"Na světě jsou k vidění tři žalostné jevy: špatná škola, která kazí charakter dítěte, zneuctění krásných obrazů ústy těch, kteří nerozumějí umění a zničení jemných příchutí čaje jeho nesprávným vařením."
                                                                            Li či Laj, čínský básník

Věta, kterou jsem použil jako nadpis k tomuto článku, vystihuje jeden ze zvyků, které se i pro toho největšího "neználka" staly synonymem pro Anglii. Čaj totiž v této zemi již několik století pro většinu obyvatel znamená tolik, že si jej skutečně nikdo neodpustí. Dokonce se dá říci, že mnozí Angličané jsou na tomto nápoji závislí.

Přes nepopíratelnou oblibu čaje nejen v Anglii, ale i v jiných evropských zemích, je ovšem skutečností to, že prokazatelně prvními "pijáky" čaje byli Čínané. Ti jeho vlastnosti objevili a začali využívat již ve třetím tisíciletí před naším letopočtem. Ostatně v 9. století arabský cestovatel a obchodník Solejman ve své zprávě o cestě do Asie napsal: "Tato rostlina se prodává ve všech městech za vysokou cenu. Připravuje se tak, že se svaří voda a nalije se na rostlinu. Tento nápoj se osvědčuje na všechno".

Abych historickou exkurzi dokončil, musím doplnit, že do Evropy byla první lodní zásilka čaje dovezena až v roce 1610 a to do Holandska. Do Anglie se čaj dostal až v roce 1645, ovšem, jak jsem již naznačil v úvodu, oč později se čaj do Anglie dostal, o to rychleji se zde usadil a upřímně řečeno, kdo by dnes řekl, že to nebyli právě Angličané, kdo schopnosti čaje objevil.

Čaj lze použít nejen jako osvěžující nápoj k zahnání žízně, ale také téměř na všechny neduhy. To je dáno velkým množstvím různých látek, které obsahuje. Celkem jich je více než 400.

Především jde o tříslovinu (působí antibakteriálním a protizánětlivým účinkem), směs silic (příznivě ovlivňují trávení) a polyfenoly (velký význam získávají zejména v poslední době, kdy se ukazuje, že působí jako antioxidanty a přispívají velice účinně ke snížení pravděpodobnosti onemocnění rakovinou a kardiovaskulárními chorobami).

Významné jsou rovněž kofein (povzbuzuje nervovou činnost a podporuje krevní oběh, ovšem pomaleji a šetrněji než káva) éterické oleje, bílkoviny, aminokyseliny, alkaloidy, theobromin, pektinové sloučeniny, fermenty, minerály, železo, hořčík, mangan, draslík, jód, fluór a vitaminy A, B, C a P.

Velmi zajímavá je i termoregulační schopnost čaje. Ten totiž v zimě zahřívá, ovšem v létě naopak ochladí.

Ostatně význam čaje pro člověka dokazuje i to, že se v posledních letech stal středem pozornosti OSN, která pod záštitou FAO rozjíždí velký mezinárodní projekt na výzkum všech složek čaje. Jeho úkolem je samozřejmě hlavně potvrdit příznivý vliv tohoto nápoje na lidský organismus. Jednou ze čtyř zemí, na které se letos zaměřila hlavní pozornost je i Česká republika.

Po krátké návštěvě chemické laboratoře, kde jsme čaj rozebrali snad do posledních detailů se můžeme vrátit do běžného života, k běžným lidským pocitům. Ano, nejdůležitější a zároveň i nejmarkantnější vlastností čaje je pocit, který vyvolává u toho, kdo jej pije - a ten je většinou veskrze pozitivní. Po vypití čaje se člověk cítí osvěžen, méně unaven a také mnohem klidnější. Díky přítomným éterickým olejům se může dokonce dostavit i jistý druh euforie ne nepodobný euforie alkoholové. Ovšem na rozdíl od vlivu alkoholu jsou účinky čaje skutečně pouze povzbudivé, bez následného otupení.

Hlavní vliv na tyto vlastnosti má kofeinthein vázaný v čerstvých listech na kyselinu tříslovou, který se následně při fermentaci uvolní na volný kofein. Obsah kofeinu v jednom šálku je ovšem přibližně 0,02 gramu, a proto, na rozdíl od kávy, je považováno za zdraví nezávadné vypití až 30 šálků denně.

