Rocková legenda: Queen, 5
zpracovali: Jiří Svršek, Jan Vocelka
Barcelona
Začátek roku 1987 byl pro skupinu Queen klidný a proto Freddie intenzivně pracoval ve studiu Townhouse na svých sólových projektech. Zatím nepomýšlel na své druhé album, ale měl několik nápadů, které si chtěl zaznamenat. Roger a John trávili zimní prázdniny v Los Angeles, Brian zůstal v Anglii a snažil se urovnat své rodinné problémy. Chrissy čekala další dítě a Brianův vztah s Anitou se dále rozvíjel. Druhá dcera Emily Ruth Briana a Chrissy se narodila 17. února.
16. února v Británii vyšel videozáznam koncertu v Budapešti. Skupina Queen jednala s maďarskou vládou, která byla vlastníkem filmové společnosti Mafilm a získala povolení distribuce filmu pouze pro Evropu.
Freddie ve studiu upravil skladbu "The Great Pretender" a za režie Davida Malletta k ní natočil video, které bylo rekonstrukcí několika videoklipů skupiny Queen a jeho sólových. V den natáčení se Roger Taylor, který právě přiletěl do Los Angeles, Peter Straker a Freddie převlékli do dámských šatů a byli neodolatelní. Singl vyšel 23. února a umístil se na 4. místě.
V únoru 1987 nastali určité změny v maďarské vládě a proto v Maďarsku mohlo vyjít album "Greatest Hits" a video "Greatest Flix" jako první oficiální vydání.
Při vyhlášení kandidátů na každoroční ceny britského průmyslu zvukových nosičů British Phonographic Industry Award skupina Queen nebyla nominována. Jako kompenzaci vydala společnost EMI propagační leták, který shrnoval úspěchy skupiny Queen za rok 1986 a zařadila ho do programu udílení cen a do většiny britských hudebních časopisů.
Na počátku roku Brian v Los Angeles zahájil spolupráci s rockovým zpěvákem Meatloafem, kdy připravovali společně skladbu "A Time For Heroes", která se stala znělkou Paraolympiády, světové sportovní události tělesně postižených.
V březnu 1987 vydala firma PMI dva videofilmy, Freddieho "The Great Pretender" se záběry s přípravy filmu a "Bohemian Rhapsody" a "Crazy Little Thing Called Love".
V červenci 1986, kdy byla skupina Queen ve Španělsku, Freddie prohlásil v jednom interview, že by se zde rád setkal se zpěvačkou Montserrat Caballé. V březnu 1987 byl pozván do Barcelony na oběd v hotelu Ritz. Montserrat se zpozdila a během oběda mezi oběma panovalo ticho, až po obědě Freddie nabídl, zda by si Montserrat chtěla něco poslechnout a zahrál skladbu "Barcelona" a skladbu "Exercise In Free Love", které měl v plánu nabídnout k natočení singlu. Montserrat byla nadšená a zajímala se, zda má ještě něco a nabídla mu spolupráci na albu.
O několik dní později měla Montserrat vystoupení v Covent Garden v Londýně a zazpívala jednu Freddieho píseň. Na začátku dubna se dal Freddie do práce na albu, které chtěl s Montserrat Caballé natočit. Po jejich březnovém setkání si Montserrat opatřila všechny nahrávky a videa skupiny Queen a stala se obdivovatelkou Freddieho.
Způsob práce na albu se výrazně lišil od způsobu, na který byl Freddie zvyklý. Freddie s Moranem musel pro Montserrat připravit vždy celou nahrávku včetně jejího partu. Montserrat se svůj part naučila a pak skladbu společně natočili téměř vždy najednou. Asi po 18 měsících bylo album dokončeno.
Předposlední dubnový víkend roku 1987 se konal druhý sjezd fanoušků skupiny Queen a při této příležitosti byla premiéra filmu "Live In Budapest" v malém kině v Southportu.
30. května se konal na ostrově Ibiza festival Ibiza 92, který měl oslavovat Španělsko jako zemi letní olympiády 1992. Freddie Mercury a Montserrat Caballé zde zazpívali píseň "Barcelona" uprostřed třpytivých fontán a na pozadí temné noční oblohy.
V Anglii se spojila s Brianem skupina Bad News, která připravovala své první album. Práci začali v londýnských studiích Sarm v květnu 1987. Kapela vytvořila ve studiu iluzi skutečných hevymetalových hvězd a chtěla, aby album vyznělo amatérsky, míněno jako žert. Brian vzpomíná, jak koncem jedné takové zábavné frekvence se tak zlepšili, že se museli nutit, aby hráli špatně.
Jiná perspektiva
6. července vyšel singl Anity Dobsonové "Talking Of Love" a Anita odletěla s Brianem natáčet do Vídně videoklip.
V květnu začal Roger pracovat s Davidem Richarsem na svém třetím samostatném albu. Brian dělal produkci, Freddie pracoval s Montserrat Caballé a John byl na dovolené.
Roger se rozhodl založit vlastní skupinu, která by živě hrála skladby z jeho dvou prvních alb. Prodiskutoval to se členy skupiny Queen a ti mu dali své požehnání. Po pečlivém a dlouhém konkursu si vybral baskytaristu Claytona Mosse, Joshe Macraea, Petera Noonea a na klávesy Spikea Edneyho. Skupina měla název Cross a i přes různé narážky tento název neměl žádný náboženský podtext.
Brianova práce se skupinou Bad News byla u konce. 29. srpna se skupinou vystoupil na festivalu Reading Rock and Jazz Festival, ale vystoupení se fanouškům heavy metalu nelíbilo. Členové skupiny Bad News se také rozhodli vydat parodii na skladbu "Bohemian Rhapsody" s Johnem Deaconem. Mnoho fanoušků to považovalo za znesvěcení skladby, ale uklidnilo je, když se dověděli, že autorem parodie je Freddie a že se skvěle bavil.
Freddie uspořádal další proslulý večírek na oslavu svých narozenin v luxusním hotelu Pykes na ostrově Ibiza, kam se jeho přátelé dopravili 5. září soukromým letadlem z Heathrow.
