K návrhu vlády a po dohodě se Slovenskou národní radou ustanovuji:

(1) Českoslovenští státní občané národnosti německé nebo maďarské, kteří podle předpisů cizí okupační moci nabyli státní příslušnosti německé nebo maďarské, pozbyli dnem nabytí takové státní příslušnosti československého státního občanství.

(2) Ostatní českoslovenští státní občané národnosti německé nebo maďarské pozbývají československého státního občanství dnem, kdy tento dekret nabývá účinnosti.

(3) Tento dekret se nevztahuje na Němce a Maďary, kteří se v době zvýšeného ohrožení republiky (par. 18 dekretu prezidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech) přihlásili v úředním hlášení za Čechy nebo Slováky.

(4) Češi, Slováci a příslušníci jiných slovanských národů, kteří se v této době přihlásili za Němce nebo Maďary, jsouce donuceni nátlakem nebo okolnostmi zvláštního zřetele hodnými, neposuzují se podle tohoto dekretu jako Němci nebo Maďaři, schválí-li ministerstvo vnitra osvědčení o národní spolehlivosti, které vydá příslušný okresní národní výbor (okresní správní komise) po přezkoumání uvedených skutečností.

(1) Osobám, spadajícím pod ustanovení par. 1, které prokáží, že zůstaly věrny Československé republice, nikdy se neprovinily proti národům českému a slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem, zachovává se československé státní občanství.

(2) Žádost o zjištění, že československé státní občanství zachovává, lze podati do šesti měsíců od počátku účinnosti tohoto dekretu u místně příslušného okresního národního výboru (okresní správní komise), anebo bydlí-li žadatel v cizině, u zastupitelského úřadu. Rozhoduje o ní ministerstvo vnitra na návrh zemského národního výboru, na Slovensku Slovenské národní rady. Tyto osoby jest až do vyřízení žádosti považovati za československé státní občany, vydal-li jim okresní národní výbor (okresní správní komise) nebo zastupitelský úřad osvědčení o okolnostech, uvedených v předchozím odstavci.

(3) O zachování československého státního občanství příslušníků československých vojenských jednotek, kteří jsou německé nebo maďarské národnosti, rozhodne v nejkratší době z moci úřední ministerstvo vnitra na návrh ministerstva národní obrany. Až do úředního rozhodnutí jest je považovati za československé státní občany.

Osoby, které pozbyly československého státního občanství podle par. 1, mohou do šesti měsíců ode dne, který bude určen vyhláškou ministra vnitra, otištěnou ve Sbírce zákonů a nařízení, žádati u místně příslušného okresního národního výboru (okresní správní komise) nebo zastupitelského úřadu o jeho vrácení. O takovéto žádosti rozhodne podle volné úvahy ministerstvo vnitra na návrh zemského národního výboru, na Slovensku Slovenské národní rady; nesmí jí však vyhověti, jestliže žadatel porušil povinnosti československého státního občana. Pokud vládním nařízením nebude stanoveno jinak, platí i pro tyto případy všeobecné předpisy o nabývání československého státního občanství.

(1) Pro účely tohoto dekretu se posuzují provdané ženy a nezletilé děti samostatně.

(2) Žádosti podle par. 3, které podají manželky a nezletilé děti československých státních občanů, jest posuzovati blahovolně. Až do rozhodnutí o nich jest žadatele považovati za československé státní občany.

Češi, Slováci a příslušníci jiných slovanských národů, kteří se v době zvýšeného ohrožení republiky (par. 18 dekretu presidenta republiky č. 16/1945 Sb.) ucházeli o udělení německé nebo maďarské státní příslušnosti, aniž k tomu byli donuceni nátlakem, anebo zvláštními okolnostmi, pozbývají československého státního občanství dnem, kdy tento dekret nabývá účinnosti.

Tento dekret nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě s ministry zahraničních věcí a národní obrany.

Dr. Beneš v. r.
Fierlinger v. r.
Masaryk v. r.                     
gen. Svoboda
v. r. Nosek v. r.

