Divizní generál Heliodor Píka, zástupce náčelníka generálního štábu, byl do funkce ustanoven 1.1. 1947. V této funkci setrval do 1.3. 1948, kdy byl dán na zdravotní dovolenou. Začátkem března byl operován v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, ale místo následné rekonvalescence byl převezen do konspirační vily, kde byl vyslýchán Reicinem, generály Drgačem, Drncem a zejména plukovníkem Dr. Vašem, který se stal jeho vyšetřovatelem. Dr. Vaš později proti Píkovi vypracoval obžalobu a při procesu s ním byl ustanoven prokurátorem. Dr. Vaš žalobu zpracoval nejen podle návrhů Reicina, ale také ve spolupráci se sovětským plukovníkem Chazanovem, který celé vyšetřování řídil.

Trestní oznámení proti Píkovi podepsal náčelník hlavního štábu B. Boček, který zemřel v roce 1952 ve Valdicích. Dr. Vaš byl později zatčen a při výslechu v červenci 1953 přiznal, že rád spolupracoval se zkušeným sovětským vyšetřovatelem a nepovažoval za neobvyklé, že přísně tajné vyšetřování řídil sovětský voják.

Státní soud v Praze 28. ledna 1948 vynesl rozsudek, podle něhož byl Heliodor Píka odsouzen k trestu smrti provazem, byl vyloučen z armády, ztratil čestné odznaky a vyznamenání a ztratil čestná práva občanská na dobu 10 let.

Zmateční stížnosti a odvolání odsouzeného Nejvyšší soud zamítl. Státní soud jednomyslně v souhlasu se stáním prokurátorem nedoporučil udělení milosti, protože odsouzený se dopouštěl závažných trestných činů po dlouhou dobu a v nebezpečném rozsahu. Pro udělení milosti prezidentem republiky státní soud považoval za přiměřený trest doživotní těžký žalář.

Nejvyšší soud v neveřejném zasedání 8. dubna 1949 se usnesl většinou hlasů nedoporučit prezidentovi republiky udělit milost odsouzenému. Generální prokuratura s tímto posudkem následně vyslovila souhlas.

Podle návrhu ministra spravedlnosti Alexeje Čepičky ze dne 5.5. 1949 se odsouzený dopustil nejtěžších trestných činů jako vysoký důstojník v nejzodpovědnějším postavení a se zločinnou činností započal na samém počátku války ve funkci vedoucího mise v Sovětském svazu a pokračoval v ní po válce jako zástupce náčelníka hlavního štábu branné moci. Čepička v návrhu proto nedoporučil, aby bylo využito práva milosti.

18.6. 1949 návrh ministra spravedlnosti prezident Klement Gottwald schválil a milost neudělil.

20. 6. 1949 obhájce Dr. Váhala zaslal prezidentovi telegram, v němž požádal prezidenta o udělení milosti a zastavení výkonu trestu.

21. 6. 1949 v ranních hodinách byl odsouzený Heliodor Píka předán katu a rozsudek byl proveden na dvoře trestnice v Borech v Plzni.

13. 12. 1968 pod č.j. T 3/68 vynesl vojenský soud v Příbrami rozsudek, jímž byl divizní generál Heliodor Píka zproštěn v plném rozsahu obžaloby bývalého Státního soudu.

Komunisté se ale necítí nijak vinni, nemají se za co stydět a nemíní se nikomu omlouvat...

Literatura:

[1] Bret, Jan: Arm. generál Heliodor Píka. Zpravodaj Konfederace politických vězňů, č. 3, roč. 4 (1997)

Zpravodaj Konfederace politických vězňů vydává jednou za dva měsíce Rada konfederace politických vězňů, šéfredaktor Miloš Slabák. Adresa redakce: KPV Brno, Hybešova 71, 602 00 Brno, tel.: 43 23 23 35, fax: 33 67 78

(c) 1997 Intellectronics

časopis o přírodě, vědě a civilizaci