Skupina Cross odletěla z Ibizy do Montreux a pak se vrátila do studií na Maison Rouge v Londýně. Zastavili se zde Freddie a Brian, aby si skupinu poslechli. Freddie si zazpíval ve skladbě "Heaven For Everyone" a Brian si zahrál na kytaru ve skladbě "Love Lies Bleeding". 21. září firma Virgin vydala singl "Cowboys and Indians". Roger natočil singl se třemi vysokými blondýnkami zpívajícími na playback. Roger se při natáčení spřátelil s Debbie Lengovou a toto přátelství brzy přerostlo v milostný vztah.
21. září vyšel ve Španělsku Freddieho duet s Montserrat, singl "Barcelona". Během tří hodin se prodalo 10 tisíc kusů. Když se píseň dostala až k olympijskému výboru, bylo rozhodnuto, že se stane oficiální hymnou letních olympijských her 1992.
Freddie a Montserrat se spojili s režisérem Davidem Mallettem a natočili videoklip, ve kterém rekonstruovali scénu na festivalu v Ibize. V Británii singl "Barcelona" vyšel 26. října a publikum dost šokoval, protože to bylo poprvé, kdy rockový zpěvák zpíval operu.
V listopadu začala na Floridu létat společnost Virgin Atlantic Richarda Bransona a mezi pozvanými byl i John Deacon, který se zde seznámil se skupinou Morris Minor and the Majors. Členové skupiny se v žertu Johna zeptali, zda by se nechtěl objevit v jejich videoklipu a on souhlasil.
Roger a skupina Cross vystupovali v mnoha televizních pořadech a 6. října měli televizní premiéru v živém vysílání v hudebním pořadu Roxy.
Více než rok se skupinou Queen cestovali režisér Rudi Dolezal a producent Hannes Rossacher, účastnili se všech akcí skupiny, povídali si s nimi i popíjeli. Natočili spoustu interview a cílem bylo sestavit dokument o skupině Queen. Prohledali celý archiv skupiny, prošli veškeré záznamy na cívkách, dokonce požádali fanoušky, aby získali vzácné natočené materiály. Vznikl zajímavý a poutavý tříhodinový epos "Queen - The Magic Years, A Visual Anthology", který měl premiéru 30. listopadu 1987.
Na konci roku 1987 členové skupiny Queen ještě pracovali na svých projektech, Brian s Anitou Dobsonovou (stále popírali všechny dohady o jejich vztahu), Freddie a Montserrat, Roger se skupinou Cross. John psal materiál pro nové album skupiny Queen.
Osobní problémy
Po roce samostatné existence členů skupiny Queen všichni dospěli k závěru, že je čas dát se opět dohromady. Na začátku ledna 1988 začali společně natáčet ve studiu Townhouse.
4. ledna skupina Cross vydala druhý singl "Shove It". Rogerův vztah k modelce Debbie Lengové vedl k rozpadu dlouholetého vztahu s Dominikou. Aby společně zajistili své děti, 25. ledna se Roger a Dominika formálně vzali a za svědka jim byl Freddie a Mary Austinová. Poté se Roger odstěhoval do nového domu, který koupil pro sebe a Debbie.
Britský tisk je v takových záležitostech velmi pohotový a celá záležitost se objevila v titulcích novin a tisk měl hned po ruce historku o "vločkové královně a stárnoucí rockové hvězdě", protože se Debbie objevovala v reklamě na vločky. Tato historka svědčí o malichernosti novinářů.
25. ledna vyšlo první album skupiny Cross "Shove It" (lze přeložit jako "zdejchni se"). Druhý den vyšel singl v USA s titulní skladbou z alba a na druhé straně se skladbou "Feel The Force". 20. února skupina Cross zahájila na studentském plese leedské univerzity své turné. Většina lidí, kteří na koncerty přišli, byli fanoušci skupiny Queen, kteří chtěli vidět Rogera. Turné po Británii skončilo 10. března v klubu Town and Country v Londýně.
Těsně před odletem na krátké turné do Německa, 8. dubna, skupina Cross vydala třetí singl z alba "Shove It", baladu "Heaven For Everyone". Pořadatelé v Německu trvali na tom, aby na plakátech bylo uvedeno "Roger Taylor a Cross", na což Roger nakonec přistoupil.
14. dubna se Freddie objevil na jevišti v muzikálu "Time" s jeho přítelem Cliffem Richardem v hlavní roli. Výtěžek byl celý věnován fondu Terrence Hoggins Trust na výzkum AIDS.
O několik dní později Freddie odletěl do Madridu na představení v opeře na počest 25. výročí působení Montserrat Caballé. Montserrat zpívala před obrovským publikem, ve kterém nechyběla ani královská rodina. Po představení vyšel Freddie a osobně jí s kyticí v ruce poblahopřál.
2. května Jim Beach předvedl v Marbelle na mezinárodní konferenci společnosti Polygram Records materiál Freddieho a Montserrat. Všichni byli uneseni a společnost se rozhodla album v co nejkratší době vydat.
Skupina Cross dostala nabídku vystoupit v Montreux na každoročním festivalu. Skupina chtěla hrát živě a jen díky Jimu Beacheovi jí bylo vyhověno.
Za roky své působnosti skupina Queen věnovala bez ovací, publicity a poct velké finanční prostředky na charitativní účely, od dražeb podepsaných alb a fotografií až po koncert v Newcastlu. Skupina dostala nabídku zúčastnit se 6. června koncertu nadace Prince's Trus v Royal Albert Hall. John a Brian nabídku přijali. Na koncertu vystoupili Phill Collins, Eric Clapton, Mark Knopfler, Elton John a Joe Cocker. Společně vytvořili kapelu snů.
2. června 1988 zemřel Brianův otec Harold. Pro Briana to byla zdrcující ztráta, protože si s otcem velice dobře rozuměl. Jeho konflikt s manželkou byl neřešitelný a Brian se zmítal mezi láskou k Anitě Dobsonové a oddaností ke svým dětem. Často propadal do hlubokých depresí a nakonec se rozhodl od manželky odejít. Britský tisk měl opět o čem psát a titulky nepominuly fakt, že odešel od ženy a dětí k herečce ze seriálu "East Enders" Anitě Dobsonové.
