Pražská Univerzita Karlova byla založena českým králem a římským císařem Karlem IV. dne 7. dubna 1348. Od počátku měla všechny fakulty středověké univerzity, fakultu artistickou (svobodných umění), právnickou, lékařskou a teologickou (viz příloha).

Součástí základního studia na fakultě artistické byly také přednášky z matematiky a astronomie, které se opíraly o spisy antických a středověkých autorit. V roce 1383 Karlova kolek získala dům na Starém Městě (dnešní Karolinum), který od přestavby v letech 1383 až 1386 sloužil jako sídlo univerzity.

18. ledna 1409 král Václav IV. vyhlásil Dekret kutnohorský, jímž česká univerzitní obec získala přednostní postavení. Řada zahraničních členů pražské univerzity odešla a mimo jiné tak vznikla univerzita v Lipsku.

V roce 1417 se pražská univerzita hlásila ke kališnické konfesi (husitství) a byla potrestána papežským zákazem činnosti. Husitskými válkami byla činnost univerzity výrazně omezena a až do počátku 17. století existovala pouze artistická fakulta.

V roce 1556 do Prahy přišel jezuitský řád, který založil akademii v Klementinu s výukou filozofie a teologie.

K předním osobnostem univerzity patřili v 15. století přírodovědci Křišťan z Prachatic (1360 - 1439) a Jan Ondřejův (asi 1375 - 1456), který byl tvůrcem orloje na pražské staroměstské radnici.

Rok 1609 lze považovat za počátek reforem univerzity. Byl zaveden pevný studijní řád, zrušen celibát profesorů a správa a hospodaření univerzity byly svěřeny kvestorovi.

Koncem 16. století a počátkem 17. století zejména za vlády císaře Rudolfa II. (1576 - 1612) byly v Praze velmi příznivé podmínky pro přírodovědecká bádání. Díky všestrannému lékaři a přírodovědci Tadeáši Hájkovi z Hájku (1525 - 1600) v Praze došlo také k rozvoji astronomie. Od roku 1599 v Praze žil dánský astronom Tycho Brahe (1546 - 1601) a Johannes Kepler (1571 - 1630), který zde strávil dvanáct let, ale profesorem pražské univerzity se nikdy nestal.

V roce 1618 se univerzita aktivně účastnila na odboji proti katolickému panovníkovi. Po bitvě na Bílé hoře nastala v Čechách rekatolizace, která měla za následek zastavení rozvoje přírodních věd. Karolinská univerzita byla v roce 1622 předána jezuitům. V roce 1654 tzv. unijním dekretem císaře Ferdinanda III. bylo Karolinum a Klementinum sloučeno do jediné společné univerzity Universitas Carolo-Ferdinandea se čtyřimi fakultami.

V té době byl výjimečnou osobností univerzity přírodovědec a profesor lékařské fakulty Jan Marcus Marci z Kronlandu (1595 - 1667), který dosáhl vynikajících výsledků v mechanice a optice a prozkoumal disperzi světla.

V roce 1773 byl zrušen jezuitský řád. V roce 1781 bylo na univerzitě umožněno také studium nekatolíků. V roce 1783 byla univerzita zestátněna a zbavena vlastního hospodářství. Studijní řád v roce 1784 zavedl němčinu jako vyučovací jazyk.

V polovině 18. století došlo k reformě studia a byl posílen význam matematiky a fyziky. O prosazování reforem se zasloužil především profesor matematiky a ředitel Klementinské hvězdárny Joseph Stepling (1716 - 1778), který jako první matematik napsal systematický výklad diferenciálního počtu. Jeho žák Jan Tesánek (1728 - 1788) pak vydal v Praze komentované dílo Isaaca Newtona Principia.

V roce 1848 pražská univerzita požadovala akademické svobody a rovnoprávnost výuky v němčině a češtině. V roce 1849 zákon o organizaci univerzit zvýšil pravomoc akademického senátu a roku 1850 studijní řád zavedl rigorosní a závěrečné zkoušky (tituly JUDr., MUDr., PhDr., ThDr.).

Nejvýznamnějším matematikem a filozofem působícím v Praze byl v polovině 19. století Bernardo Bolzano (1781 - 1848). Pro své pokrokové názory se nevyhnul perzekuci a jeho rozsáhlé dílo se zachovalo z velké části pouze v rukopisech. Několik let v Praze také působil dánský fyzik a matematik Christian Doppler (1803 - 1854). V letech 1867 až 1895 přednášel na pražské univerzitě významný a dodnes plně nedoceněný fyzik a filozof Ernst Mach (1838 - 1916), jehož ve svých dílech později amatérsky kritizoval tvůrce bolševické ideologie Vladimír Iljič Lenin.