K návrhu vlády ustanovuji:

(1) K odstranění a k odčinění škod způsobených válkou a leteckým bombardováním, jakož i k obnovení hospodářského života rozrušeného válkou se zavádí pracovní povinnost osob, které podle ústavního dekretu prezidenta republiky ze dne 2. srpna 1945, č. 33 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, pozbyly československého státního občanství. Pracovní povinnost se vztahuje také na osoby národnosti české, slovenské nebo jiné slovanské, které se v době zvýšeného ohrožení republiky ucházely o udělení německé nebo maďarské státní příslušnosti, aniž k tomu byly donuceny nátlakem nebo zvláštními okolnostmi (par. 5 uvedeného ústavního dekretu).

(2) Pracovní povinnosti podle tohoto dekretu nepodléhají osoby, na které se ústavní dekret č. 33/1945 Sb. podle svého par. 1 odst. 3 a 4 nevztahuje, dále osoby, které jest až do dalšího rozhodnutí považovati za československé státní občany ze zákona (par. 2 odst. 3 a par. 4 odst. 2 ústavního dekretu), a konečně osoby, jimž bylo vydáno osvědčení podle par. 2 odst. 2 ústavního dekretu.

(3) Zvláštní směrnice ministerstva vnitra, vydané v dohodě s ministerstvem zahraničních věcí, ustanoví, zda a v jakém rozsahu podléhají pracovní povinnosti podle tohoto dekretu také osoby národnosti německé nebo maďarské, jichž se netýká ústavní dekret č. 33/1945 Sb.

(1) Pracovní povinnosti podléhají muži od dokonaného 14. do dokonaného 60. roku věku a ženy od dokonaného 15. do dokonaného 50. roku věku.

(2) Z pracovní povinnosti jsou vyňaty

a) osoby tělesně nebo duševně neschopné, pokud tento stav trvá,

b) těhotné ženy, počínajíc čtvrtým měsícem těhotenství,

c) rodičky po dobu šesti týdnů po porodu, a

d) ženy pečující o dítě mladší šesti let.

(3) Okolnosti uvedené v odstavci 2 písm. a) až c) zajistí úřední lékař. Okolnost uvedenou v odstavci 2 písm. d) potvrdí místní národní výbor (místní správní komise).

(1) Osoby podléhající pracovní povinnosti i osoby vyňaté z ní podle par. 2 odst. 2 jsou povinny na veřejné nebo osobní vyzvání se osobně přihlásiti ve stanovené lhůtě u místního národního výboru (místní správní komise), příslušného (příslušné) podle místa jejich bydliště (pobytu), a předložiti veškeré potřebné průkazy, jakož i dáti potřebná vysvětlení. Pokud možno v téže lhůtě uplatní také případné vynětí z pracovní povinnosti podle par. 2 odst. 2.

(2) Okresní národní výbor (okresní správní komise) přidělí pak osobu, která podléhá pracovní povinnosti, k práci a popřípadě sestaví pracovní kolony. Rozhodnutí o přidělení k práci je konečné.

(1) Osoba, která byla přidělena k práci, je povinna příkazu vydaného o přidělení uposlechnouti, a to i tehdy, má-li za to, že je z pracovní povinnosti podle par. 2 odst. 2 vyňata, dokud nebude o jejím návrhu na vynětí úředně rozhodnuto.

(2) O vynětí z pracovní povinnosti rozhoduje okresní národní výbor (okresní správní komise) na návrh místního národního výboru (místní správní komise), a to s konečnou platností.

Pracovní povinnost se vztahuje na výkon prací všeho druhu, konaných k účelům uvedeným v par. 1 odst. 1, jež příslušný okresní národní výbor (okresní správní komise) uzná za práce konané ve veřejném zájmu.

(1) Osobám podléhajícím pracovní povinnosti přísluší za vykonanou práci náhrada, kterou stanoví okresní národní výbor (okresní správní komise) podle místních poměrů.

(2) Okresní národní výbor (okresní správní komise) může osobám vykonávajícím pracovní povinnost, které jsou povinny vyživovati své rodinné příslušníky, pokud náhrada podle odstavce 1 k tomu nestačí, poskytnouti na žádost přiměřený příspěvek na výživu rodiny. Výši příspěvku určí okresní národní výbor (okresní správní komise) podle místních poměrů.