Kapela Morris Minor and the Majors chystala svůj druhý singl a opět požádala Johna o hostování v jejich videoklipu. Skladba se jmenovala "This Is The Chorus".
Videokolekce "The Magic Years" dostala cenu IMMC, Mezinárodní konfederace hudební publicistiky a za nejlepší LP video na světě.
4. července skupina Cross vydala svůj 4. singl se skladbou "Manipulator" z alba "Shove It". Videoklip vzhledem k tomu, že se nikdy jejich klipy nevysílaly, nenatočili.
Na začátku 1988 se spojila se skupinou Queen zpěvačka Elaine Paigeová. Tim Rice jí navrhl, aby natočila album s klasickými hity skupiny Queen. Zprvu nesouhlasila, ale když slyšela několik melodičtějších balad, názor změnila a vybrala si skladby, které se jí líbily a skupina Queen ji dala k vydání alba požehnání. Album vyšlo pod neuvěřitelným názvem "The Queen Album".
Třináct let po svém vydání se skladba "Bohemian Rhapsody" v září 1988 umístila na prvním místě v pořadu rozhlasové stanice BBC Radio One. Na druhém místě pak byla skladba skupiny Led Zeppelin "Stairway To Heaven".
Anita Dobsonová dostala roli po boku Adama Faitha v jevištním zpracování muzikálu "Budgie". Brian přislíbil, že v připravovaném albu bude hrát na kytaru ve skladbě "In One My Weaker Moments".
8. října vystoupili Freddie a Montserrat na velkém festivalu v La Nit v Barceloně. Akci organizoval manažér skupiny Queen Gerry Stickells. Festival zahájil čtyřletou Kulturní olympiádu, která začínala tím, že ze Soulu dorazila olympijská pochodeň a vlajka. Freddie a Montserrat vystupovali s Barcelonským operním orchestrem a předvedli za klavírního doprovodu Mikea Morana tři skladby z připravovaného alba, "How Can I Go On?", "The Golden Boy" a "Barcelona". Celý výtěžek z koncertu byl věnován na pomoc dětem ve válčících oblastech po celém světě.
10. října vyšlo dlouho očekávané album "Barcelona", které je zvláštní směsí opery a rocku s důrazem na operu. Freddie se pěvecky velmi zdokonalil. Smutné je, že ani jeden hudební časopis nevěnoval albu ani jednu kladnou odezvu.
10. října společnost EMI vydala video skupiny Queen "Live In Budapest" na poměrně novém videosystému kompaktního disku.
30. října časopis Smash Hits v londýnské Royal Albert Hall udílel ceny mladým a momentálně populárním umělcům, ale skupina Queen žádnou nezískala. Národní svaz studentů uspořádal anketu mezi 22 tisíci studenty a s převahou zvítězila skladba "Bohemian Rhapsody" a živé koncerty skupiny Queen.
Koncem roku 1988 společnost EMI vydala sérii dvanácti CD singlů, ale vzhledem k tomu, že toto vydání proběhlo bez spolupráce se skupinou, byly dost špatné.
17. listopadu společnost EMI vydala album Anity Dobsonové "Talking Of Love" v produkci Briana Maye. Brian přiznal, že na albu byly jedny z nejlepších ukázek jeho kytarového umění.
Brian hrál na kytaru se skupinou Living In A Box při natáčení jejich singlu "Blow The House Down", zahrál si ve skladbě "When Death Calls" s přítelem Tony Iommim a v albu skupiny Black Sabbath "Headless Cross". Zahrál si také na singlu "Self" dívčí skupiny Fuzzbox. Dostal pozvání vystoupit s "kapelou snů" Phenomena, ve které hrál Scott Goreham, Dave Glimour, Mel Galley a John Whetton. Skupina vznikla za účelem hudby k filmu, ale nakonec se zakázka neuskutečnila.
Brian dále spolupracoval s bývalým vokalistou skupiny Frankie Goes To Hollywood Holly Johnsonem na singlu "Love Train" a se svým přítelem Stevem Hackettem ve skladbě "Slot Machine". Lonnie Donnegan požádal Briana, aby pro něj napsal skladbu a Brian pro něj napsal "Let Your Heart Rule Your Head".
V prosinci Brian vystoupil s Eltonem Johnem na koncertu skupiny Bon Jovi. Původně, protože neměl svoji kytaru, odmítl, ale Ritchie Sambora, kytarista skupiny, ho přemluvil.
4. prosince skupina Cross hrála na vánočním večírku fan klubu skupiny Queen v londýnském Hammersmith Palais a na pódiu se k nim přidal Brian s Johnem a bývalý zpěvák skupiny Manfred Mann Chris Thompson.
25. prosince stanice BBC Radio One hrála sto nejlepších singlů roku 1988, mezi nimiž byla spousta nahrávek skupiny Queen a na druhém místě byla skladba "Bohemian Rhapsody".
Album "The Miracle"
Na rozdíl od předcházejících alb se skupina Queen rozhodla, že u každé skladby budou jako autoři uvedeni všichni bez ohledu na to, čí byl původní nápad. Tento způsob fungoval dokonale.
V lednu 1989 uspořádala stanice BBC Radio One anketu svých posluchačů na nejlepší britskou skladbu skupiny Queen. Stanice dostala více než 8500 odpovědí a zvítězila skladba "Bohemian Rhapsody" před skladbami "A Kind Of Magic" a "I Want To Break Free".
Roger se seznámil se členy skupiny Sigue Sigue Sputnik a udělal v jejich skladbě "Dancerama" novu mixáž.