V letech 1911 až 1912 na německé univerzitě vedl ústav teoretické fyziky Albert Einstein. Na pražské univerzitě byla Einsteinova teorie relativity uznána ještě v době, kdy na některých jiných vysokých školách v Evropě byla předmětem prudkých sporů. Brzy došlo také k uznání kvantové teorie. V roce 1920 bylo univerzitě vráceno jméno Univerzita Karlova (Universitas Carolina Pragensis). Do té doby se přírodní vědy vyučovaly na filozofické fakultě a v roce 1920 vznikla fakulta přírodovědecká, z níž se v roce 1952 vyčlenila fakulta matematicko-fyzikální.

V roce 1939 po vzniku Protektorátu Čechy a Morava byla Německá univerzita (Deutsche Karlsuniversitat Prag) připojena k Německé říši. Po studentských demonstracích 17. listopadu byla Karlova univerzita společně s ostatními českými vysokými školami uzavřena.

V roce 1945 byla činnost Karlovy univerzity obnovena. Německá univerzita byla zrušena. Vznikly pobočky lékařské fakulty v Plzni a v Hradci Králové.

V roce 1948 proběhla studentská demonstrace proti nástupu komunistického totalitního režimu. Po uchopení moci komunisty následovalo masové vyloučení nekomunistických učitelů a studentů z univerzity. V roce 1950 komunistický zákon o vysokých školách zrušil akademickou svobodu a podřídil činnost Univerzity Karlovy dohledu komunistické strany.

V roce 1968 se Univerzita Karlova podílela na událostech tzv. Pražského jara. S nástupem komunistické normalizace v roce 1969 byla univerzita znovu postižena represí nekonformě smýšlejících učitelů a studentů.

17. listopadu 1989 proběhla demonstrace studentů vysokých škol na paměť událostí 17. listopadu 1939. Policejní represe studentů na Národní třídě se stala podnětem k pádu komunistického režimu. V roce 1990 zákon o vysokých školách obnovil autonomii univerzit a vysokých škol a svobodu vědeckého bádání a výuky. V roce 1991 byly do Univerzity Karlovy začleněny tři teologické fakulty.

7. Aprilis 1348 Karolus, Dei gracia Romanorum rex semper augustus et Boemie rex. Ad perpetuam rei memoriam.

Inter desiderabilia cordis nostri et que cogitacioni regali iugiter occurrunt, animi precipua reddimur anxietate solliciti specialiter convertentes aciem mentis nostre, qualiter regnum nostrum Boemie, quod pre ceteris hereditariis, aut eufortune acquisicionis honoribus et possessionibus prerogativa mentis affeccione complectimur, cuius exaltacionem omni, qua possumus, diligencia procurantes, ipsius honori intendimus totis conatibus et saluti, sicut rerum victualium, ad dispensacionem divini nominis natura profluente tripudiat, sic ad nostre provisionis edictum prudentum virorum copia nostris artificialiter temporibus decoretur, ut fideles nostri regnicole, qui scienciarum fructus indesinenter esuriunt, per aliena mendicare suffragia non coacti paratam in regno sibi mensam propinacionis inveniant, et quos ingeniorum nativa subtilitas ad consilia reddit conspicuos, litterarum sciencia faciat eruditos, nec solum compellantur, aut supervacuum reputent ad investigandas gyrum terre sciencias circuire, naciones expetere peregrinas aut, ut ipsorum aviditatibus satisfiat, in alienis regionibus mendicare, sed gloriosum estiment extraneos alios ad suavitatem odoris et gratitudinis huiusmodi participium evocare. Sane ut tam salubris et laudabilis animi pareat concepcio fructus dignos, regni ipsius fastigia tripudialibus novitatis volentes primiciis augmentari, in nostra Pragensi metropolitica et amenissima civitate, quam terrene fertilitatis fecunditas et plenitudine rerum amenitas localis reddunt utiliter tanto negocio congruentem, instituendum,ordinandum et de novo creandum consulta utique deliberacione previa duximus studium generale, in quo siquidem studio doctores, magistri et scolares erunt in qualibet facultate, quibus bona magnifica promittimus et eis, quos dignos viderimus, regalia donaria conferemus, omnes et singulos doctores, magistros et scolares in profectione et qualibet facultate ac undecunque venerint, veniendo, morando et redeundo sub nostre maiestatis speciali protectione et salva gardia retinentes, firmam singulis fiduciam oblaturi, quod privilegia, immunitates et libertates omnes, quibus tam in Parisiensi, quam Bononiensi studiis doctores et scolares auctoritate regia uti et gaudere sunt soliti, omnibus et singulis illuc accedere volentibus liberaliter impertimur et faciemus ab omnibus et singulis inviolabiliter observari. In quorum omnium testimonium et ad certitudinem pleniorem presentes fieri iussimus et nostre maiestatis sigilli appensione muniri.