(3) O přídělu potravinových lístků pro osoby těžce a velmi těžce pracující platí zvláštní směrnice ministerstva výživy.

Okresní národní výbory (okresní správní komise) vykonávají pravomoc podle par.par. 3, 4, 5 a 6 v dohodě s příslušnými okresními úřady ochrany práce.

(1) Osoby přidělené k práci jsou povinny konati řádně a svědomitě práce jim uložené a zdržeti se všeho, co by mohlo znesnadniti nebo ohroziti dosažení účelu dotčeného oboru práce. Jsou povinny konati práce jim uložené kdekoliv a jsou povinny konati i práce, které nenáležejí k jejich pravidelnému zaměstnání.

(2) Osoby podléhající pracovní povinnosti jsou podrobeny pro méně závažná porušení ustanovení odstavce 1 a závazků plynoucích z pracovní povinnosti kázeňské pravomoci okresních národních výborů (okresních správních komisí) podle kázeňského řádu, který vydá ministerstvo vnitra.

(3) Výkon kázeňské pravomoci vůči ženám a osobám mužského pohlaví mladším 18 let jest prováděti s ohledem na jejich pohlaví a věk.

(1) Přestupky ustanovení par. 3 odst. 1 věty prvé a par. 4 odst. 1 potrestají okresní národní výbory (okresní správní komise) vězením do jednoho roku.

(2) Stejně budou potrestány přestupky ustanovení par. 8 odst. 1, pokud vzhledem k menší závažnosti provinění nebude proti provinilému zakročeno kázeňsky (par. 8 odst. 2).

Soudy, veřejné úřady a orgány jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto dekretu.

Tento dekret nabývá účinnosti dnem vyhlášení a platí jen v zemích České a Moravskoslezské; provede jej ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.

Dr. Beneš v. r.
Fierlinger v. r.
Nosek v. r.

K návrhu vlády a po dohodě se Slovenskou národní radou ustanovuji:

(1) Konfiskuje se bez náhrady - pokud se tak již nestalo - pro Československou republiku majetek nemovitý i movitý, zejména i majetková práva (jako pohledávky, cenné papíry, vklady, práva nehmotná), který ke dni faktického skončení německé a maďarské okupace byl nebo ještě jest ve vlastnictví:

1. Německé říše, Království maďarského, osob veřejného práva podle německého nebo maďarského práva, německé strany nacistické, politických stran maďarských a jiných útvarů, organisací, podniků, zařízení, osobních sdružení, fondů a účelových jmění těchto režimů nebo s nimi souvisících, jakož i jiných německých nebo maďarských osob právnických, nebo

2. osob fysických národnosti německé nebo maďarské, s výjimkou osob, které prokáží, že zůstaly věrny Československé republice, nikdy se neprovinily proti národům českému a slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem, nebo

3. osob fysických, které vyvíjely činnost směřující proti státní svrchovanosti, samostatnosti, celistvosti, demokraticko-republikánské státní formě, bezpečnosti a obraně Československé republiky, které k takové činnosti podněcovaly nebo jiné osoby svésti hleděly, záměrně podporovaly jakýmkoli způsobem německé nebo maďarské okupanty, nebo které v době zvýšeného ohrožení republiky (par. 18 dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech) nadržovaly germanisaci nebo maďarisaci na území Československé republiky nebo se chovaly nepřátelsky k Československé republice nebo k českému nebo slovenskému národu, jakož i osob, které strpěly takovou činnost u osob spravujících jejich majetek nebo podnik.

(2) Ustanovení odstavce 1, č. 3 platí i pro osoby právnické, pokud lze fysickým osobám, které jsou jejich členy nebo podílníky na majetku nebo podniku (kapitálovým účastníkům), přičítati vinu na postupu orgánu zastupujícího právnickou osobu nebo pokud tyto osoby zanedbaly přiměřenou opatrnost při jeho volbě a dozoru naň.