Začátkem roku zemřela Denisa Morseová na leukémii. Do konce svého života se snažila získat peníze pro založení britského registru dárců kostní dřeně, protože mnoho lidí umíralo jen proto, že se nenalezl včas vhodný dárce. Denisa získala několik tisíc liber. Na pohřbu jí hráli skladbu "Who Wants To Live Forever". Na Briana, autora skladby, její příběh zapůsobil do takové míry, že se spojil s organizátorem celé akce Malcolmem Thomasem a rozhodl se skladbu vydat nově, kdy jí nebude zpívat sám, ale společně s dětmi. Děti vyhledal pomocí inzerátu na programu stanice BBC Daytime Live. V Abbey Road udělal konkurs po rozsáhlém výběru. Nakonec vybral po týdnu dvě děti, Iana Meesona a Belindu Gillerovou. Skladba byla natočena ve studiu na Abbey Road a hráli v ní také Roger a John. Vydala ji společnost EMI a veškerý výtěžek byl věnován ve prospěch registru dárců.
19. března se Roger zúčastnil s mnoha dalšími osobnostmi závodů starých automobilů na wimbledonském stadiónu. Výtěžek závodu byl poskytnut nadaci Nordoff Robbins Music Therapy.
Výtvarník Richard Gray, který spolupracoval se skupinou Queen na obálce alba "Kind Of Magic" použil pro obálku nového alba tehdy zcela nové počítačové metody. Využil snímky hlav všech členů skupiny, které nechal vzájemně splynout do jednoho obrazu.
Prvním singlem z nového alba byla skladba "I Want It All", kterou vydala společnost EMI 2. května 1989 jako 32. singl. Na druhé straně singlu byla skladba "Hang On In There". Singl se umístil na 3. místě.
22. května vyšlo 16. album skupiny Queen "The Miracle". Hned první týden po vydání album získalo platinovou desku.
29. května skupina Queen poskytla hodinové interview stanici BBC Radio One. Freddie se zde otevřeně zmínil o tom, že váhá, zda má dále jezdit na turné se skupinou Queen. Po všech letech různých extravagancí si Freddie začal uvědomovat, že mu život utíká pod rukama. Trávil stále více času na zahradě se svými kočkami. Sdělovací prostředky začaly spekulovat o nějaké jeho nemoci a vymýšlely si nejrůznější příčiny.
Po singlu "I Want It All" byl 19. června vydán singl "Breakthru", na jehož druhé straně byla skladba "Stealin".
Ve snaze získat co nejvíce peněz na pomoc obětem ničivého zemětřesení v Arménii se sešlý rockové hvězdy k vydání staré skladby skupiny Deep Purple "Smoke On The Water". Natáčení se účastnili Brian May, Roger Taylor, Bruce Dickonson, David Coverdale, Tony Iommi, Paul Rogers, Chris Sqire a Dave Gilmour.
7. srpna vyšel singl skupiny Queen "Invisible Man". Firma EMI vydala celkem šest verzí tohoto singlu, CD, singl, černou desku sedmipalcovou a dvanáctipalcovou, průhlednou desku sedmipalcovou a dvanáctipalcovou. Na druhé straně singlu byla skladba "Hijack My Heart".
Hannes Rossacher a Rudi Dolezal pracovali na videu, které zachycovalo život skupiny Queen. Vyšlo 21. srpna pod názvem "Rare Live - a Concert Through Time and Space".
Na začátku srpna dostal Freddie žádost muzea voskových figurín madame Tusseaud, aby se nechal modelovat pro výstavu v Piccadilly Trocadero Centre. Výstava měla zahrnout všechny umělce, kteří se podíleli na akci "Na pomoc životu". Freddie poslal svoji fotografii.
V srpnu a v září vznikl díky Brianovi singl pro Arménii a singl "Yes, We Can", který vyšel pod názvem "Umělci přírodě". Vystoupili v něm Chris Thompson, Joe Cocker a mnoho dalších zpěváků a výtěžek byl věnován fondu na záchranu deštných pralesů. Brian navštívil Řecko, Itálii a v Británii pracoval na nahrávce singlu "Who Wants To Live Forever".
V Británii s Anitiným přítelem hercem Garethem Marksem Brian pracoval na jeho albu v roli Buddy Hollyho z muzikálu "Buddy". Brian hostoval ve skladbě "Lady Of Leisure".
Koncem září Roger odjel do Švýcarska připravit nový materiál se skupinou Cross. Skupina bez jeho přítomnosti připravila tolik skladeb, že by bylo možno vydat album.
Čtvrtý singl z alba "The Miracle" s názvem "Scandal" vyšel 9. září. Šlo o tvrdý zásah namířený na tisk takovým způsobem, aby se skupina s ním vypořádala po svém a přitom nikdo na ni nemohl. Na druhé straně singlu byla skladba "My Life Has Been Saved".
21. listopadu dostal Roger pozvání do londýnského Hammersmith Odeon, aby vystoupil s Jerry Lee Lewisem. Celé představení se natáčelo pro případ pozdějšího vydání.
Koncem roku čtenáři časopisu TV Times a diváci programu ITV zasílali své hlasy do ankety v několika kategoriích, z níž jednou byla kategorie "Kapela osmdesátých let". Cenu získala skupina Queen před skupinami Bros, Eurythmic a Erasure.
Dalším singlem z alba "The Miracle" byla titulní skladba. Singl vyšel 27. listopadu a na jeho druhé straně byla skladba "Stone Cold Crazy" z roku 1978, která byla natočena v divadle Rainbow.
Před vánoci společnost Picture Music International vydala video EP s klipy ke skladbám "I Want It All", "Breakthru". "The Invisible Man" a "Scandal". Bylo nazváno "The Miracle Video EP", ikdyž na něm klip ke skladbě "The Miracle" nebyl. Firma PMI si tento klip hodlala ponechat pro video "Greatest Flix Two".
Koncem listopadu skupina Queen vydala prohlášení, že se vrací do studií, aby připravila další album, což bylo vzhledem k nedávnému vydání alba "The Miracle" poněkud nečekané. Brian, Freddie a John se vydali do Montreux a Roger mezitím dokončil album se skupinou Cross a odletěl s nimi natočit videoklip k singlu "Power To Love". Z Německa Roger pak odletěl přímo do Montreux.