Ve velké většině případů se čajové lístky sbírají ručně, začíná se časně ráno a končí v poledne. Uštipují se pouze mladé koncové výhonky. Pro nejlepší kvalitu pouze dva horní lístky a poupě, maximálně smí mít "fleš" (koncové výhonky keře čajovníku, které se používají k výrobě čaje) pět lístků.

Ihned po sklizni následují další kroky. Nejprve musí lístky zavadnout (odpaří se voda, lístky změknou a zkřehnou), pomocí techniky se lístky svinují (na správném svinutí velice záleží) a následně se lístky fermentují (vzniká éterický olej, vlastní čajové aróma a uvolňuje se kofein, dochází rovněž ke změně barvy lístků ze zelené na načervenalou).

Posledním krokem je roztřídění čajů na sorty, zabalit a odvézt na čajovou aukci. Aukce probíhají v Indii, na Cejlonu, v Indonésii a Bangladéši každý týden po celý rok.

Zákazník, který si jde koupit čaj, se obvykle setká s různými typy směsí, označovaných anglickým výrazem "blend". Vzhledem k tomu, že čaj se sklízí poměrně dlouho a jeho kvalita se mění, je nutné jej pro distribuci připravovat do směsí.

Aby se dosáhlo požadované "stejnosti", má každý distributor čajů své mistry ochutnávače, lidi, kteří dokáží rozeznat několik stovek čajových chutí. Mnoho z nich dokáže rozeznat i to, ze které plantáže ten který čaj pochází.

Tento ochutnávač má za úkol určit ty čaje, které distributor nakoupí. Z nich se pak zkusmo vytvoří směs a ta se porovnává s již prodávanými směsmi. Pokud je nová směs shodná s již nabízenými produkty, může být distribuována.

Voda, ze které se čaj připravuje, musí být vždy čerstvá. Převařením voda ztrácí kyslík a vzniklý nálev je nekvalitní. Voda musí skutečně silně vřít, aby nevychladla, je velice vhodné nahřát i konvici, ve které se bude čaj louhovat, aby voda příliš nevychladla.

Konvice může být porcelánová, skleněná či porcelánové. V žádném případě se nedoporučuje konvice kovová, protože ta bere čaji chuť. Nevhodné je rovněž využití kovových sítek.

Do konvice připravíme pro každou osobu jednu lžičku čaje, navíc jednu dáváme konvici samotné. Velice významným aspektem přípravy čaje je rovněž doba louhování - černý čaj by se měl louhovat čtyři až šest minut, zelený čaj tři minuty. Při kratším louhování se chuť čaje řádně nerozvine, při delší době nápoj trpkne.

Nádoby používané na vaření čaje nemyjeme s jiným nádobím, pouze je vypláchneme horkou vodou a necháme oschnout.

Pro zajímavost - průměrná spotřeba čaje v Japonsku je až 25 šálků denně, Angličané vypijí asi 8 denně. Průměrná spotřeba čaje v Čechách dosáhla podle posledních průzkumů 1,3 šálku denně (to znamená, že průměrný Čech spotřebuje za rok asi 300 g čaje).

Zatímco u nás jsme zvyklí do čaje přidávat nejčastěji cukr, následovaný citronem a medem. Třetina Čechů přiznává, že si občas do čaje přidá rum. Na rozdíl od nás jsou Angličané zvyklí si do čaje nejčastěji přidávat mléko. A upřímně řečeno dělají dobře - mléko vytáhne z čaje špatné a zdůrazňuje to dobré.

Labužníci tvrdí, že čaje by se nemělo přidávat nic, ovšem nepatrné přislazení prý zvýrazní některé vlastnosti nápoje. Velice zajímavé zvyky panují v arabských zemích, kde je zvykem přidávat do čaje různé druhy koření, např. kardamon a jiné druhy voňavých bylinek.

Zajímavé chuti dosáhne čaj, když v něm necháme několik minut vylouhovat tenké plátky čerstvého oddenku zázvoru. Tento čaj ostatně velice oceníme při prochladnutí. Další velice vhodnou bylinou pro častější pití jsou meduňka a šalvěj. Vyznačují se příjemnou chutí a navíc pomáhají při prevenci neduhů (šalvěj je známa účinky protizánětlivými).

Typy čajů se liší jak podle místa, ze kterého pocházejí, tak podle druhu čaje, respektive přídavků, které obsahuje.