(3) Konfiskaci podléhá rovněž veškerý majetek, který náležel v době po 29. září 1938 subjektům uvedeným v odstavcích 1 a 2 a byl v době rozhodné podle odstavce 1, věta první, po případě je ještě, ve vlastnictví osob, v jejichž rukou by konfiskaci nepodléhal, leč by podrobení takového majetku konfiskaci neodpovídalo zásadám slušnosti.

(4) O tom, jsou-li splněny podmínky pro konfiskaci podle tohoto dekretu, rozhoduje příslušný okresní národní výbor. Rozhodnutí lze doručiti veřejnou vyhláškou, i když nejsou splněny předpoklady par. 33 vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení). Z rozhodnutí okresního národního výboru lze se odvolati k zemskému národnímu výboru (na Slovensku k příslušnému orgánu Slovenské národní rady). Zemský národní výbor (na Slovensku příslušný orgán Slovenské národní rady) může, a to i během řízení, převzíti vedení řízení a rozhodnouti v první stolici o věci. Rozhoduje-li takto v první stolici zemský národní výbor (na Slovensku příslušný orgán Slovenské národní rady), lze se z jeho rozhodnutí odvolati k ministerstvu vnitra. Ministr vnitra může způsob rozhodování podle tohoto odstavce blíže upraviti směrnicemi.

(1) Z konfiskace vyňata jest ta část movitého majetku osob, uvedených v par. 1, odst. 1, č. 2 a 3, jíž jest nevyhnutelně třeba k ukojení životních potřeb nebo k osobnímu vykonávání zaměstnání těchto osob a jejich členů rodiny (jako oděv, peřiny, prádlo, domácí nářadí, potraviny a nástroje). Podrobnosti o rozsahu tohoto majetku stanoví vláda nařízením.

(2) Vláda může nařízením stanoviti, že se majetek určitého okruhu osob, spadajících pod ustanovení par. 1, vyjímá částečně nebo zcela z konfiskace.

(3) Konfiskaci nepodléhá majetek, jehož v době po 29. září 1938 pod tlakem okupace nebo v důsledku národní, rasové nebo politické persekuce pozbyly osoby, které nespadají pod ustanovení par. 1.

(4) Při konfiskaci majetku osoby právnické přísluší poměrná náhrada osobám kapitálově na ní zúčastněným, pokud nespadají pod ustanovení par. 1, odst. 1 a 2. Podrobnosti upraví vláda nařízením.

(5) Jsou-li osoby, jejichž majetek podléhá konfiskaci, jako spoluvlastníci ve společenství s osobami, které pod ustanovení par. 1 nespadají, a činí-li jejich spoluvlastnický podíl více než jednu polovinu, podléhá konfiskaci majetek celý. Osobám nespadajícím pod par. 1 přísluší však náhrada ve věci stejného druhu a stejné hodnoty jako jejich podíl, a není-li to možno, v penězích.

(1) Fondům přísluší zejména:

1. zjistiti veškerý majetek konfiskovaný podle tohoto dekretu. Okresní národní výbory jsou povinny provésti soupis veškerého majetku, který se v jejich obvodu podle tohoto dekretu konfiskuje, a předložiti tento soupis příslušné oblastní úřadovně osidlovacího úřadu a příslušnému Fondu. Podklady pro soupis opatří místní národní výbory. Každý, kdo má zkonfiskovaný majetek v držbě, ve správě nebo úschově, je povinen přihlásiti jej na vyzvání okresního národního výboru k soupisu, a řádně oň pečovati, pokud Fond nebo veřejný úřad (orgán) jím pověřený neučiní jiné opatření;

2. učiniti - pokud se tak nestalo - v dohodě s příslušnými národními výbory a ministerstvy a jejich prostřednictvím potřebná opatření na zajištění, převzetí, úschovu, udržování a správu tohoto majetku. Směrnice pro tato opatření vydá osidlovací úřad v dohodě s Fondem. Na žádost Fondu poznamená příslušný soud konfiskaci ve veřejných knihách a rejstřících;

3. sepsati a vypořádati závazky náležející ke konfiskovanému majetku, při čemž postupuje podle směrnic, které vydá vláda nařízením; za závazky, které při tomto vypořádání nebudou uspokojeny, stát neodpovídá;

4. provésti odevzdání konfiskovaného majetku podle rámcových plánů (par. 6, odst. 1) a konečných rozhodnutí o přídělu (par. 8, odst. 6);

5. zprostředkovati přídělcům úvěr podle směrnic vydaných ústřední komisí pro vnitřní osídlení.