4. prosince společnost Joy ve své řadě Strange Fruit Band vydala album "Queen At The Beeb" s osmi skladbami, které Queen natočili od února do prosince 1973 na frekvencích pro BBC. Společnost vypátrala původní nahrávky a se souhlasem skupiny Queen je od BBC vykoupila a vydala na albu. Fanoušci tak získali vzácné nahrávky skupiny Queen na kvalitním médiu.
31. prosince britská televize vysílala pořad "Goodbye To The Eighties" s Cillou Blackovou. Bylo ohlášeno, že album skupiny Queen "Greatest Hits" se umístilo na 4. místě v součtu za celá osmdesátá léta, za alby "Brothers in Arms" Dire Straitse a za alby "Bad" a "Thriller" Michaela Jacksona.
1. ledna 1990 Brian natáčel společně s dalšími hudebníky verzi skladby "Sailing", kterou původně nahrál Rod Steward. Skladba měla vyjít pod názvem "Rock Against Repatriation" a výtěžek měl být věnován na pomoc vietnamským uprchlíkům, kteří byli z Hongkongu násilně vraceni do Vietnamu.
Skupina Cross podepsala smlouvu s německou gramofonovou společností Electrola na vydání singlu "Power To Love", který vyšel v Německu 29. ledna.
Na novém albu skupina Queen pracovala společně jako u alba "The Miracle". Brian se zastavil v Hammersmith Odeon za svými přáteli Ianem Hunterem a Mickem Ronsonem z bývalé skupiny Mott The Hoople a zahrál si s nimi ve skladbě "All The Way From Memphis".
18. února byly v Hammersmith Odeon udělovány ceny Britského gramofonového průmyslu a skupina Queen dostala cenu za přispění k rozvoji britské hudby.
Rok 1990 byl pro skupinu Queen rokem dvacátého výročí od jejího vzniku. V klubu Groucho ve čtvrti Soho uspořádali večírek, na který pozvali více než 400 hostů. Když se na večírku objevil Freddie, opět se objevily dohady, že je nemocný a že snad má AIDS. Freddie však tvrdil, že se nikdy necítil lépe a trochu tyto dohady potlačil.
V březnu 1990 se skupina Queen vrátila do studia. 26. března vyšlo druhé album skupiny Cross "Mad, Bad And Dangerous To Know". Skupina Cross naplánovala krátké turné po Německu, které začalo 11. května v Hannoveru. Hráli pro nevelké publikum v malých klubech a divadlech.
Brian dostal nabídku od režisérky L'Epine Smithové, aby k jejímu připravovanému filmu Shakespearova Macbetha připravil hudbu. Brian nabídku přijal.
Koncem července 1990 zemřel v cheltenhamské nemocnici Rogerův otec. Roger byl z jeho smrti zničený a 27. července odjel na jeho pohřeb.
V Nottinghamu si Brian zahrál dvě skladby "Get Out Of My Way" a "Red Planet Blues" se skupinou D-Rock.
Skupina Queen dále pracovala v londýnském studiu Metropolis a chystala o vánocích vydat další album. Mezitím Brian začal připravovat hudbu k filmu Macbeth.
V Německu vyšel singl "Liar" skupiny Cross z jejich alba "Mad, Bad And Dangerous To Know". Na druhé straně singlu byla Rogerova skladba "In Charge Of My Hearth".
Album "Innuendo"
Po dlouhých debatách se členové skupiny Queen shodli na názvu svého nového alba. Album nazvali podle téměř sedm minut dlouhé skladby "Innuendo".
V listopadu 1990 vydala skupina Cross další singl z alba "Mad, Bad And Dangerous To Know", baladu "Final Destination". Na druhé straně singlu byla živá nahrávka Rogerovy skladby "Man On Fire".
Na začátku roku 1990 skupina Queen zahájila jednání s firmou Capitol Records ve Spojených státech o návrat autorských práv ke katalogu Queen. Skupině Queen se nabídlo několik gramofonových společností, včetně společnosti Elektra. Nejzajímavější nabídka přišla od firmy Hollywood Records, kterou založila společnost Walt Disney Corporation a v listopadu 1990 byl podepsán kontrakt. Firma Hollywood Records dostala jako svůj první úkol shromáždit všechny nahrávky alb skupiny Queen a převést je do digitálního systému. Nahrávky byly vyhledány v archivech po celém světě a byly zaslány do studia Townhouse na Shepherd's Bush.
Na začátku listopadu nové album skupiny Queen ještě nebylo dokončeno a skupina požádala firmu EMI o odložení termínu. Podle mínění členů skupiny mělo být album jedno z nejlepších a nechtěli práci na něm uspěchat. Kolem vánoc bylo album dokončeno a skupina se rozhodla titulní skladbu alba "Innuendo" vydat jako singl. Firma Hollywood Records však namítala, že tak dlouhou skladbu nebude žádná americká rozhlasová stanice vysílat a navrhla na singl jinou skladbu, "Headlong". Ve studiu Metropolis byl natočen k této skladbě videoklip.
Návrh obálky alba vznikl poté, co Roger někde objevil knihu od ilustrátora 18. století Grandvilla. Každému ze členů skupiny ukázal černobílou ilustraci "A Juggler of Universes". Požádali pak návrháře Richarda Graye, aby ji upravil na obálku. Richard kresbu ručně okoloroval a lehce pozměnil. Grandvilovy obrázky byly tak rozmanité, že se rozhodli je použít také na dalších singlech.
K natáčení videoklipu skladby "Innuendo" přizvali animátora Gerryho Hibberta a požádali ho, aby vytvořil video s použitím ilustrací z Grandvillovy knihy. Výsledkem byl pak plně animovaný snímek. Těsně před vydáním alba "Innuendo" začala válka v Perském zálivu a z videa se proto musely vystříhat některé scény z druhé světové války.
3. prosince firma Picture Music International vydala video koncertu skupiny Queen na stadiónu ve Wembley v rámci Kouzelného turné "Magic Tour" v roce 1986.
Skupina Cross hrála dosud živě jen v Německu a Holandsku. Proto o vstupenky na jediný koncert v Británii, který 7. prosince v londýnském divadle Astoria uspořádali členové fan klubu Queen, byl nebývalý zájem.
