V roce 1993 americký režisér Steven Spielberg natočil slavný film "Schindler's List" (Schindlerův seznam), za který v březnu 1994 obdržel cenu Americké filmové akademie Oscar za režii. V témže roce byl v České republice vydán překlad stejnojmenné knihy. Ve Svitavách byl odhalen pomník Oskaru Schindlerovi, který se zde narodil 28. 4. 1908.

Většina lidí proto Oskara Schindlera vidí jako sukničkáře a výtržníka, který se ale v rozhodující chvíli postavil na stranu utlačovaných Židů a zachránil desítky z nich před "konečným řešením" v nacistických koncentračních táborech.

Někteří historikové ale dávají najevo, že jejich pohled na Oskara Schindlera není vůbec uzavřen. Vzpomínky, legenda, román a podle něj natočený film se vůbec nemusí slučovat s historickou pravdou a skutečností.

Historička Jitka Gruntová z Březové na Svitavsku již deset let zkoumá historii koncentračního tábora z nedalekého Brněnce, kde Oskar Schindler zaměstnával Židy. Napsala knihu "Oskar Schindler - legenda a fakta". Tvrdí, že nenašla dosud jediný písemný záznam, který by dokazoval, že Schindler byl vědomým zachráncem Židů. Tato legenda vznikla pouze na základě vyprávění pamětníků.

Kniha australského spisovatele Thomase Keneallyho, která se stala předlohou Spielbergova velice úspěšného filmu "Schindlerův seznam", předběhla historická zkoumání o řadu let. Americký historik David Crowe z Univerzity v North Carolina uvedl, že se pustil sám do bádání, které trvá již tři roky. Podepsal smlouvu s nakladatelstvím, že v roce 2000 vydá knihu.

Přední český historik Jaroslav Valenta, který se specializuje na historii střední Evropy uvedl, že za dosud nejpřesnější dílo o Oskaru Schindlerovi lze považovat práci historičky Jitky Gruntové.

Jitka Gruntová zbořila mýtus hodného Němce Oskara Schindlera. Například zjistila, že v koncentračním táboře v Brněnci byla největší úmrtnost vězňů ze všech srovnatelných poboček na území Sudet, které patřily pod koncentrační tábor Gross-Rosen.

Jitka Gruntová své bádání dosud neukončila a připravuje druhé vydání své knihy, ve kterém chce uvést další dosud nepublikované informace. Tvrdí, že Oskar Schindler byl válečný zločinec. Ve 30. letech 20. století pracoval jako tajný agent za peníze proti československému státu.

V létě 1939 působil Oskar Schindler v Ostravě a zajímala se o něj polská tajná služba. Na její objednávku ze Schindlerova bytu byly zcizeny určité dokumenty. V roce 1940 Schindler musel o tom vypovídat na gestapu v Krakově, jak dokazuje zápis.

Jitka Gruntová se domnívá, že Oskar Schindler byl agentem německé tajné služby Abwehr. Poláci zřejmě o jeho činnosti proti Polsku věděli. V roce 1938 pracoval Oskar Schindler proti své tehdejší vlasti, Československu. Proto polské a československé bezpečnostní orgány měly po druhé světové válce zájem na jeho dopadení. Jaroslav Valenta uvádí, že nikdo dosud nevysvětlil, proč Oskar Schindler zmizel po válce v Argentině, kam utíkali nacisté před spojeneckými vojsky.

Jitka Gruntová dále uvádí, že je pouhá pohádka, jak Oskar Schindler zachránil židovské ženy z Osvětimi a odvezl je do Brněnce. Zjistila, že tyto ženy byly do koncentračního tábora v Brněnci přiděleny na práci kvůli obnově výroby. Oskar Schindler ale uměl lidi kolem sebe přesvědčit o nepravdě a sám mohl položit základy legendě, která o něm později vznikla.

Jitka Gruntová se setkala s paní, která byla v Schindlerově táboře v Brněnci. Zpočátku vůbec nevěděla, že Schindler existuje a viděla ho, až když jí ostatní vězni na něj upozornili. Podle své vlastní kartotéky vězňů Gruntová zjistila, že v táboře byly také celé rodiny, kterým musel Schindler připadat jako skutečný zachránce. Schindler ale pouze zakoupil továrnu a do ní přestěhoval koncentrační tábor. Gruntová má podezření, že na vytvoření Schindlerovy glorioly se podíleli také někteří Židé.

V Polsku byl po válce odsouzen k trestu smrti židovský lékař, který zabíjel jiné Židy fenolovými injekcemi. Šlo o prominentního židovského vězně a do Brněnce s sebou vzal svého adoptivního syna. Pokud se tvrdí, že Schindler zachránil 1200 Židů, Gruntová k tomu dodává, že možná tomu tak bylo, ale někteří z nich mohli být kolaboranti a někteří Schindlerovi dobře zaplatili.

Historička Jitka Gruntová proto považuje za velkou hanbu, že ve Svitavách má tento nacista pomník. V roce 1961 sice byl Oskar Schindler v Jeruzalémě prohlášen za Spravedlivého, ale v témže roce probíhal proces s Adolfem Eichmannem. Jistě bylo velmi diplomatické ukázat světu, že existovali dobří Němci. Proti pomníku Oskara Schindlera ve Svitavách protestuje také Český svaz bojovníků za svobodu.

Oskar Schindler zemřel 9. 10. 1974. K pravdě o jeho osobě a skutečných činech se přiblíží zřejmě až příští generace.

Literatura:

[1] Navara, Luděk: Pohled na Oskara Schindlera coby zachránce se může změnit. Mladá fronta dnes, 30. března 1999. str. 6.

[2] Navara, Luděk: K pravdě o Schindlerovi se přiblíží až příští generace, míní historička. Mladá fronta dnes, 30. března 1999, str. 7.

[3] Taylor, Philip M.: Steven Spielberg. Nakl. Jota, Brno, 1994. Z angl. orig.: Steven Spielberg. B.T. Batsford Ltd., 4 Fitzhardinge Street, London W1H 0AH, 1992. ISBN: 80-85617-28-5

časopis o přírodě, vědě a civilizaci