(2) Fond má právo dozírati na hospodaření národních správců, požadovati jejich odvolání a navrhovati jejich ustanovení u příslušných orgánů.

(1) Osidlovací úřad vypracuje po dohodě s příslušnými ministerstvy (na Slovensku také s příslušnými pověřenectvy Slovenské národní rady) a Hospodářskou radou a po slyšení příslušných hospodářských svazů (na Slovensku obdobných hospodářských organisací) a Ústřední rady odborů (na Slovensku Ústredia odborových sv„zov) rámcové plány, kterými zejména stanoví:

a) kolik malých majetkových podstat má býti v jednotlivých místech přiděleno a jak má býti naloženo se zbývajícími,

b) které střední majetkové podstaty mají býti přiděleny a jak má býti naloženo se zbývajícími,

c) jak má býti naloženo s průmyslovým majetkem a s velkými majetkovými podstatami.

(2) Způsobem uvedeným v předchozím odstavci připraví osidlovací úřady návrhy zvláštních přídělových nařízení podle druhů konfiskovaného majetku, který bude určen k přidělování, a stanoví v nich znaky, podle nichž budou majetkové podstaty rozlišovány na malé, střední a velké, vlastnosti, jež musí míti přídělci dotčeného druhu majetku, směrnice pro výpočet výše úhrady a způsob jejího splácení přídělci, podmínky, za nichž má dojíti k přídělu nebo může býti přidělený majetek odňat, a jak se má naložiti s majetkovou podstatou. Podle těchto podkladů vydá vláda jednotlivá přídělová nařízení. Provedení těchto nařízení přísluší osidlovacímu úřadu, který je může prováděti postupně podle oblastí a druhů přidělovaných podstat.

(3) Na podkladě rámcových plánů (odstavec 1) a přídělových nařízení (odstavec 2) sestaví se plány přídělové a úhradové (par.par. 10 až 12). Osidlovacímu úřadu přísluší přezkoumati, zda přídělové a úhradové plány vyhovují těmto předpokladům, v kterémžto případě je schválí. Příděly, odporující rámcovým plánům nebo přídělovým nařízením, vyloučí osidlovací úřad z přídělových a úhradových plánů. Pokud nejsou schváleny plány osidlovacím úřadem s tohoto hlediska, nelze přikročiti ke konečnému schválení nebo úpravě přídělového a úhradového plánu příslušným orgánem.

(4) Příděl, který se příčí rámcovému plánu, jednotlivým přídělovým nařízením nebo řádně schváleným, po případě upraveným plánům přídělovým a úhradovým (par. 10, odst. 3, par. 11, odst. 3 a par. 12, odst. 3), jest neplatný. Fond může ve lhůtě 6 měsíců od doručení pravoplatného rozhodnutí o přídělu (par. 8, odst. 6) dáti podnět ke zrušení neplatného rozhodnutí o přídělu nadřízeným úřadem, a jde-li o přídělové rozhodnutí ministerstva, ústřední komisi pro vnitřní osídlení.

(1) Z majetku konfiskovaného podle tohoto dekretu se přidělují (par. 8) jednotlivé majetkové podstaty do vlastnictví oprávněným uchazečům za úhradu.

(2) Majetkové podstaty mohou býti přiděleny zemím, okresům, obcím a jiným veřejnoprávním korporacím, zejména zájmovým a kulturním, družstvům a jiným uchazečům, kteří vyhovují přídělovým podmínkám (par. 6, odst. 2).

(3) Při přidělování konfiskovaného majetku budiž přihlíženo především k účastníkům národního odboje a jejich pozůstalým rodinným příslušníkům, k osobám poškozeným válkou, národní, rasovou nebo politickou persekucí, k osobám vracejícím se do pohraničí, které byly nuceny opustiti, nebo do vlasti z ciziny a k osobám, které v důsledku územních změn přeložily své bydliště na ostatní území Československé republiky. Předpoklady přednostního postavení nutno náležitě prokázati.