Singl "Innuendo" vyšel 14. ledna 1991 a dosáhl během prvního týdne po vydání 10 tisíc prodaných kusů. 17. ledna společnost Hollywood Records vydala singl "Headlong". Album "Innuendo" vyšlo 4. února a první týden se prodalo 200 tisíc kusů. Album se dostalo na první místo v žebříčcích většiny evropských zemí a v USA zaujalo 30. místo v žebříčku časopisu Billboard. Společnost Hollywood Records vydala album "Innuendo" s obrovskou reklamou a nákladným večírkem na palubě výletní lodi Queen Mary.
Během tří únorových dní skupina Queen natočila s Rudim a Hannesem v londýnském studiu Limehouse video k singlu "I'm Going Slightly Man".
V únoru 1991 skončila válka v Perském zálivu. Během války se ve spojeneckém rozhlase vysílala často skladba "Another One Bites The Dust" a potom ji vystřídala skladba "We Are The Champions". Bez vědomí skupiny Queen firma Hollywood Records vydala CD pro spojenecké síly s projevem George Bushe "Victory" a se skladbou "We Are The Champions".
4. března v Británii vyšel singl "I'm Going Slightly Mad" a na dvanáctipalcovém singlu a CD vyšla navíc skladba "Lost Opportunity" s Brianovým vokálem.
V březnu 1991 skupina Cross začala ve studiu Real World v Boxu u Bathu přípravu svého třetího alba. 17. března se Debbie a Rogerovi narodil syn Rufus Tiger.
Na začátku dubna v časopise Record Collector byla zpráva, že skupina Queen je mezi sběrateli druhou nejvyhledávanější skupinou po skupině Beatles.
13. května 1991 vydala firma EMI 39. singl skupiny Queen, skladbu "Headlong" z alba "Innuendo". Na druhé straně singlu byla skladba "Mad The Swine", kterou napsal Freddie a skupina ji nahrála v roce 1972 pro své první album, na které se pak skladba nevešla. Fanouškům se skladba velmi líbila a ohlas na ni byl větší než na skladbu "Headlong".
Na začátku května skupina Queen odjela do Švýcarska, aby dále pracovala na novém albu. Koncem května Roger podnikl "rozhlasové turné" po USA a Kanadě na propagaci alba skupiny Queen a svého alba. Setkal se zde se stovkami fanoušků, z nichž většina byla novými příznivci, což dokazovalo, že úsilí společnosti Hollywood Records oživiti popularitu skupiny Queen nebylo marné.
30. května členové skupiny Queen kromě Briana natočili ve studiu v západním Londýně pod vedením Rudiho Dolezala scénu do videa ke skladbě "Days Of Our Lives", kterou měla částečně animovat společnost Walt Disney Company.
Firma Hollywood Records pro americkou televizi připravila dokument s názvem "Days Of Our Lives", který shrnoval kariéru skupiny Queen. Ve filmu byl použit materiál z interview, z živých nahrávek a z propagačních videoklipů. Komentátorem filmu byl zpěvák skupiny Guns'n Roses W. Axl Rose.
8. srpna skupina Cross vydala v Německu singl ze svého alba "New Dar Ages". Album "Blue Rock" vyšlo v Německu 9. září. 3. října skupina vystupovala v Helsinkách a poté podnikla se skupinou Magnum turné po Německu.
V září 1991 v Chicagu proběhl každoroční American Film And Video Festival, na kterém videoklip "Innuendo" získal první cenu v kategorii Tvůrčí dokonalost a umění a třetí cenu získal videoklip "I'm Going Slightly Mad".
14. října vyšel singl skupiny Queen v Británii se skladbou "The Show Must Go On" a na druhé straně desky byla skladba "Keep Yourself Alive", která byla na prvním singlu skupiny Queen.
Na začátku srpna byl Brian požádán společností Tribute Production, aby dělal uměleckého vedoucího rockového koncertu na velkém kytarovém festivalu ve španělské Seville, který měl být součástí výstavy Expo 92. Brian sestavil doprovodnou skupinu a vybral nejlepší rockové kytaristy. Koncert se konal 19. října a na pódiu stanuli Cozy Powell a Steve Ferrone na bicí, Rick Wakeman a Mike Moran na klávesy, Neil Murray a Nathan East na basové kytary. Sólisty byli Brian May, Nuto Bettencourt ze skupiny Extreme, bývalý kytarista skupiny Eagles Joe Walsh, Steve Vai a Joe Satriani. Mezi hosty zpěváky byli Gary Cherone ze skupiny Extreme a Paul Rogers ze skupiny Free.
28. října 1991 společnost EMI vydala album skupiny Queen "Greatest Hits Two", video "Greatest Flix Two" a knihu "Greatest Pix Two". V dárkovém balení vydala "Greatest Flix One, Two" jako kolekci "A Box Of Flix".
Nějakou dobu předtím dostal Brian nabídku napsat znělku k sérii reklam společnosti Ford. Reklamní kampaň začala v červnu a zazněla v ní skladba "Driven By You". Poptávka po skladbě tak rostla, že 25. listopadu Brian vydal samostatný singl.
Smutný konec
Za poslední měsíce novináři přešlapovali před vchodem Freddieho domu a sledovali každý jeho pohyb. Spekulovalo se, že je vážně nemocný a jeho unavený vzhled vzbuzoval vážné obavy.
23.listopadu Freddie sám dohady potvrdil, když před davem shromážděných novinářů prohlásil, že byl testován na virus HIV s pozitivním výsledkem a že má AIDS. Měl pocit, že je čas říci svým přátelům a fanouškům pravdu a doufal, že jemu a jeho lékařům pomohou proti této chorobě bojovat. Druhý den přinesly tuto zprávu všechny noviny na titulních stránkách. Ještě týž den přišla tragická zpráva. 24.listopadu 1991 v 19 hodin byl Freddieho zápas u konce. Zemřel na zápal plic vyvolaný ztrátou imunity. Všichni byli zdrceni. O Freddieho chorobě věděli před jeho prohlášením jen jeho nejbližší přátelé a i pro ně byla jeho náhlá smrt šokující a bolestná.