Místně se nejkvalitnější čaj se pěstuje v Indii na úpatí Himálaje. Jeho jméno je Darjeeling a chcete-li ochutnat, jak chutná čaj, nemůžeme vám doporučit lepší typ.

V Evropě se nejčastěji setkáte s čaj sklizeným na Srí Lance, v Indii a Indonésii. Čaj měděné barvy a silné chuti se pěstuje ve východní Africe, čínský Keemun je delikátní, "kouřové aróma" má Lapsang Souchong.

Základní třídění čaje podle druhů začíná od klasiky, čaje černého. Tento druh se dále dělí na čaj listový a čaj zlomkový. Nejkvalitnější listový čaj je Flowery Orange Pekoe následovaný Orange Pekoe. Mezi zlomkovými čaji je favoritem Broken Orange Pekoe, který je považován za velmi dobrý druh. Nejhorší kvalitu má tzv. čajová drť (fannings) a prachový čaj (dust), které tvoří jemné zlomky čajových lístků získané jako odpad při prosévání z jemných až nejjemnějších sít.

Zelený čaj má rozdílné smyslové i vzhledové vlastnosti od čaje černého. Liší se rovněž proces výroby. Neprochází fáze vadnutí a fermentace, ale ihned po sběru se spařuje vodní párou, čím dojde k likvidace fermentů. Čaj si tak uchovává svou přirozenou barvu. Dobrý nálev by měl mít slámově žlutou barvu a mírně "svíravou" chuť. Má mnohem silnější osvěžující účinky a v poslední době se velmi často zmiňují protirakovinné působení látek v něm obsažených.

Třetím druhem čaje, který je na trhu nabízen, je žlutozelený čaj - Oolong. Jeho příprava je podobná jako u čaje zeleného, ovšem navíc prodělává i nedokonalou fermentaci. Barva čaje je nazelenalá až žlutá. Chuť je svěží a velmi intenzivní. Tento druh je velmi ceněný ve východní Asii, USA, Anglii a Francii, čemuž odpovídá i jeho cena tržní.

Další druh čaje je opatřen různými vůněmi květů, proto se nazývá ovoněný čaj. Nejčastější vůně jsou jasmín, magnólie a růže.

Umělé aróma je dodáváno k tzv. aromatizovaným čajům. K aromatizaci se využívají různé přírodní silice a extrakty.

Posledním druhem je ovocný čaj. Mezi velmi známé čaje lze samozřejmě zařadit šípkový čaj, ovšem na trhu je mnoho různých druhů ovocných směsí, ovšem upřímně řečeno - není to už něco úplně jiného než čaj běžný?

Vzhledem k tomu, že čajové lístečky jsou velmi citlivé na vlhko a teplo, musí být skladovány tak, aby s těmito vlivy přišly do styku co nejméně. Navíc nesmíme zapomínat ani na to, že čaj velice snadno absorbuje různé pachy ze svého okolí.

Skladování je proto třeba v prostorách, které jsou suché a temné. Doporučují se proto tmavé sklenice se zabroušeným závěrem nebo plechové nádoby, které ovšem musíme předem vyložit papírem.

Na 1. mezinárodní soutěži barmanů Beefeater 1997 v Londýně představil český účastník, Roman Uhlíř, některé nápoje obsahující čaj.

* High Society. 10 cl chlazeného broskvové čaje Lipton smícháte s 2 cl ginu a stejným množstvím campari. Přidáte 4 cl grapefruitového džusu a 1 cl grenadiny.

* Ceylonský polibek. 10 cl chlazeného pomerančového čaje Lipton smíchejte se 4 cl ginu a přidejte 2 cl Apricot Bols.

* Kapitán Lipton. 15 cl chlazeného čaje Earl Grey smícháte se 4 cl rumu Captain Morgan a 2 cl Drambui.

* Silvestrovský punč. 1/4 l rumu, 1/4 l červeného vína, 1/2 l silného čaje, štávu z 1 citronu, 2 hřebíčky, špetku skořice a 150 g cukru dáme do varné nádoby a zahříváme, dokud se cukr nerozpustí. Do punčových sklenic vložíme plátek citronu a přelejeme horkým punčem.

Použitá literatura:

[1] Vladimíra Storchová: Evergreen mezi nápoji. Hospodářské noviny, 1997/10/24

[2] kol.: Nápoj s tisíciletou tradicí. Žena a život. 8/1998

(c) 1998 Intellectronics
poslední úprava: 29.4. 2000

časopis o přírodě, vědě a civilizaci