Datum Prage anno domini millesimo trecentesimo quadragesimo octavo, indictione prima, septimo Idus Aprilis, regnorum nostrorum anno secundo.

Karel, z Boží milosti římský král, vždy rozmnožitel říše, a český král. Na věčnou té věci paměť.

Mezi tužbami našeho srdce a tím, co naši královskou mysl svou tíhou stále zaneprazdňuje, její zřetel, starost a pozornost se stále obrací k tomu, aby naše české království, jež nad ostatní důstojenství a državy, ať dědičné, ať šťastně získané, obzvláštní náklonností naší mysli milujeme, o jehož povznesení vší možnou horlivostí se staráme a o jehož čest a blaho vším svým snažením usilujeme, aby tak, jako se řízením Božím raduje z přirozené hojnosti zemských plodin, podle příkazu naší prozíravosti a naším přičiněním za našich časů bylo ozdobeno množstvím učených mužů. A tak, aby naši věrní obyvatelé království, kteří bez ustání lační po plodech vědění, se nemuseli v cizích zemích doprošovat almužny, ale aby našli v království stůl k pohoštění prostřený a aby se ti, jež vyznamená vrozená bystrost a nad ní, stali poznáním věd vzdělanými, a nebyli již více nuceni a za zbytečné mohli pokládat, za účelem vyhledávání věd kraj světa obcházet, k cizím národům se obracet, nebo aby jejich dychtění bylo ukojeno, v cizích končinách žebrat, nýbrž aby za svou slávu považovali, že mohou jiné z ciziny k sobě zvát a účastny je činit té lahodné vůně a tak velikého vděku. Protož, aby tak prospěšný a chvalitebný záměr naší mysli zrodil důstojné plody a aby vznešenost tohoto království byla rozmnožena utěšenými prvotinami novoty, rozhodli jsme se po předchozí zralé úvaze zřídit, vyzdvihnout a nově vytvořit obecné učení v našem metropolitním a zvláště půvabném městě pražském, které je jak bohatstvím zemských plodin, tak příjemností místa, jelikož vším potřebným oplývá, nadmíru příhodné a uzpůsobené k tak velikému úkolu. Na tomto učení budou pak doktoři, mistři a žáci všech fakult, jímž slibujeme znamenité statky, a těm, které toho hodné shledáme, udělíme královské dary. Doktory, mistry a žáky na kterékoliv fakultě i mimo ni, všechny vespolek a každého zvláště, ať přijdou odkudkoliv, jak na cestě, tak při pobytu i při návratu, chceme zachovat pod zvláštní ochranou a záštitou našeho majestátu, každému pevnou záruku dávajíce, ze všechna privilegia, výsady a svobody, kterých z královské moci užívají a kterým se těší doktoři a žáci jak na učeni pařížském, tak boloňském, všem a jednomu každému, kdo by sem chtěl přijít, laskavě udělíme a postaráme se o to, aby ty svobody byly ode všech a každého jednoho neporušitelně zachovávány. Toho všeho na svědectví a pro bezpečnější jistotu dali jsme vyhotovit tuto listinu a kázali jsme ji potvrdit pečetí našeho majestátu.

Dáno v Praze léta Páně tisícího třístého čtyřicátého osmého, v prvé indikci, sedmého dne měsíce dubna, druhého roku našich království.

Literatura:

[1] Seznam přednášek na Matematicko-fyzikální fakultě ve studijním roce 1993-94. Univezita Karlova, Praha 1993

[X1] 650 let Univerzity Karlovy. Stručný přehled dějin. Zakládací listina Univerzity Karlovy v Praze ze 7. dubna 1348

(c) 1998 Intellectronics
poslední úprava: 29.3. 1998

časopis o přírodě, vědě a civilizaci