John, Brian a Roger vydali následující prohlášení:
"Ztratili jsme největšího a nejmilovanějšího člena naší rodiny. Cítíme nepřekonatelnou lítost nad tím, že odešel, smutek z toho, že ho smrt zasáhla na vrcholu jeho tvůrčí dráhy, ale především pýchu ze statečnosti, s níž žil a zemřel. Bylo pro nás darem sdílet ten kouzelný čas. Až budeme moci, chceme oslavit jeho život způsobem, na který byl zvyklý."
Během dvou dnů před Freddieho pohřbem přijíždělo mnoho fanoušků před jeho dům nebo před kancelář skupiny Queen. Shromažďovaly se tu květinové dary od jedné růže až po obrovské věnce. Květiny pokryly Freddieho trávník ve dvou vrstvách.
Pohřeb se konal 27.listopadu v krematoriu West London jako soukromá záležitost, na níž byli pozváni jen nejbližší přátelé včetně Eltona Johna a Davea Clarka. Obřad se konal podle párského Zarathustrova náboženství, které vyznávali Freddieho rodiče.
Novináři byli k Freddiemu po jeho smrti laskaví a většina listů přinesla poctu jeho talentu. Hlavní britská stanice zaměřená na populární hudbu Radio One věnovala Freddiemu celé pořady, stejně jako televize BBC a řada nezávislých stanic. Některé britské a zahraniční listy chtěly zvrátit všeobecné mínění vulgárními a nepřesnými historkami o Freddieho sklonech k homosexualitě. Šlo o nepodložené historky, kterými se jejich vydavatelé odsoudili k izolaci.
Objevily se také fámy o tom, jak dlouho Freddie věděl, že má AIDS. Kdy byl testován na HIV a jak dlouho měl AIDS věděl jen Freddie a jeho dva nejbližší přátelé Mary Austinová a Jim Hutton. Od roku 1985 měl Freddie pouze jeden vztah s Jimem, který pečlivě tajil před zvědavými novináři.
Víme, že své poslední video "Days Of Our Lives" natáčel ve velkých bolestech. Trval však na tom, že se musí dokončit a v práci pokračoval se svým obvyklým humorem.
Vyšlo také najevo, že když natáčel album The Miracle, nevěděl, zda se dožije alba dalšího. Výsledkem bylo působivé album Innuendo. Jeho pěvecký projev na tomto albu je tak silný, že zastírá vážnou nemoc a vede jeho fanoušky k domněnce, že fámy o jeho špatném zdraví jsou nepravdivé.
Do zvláštního předvánočního čísla časopisu fan klubu Queen věnovanému Freddieho památce Brian Harold May napsal:
"Jak už teď víte, bojoval Freddie se strašnou chorobou AIDS několik let, a většinu té doby jsme to nevěděli ani my. Pro Freddieho byla vším jeho práce a jeho přátelé - do všeho se zabral s obrovskou vehemencí. Byl odhodlaný, že svou hudbu, naši hudbu, nenechá ovlivnit žádnou slabostí a že nebude přátelům komplikovat život. Odmítl cokoliv obětovat své nemoci a to mu s jeho obrovskou silou a statečností umožnilo pokračovat v práci na albech, videoklipech atd., ikdyž za to platil stále větší bolestí. Nikdy si před námi nestěžoval na osud, nikdy nepropadl malomyslnosti, jeho hlas jako by se zázrakem stále více zdokonaloval. A ani ve smrti neztratil sebekontrolu. Freddie nikdy netoužil po účasti, toužil přesně po tom, co od fanoušků dostával - po důvěře, podpoře a uznání té složité cesty, po které jsme se my, skupina Queen, dali. Vy jste dali podporu, aby mohl být tím nezkroceným svobodným duchem, jímž byl a je. Freddie, jeho hudba, jeho vyzařující tvůrčí energie - ty jsou věčné."
Freddie odkázal své peníze charitativní instituci, která bojuje proti AIDS, Terrence Higgins Trust. Ostatní členové skupiny Queen a manažér Jim Beach se rozhodli, že nejlepší poctou Freddiemu bude vydání jeho klasického díla "Bohemian Rhapsody" společně se skladbou "Days Of Our Lives", věnovanému boji proti AIDS. Společnost EMI souhlasila a zřekla se finanční odměny. Deska byla vyrobena a vydána během jediného týdne, což byl vůbec nejrychlejší singl firmy EMI. V prvním týdnu se prodalo 100 tisíc kusů.
Singl "Bohemian Rhapsody" byl na prvním místě žebříčku celé vánoce. Album "Greatest Hits Two" bylo třetí nejprodávanější album po celý rok 1991 a "Greatest Hits One" bylo pětadvacaté. V prosinci 1991 měla skupina Queen deset alb v první stovce nejprodávanějších alb a album "Greatest Hits One" dostalo celkem jedenáctkrát platinovou desku a stalo se nejprodávanějším albem ve Velké Británii vůbec. Videozáznam "Greatest Flix Two" zůstal na prvním místě dva týdny, "Box Of Flix" byl na druhém místě.
25. listopadu vyšel Brianův singl. Brian se snažil vydání singlu zdržet, protože poslední týden před Freddieho smrtí o jeho vážné nemoci jeho nejbližší přátelé již věděli. Brian o tom řekl Jimu Beachovi který o tom řekl Freddiemu. Freddie reagoval zcela typicky, i přes velké bolesti: "Řekni mu, že se to musí vydat. Kde bys chtěl vzít lepší publicitu?"
Vánoce 1991 byly pro Freddieho přátele a tisíce fanoušků skupiny Queen na celém světě smutné. Brian a John odjeli se svými rodinami do Los Angeles, Roger odjel na Maritius.
6. února 1992 firma Hollywood Records vydala singl "Bohemian Rhapsody" se skladbou "The Show Must Go On" na druhé straně. Celý výtěžek z prodeje singlu byl věnován americké nadaci Magic Johnson AIDS Foundation.
