Jedním ze široce diskutovaných námětů v oblasti nakládání s odpady (zejména v USA) je v poslední době otázka jednorázových plenek pro děti. Diskuse kolem tohoto problému je spjata nejen s dopadem na životní prostředí, ale je to námět, který je úzce svázán s otázkou současného životního stylu a kritikou dnešní společnosti. Základním argumentem odpůrců jednorázových plen je přitom nehospodárnost při výrobě a používání jednorázových plenek. Ve skutečnosti však situace není tak naprosto jednoznačná, jak by se zdálo.

Nesporným faktem je, že na růstu celkového množství odpadu se mnohem více podílejí jednorázové pleny než pleny látkové, které se dají vyprat a používat vícekrát. A přesto nelze jednoznačně říci, že jednorázové pleny poškozují životní prostředí víc.

Může to být pravda - ale studie, které se tímto problémem zabývají v širších souvislostech (voda, energie, suroviny) a které celkově hodnotí poškození životního prostředí, došly ke konfliktním výsledkům. Jedná se o studie, které zahrnují vliv na životní prostředí při výrobě, používání a likvidaci výrobku a nazývají se "analýza životního cyklu". Výsledkem je základní otázka: Je lepší mít méně odpadů, ale větší emise do ovzduší a větší znečištění vod anebo naopak? Které formě znečištění životního prostředí dát přednost?

Je zřejmé, že při diskusích se střetávají názory různých skupin, ať už jde o výrobce jednorázových nebo bavlněných plenek anebo o různé nátlakové zelené organizace, které prosazují pleny bavlněné.

Dávno je pryč doba, kdy se velké kusy látky podobné ručníku skládaly do trojúhelníků a spínaly špendlíkem. Dnešní moderní vypratelné plenky jsou vyrobené z jemné bavlny se speciálním zapínáním, které nahrazuje staromódní špendlík. Mohou být použity jednotlivě, ale obvykle se používají v kombinaci s prádlem (plenkové kalhotky mohou být buď jednorázové nebo se dají také vyprat), které pomáhá odvádět vlhkost z dětské pokožky a zároveň díky plastové fólii zabraňuje prosakování vlhkosti ven.

Jsou vyrobeny převážně z celulózy, která tvoří asi 65 % hmotnosti pleny. Zbytek tvoří polypropylenový obal odpuzující vodu (16 %), absorbční gel (2 %) a vrstva umělého hedvábí, která má stejnou funkci jako u plenkových kalhotek - udržet dětskou pokožku suchou, a konečně zapínání a obruba. Pleny se už obvykle nevyrábějí z celulózy bělené chlorem.

Dítě potřebuje přibližně 2 500 plenek za rok a celkem asi 6 200 plen (počítáme-li, že je nosí zhruba dva a půl roku). V roce 1989 spotřebovaly americké děti 18 miliard jednorázových plen, což je asi 85 % z celé výměny plen, tj. ze všech uskutečněných přebalení. Ve Velké Británii tvoří jednorázové pleny asi 80 % z celkového odbytu, v Austrálii se obchod s jednorázovými plenami neustále zvyšuje, zatím je to asi 42 % ze všech používaných plen (celkem 460 milionů každý rok). To dokazuje, že jednorázové pleny jsou oblíbenější, i přes jejich poměrně vysokou cenu.

Debata se neustále točí kolem používání jednorázových plen pro děti, ale jednorázové pleny se používají i v nemocnicích, ústavech pro tělesně a duševně postižené, v domácnostech pro staré a nemohoucí lidi. Je zajímavé, že ještě nikdo nenavrhl, aby používání takových jednorázových prostředků pro dospělé bylo zastaveno.

Nakládání s plenami jako s odpadem se liší - v nemocnicích a ústavech je s takovým odpadem zacházeno jako s nebezpečným opatrně a podle zvláštních předpisů. Proti jednorázovým plenám jasně hovoří veliké množství pevného odpadu, které vzniká jejich ukládáním na skládky. Z psychologického hlediska je příjemný princip "sejde z očí sejde z mysli" - postup, kdy nežádoucí pevný nebo tekutý odpad spláchneme do toalety a tak odstraníme z domácnosti. Tento postup však není bezbolestný pro životní prostředí a je náročný na spotřebu energie, vody a chemikálií, a tím je náročný i pro životní prostředí.

Přídavek malého množství vysoce absorbčních materiálů do jednorázových plenek snižuje tloušťku plenky až na polovinu při stejném množství zachycené vlhkosti. Tím se sníží množství odpadu až o 35 %, ale neodstraní se jeho nepříjemné vlastnosti. Uživatelé látkových plen, kteří chtějí dosáhnout stejného pohodlí pro dítě jako u plen jednorázových a chtějí zajistit dostatečné odvádění vlhkosti od dětské pokožky častěji mění pleny a nebo používají pleny dvě, zejména na noc. Tím několikanásobně zvyšují množství vody znečištěné praním plen, zároveň se zvyšuje množství spotřebovaných detergentů a energie.

Z uvedeného přehledu je vidět, že jednoznačné rozhodnutí, které pleny jsou ekologicky vhodnější, není možné. Jako řešení se jeví používání bavlněných plen, které by se praly v prádelnách, podobně jako v nemocnicích a ústavech. Ve velkoprádelnách se při praní ušetří voda i energie, ale samotná manipulace s plenami a praktické zavedení takového postupu je spíše neproveditelné. Ekologicky uvědomělým rodičům lze tedy doporučit snad jedině kombinaci jednorázových a pracích plen.

Literatura:

[1] WARMER BULLETIN. únor 1993

(c) 1997 Intellectronics

časopis o přírodě, vědě a civilizaci