448. September 16, 1999 by Phillip F. Schewe and Ben Stein

[I2] From: physnews@aip.org (AIP listserver) PHYSICS NEWS UPDATE. The American Institute of Physics Bulletin of Physics News. Number 286. September 13, 1996 by Phillip F. Schewe and Ben Stein

[I3] From: physnews@aip.org (AIP listserver) PHYSICS NEWS UPDATE. The American Institute of Physics Bulletin of Physics News. Number 471. February 17, 2000 by Phillip F. Schewe and Ben Stein

[I4] From: physnews@aip.org (AIP listserver) PHYSICS NEWS UPDATE. The American Institute of Physics Bulletin of Physics News. Number 474. March 10, 2000 by Phillip F. Schewe and Ben Stein
 

časopis o přírodě, vědě a civilizaci