12. února britská společnost British Phonographic Industry zvolila za nejlepší britský singl roku 1991 skladby "These Are The Days Of Our Lives". Začalo se hovořit o uspořádání velkého koncertu k uctění památky Freddieho Mercuryho, který by vynesl obrovskou sumu peněz pro různé charitativní účely a zároveň by zvýšil informovanost o chorobě AIDS. Koncert byl naplánován na 20. dubna 1992 na stadión ve Wembley.
Organizační přípravy koncertu začaly 17. února, kdy Gerry Stickells přivedl do kanceláře skupiny Queen na Pembridge Road svůj pracovní tým. Roger, Brian a John měli za úkol se spojit s co největším počtem hudebníků a skupin.
Koncert měla živě vysílat televize BBC 2 a rozhlasová stanice Radio One a měl se živě přenášet do celého světa.
Zkoušky skupiny Queen začaly 27. března ve studiu Shepherd's Bush v západním Londýně. Bez Freddieho se jim hrálo těžce, ale měli pocit, že dělají dobrou věc nejen pro Freddieho, ale i pro sebe a všichni měli potřebu každý po svém se rozloučit.
Účast na koncertu ve Wembley přislíbili David Bowie, Guns'n' Roses, Metallica, Extreme, Def Leppard, Annie Lenoxová, Seal, Lisa Stansfieldová, Elton John, George Michael, Robert Plant, Roger Daltry, Liza Minnelliová, Paul Young, Zucherro, Bob Geldof, Tony Iommi, Mick Ronson, Ian Hunter, The London Gospel Community Choir, Spike Edney, Josh Macrae, Chris Thompson, Maggie Riderová, Miriam Stockeyová. Po dvou týdnech zkoušení se Queen přesunuli do studia Bray v Berkshiru, kam se snažili dostat také všichni ostatní, protože většinou skladby Queen zpívali poprvé.
15. dubna se všichni přestěhovali na stadión ve Wembley, kde byla zahájena náročná výstavba pódia. Za pódiem visel velký dvanáctimetrový fénix se dvěma menšími ptáky po stranách nad obrovskými plátny. V sobotu 18. dubna byly práce na stavbě přerušeny, protože se konal fotbalový zápas London Monarchs.
20. dubna na velikonoční pondělí svítilo slunce. Před branami stadiónu ve Wembley bylo od rána spoustu diváků, ale brány se měly otevřít až v 16 hodin. Účinkující dorazili dlouho před začátkem a setkali se ve speciálně zřízeném baru Hard Rock Café. V baru vládlo potlačované vzrušení a na pozadí byl hluboký smutek z toho, že ten, kdo koncert inspiroval, už tady není.
V 16 hodin se brány stadiónu otevřely. Ke každému letáku s programem koncertu byl přiložen červený leták se slovy Freddie Mercury - bojujte proti AIDS. Každý návštěvník dostal červenou stužku jako symbol podpory trpícím chorobou AIDS, jejich přátel, rodin a všech, kteří se snaží proti této chorobě něco dělat.
V 18 hodin vystoupili na pódium Brian, Roger a John, aby zahájili koncert. Jako první vystupovala Metallica, pak Extreme, Guns'n'Roses a Def Leppard. Skupinu U2 viděli diváci na videu ze záznamu koncertu v USA z předchozího dne. Jako host promluvila Elisabeth Taylorová. Pak vystoupila jihoafrická skupina Mango Groove z Johannesburgu.
Většina zpěváků se snažila zpívat Freddieho skladby v původní vysoké tónině, ale obvykle museli skladbu transponovat. Po sérii Freddieho písní poklekl David Bowie a pomodlil se za všechny trpící chorobou AIDS a jejich přátele. Nakonec Brian uvedl Lisu Minnelliovou, která zazpívala skladbu "We Are The Champions" a na pódiu se k ní přidali všichni účinkující. Publikum během celého koncertu zpívalo, znalo každou píseň skupiny Queen, každý tón, smáli se a plakali. Byl to den jejich rozloučení s Freddiem, kdy si všichni plně uvědomili skutečnost choroby AIDS.
Podle odhadů koncert v Británii sledovalo 6,3 miliónu diváků a na celém světě asi jedna miliarda. Týden po koncertě album "Greatest Hits One" vystoupilo na 16. místo a album "Greatest Hits Two" znovu na 6. místo žebříčku.
Díky filmu Wayne's World a přenosu koncertu z Wembley, který zajišťovala firma Fox, se skladba "Bohemian Rhapsody" dostala v americkém žebříčku na 2. místo.
Na začátku června 1992 pracoval Brian ve svém době v Surrey na svém dlouho očekávaném sólovém albu. Roger vyrazil na Bermudy a po návratu chtěl připravit další sólové skladby.
John se chystal na rodinou dovolenou v Los Angeles a žádné konkrétní plány neměl. Společně členové skupiny Queen uvažovali o novém vydání Freddieho sólových skladeb, u některých s novou mixáží. Společný singl Freddieho a Monserrat Caballé byl již připraven k vydání jako oficiální skladba letních olympijských her.
26. května 1992 vydala firma EMI na CD, dvojalbu a dvojkazetě nezkrácenou nahrávku koncertu Queen ve Wembley během jejich Kouzelného turné z roku 1986.
Jacky Gunnová se narodila a vyrostla v Oxfordu. Po mnoha letech obyčejného zaměstnání začala v roce 1982 pracovat pro skupinu Queen a vedla oficiální fan klub.
Jim Jenkins se narodil a vyrostl v Liverpoolu. Byl na úplně prvním koncertu skupiny Queen a zůstal jí nablízku po celou dobu její existence.
Literatura:
[1] Gunnová, Jacky; Jenkins, Jim: Queen, jak to začalo. vydavatelství Papyrus ve Vimperku spolu s nakladatelstvím JEVA Rudná u Prahy, 1993, překlad: Milena Poláčková za angl. originálu: Queen: As It Began, Sidgwick & Jackson, London, England ISBN - Papyrus: 80-85776-04-9, ISBN - JEVA: 80-901365-6-7
(c) 1997 Intellectronics