(1) Podle pravoplatných přídělových plánů (par.par. 10 až 12) přiděluje malé majetkové podstaty okresní národní výbor, střední majetkové podstaty zemský národní výbor (na Slovensku příslušný orgán Slovenské národní rady) a průmyslový majetek a velké majetkové podstaty příslušné ministerstvo (na Slovensku v dohodě s příslušným pověřenectvem Slovenské národní rady).

(2) V rozhodnutí o přídělu budiž uvedeno:

a) z čeho pozůstává přidělovaná majetková podstata,

b) jaká jiná práva a oprávnění jsou s přídělem spojena,

c) jaké závazky přídělce přejímá,

d) den, kdy bude odevzdán přidělený majetek,

e) výše úhrady (přejímací ceny) a způsob jejího zaplacení,

f) případná omezení přídělce nebo jiné podmínky jemu uložené.

(3) Přídělce neodpovídá za závazky, postihující majetek, který mu byl přidělen, pokud je podle rozhodnutí o přídělu nepřevzal.

(4) Žadateli, který se považuje za poškozena rozhodnutím okresního národního výboru o přídělu, přísluší odvolání k zemskému národnímu výboru (na Slovensku k příslušnému orgánu Slovenské národní rady). O odvolání rozhoduje zemský národní výbor (na Slovensku příslušný orgán Slovenské národní rady) s konečnou platností.

(5) Žadateli, který se považuje za poškozena rozhodnutím zemského národního výboru (příslušného orgánu Slovenské národní rady) o přídělu, přísluší odvolání k příslušnému ministerstvu.

(6) Orgán, který rozhodl o přídělu, zašle pravoplatné rozhodnutí o přídělu příslušnému Fondu, jenž provede odevzdání přiděleného majetku.

Zciziti, pronajmouti, propachtovati nebo zatížiti majetek přidělený podle par. 8 lze jen po lhůtě stanovené jednotlivými přídělovými nařízeními. V této lhůtě lze tak učiniti jen se svolením Fondu.

(1) Úhradu (přejímací cenu) splácejí přídělci příslušnému Fondu podle rozhodnutí o přídělu. Výkaz nedoplatků úhrady, vydaný Fondem, jest vykonatelný správní nebo soudní exekucí.

(2) Této úhrady budiž použito k zaplacení závazků, náležejících ke zkonfiskovanému majetku, pokud při vypořádání (par. 5, odst. 1, č. 3) budou uznány a nebudou převzaty přídělci, a zbytek budiž odveden státní pokladně k vázaným účelům.

Pro řízení před Fondy platí přiměřeně vládní nařízení č. 8/1928 Sb.

Přechod nemovitostí a knihovních práv, které nebudou přiděleny jiným osobám, na Československý stát, zapíší knihovní soudy ve veřejných knihách na návrh příslušného Fondu, a pokud jde o majetek uvedený v par. 18, na návrh ministerstva zdravotnictví s odvoláním na tento dekret.

Tento dekret se nevztahuje na zemědělský majetek, pokud je konfiskován podle dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, a podle obdobných předpisů, platných na Slovensku.

(1) Kdo vědomě poruší některé ustanovení tohoto dekretu nebo nařízení podle něho vydaných, nebo kdo se dopustí pletich, jež jsou způsobilé rušiti konfiskaci nebo řádné přidělování konfiskovaného majetku, bude potrestán - bez újmy soudního stíhání - okresním národním výborem pro přestupek pokutou do 1 000 000 Kčs nebo vězením do jednoho roku nebo oběma těmito tresty. Pro případ nedobytnosti pokuty buď vyměřen náhradní trest vězení podle míry zavinění do 1 roku.

(2) Přestupky uvedené v odstavci 1 se promlčují ve 3 letech.

Všechny veřejné úřady a orgány jsou povinny na dožádání spolupůsobiti s Fondy národní obnovy a účinně je podporovati při výkonu jejich úkolů.

Tento dekret nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.

(c) 1997 Intellectronics

časopis o přírodě, vědě a civilizaci